Jak na projekt

Nápad a vyhledání vhodného programu

Napadla vás aktivita uskutečnitelná ve vaší obci, škole, podniku, neziskové organizaci apod., na niž byste rádi dostali podporu z Evropské unie? V první fázi je třeba si zjistit, který operační program by ve vašem případě pro získání dotace připadal v úvahu. V sekci programy 2007–2013 najdete charakteristiky každého z nich. Řídit se lze podle sféry vaší činnosti (tématické OP), nebo podle místa, kde realizujete své aktivity (regionální operační programy, programy pro Prahu a programy přeshraniční spolupráce).
 
Váš projekt musí být v souladu se záměry operačního programu, z něhož chcete čerpat prostředky. Podrobnosti o cílech OP se dozvíte v programových a prováděcích dokumentech vydávaných jednotlivými řídicími orgány, jež jsou snadno dostupné na příslušných webových stránkách (viz záložka Kontakty). Doporučujeme tyto materiály pozorně prostudovat.
 
Obecně platí, že z fondů EU se podporují projekty veřejně prospěšné, které přispějí ke zlepšení sociálního a ekonomického prostředí v členských zemích a jejich regionech. Nejde v žádném případě o samoúčelné finanční injekce do neziskového sektoru, soukromých firem, obcí , krajů či jakýchkoli jiných subjektů. Právě naopak - příjemci musí vždy prokázat a konkrétně doložit obecnou prospěšnost svého záměru.
 
Obecná prospěšnost je zde však chápana v širším smyslu, nejen jako sociální aktivity. Proto se rozhodně ze získávání podpory z evropských fondů nevylučují soukromé firmy žádající dotace např. na novou technologii, vzdělávání zaměstnanců apod. Všichni žadatelé však musejí doložit v projektové žádosti společenský přesah plánovaných aktivit jejich projektu. U soukromých firem často jde např. o podporu zaměstnanosti v regionu.

Určení vhodné výzvy

Operační programy přijímají projektové žádosti v rámci tzv. výzev, tedy časově vymezených úseků určených k podání žádosti o dotaci. Pro váš úspěch je klíčové sledovat, jaké výzvy právě probíhají a také jaké jsou plánovány na nejbližší období. Tyto informace vyhledáte dle různých kritérií v sekci Výzvy. Radou vám budou nápomocni samozřejmě také pracovníci řídicích orgánů.
Časové „okno“ výzvy bývá otevřeno po několik týdnů až měsíců. U složitějších projektů toto období nemusí vždy postačovat pro podrobné zpracování projektové žádosti. Doporučuje se tedy si projektovou žádost připravit s předstihem.

Zpracování projektové žádosti

Projektová žádost představuje klíčový dokument, který rozhodne tom, zda budete se snahou získat finance z evropských fondů úspěšní či nikoli. Vaším průvodcem při její tvorbě budou příručky pro žadatele a další metodické pokyny připravené odpovídajícím operačním programem. Zároveň jsou k dispozici konzultace s pracovníky řídicího orgánu či zprostředkovatelského subjektu, semináře, konference atd. V přípravné fázi se nebojte klást dotazy, abyste do projektové žádosti zařadili vše potřebné.
 
Žádosti musejí být vyplňovány v elektronické podobě. Většina operačních programů k tomu využívá internetovou aplikaci BENEFIT. OP Životní prostředí ale připravil pro žadatele elektronické prostředí BENE-FILL a OP Podnikání a inovace eAccount. Všechny vyjmenované aplikace jsou k dispozici na adrese https://www.eu-zadost.cz/stromFormularu.aspx.
 
Přílohy, které mohou být požadovány k projektové žádosti:
 
Logický rámec
Přehledný materiál popisující krátce záměry projektu, dané do souvislosti s konkrétními činnostmi a výstupy jeho aktivit.
 
Studie proveditelnosti
Studie proveditelnosti slouží k posouzení uskutečnitelnosti a životaschopnosti projektu. Popisuje finanční stránku všech aktivit a hodnotí efektivitu vynaložených prostředků. Většinou má rozsah 20-50 stran. Tento dokument je závazný a cíle v něm stanovené budou muset být dosaženy, jinak hrozí odebrání dotace. Pro projekty méně nákladné nebo tzv. měkké (neinvestiční) se požaduje zjednodušená studie proveditelnosti. U dražších, zpravidla investičních projektů musí být standardní studie proveditelnosti.
 
