Jste zde: Úvodní strana > Otázky a odpovědi

Otázky a odpovědi

Na této stránce naleznete odpovědi na nejčastější dotazy týkající se fondů EU a také odkazy na rubriky FAQ na webových stránkách věnovaných jednotlivým operačním programům v ČR.

Vyberte si prosím oblast, která Vás zajímá

Spuštění systému MS2014+

Kdy bude systém spuštěn a co se bude dít dále?

Jednou z novinek pro programové období 2014–2020 je povinné zveřejňování harmonogramu výzev, které řídicí orgány programů plánují vyhlásit v následujícím období, zpravidla na následující rok. Protože programy dosud nejsou Evropskou komisí ještě schváleny, řídicí orgány s ohledem na vyjednávání připomínek Evropské komise k jednotlivým programům a stav plnění předběžných podmínek připravily alespoň předběžný a zjednodušený harmonogram výzev na rok 2015, který se může dále měnit v závislosti na průběhu schvalování programů.

Audity

Jak byl systém kontrolován a testován?

Pretesty, průběžné testování a předstartovní komplexní audity jsou standardní a bezpodmínečnou součástí jakéhokoli životního cyklu všech obdobně náročných zakázek veřejného i soukromého typu. Systém MS2014+ byl realizován na základě doporučení vzešlých ze závěrů „Auditu monitorovacího systému strukturálních fondů a fondů soudržnosti pro programové období 2007–2013“ na přelomu let 2010 a 2011, vykonaného Auditním orgánem MF ve spolupráci se společností Deloitte Advisory.

Zadávací dokumentace byla posuzována soudním znalcem, a to znaleckým posudkem č. 48-2012 „Oponentní posudek MS2014+“, který posuzoval, zda vypsání veřejné zakázky je účelné, že dokumentace není diskriminačně připravená pro jednu firmu a předpokládaná hodnota odpovídá ceně v místě a čase obvyklé. (TZdetaily výběrového řízení        ). V průběhu vyvíjení byly všechny části systému několikanásobně podrobeny testům.

Podklady k výkonnostnímu auditu systému ministerstvo průběžně poskytuje od konce roku 2014. V současnosti se ministerstvo seznamuje (4/2015) s jeho zjištěními a ve lhůtě stanovené Ministerstvem financí bude na ně reagovat. S jeho výsledky pak seznámí i odbornou veřejnost.

Další služby pro provoz MS2014+

Jaké jsou další zakázky, spojené s MS2014+ ?

Kromě vlastního vytvoření systému MS2014 je třeba zajistit i další služby nutné pro jeho provoz a bezpečnost
Realizované zakázky:
 

Připravované zakázky spojené s MS2014+:

Zajištění služeb bezpečnostního dohledu pro MS2014+
Obnova technické podpory k SW a HW licencím potřebným pro provoz MS2014+

Historie systému

Jaká je historie systému pořízení aplikace MS2014+ ?

MS2014+ je systém určený pro monitorování Evropských strukturálních a investičních fondů (tzv. „ESI fondy“) v programovém období 2014–2020. Vychází z požadavku EU na jednotné metodické prostředí, zakotvené v Dohodě o partnerství (str.164) schválené vládou v dubnu 2014.
Stručná historie:
září 2011 Vláda pověřila MMR přípravou systému (    Evropské fondy 2014–2020: Jednoduše pro lidi [PDF, 3.48MB] (str. 12)
31. 8. 2012 Vyhlášeno výběrové řízení s názvem Pořízení Aplikace  MS2014+
6. 6. 2013 Podepsána smlouva o dílo na dodávku Aplikace MS2014+ s firmou Tesco SW a smlouva o poskytování služeb a servisní podpory a rozvoje aplikace MS2014+  v hodnotě 567 mil. Kč. (detaily)
srpen 2014 Systém ve stavu umožňujícím zahájení administrace programů a projektů ESI fondů.
4. 11. 2014 Zahájení ostrého provozu MS2014+, spuštěny služby datového centra

Kolik MMR zaplatilo firmě Tesco SW za pořízení aplikace MS2014+ a související provozní atd. služby?

K 20. 3. 2015 společnost TESCO SW a.s. vyfakturovala za realizaci díla Pořízení Aplikace monitorovacího systému pro programové období 2014-2020 59 776 904,-Kč s DPH a za provoz, rozvoj a služby servisní podpory Aplikace MS2014+ 148 982 256,72 Kč s DPH.

Rozdíl mezi MS2014+ a systémem NEN

V čem se MS2014+ liší od systému NEN?

Systém NEN      (Národní elektronický nástroj) je určený pro zadávání veřejných zakázek na tzv. obtížně standardizovatelné komodity, jako jsou např. stavební práce. Funguje souběžně s běžnými elektronickými tržišti. Jeho úkolem je přispět ke zkvalitnění a transparentnosti postupů zadávání veřejných zakázek.

