Otázky a odpovědi (FAQ)
Na této stránce naleznete odpovědi na nejčastější dotazy týkající se fondů EU a také odkazy na rubriky FAQ na webových stránkách věnovaných jednotlivým operačním programům v ČR.
V případě, že máte dotaz týkající se fondů EU, můžete nám jej zaslat do schránky info@strukturalni-fondy.cz nebo zavolat na bezplatnou informační linku o EU Eurofon 800 200 200.
Odkazy na rubriky FAQ:
Výběr nejčastějších obecných dotazů o fondech EU:
(odpověď se objeví po rozkliknutí dané otázky)
Cíle kohezní politiky EU (též známá jako politika hospodářské a sociální soudržnosti) jsou naplňovány prostřednictvím nástrojů, kterými jsou strukturální fondy ESF a ERDF a dále Fond soudržnosti.
Základní rozdíl mezi strukturálními fondy a Fondem soudržnosti spočívá hlavně v podporovaných aktivitách. FS je určen jen pro podporu velkých projektů v oblasti dopravy a životního prostředí a využít jej mohou jen státy, které nepřekročí 90 % průměru HNP ostatních států. Základní rozdíl mezi ESF a ERDF spočívá v typu podporovaných intervencí, ESF je určen pro neinvestiční akce (např. školení), naopak ERDF podporuje investiční, infrastrukturní projekty.
V současném programovém období 2007–2013 bylo na realizaci kohezní politiky v ČR určeno zhruba 26,7 mld. EUR (přepočteno aktuálním kurzem zhruba 800 mld. Kč). Tyto prostředky z evropského rozpočtu jsou v unijním kontextu určeny na vyrovnávání resp. snižování rozdílů mezi jednotlivými členskými státy.
Česká republika bude cíle kohezní politiky naplňovat prostřednictvím 18 operačních programů (v gesci českých řídících orgánů). Mezi 18 operačních programů v gesci řídících orgánů patří 7 regionálních OP, 8 tematických OP, 2 pražské OP a OP přeshraniční spolupráce ČR-PL. Příhraniční regiony mají dále možnost čerpat finanční podporu z ostatních OP přeshraniční spolupráce, jedná se o Slovensko, Rakousko, Sasko, Bavorsko, se započtením těchto OP mají čeští žadatelé možnost využít finanční prostředky ve 24 OP.
Právě operační programy jsou nástroje realizace kohezní politiky v ČR, přes tyto programy jsou příjemcům distribuovány prostředky ze strukturálních fondů (ESF, ERDF) a Fondu soudržnosti.
MMR v oblasti strukturálních fondů vystupuje jednak v roli koordinátora implementace českých operačních programů, jednak vystupuje v roli řídícího orgánu Integrovaného operačního programu a Operačního programu Technická pomoc, Operačního programu Přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika.
Při pohledu do minulosti je důležité zmínit vyjednání současného programového období a schválení Národního strategického referenčního rámce Evropskou komisí.
MMR se také podílí na vyjednávání kohezní politiky v programovém období 2014–2020.
NOK-MMR dlouhodobě sleduje čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.
Naše analýzy ukazují, že nejvíce prostředků bylo schváleno státním institucím a organizacím, jedná se o finančně náročné projekty v Operačním programu Doprava. Dále se jedná o obce a města, kterým je schválena zhruba čtvrtina všech prostředků, obce a města nejčastěji čerpají na vodohospodářské projekty v Operačním programu Životní prostředí a dále na projekty podporované z regionálních operačních programů. Obce, města a kraje jsou také významným příjemcem dotací z Operačních programů přeshraniční spolupráce. Další významnou skupinou příjemců jsou podnikatelské subjekty, kterým připadá zhruba pětina všech schválených prostředků, a to zejména z Operačního programu Podnikání a inovace. Nejméně schválených prostředků pak připadá na kraje a nestátní neziskový sektor.
V této souvislosti je ale třeba upozornit, že strukturální fondy nejsou určeny na podporu určitých kategorií příjemců, ale na projekty, které povedou k naplnění strategických cílů OP, nehledě na to, kdo je realizátorem těchto projektů.
Po roce 2013 bude ještě dva roky dobíhat finanční cyklus 2007–2013 a rovněž lze očekávat, že se rozeběhne nové období 2014+. O alokaci na toto nové období se nyní začíná debatovat na evropské úrovni.
Česká republika je samozřejmě do této debaty plně zapojena, a to už od loňského roku, kdy byla diskuse o budoucích principech kohezní politiky prioritou Ministerstva pro místní rozvoj v rámci předsednictví ČR v Radě EU. V každém ohledu podporujeme i pro budoucí programové období silnou kohezní politiku. Má z povahy věci integrovaný charakter a považujeme ji za nejvhodnější nástroj podpory rozvoje jednotlivých území tak, aby každé mohlo využít svůj potenciál.
Stávající programové období je charakteristické poměrně vysokým počtem operačních programů (ČR má k dispozici 24 programů, ale řídícím orgánem je ČR u 18 z těchto programů). Teprve evaluační aktivity ke konci programového období jasně ukáží, zda toto nastavení přineslo oproti předchozímu programovému období výhodu v podobě např. užší koncentrace aktivit v daném území a lepší zacílení podpory. Již nyní lze ale konstatovat, že velký počet operačních programů klade zvýšené požadavky na lidské zdroje, dodržování všech administrativních lhůt jednotlivými řídícími orgány a také na koordinační činnost celého systému.
Pokud srovnáme strukturu operačních programů v České republice s jinými zeměmi, zjistíme, že naše struktura kombinace sektorových a regionálních programů je relativně složitá, nicméně počet operačních programů není nijak extrémní. Podle studie, kterou nechala zpracovat Evropská komise, se ukazuje, že není přímá souvislost mezi náročností procesů a počtem operačních programů. Evaluační aktivity ke konci programového období teprve jasně ukáží, zda toto nastavení přineslo oproti předchozímu programovému období výhodu v podobě např. užší koncentrace aktivit v daném území a lepší zacílení podpory. Diskuse o podobě příštího programového období je teprve na začátku a určitě budeme hledat cesty, jak systém i administrativu s ním spojenou zjednodušit.
Ve spolupráci s MF ČR připravil NOK-MMR tzv. legislativní balíček ke zjednodušení administrace fondů EU zejména v oblasti schvalovacích procedur, finančního plánování a řízení nebo výkonu kontrolní činnosti a řešení nesrovnalostí. Tento balíček byl Vládou ČR schválen v březnu 2010 a obsahuje následující návrhy změn:
a) zjednodušení schvalování projektů nad hodnotou 100 mil. Kč – toto opatření bude mít vliv na urychlení procesu schvalování projektů;
b) zavedení možnosti pro poskytovatele dotace provádět změny rozhodnutí, které nebudou k tíži příjemce - odstranění administrativní zátěže na straně ŘO;
c) umožnit přenositelnost dotačního titulu na jiný subjekt, prvek posilující udržitelnost projektů - přínos pro příjemce i pro ŘO;
d) zrušení nemožnosti provádět platby příjemcům v posledních 15 dnech každého čtvrtletí – přispěje k urychlení procesu čerpání finančních prostředků SF/FS ;
e) poskytoval dotace má možnost si stanovit méně závažná porušení nesplnění podmínek a nižší odvod, než kolik činí částka neoprávněně použitých prostředků;
f) zavedení propadné lhůty pro možnost podat žádost o prominutí nebo částečné prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně.
Navržené změny budou dále rozpracovány do podoby paragrafového znění a předloženy Vládě ČR do 30. 9. 2010.