Jste zde: Úvodní strana > Otázky a odpovědi > Obecné otázky

Otázky a odpovědi

Na této stránce naleznete odpovědi na nejčastější dotazy týkající se fondů EU a také odkazy na rubriky FAQ na webových stránkách věnovaných jednotlivým operačním programům v ČR.

Vyberte si prosím oblast, která Vás zajímá

Obecné otázky

Vzdělávání zaměstnanců

Bude podporováno vzdělávání zaměstnanců ve firmách?

V rámci OP Zaměstnanost (OP Z), SC 1.3 bude podporováno mj. další profesní vzdělávání zaměstnanců podporované zaměstnavateli, zaměřené na odborné i klíčové kompetence, včetně podpory dalšího profesního vzdělávání OSVČ. Více informací k podpoře z OP Z naleznete zde    

Sociální podnikání

V jakém programu lze nalézt podporu pro sociální podnikání?

Sociální podnikání bude podporováno z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) a OP Zaměstnanost (OP Z). V případě IROP se bude jednat o podporu investičních („tvrdých“) projektů v SC 2.2 Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání, v případě OP Z      o podporu neinvestičních („měkkých“) projektů v SC 2.1.2 Rozvoj sektoru sociální ekonomiky. Na projekty realizované v Praze se bude zaměřovat OP Praha-pól růst ČR (OP PPR    ), konkrétně v prioritní ose 3 Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě.

Zateplení bytových domů

Z jakého programu je podporováno zateplení bytových domů?

Podpora pro zateplení bytových domů mimo Prahu je zahrnuta v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Konkrétně se jedná o Specifický cíl 2.5 Snížení energetické náročnosti v sektoru bydlení. Podpora se bude zaměřovat na snižování spotřeby energie zlepšením tepelných vlastností budov, zařízení pro vytápění nebo přípravu teplé vody a přechod na šetrné, ekologické zdroje. Více informací na webových stránkách IROP: http://www.dotaceEU.cz/irop

Výstavba víceúčelových hřišť

Je možné v novém programovém období 2014-2020 získat dotaci na víceúčelové sportovní hřiště z ESI fondů?

Bohužel sportovní infrastruktura vypadla z podporovaných aktivit v novém programovém období. Pouze se předpokládá podpora herních prvků u MŠ, popř. vybudování hřiště jako doplňková aktivita ke komplexnějšímu projektu zaměřeného na sociální infrastrukturu (komunitní centrum pro soc. vyloučené osoby) v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Předpokládá se také určitá podpora modernizace a úprav vybavení tělocvičen a dalších vnitřních, či venkovních prostor, úprava hřišť, využívaných pro aktivity tělesné výchovy na školách na území Prahy z OP Praha – pól růstu ČR.    

Výstavba domova pro seniory

Z jakého programu bude možné podpořit výstavbu domova pro seniory?

Z fondů EU nemohou být podpořeny domovy pro seniory. V rámci Integrovaného regionální operačního programu (IROP) se předpokládá podpora pouze sociálního bydlení pro sociálně vyloučené osoby v produktivním věku. V rámci národních dotací z MMR bude možné se zúčastnit programů na pečovatelské, vstupní byty a na komunitní domy pro seniory. Informace o národních dotacích z MMR na webových stránkách MMR.
 

Podpora ubytovacích zařízení v cestovním ruchu

Z jakého programu bude možné podpořit ubytovací zařízení v cestovním ruchu (hotel, penzion, atd.)?

Podpora ubytovacích zařízení v cestovním ruchu obecně vypadla z podporovaných aktivit z fondů EU. V novém programovém období 2014-2020 se tedy už dále nepředpokládá podpora hotelů, penzionů atd.
 
Z fondů EU bude možné podpořit pouze agroturistiku z Programu rozvoje venkova    .

Podpora kulturních památek

Z jakých operačních programů budou podporovány kulturní památky?

V rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), Specifický cíl 3.1 Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního a přírodního dědictví, se předpokládá podpora revitalizace souboru vybraných památek: zapsaných na Seznam světového dědictví UNESCO, zařazených na Indikativní seznam světového dědictví UNESCO v kategorii kulturní dědictví, dále pak národních kulturní památky k 1. 1. 2014 a památek evidovaných v Indikativním seznamu národních kulturních památek k 1. 1. 2014 (Indikativní seznam NKP). V tomto specifickém cíli se předpokládá také podpora muzeí a knihoven, které jsou zřízeny státem, popř. krajem.
 
Určité možnosti mohou existovat také v rámci Operačních programů přeshraniční spolupráce (5 OP), kde se předpokládá podpora kulturních památek s přeshraničním významem za účelem zvýšení návštěvnosti příhraničního regionu a zlepšení vztahů na obou stranách hranice. 

Seznam podpořených projektů

Kde mohu najít seznam příjemců dotací ze strukturálních fondů?

Celkový seznam příjemců je k dispozici zde, každý měsíc je aktualizován. Na této stránce naleznete též Přehled podpořených projektů, kde lze např. filtrovat projekty dle místa realizace (neobsahuje data za fyzické osoby). Informace o projektech lze hledat také na portálu Mapa projektů, projekty prezentované jako příklady dobré praxe pak zde.