Připravenost aplikace MS2014+

Jaký je stav aplikace?

V současnosti je systém připraven na ostrý provoz a pro zadání podkladů jednotlivých řídicích orgánů pro vyhlašování prvních výzev.

Ministerstvo pro místní rozvoj od října 2014 postupně proškolilo více než 1000 úředníků z ostatních resortů, aby se mohli připravit na administraci programů v novém monitorovacím systému. Tito úředníci jsou plně odborně připraveni systém zajišťovat.
Dalších více než 250 zaměstnanců řídicích orgánů získalo znalosti v rámci rozšiřujícího školení o specifických modulech systému. Tito odborníci jsou připraveni školit ostatní kolegy na svých ministerstvech. Další školení jsou průběžně realizována Ministerstvem pro místní rozvoj pro žadatele o evropské dotace nejen v Praze, ale i v regionech. Je o ně mimořádný zájem, dosud je absolvovalo téměř 1000 zájemců o dotace. Pro usnadnění a základní orientaci v aplikaci jsou pro ně připraveny též návodné video-tutoriály pro práci s aplikací pro podávání projektových žádostí. Stav aplikace - konec března 2015.

Výhody systému

Jaké jsou výhody systému?

1) Pro uživatele sjednocuje a výrazně zjednodušuje proces podávání žádosti o dotace.
Např. uživatelé uspoří čas při vkládání žádosti, odpadá nutnost učit se nové formální postupy pro každý další systém. Odbourá se tím zbytečná administrativa.
 
2) Pro řídicí orgány zvyšuje transparentnost čerpání evropských dotací a usnadňuje řízení.
Řídicí orgány budou mít díky němu k dispozici snazší, rychlejší, komplexnější a ekonomičtější přehled o projektech a tím i o celkových trendech. Budou moci např. lépe plánovat, měřit a vyhodnocovat dotační aktivity na úrovni subjektů, oborů a lokalit.
 
3) Pro administrátory schválených programů a projektů představuje komplexní nástroj k podpoře jejich následného řízení. Tím dojde k významným sekundárním úsporám, protože nebude třeba vyvíjet či nakupovat další jednoúčelové systémy pro toto řízení a především zaškolovat se pro jejich různá ovládání.
 
4) Pro Českou republiku ušetří celkové náklady na zajištění povinného monitoringu evropských dotací, protože místo tří pro nové programové období nevyhovujících systémů bude moci provozovat jen jeden systém.

MS2014+ a jeho funkce

K čemu MS2014+ slouží?

MS2014+ je jednotný monitorovací systém, do kterého žadatelé zadávají své žádosti o evropské dotace z ESIF, po jejich získání je v něm mohou dále spravovat a jsou v něm administrovány jednotlivé operační programy. Týká se všech evropských dotací v rámci programového období 2014–2020 vyjma dotací v zemědělství. Dle pravidel fungování ESIF je třeba mít informační systém k dispozici do roku 2027 a následně pro řídicí orgány do ukončení jednotlivých operačních programů.

Účel a vznik systému MS2014+

Jaký je účel a vznik systému MS2014+?

Monitorovací systém evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) pro programové období 2014–2020 (MS2014+) má jako svůj hlavní účel usnadnit přípravu a podávání žádostí o podporu a realizaci projektů hrazených z evropských dotací. Plně nahrazuje tři rozdílné systémy pro žadatele/příjemce dotačního období 2007–2013 spadající do gesce Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva životního prostředí a doplňuje je o další potřebné aplikace a možnosti.

Vzdělávání zaměstnanců

Bude podporováno vzdělávání zaměstnanců ve firmách?

V rámci OP Zaměstnanost (OP Z), SC 1.3 bude podporováno mj. další profesní vzdělávání zaměstnanců podporované zaměstnavateli, zaměřené na odborné i klíčové kompetence, včetně podpory dalšího profesního vzdělávání OSVČ. Více informací k podpoře z OP Z naleznete zde    

Sociální podnikání

V jakém programu lze nalézt podporu pro sociální podnikání?

Sociální podnikání bude podporováno z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) a OP Zaměstnanost (OP Z). V případě IROP se bude jednat o podporu investičních („tvrdých“) projektů v SC 2.2 Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání, v případě OP Z      o podporu neinvestičních („měkkých“) projektů v SC 2.1.2 Rozvoj sektoru sociální ekonomiky. Na projekty realizované v Praze se bude zaměřovat OP Praha-pól růst ČR (OP PPR    ), konkrétně v prioritní ose 3 Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě.

Zateplení bytových domů

Z jakého programu je podporováno zateplení bytových domů?

