Řízení fondů EU

Evropská úroveň

Při sjednávání střednědobého plánu výdajů evropského rozpočtu, tzv. finanční perspektivy, se na vrcholné úrovni v Evropské radě tvořené nejvyššími představiteli členských států (prezidenti, premiéři) rozhoduje o množství prostředků určených na nejrůznější politiky Evropské unie, mimo jiné také na politiku hospodářské a sociální soudržnosti (HSS).

Po dosažení jednomyslné shody v Evropské radě musí Evropská komise (EK) připravit návrh evropské legislativy v podobě nařízení definujících pravidla pro využívání prostředků z evropského rozpočtu rozdělovaných prostřednicím jednotlivých fondů.

Nařízení musejí být schválena Evropským parlamentem a Radou EU složenou z ministrů vlád členských států.

Rada EU pak schvaluje Strategické obecné zásady Společenství (SOZS) vymezující priority rozvoje Evropské unie coby orientační rámec pro členské státy při přípravě národních strategických referenčních rámců a operačních programů.

Pak už jsou na řadě členské státy, aby připravily své Národní rozvojové plány (NRP) a Národní strategické referenční rámce (NSRR) popisující prioritní rozvojové oblasti a k nim vymezují cíle, jichž hodlají dosáhnout pomocí prostředků z fondů EU. NSRR definuje soustavu operačních programů (OP), které chce členský stát využívat pro čerpání z fondů EU.

Členský stát musí předložit NSRR a soustavu všech OP ke schválení Evropské komisi, která má za politiku HSS odpovědnost na evropské úrovni. Komise posuzuje soulad NSRR a OP s nařízeními a SOZS.

Po schválení NSRR a OP Evropskou komisí může být zahájeno čerpání z evropských fondů, které je již plně v rukou členských států. EK jeho průběh jen monitoruje, vyhodnocuje a zasílá peníze z fondů EU na speciální účet zřízený pro tyto účely v každém členském státě. V případě problémů však může Komise po členských státech vymáhat zdůvodnění a nápravu pod pohrůžkou zastavení čerpání, případně dokonce navrácení neoprávněně vyčerpaných prostředků zpět do evropského rozpočtu.

Ve všech členských státech se nicméně při řízení operačních programů i realizaci projektů vychází z pěti základních principů politiky HSS: principu programování, partnerství, koncentrace, doplňkovosti a principu monitorování a vyhodnocování.

Realizátoři projektů i administrátoři operačních programů musejí též respektovat dvě horizontální priority jdoucí napříč všemi podporovanými aktivitami: rovné příležitosti a udržitelný rozvoj.

Národní úroveň

Česká republika definovala tyto čtyři základní instituce pro řízení a koordinaci NSRR:

• Národní orgán pro koordinaci
• Monitorovací výbor NSRR - Řídicí a koordinační výbor
• Platební a certifikační orgán - Národní Fond
• Auditní orgán - Centrální harmonizační jednotka pro finanční kontrolu

Národní orgán pro koordinaci

Členské státy zřizují subjekt, který má na starosti přípravu NRP a NSRR, a který vede vyjednávání s Evropskou komisí. V České republice je tímto subjektem Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), v jehož rámci je zřízen Národní orgán pro koordinaci (NOK) coby koordinační a metodický orgán odpovědný vládě ČR za realizaci NSRR. Je oficiálním partnerem vůči EK v otázce realizace politiky hospodářské a sociální soudržnosti jako celku, vytváří jednotný rámec implementačního prostředí pro řízení, realizaci, kontrolu, monitorování a evaluaci operačních programů. To znamená, že například zajišťuje celorepublikovou informační kampaň o fondech EU v České republice, vyhodnocuje průběh čerpání za všechny operační programy, zpracovává metodiky a manuály platné pro všechny operační programy apod. V období 2004—2006 byl koordinačním orgánem Rámec podpory Společenství (RPS) zřízený rovněž na MMR.

Monitorovací výbor NSRR - Řídicí a koordinační výbor

Řídicí a koordinační výbor (ŘKV) zajišťuje nejširší koordinaci za účasti nejen orgánů zapojených do implementace, ale také hospodářských a sociálních partnerů. ŘKV především projednává a doporučuje finanční a věcné změny schválených operačních programů, projednává návrhy a změny procedurálních postupů a pravidel, koordinuje systémová opatření, jako jsou monitorovací a informační systém, institucionální struktury, apod.