Analýza nákladů a přínosů (CBA)
Metodika pro vyhodnocení, co pozitivního projekt přináší a co si naopak bere jak po finanční stránce, tak po stránce společenské. Zkratka pochází z anglického pojmu Cost-Benefit Analysis.
 
Rozpočet projektu
Je nezbytný pro každou žádost o získání prostředků z fondů Evropské unie. Jeho význam tkví mimo jiné v tom, že se z něj vychází při závěrečném vyúčtování.
 
Tento seznam příloh slouží jen k celkové orientaci, protože konkrétní požadavky si určuje každý operační program samostatně.
 
Výběr subjektů, jimž bude dotace udělena, probíhá podle hodnotících a bodovacích kritérií, která jsou předem veřejně dostupná. Bývají součástí informací pro danou výzvu nebo jsou uvedena v programovém dokumentu OP.
V případě, že váš projekt byl úspěšný, bude s vámi uzavřena smlouva o financování. Je to chvíle vhodná pro oslavu, ale zároveň teprve začátek dlouhé cesty...

Na co si dát pozor při realizaci

Administrativa  
Při uvádění projektu v život si musíte také najít čas na přípravu monitorovacích zpráv, které dokládají, co a jak jste již provedli a jak plníte indikátory nastavené vámi samotnými v projektové žádosti. Vedle toho je třeba vyhotovovat i žádosti o platbu. Finanční prostředky jsou vypláceny buď po skončení projektu nebo po jeho jednotlivých etapách, které byly předem naplánovány ve studii proveditelnosti a další součástech projektové žádosti 
 
Financování 
Náklady projektu se až na výjimky proplácejí žadatelům zpětně. Po dobu realizace projektu nebo přinejmenším její části jej musíte financovat z vlastních zdrojů či bankovní půjčkou.
 
Zajištění udržitelnosti projektu 
Ve většině případů evropské normy vyžadují, aby se výsledky dosažené projektem nějakou dobu přetrvaly, tento termín (=udržitelnost projektu) bývá nejčastěji pět let, ale může se lišit dle požadavků OP.
 
Veřejná podpora 
V EU obecně platí zákaz podpory podnikání z veřejných rozpočtů, která by mohla ovlivnit obchod mezi členskými státy. I evropské fondy toto pravidlo dodržují, ale v jejich rámci existují výjimky vyplývající ze smlouvy o založení ES, které se běžně využívají (bloková výjimka, pravidlo de minimis - umožňuje dát jednomu příjemci veřejnou podporu do výše 200.000 eur v průběhu tří let - aj.)
Přesto je důležité vědět, zda váš projekt tzv. zakládá nedovolenou veřejnou podporu, i když se něj vztahuje výjimka. Projekty zakládající a nezakládající veřejnou podporu se totiž liší způsobem financování. Projekty zakládající veřejnou podporu mají zpravidla hrazeno nižší procento nákladů a svůj zisk z udělené dotace odečítají.
 
Pro stanovení, zda projekt zakládá veřejnou podporu není rozhodující, je-li realizátorem projektu podnikatel, nezisková organizace nebo územně správný celek. Určující je aktivita vztahující se k realizaci projektu.
 
Tři základní znaky nedovolené veřejné podpory:
  1. Je poskytnuta z veřejných prostředků.
  2. Přináší výhodu pro daný podnik, obci, neziskovou organizaci apod., pokud se zabývá činností, pro niž existují konkurenti a v jejímž rámci dochází k hospodářské soutěži.
Jejím poskytnutím se negativně ovlivňuje hospodářská soutěž a narušuje se či hrozí narušení obchodu mezi členskými státy Společenství.
 
Podrobněji o otázkách získávání podpory z fondů pojednává brožura Jak připravit a řídit projekt v kostce, kterou vydal zprostředkující subjekt Centrum pro regionální rozvoj (CRR) v loňském roce.
CRR jako příspěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj ČR, založená v roce 1997, aktivně podporuje regionální politiku Vlády ČR. Služby centra jsou určeny odborníkům, zástupcům státní správy a samosprávy i široké veřejnosti např. malým a středním podnikům.

Přiložené dokumenty

 Systém řízení projektu.pdf (pdf - 4,22 MB)