Podpora pro zateplení bytových domů mimo Prahu je zahrnuta v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Konkrétně se jedná o Specifický cíl 2.5 Snížení energetické náročnosti v sektoru bydlení. Podpora se bude zaměřovat na snižování spotřeby energie zlepšením tepelných vlastností budov, zařízení pro vytápění nebo přípravu teplé vody a přechod na šetrné, ekologické zdroje. Více informací na webových stránkách IROP: http://www.dotaceEU.cz/irop

Výstavba víceúčelových hřišť

Je možné v novém programovém období 2014-2020 získat dotaci na víceúčelové sportovní hřiště z ESI fondů?

Bohužel sportovní infrastruktura vypadla z podporovaných aktivit v novém programovém období. Pouze se předpokládá podpora herních prvků u MŠ, popř. vybudování hřiště jako doplňková aktivita ke komplexnějšímu projektu zaměřeného na sociální infrastrukturu (komunitní centrum pro soc. vyloučené osoby) v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Předpokládá se také určitá podpora modernizace a úprav vybavení tělocvičen a dalších vnitřních, či venkovních prostor, úprava hřišť, využívaných pro aktivity tělesné výchovy na školách na území Prahy z OP Praha – pól růstu ČR.    

Výstavba domova pro seniory

Z jakého programu bude možné podpořit výstavbu domova pro seniory?

Z fondů EU nemohou být podpořeny domovy pro seniory. V rámci Integrovaného regionální operačního programu (IROP) se předpokládá podpora pouze sociálního bydlení pro sociálně vyloučené osoby v produktivním věku. V rámci národních dotací z MMR bude možné se zúčastnit programů na pečovatelské, vstupní byty a na komunitní domy pro seniory. Informace o národních dotacích z MMR na webových stránkách MMR.
 

Podpora ubytovacích zařízení v cestovním ruchu

Z jakého programu bude možné podpořit ubytovací zařízení v cestovním ruchu (hotel, penzion, atd.)?

Podpora ubytovacích zařízení v cestovním ruchu obecně vypadla z podporovaných aktivit z fondů EU. V novém programovém období 2014-2020 se tedy už dále nepředpokládá podpora hotelů, penzionů atd.
 
Z fondů EU bude možné podpořit pouze agroturistiku z Programu rozvoje venkova    .

Podpora kulturních památek

Z jakých operačních programů budou podporovány kulturní památky?

V rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), Specifický cíl 3.1 Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního a přírodního dědictví, se předpokládá podpora revitalizace souboru vybraných památek: zapsaných na Seznam světového dědictví UNESCO, zařazených na Indikativní seznam světového dědictví UNESCO v kategorii kulturní dědictví, dále pak národních kulturní památky k 1. 1. 2014 a památek evidovaných v Indikativním seznamu národních kulturních památek k 1. 1. 2014 (Indikativní seznam NKP). V tomto specifickém cíli se předpokládá také podpora muzeí a knihoven, které jsou zřízeny státem, popř. krajem.
 
Určité možnosti mohou existovat také v rámci Operačních programů přeshraniční spolupráce (5 OP), kde se předpokládá podpora kulturních památek s přeshraničním významem za účelem zvýšení návštěvnosti příhraničního regionu a zlepšení vztahů na obou stranách hranice. 

Seznam podpořených projektů

Kde mohu najít seznam příjemců dotací ze strukturálních fondů?

Celkový seznam příjemců je k dispozici zde, každý měsíc je aktualizován. Na této stránce naleznete též Přehled podpořených projektů, kde lze např. filtrovat projekty dle místa realizace (neobsahuje data za fyzické osoby). Informace o projektech lze hledat také na portálu Mapa projektů, projekty prezentované jako příklady dobré praxe pak zde.

Informace o čerpání

Kde lze nalézt informace o čerpání v období 2007-2013?

Souhrnný stav čerpání ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti je možné nalézt v sekci Informace o čerpání, zejména ve Čtvrtletní monitorovací zprávě (ČMZ). Monitorovací zpráva o průběhu čerpání strukturálních fondů, Fondu soudržnosti v programovém období 2007–2013 představuje hlavní výstup finančního monitoringu průběhu realizace operačních programů ČR v programovém období 2007–2013 a poskytuje informace o pokroku čerpání finančních prostředků z fondů EU. ČMZ je k dispozici pod tímto odkazem.

Cíle politiky soudržnosti 2014-2020

Jaké jsou cíle kohezní politiky v programovém období 2014-2020?

V období 2007-2013 měla politika soudržnosti 3 cíle – 1. Cíl Konvergence, 2. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a 3. Cíl Evropská územní spolupráce. V programovém období 2014-2020 byly stanoveny dva cíle:
1. Investice pro růst a zaměstnanost (97,2 %). Cíl bude financován z ERDF, ESF a Fondu soudržnosti. 
2. Evropská územní spolupráce (2,8 %). Cíl bude financován stejně jako v období 2007-2013 z ERDF.