Odborné, organizační, administrativní a technické podmínky pro činnost ŘKV zajišťuje NOK. Pro posílení koordinace jsou ustanoveny čtyři koordinační výbory podle čtyř strategických cílů (SC) NSRR:

• Koordinační výbor Konkurenceschopná česká ekonomika (SC 1),
• Koordinační výbor Otevřená, flexibilní a soudržná společnost (SC 2),
• Koordinační výbor Atraktivní prostředí (SC 3),
• Koordinační výbor Vyvážený rozvoj území (SC 4).

Schéma spolupráce mezi řídícími orgány:

Platební a certifikační orgán - Národní Fond

Odbor Národního fondu Ministerstva financí zajišťuje pro všechny operační programy tok prostředků z fondů EU do České republiky.

Auditní orgán - Centrální harmonizační jednotka pro finanční kontrolu

Centrální harmonizační jednotka pro finanční kontrolu fungující v rámci Ministerstva financí centrálně odpovídá za provádění auditů k ověření účinného fungování řídícího a kontrolního systému realizace podpory z fondů EU.

Úroveň operačních programů

Každý operační program má definovanou soustavu několika orgánů, které se podílejí na jeho úspěšné realizaci:

Řídicí orgán

Řízení jednotlivých operačních programů včetně výběru projektů a dohledu nad jejich realizací již spadá do kompetencí tzv. řídicích orgánů, kterými jsou v případě tematických OP odpovídající oborová ministerstva a u regionálních OP jsou jimi regionální rady regionů soudržnosti.

Zprostředkující subjekt

Část svých činností, při nichž dochází k nejčastějšímu kontaktu se žadateli a realizátory projektů (např. vypisování výzev, vybírání a hodnocení projektových žádostí, konzultace se žadateli a realizátory projektů apod.), může řídicí orgán delegovat na zprostředkující subjekty, kterými jsou často instituce s regionálními pobočkami (např. úřady práce, CzechInvest, kraje, Státní fond životního prostředí apod.), ale bývají to též různé odbory na ministerstvech. V případě regionálních operačních programů, programů pro Prahu a programů cíle Evropské územní spolupráce nejsou zřízeny zprostředkující subjekty, ale společné technické sekretariáty, regionální subjekty, případně vykonávají veškeré činnosti přímo řídicí orgány.

Monitorovací výbor

Dohled nad realizací operačního programu má monitorovací výbor, který spolu s řídicím orgánem řeší především vzniklé problémy, schvaluje závěrečnou a výroční zprávu za operační program nebo navrhuje změny v operačním programu a navazující soustavě programových dokumentů.

Platební a certifikační orgán

V České republice je jen jeden centrální orgán, který zajišťuje tok prostředků z fondů EU do České republiky, a tím je odbor Národní fond Ministerstva financí ČR. Realizátoři projektů s Platebním a certifikačním orgánem (PCO) přímo nekomunikují, nýbrž platby dostávají prostřednictvím zprostředkujícího subjektu, příp. řídicího orgánu přímo ze státního rozpočtu, který projekty předfinancovává. Teprve následně žádá PCO Evropskou komisi o převedení prostředků z rozpočtu EU na svůj účet a tyto prostředky jsou poté převedeny do příslušné rozpočtové kapitoly ministerstva, které odpovídající platby předtím předfinancovalo.

Auditní orgán

Auditem připravenosti řídicího a kontrolního systému všech operačních programů, nastavením řídicích a kontrolních systémů operačních programů, metodickým vedením všech auditních subjektů zapojených do realizace operačních programů a dalšími úkoly souvisejícími s auditem je v České republice opět pověřen jediný subjekt, a to odbor Auditní orgán - Centrální harmonizační jednotka na Ministerstvu financí ČR.

Institucionální zajištění řízení jednotlivých operačních programů má svá specifika, proto vám doporučujeme prostudovat podrobnější popis v sekci Řízení a monitoring každého operačního programu.