Změny v období 2014 - 2020

Jaké jsou hlavní změny v období 2014-2020?

- Snížení počtu cílů na 2 (Investice pro růst a zaměstnanost a Evropské územní spolupráce).
- Vyčlenění 3 kategorie regionů podle parametrů jejich ekonomické výkonnosti (méně rozvinuté, přechodné a více rozvinuté regiony).
- Nastavení systému předběžných podmínek (ex-ante kondicionalit).
- Vyšší měřitelnost přínosu podpořených operací (důraz na plnění stanovených indikátorů).
- Finanční závislost na rychlosti a kvalitě čerpání (výkonnostní rámec).
- Znovuzavedení pravidla N+3 pro časovou způsobilost výdajů.
- Vyšší míra uplatnění územně specifického přístupu a využití integrovaných nástrojů.
- Vyšší míra uplatnění finančních nástrojů na úkor dotací.
- Rozšíření a specifikace způsobů zjednodušeného vykazování nákladů.
- Zpřísnění pravidel pro vyplácení záloh členským státům.

Nařízení k politice soudržnosti 2014 - 2020

Jaké jsou nařízení k politice soudržnosti 2014-2020, kdy byla schválena a kde je najdu?

Finální podoba nařízení byla přijata Evropským parlamentem 20. 11. 2013 a jsou dostupná na našich stránkách: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Navrhy-novych-narizeni-kohezni-politiky-pro-obdobi/Finalni-podoba-narizeni-EU-k-politice-soudrznosti
 
Celkově je těchto nařízeních šest – Nařízení o EÚS č. 1229/2013, Nařízení o FS č. 1300/2013, Nařízení o EFRR č. 1301/2013, Nařízení o ESÚS č. 1302/2013, Obecné nařízení č. 1303/2013, Nařízení o ESF č. 1304/2013.

Strategie Evropy 2020

Co to je Strategie Evropa 2020?

Evropa 2020     je desetiletá strategie EU, která byla zahájena v roce 2010 a jejímž cílem je dosáhnout hospodářského růstu a větší zaměstnanosti. Má také pomoci vyřešit nedostatky současného modelu hospodářského růstu a vytvořit podmínky pro inteligentní a udržitelný růst, který podporuje sociální začlenění. Za tímto účelem bylo v rámci strategie stanoveno pět hlavních cílů    , které musí Unie do konce tohoto desetiletí dosáhnout. Ty se týkají zaměstnanosti, výzkumu a vývoje, otázek klimatu a energetiky, vzdělávání, sociálního začleňování a snižování chudoby. K dosažení těchto cílů strategie Evropa 2020 má přispět sedm stěžejních iniciativ    , díky nimž mohou orgány EU a vnitrostátní orgány členských zemí spojit své úsilí v oblastech, jako jsou například inovace, digitální ekonomika, zaměstnanost, mládež, průmyslová politika, snižování chudoby a účinné využívání zdrojů. Kromě toho využívá EU k naplnění stanovených priorit dalších nástrojů, jako je evropský jednotný trh, rozpočet EU (politika hospodářské a sociální soudržnosti) a zahraničněpolitický program.
 
 
 

Rozdíl mezi NSRR a Dohodou o partnerství

Jaký je rozdíl mezi Národním strategickým referenčním rámcem (NSRR) a Dohodou o partnerství?

NSRR je základním programovým dokumentem ČR pro využívání fondů EU v programovém období 2007-2013. NSRR představuje soulad mezi Strategickými obecnými zásadami Společenství (SOZS), v nichž jsou definovány úkoly politiky hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) pro období 2007-2013 (evropský rozměr) a Národním rozvojovým plánem (NRP) popisujícím hlavní rozvojové problémy ČR (národní rozměr). NSRR udává systém operačních programů politiky HSS 2007-2013, jejichž prostřednictvím jsou jednotlivé cíle politiky soudržnosti realizovány.
 
Dohoda o partnerství je stěžejním programovým dokumentem ČR pro využívání Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) v programovém období 2014-2020. Dohoda o partnerství představuje soulad mezi Společným strategickým rámcem (SSR), v nichž jsou definovány úkoly politiky HSS pro období 2014-2020 (evropský rozměr) a Národním programem reforem (NPR) popisujícím hlavní rozvojové problémy ČR (národní rozměr). Dohoda o partnerství zastřešuje operační programy, kterými jsou realizovány cíle politiky soudržnosti a jsou poskytovány finanční prostředky z ESIF.

Dohoda o partnerství 2014-2020, Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF), Cíle politiky soudr

Co je Dohoda o partnerství 2014 - 2020?

Dohoda o partnerství pro programové období 2014–2020 je dokument vypracovaný členským státem Evropské unie, který stanoví cíle a priority pro efektivní využívání Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) za účelem naplňování strategie Evropa 2020 na základě vydefinovaných národních priorit. ESIF zahrnují Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti (FS), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF). Dohoda zastřešuje operační programy (OP) cíle Investice pro růst a zaměstnanost a cíle Evropská územní spolupráce spadající pod politiku soudržnosti EU a programy spadající pod II. pilíř Společné zemědělské politiky a Společné rybářské politiky.

Žadatelé o evropské dotace

Jakým žadatelům šlo nejvíce evropských dotací ze SF/ FS v období 2007-2013?

Národní orgán pro koordinaci dlouhodobě sleduje čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.

Naše analýzy ukazují, že nejvíce prostředků bylo schváleno státním institucím a organizacím, jedná se o finančně náročné projekty v Operačním programu Doprava. Dále se jedná o obce a města, kterým je schválena zhruba čtvrtina všech prostředků, obce a města nejčastěji čerpají na vodohospodářské projekty v Operačním programu Životní prostředí a dále na projekty podporované z regionálních operačních programů. Obce, města a kraje jsou také významným příjemcem dotací z Operačních programů přeshraniční spolupráce. Další významnou skupinou příjemců jsou podnikatelské subjekty, kterým připadá zhruba pětina všech schválených prostředků, a to zejména z Operačního programu Podnikání a inovace. Nejméně schválených prostředků pak připadá na kraje a nestátní neziskový sektor.

V této souvislosti je ale třeba upozornit, že strukturální fondy nejsou určeny na podporu určitých kategorií příjemců, ale na projekty, které povedou k naplnění strategických cílů OP, nehledě na to, kdo je realizátorem těchto projektů.

Finanční prostředky v období 2007-2013

Jaké množství finančních prostředků získala Česká republika pro programové období 2007-2013 a jak tyto prostředky distribuuje mezi příjemce?

V současném programovém období 2007–2013 bylo na realizaci kohezní politiky v ČR určeno zhruba 26,7 mld. EUR (přepočteno aktuálním kurzem zhruba 800 mld. Kč). Tyto prostředky z evropského rozpočtu jsou v unijním kontextu určeny na vyrovnávání resp. snižování rozdílů mezi jednotlivými členskými státy.

Česká republika bude cíle kohezní politiky naplňovat prostřednictvím 18 operačních programů (v gesci českých řídících orgánů). Mezi 18 operačních programů v gesci řídících orgánů patří 7 regionálních OP, 8 tematických OP, 2 pražské OP a OP přeshraniční spolupráce ČR-PL. Příhraniční regiony mají dále možnost čerpat finanční podporu z ostatních OP přeshraniční spolupráce, jedná se o Slovensko, Rakousko, Sasko, Bavorsko, se započtením těchto OP mají čeští žadatelé možnost využít finanční prostředky ve 24 OP.

Právě operační programy jsou nástroje realizace kohezní politiky v ČR, přes tyto programy jsou příjemcům distribuovány prostředky ze strukturálních fondů (ESF, ERDF) a Fondu soudržnosti.

Role MMR v oblasti fondů

Jaká je role MMR v oblasti fondů EU?

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR na základě usnesení vlády ČR č. 198 z 22. února 2006 a č. 448 z 12. června 2013 plní roli Národního orgánu pro koordinaci.
Národní orgán pro koordinaci (NOK) je centrálním metodickým a koordinačním subjektem pro implementaci programů spolufinancovaných z fondů Evropské unie v programovém období 2007–2013 a 2014–2020.
Národní orgán pro koordinaci zodpovídá za řízení a koordinaci realizace a naplňování stanovených cílů Národního strategického referenčního rámce  pro programové období 2007–2013 a Dohody o partnerství  pro programové období 2014–2020 v České republice.

 

Finanční prostředky v období 2014-2020

Jaké jsou finanční prostředky v období 2014-2020?

Programového období 2014–2020 je v souladu s rozpočtovým rámcem Evropské unie pro toto sedmileté období. Pro Českou republiku byly vyčleněny prostředky ve výši téměř 24 miliard eur. Tyto prostředky jsou určený k naplňování strategie EU 2020.
Pro lepší využití těchto fondů ve prospěch strategie EU 2020 zpracoval každý stát Dohodu o partnerství, kterou posoudila a schválila Evropská komise. K jejímu naplňování přispějí jednotlivé programy. V těchto dokumentech je určeno i rozdělení přidělených finančních prostředků mezi podporované oblasti.

Tématické cíle ESI fondů

Jaké jsou tematické cíle ESI fondů a kolik jich je?

  1. Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací;
  2. Zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií;
  3. Zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, odvětví zemědělství (v případě EZFRV) a odvětví rybářství a akvakultury (v případě ENRF);
  4. Podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích
  5. Podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik;
  6. Zachování a ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů;
  7. Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách;
  8. Podpora udržitelné zaměstnanosti, kvalitních pracovních míst a mobility pracovních sil;
  9.  Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a diskriminaci;
  10. Investice do vzdělávání, odborné přípravy a odborného výcviku k získávání dovedností a do celoživotního učení;
  11.  Posilování institucionální kapacity veřejných orgánů a zúčastněných stran a přispívání k účinné veřejné správě.  

Strukturální fondy

Jaké fondy patří mezi strukturální v období 2014-2020?

Mezi strukturální fondy v období 2014-2020 patří Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond, jako tomu bylo i v období 2007-2013.
období 2014-2020 se fondy zaměřené na podporu politiky soudržnosti, politiky rozvoje venkova a Společné námořní a rybářské politiky budou souhrnně nazývat „Evropské strukturální a investiční fondy“, ve zkratce ESIF. Jedná se o dva strukturální fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF/EFRR), Evropský sociální fond (ESF), dále o Fond soudržnosti (CF/FS), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD/EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (EMFF/ENRF).

Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), Evropský sociální fond (ESF) a Fond soudržnosti (FS)

Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), Evropský sociální fond (ESF) a Fond soudržnosti (FS) patří mezi fondy EU. Jaké aktivity jednotlivé fondy financují?

Cíle kohezní politiky EU (též známá jako politika hospodářské a sociální soudržnosti) jsou naplňovány prostřednictvím nástrojů, kterými jsou strukturální fondy ESF a ERDF a dále Fond soudržnosti.

Základní rozdíl mezi strukturálními fondy a Fondem soudržnosti spočívá hlavně v podporovaných aktivitách. FS je určen jen pro podporu velkých projektů v oblasti dopravy a životního prostředí a využít jej mohou jen státy, které nepřekročí 90 % průměru HNP ostatních států. Základní rozdíl mezi ESF a ERDF spočívá v typu podporovaných intervencí, ESF je určen pro neinvestiční akce (např. školení), naopak ERDF podporuje investiční, infrastrukturní projekty.

Vzdělávání zaměstanců

Jakým způsobem bude fungovat vzdělávání zaměstnanců?

Vzdělávání zaměstnanců bude nadále zahrnovat dvě roviny, tzv. Systém vzdělávání realizovaný MMR-NOK a specifické vzdělávání organizované jednotlivými subjekty implementace. Na horizontální úrovni bude v rámci Systému vzdělávání zajištěno proškolení zaměstnanců v průřezových oblastech (ex-ante kondicionality, legislativa, protikorupční strategie, procesy implementace a jazykové vzdělávání ve fondech EU). V rámci specifického vzdělávání zajistí subjekty implementace průběžné vzdělávání svých zaměstnanců s ohledem na specifika svého programu.

Externí dodavatelé

Je stále možné zadat externímu dodavateli (outsourcovat) činnosti, jako je zpracování mzdového účetnictví, úklid, ostraha apod.?

Ano, činnosti provozního charakteru související se zajištěním chodu organizace je možné nadále zadávat externím dodavatelům. 

Protikorupční opatření

Obsahuje metodický pokyn nějaká protikorupční opatření?

V rámci adaptačního procesu nového zaměstnance je požadováno jeho seznámení s etickým kodexem, přičemž MP lidské zdroje stanoví minimální požadavky na tento kodex. Součástí metodického pokynu je vzorová šablona Etického kodexu (příloha č. 7), nicméně subjekty implementace mohou při splnění povinných požadavků využít vlastní etický kodex, pokud jej již mají. 

Vyhlášení výběrového řízení

Zůstává povinná minimální doba zveřejnění informace o vyhlášení výběrového řízení na příslušných webech stejná? Dosud byla 14 kalendářních dnů.

Ve lhůtě zveřejnění výběrového řízení dojde v souvislosti s MP lidské zdroje od 1. září 2014 ke změně. Změna se bude týkat výběrových řízení vyhlášených po tomto datu. Subjekt implementace je povinen informaci o volné pracovní pozici zveřejnit na vlastním webu (příp. webu příslušné organizace) a na webové stránce www.dotaceEU.cz, a to minimálně po dobu 15 kalendářních dnů. 

Pravidla pro výběr zaměstance

Vztahují se pravidla pro výběr zaměstnanců i na zaměstnance přijaté na částečný pracovní úvazek a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr?

Pravidla pro výběr zaměstnanců jsou závazná pro zaměstnance s uzavřenou pracovní smlouvou (na plný i částečný úvazek), u nichž bude docházet k plné či částečné úhradě osobních nákladů z prostředků EU. Způsob přijetí zaměstnanců na dohodu o pracovní činnosti či dohodu o provedení práce je plně v kompetenci každého subjektu implementace. Pokud by však došlo v následujícím období k převodu zaměstnance na pracovní smlouvu, musí být tento zaměstnanec vybrán na základě výběrového řízení v souladu s pravidly metodického pokynu. 

Nový metodický pokyn

Má vydání nového metodického pokynu vliv na dosud platné metodiky k této problematice?

Ano, všechny metodické dokumenty, které oblast lidských zdrojů dosud upravovaly, se k datu vstupu nového MP lidské zdroje v účinnost ruší. Jedná se zejména o :
- usnesení vlády ze dne 18. července 2007 č. 818, k postupu při řešení administrativní kapacity čerpání zdrojů strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na období let 2007–2013

- usnesení vlády ze dne 25. února 2008 č. 166, o Systému vzdělávání zaměstnanců realizujících Národní strategický referenční rámec v období let 2007–2013

- usnesení vlády ze dne 26. října 2009 č. 1332, o Metodice finančního ohodnocení zaměstnanců implementujících Národní strategický referenční rámec v programovém období let 2007–2013

- usnesení vlády ze dne 2. května 2012 č. 313, o Metodice výběru zaměstnanců implementujících fondy Evropské unie v programovém období let 2007–2013 a v programovém období 2014–2020

Subjekty v metodickém pokynu

Na které subjekty se metodický pokyn vztahuje?

MP lidské zdroje je závazný pro všechny programy, které jsou zastřešeny Dohodou o partnerství a Národním strategickým referenčním rámcem, doporučující charakter má pro Program rozvoje venkova. Subjekty implementace, včetně horizontálních institucí, jsou povinny řídit se tímto metodickým pokynem a zohlednit postupy při řízení a rozvoji lidských zdrojů definované tímto pokynem ve své řídicí dokumentaci a metodických postupech. 

Metodické pokyny

Kde najdu schválenou verzi metodického pokynu?

MP lidské zdroje, včetně svých příloh, je k dispozici v metodice lidských zdrojů a také v dokumentech.

Webové portály

Jaký je aktuální název zastřešujícího webového portálu? Co máme komunikovat příjemcům?

NOK provozuje zastřešující webový portál www.strukturalni-fondy.cz. S ohledem na nové programové období bylo třeba dát název webové prezentace do souladu s rozšířením evropských fondů o jiné než strukturální. V současné době tak web nese název Evropské strukturální a investiční fondy, avšak z hlediska marketingového je to název příliš dlouhý a proto je komunikován pod obecnějším názvem www.dotaceEU.cz, který je snáze zapamatovatelný pro veřejnost. Webový portál je však nadále dostupný i z adres www.strukturalni-fondy.cz; www.s-f.cz; www.esifondy.cz.

Ustanovení metodických pokynů pro publicitu

Můžeme zpřísňovat ustanovení MP pro publicitu v příručkách pro žadatele a příjemce? Chceme například, aby povinnost umísťovat pamětní desky měli i příjemci projektů pod 500 000 EUR. Vnímáme to jako lepší publicitu projektu.

Ne. Společným cílem dohodnutým všemi ŘO a zakotveným v MP pro publicitu je co nejméně zpřísňovat požadavky dané obecným nařízením. V období 2014-2020 je pro projekty do 500 000 EUR určen plakát, pro projekty nad 500 000 EUR (splňující dané náležitosti) je určen billboard a pamětní deska. Plakát jako nově zavedený povinný nástroj zajišťuje dostatečnou publicitu projektu právě pro projekty nižšího finančního rozsahu. Plakát budou používat všichni příjemci z ESF, ale také příjemci z EFRR a FS, jejichž projekty nespadají do kategorií, které musejí vytvářet billboardy a pamětní desky.

Schvalování komunikačních plánů

Je nutné schvalovat roční komunikační plány pro rok 2015 na jarních monitorovacích výborech?

Nikoliv, ale je to doporučeno. Chápeme, že některé programy ještě nejsou ve fázi, kdy by se mohli soustředit na komunikaci programu, avšak z výše uvedených důvodů je nutné, aby roční komunikační plány byly pro letošní rok vytvořeny a byly také schváleny monitorovacími výbory, tak jak ukládá MP pro publicitu. Není tedy nutné, aby byly předkládány na jarních MV a je možné je předložit na podzimních (či per rollam) MV. Je však nutné vzít v úvahu, že na podzimních MV již bude třeba předkládat roční komunikační plány pro rok 2016, tak, jak ukládá MP pro publicitu. Z tohoto důvodu je vhodnější předkládat roční komunikační plány na jarních termínech monitorovacích výborů. 

Vytváření komunikačních plánů

Je nutné pro rok 2015 vytvářet roční komunikační plány?

Ano. Vycházíme z předpokladu (a prohlášení EK), že v letošním roce budou všechny nové (operační) programy schváleny. V tom případě je v souladu se SKS třeba, aby na daný rok existoval roční komunikační plán pro daný program. Není přitom rozhodující, zda se část, či všechny aktivity budou hradit z financí operačních programů v programovém období 2007-2013. V případě, že tomu tak bude, uvede se tato informace v ročním komunikačním plánu.

Společná komunikační strategie

Dle vyjádření EK není možné, aby monitorovací výbory, které se sejdou ještě před schválením programů ze strany EK, cokoli schvalovaly. Jak tedy máme postupovat, když je doporučeno předkládat SKS na jarní termíny monitorovacích výborů?

Formálně není třeba SKS monitorovacími výbory schvalovat, důležité je ji alespoň projednat. Dle vyjádření NOK-gestorů monitorovacích výborů je správný postup takový, že jakýkoli dokument, který se projedná/schválí na „nultých“ monitorovacích výborech, se následně tzv. „přeschválí“ na prvním řádném jednání monitorovacího výboru programu. 

Schvalování komunikační strategie

Jaký je proces schvalování Společné komunikační strategie ESI fondů v ČR v programovém období 2014-2020 (SKS)?

V souladu s Nařízením EP a Rady (EU) č. 1303/2013 (dále jen Nařízení) je nutné určit jeden monitorovací výbor, který schválí SKS a to po konzultacích s ostatními monitorovacími výbory. Metodický pokyn pro publicitu a komunikaci ESI fondů v programovém období 2014-2020 (MP pro publicitu) určil, že SKS bude schvalovat Monitorovací výbor Operačního programu Technická pomoc 2014-2020 (MV OPTP).

Vzhledem k tomu, že Nařízení nedává jasný návod, jak mají probíhat konzultace s jednotlivými monitorovacími výbory, vznesl NOK a ŘO OPTP dotaz na Evropskou komisi (EK) k formálnímu průběhu schvalování. Dle názoru EK není třeba čekat nejprve na MV OPTP a ani MV OPTP nemusí se schválením čekat na projednání SKS všemi ostatními monitorovacími výbory. NOK proto vyzval řídicí orgány k předkládání SKS v její aktuální podobě na program jarních monitorovacích výborů.

 

Loga na hmotný majetek

Musím polepovat nálepkami s logy vybavení a majetek nakupovaný v rámci projektu (notebook, projektor, odborné knihy apod.)?

Ne. Loga jsou využívána pro potřeby komunikace evropských fondů. Povinnost opatřit logy každý kus hmotného majetku již v tomto období neplatí.

Použití vlajky ČR a EU

Musí být při školeních a seminářích na stole vlaječka ČR a EU?

Ne, pokud je povinná publicita zajištěna jiným způsobem. Jestliže jsou povinné informace (znak/logo EU, odkaz na program a fond) uvedeny např. na promítané prezentaci, použitých dokumentech apod. a vše je řádně zdokumentováno na fotografiích, je tímto povinná publicita splněna. 

Získání loga

Kde získám správné logo, které mám umístit na plakát A3, jeden z povinných nástrojů publicity?

Každý operační program bude mít ve svých pravidlech pro žadatele a příjemce uveden odkaz na webovou stránku operačního programu, kde budou k dispozici všechny šablony a správná loga.

Používání textu v logu

Kde na tiskovinách má být uváděna povinná věta „Tento projekt je realizován v rámci OP XY a je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Reg.č. projektu: CZ.1.07/3.2.08/03.xx“ ?

Po zavedení loga, které bude obsahovat veškeré povinné informace jako je zdroj financování, je výše uvedená povinnost splněna umístěním logolinku na dokumenty a další nosiče. Výše uvedenou větu tak již v novém programovém období není nutné uvádět. 

Používání log

Mohu jako příjemce používat i jiné logo než logo EU?

Ano. Pro období 2014–2020 dochází ke zjednodušení ve dvou případech:

  1. úplný zákaz používání log operačních programů a Národního orgánu pro koordinaci
  2. u tří povinných nástrojů povinné publicity (tj. plakát A3, dočasný billboard a stálá pamětní deska) jsou povolena nanejvýše dvě loga: logo EU a logo instituce jako partnera ve financování.
  3. V ostatních případech je možné použít více log za předpokladu, že budou dodržena všechna platná pravidla pro grafickou úpravu (ochranná zóna loga, apod.)

V případě, že máte dotaz týkající se fondů EU, můžete nám jej zaslat do schránky info@strukturalni-fondy.cz nebo zavolat na bezplatnou informační linku o EU Eurofon 800 200 200.

Pošlete nám svůj dotaz

Nenašli jste odpověď na Vaši otázku? Napište svůj dotaz do našeho informačního centra a my Vám odpovíme: Poslat dotaz