Informace o čerpání

Kde lze nalézt informace o čerpání v období 2007-2013?

Souhrnný stav čerpání ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti je možné nalézt v sekci Informace o čerpání, zejména ve Čtvrtletní monitorovací zprávě (ČMZ). Monitorovací zpráva o průběhu čerpání strukturálních fondů, Fondu soudržnosti v programovém období 2007–2013 představuje hlavní výstup finančního monitoringu průběhu realizace operačních programů ČR v programovém období 2007–2013 a poskytuje informace o pokroku čerpání finančních prostředků z fondů EU. ČMZ je k dispozici pod tímto odkazem.

Cíle politiky soudržnosti 2014-2020

Jaké jsou cíle kohezní politiky v programovém období 2014-2020?

V období 2007-2013 měla politika soudržnosti 3 cíle – 1. Cíl Konvergence, 2. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a 3. Cíl Evropská územní spolupráce. V programovém období 2014-2020 byly stanoveny dva cíle:
1. Investice pro růst a zaměstnanost (97,2 %). Cíl bude financován z ERDF, ESF a Fondu soudržnosti. 
2. Evropská územní spolupráce (2,8 %). Cíl bude financován stejně jako v období 2007-2013 z ERDF.

Změny v období 2014 - 2020

Jaké jsou hlavní změny v období 2014-2020?

- Snížení počtu cílů na 2 (Investice pro růst a zaměstnanost a Evropské územní spolupráce).
- Vyčlenění 3 kategorie regionů podle parametrů jejich ekonomické výkonnosti (méně rozvinuté, přechodné a více rozvinuté regiony).
- Nastavení systému předběžných podmínek (ex-ante kondicionalit).
- Vyšší měřitelnost přínosu podpořených operací (důraz na plnění stanovených indikátorů).
- Finanční závislost na rychlosti a kvalitě čerpání (výkonnostní rámec).
- Znovuzavedení pravidla N+3 pro časovou způsobilost výdajů.
- Vyšší míra uplatnění územně specifického přístupu a využití integrovaných nástrojů.
- Vyšší míra uplatnění finančních nástrojů na úkor dotací.
- Rozšíření a specifikace způsobů zjednodušeného vykazování nákladů.
- Zpřísnění pravidel pro vyplácení záloh členským státům.

Nařízení k politice soudržnosti 2014 - 2020

Jaké jsou nařízení k politice soudržnosti 2014-2020, kdy byla schválena a kde je najdu?

Finální podoba nařízení byla přijata Evropským parlamentem 20. 11. 2013 a jsou dostupná na našich stránkách: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Navrhy-novych-narizeni-kohezni-politiky-pro-obdobi/Finalni-podoba-narizeni-EU-k-politice-soudrznosti
 
Celkově je těchto nařízeních šest – Nařízení o EÚS č. 1229/2013, Nařízení o FS č. 1300/2013, Nařízení o EFRR č. 1301/2013, Nařízení o ESÚS č. 1302/2013, Obecné nařízení č. 1303/2013, Nařízení o ESF č. 1304/2013.

Strategie Evropy 2020

Co to je Strategie Evropa 2020?

Evropa 2020     je desetiletá strategie EU, která byla zahájena v roce 2010 a jejímž cílem je dosáhnout hospodářského růstu a větší zaměstnanosti. Má také pomoci vyřešit nedostatky současného modelu hospodářského růstu a vytvořit podmínky pro inteligentní a udržitelný růst, který podporuje sociální začlenění. Za tímto účelem bylo v rámci strategie stanoveno pět hlavních cílů    , které musí Unie do konce tohoto desetiletí dosáhnout. Ty se týkají zaměstnanosti, výzkumu a vývoje, otázek klimatu a energetiky, vzdělávání, sociálního začleňování a snižování chudoby. K dosažení těchto cílů strategie Evropa 2020 má přispět sedm stěžejních iniciativ    , díky nimž mohou orgány EU a vnitrostátní orgány členských zemí spojit své úsilí v oblastech, jako jsou například inovace, digitální ekonomika, zaměstnanost, mládež, průmyslová politika, snižování chudoby a účinné využívání zdrojů. Kromě toho využívá EU k naplnění stanovených priorit dalších nástrojů, jako je evropský jednotný trh, rozpočet EU (politika hospodářské a sociální soudržnosti) a zahraničněpolitický program.
 
 
 

Rozdíl mezi NSRR a Dohodou o partnerství

Jaký je rozdíl mezi Národním strategickým referenčním rámcem (NSRR) a Dohodou o partnerství?

NSRR je základním programovým dokumentem ČR pro využívání fondů EU v programovém období 2007-2013. NSRR představuje soulad mezi Strategickými obecnými zásadami Společenství (SOZS), v nichž jsou definovány úkoly politiky hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) pro období 2007-2013 (evropský rozměr) a Národním rozvojovým plánem (NRP) popisujícím hlavní rozvojové problémy ČR (národní rozměr). NSRR udává systém operačních programů politiky HSS 2007-2013, jejichž prostřednictvím jsou jednotlivé cíle politiky soudržnosti realizovány.
 
Dohoda o partnerství je stěžejním programovým dokumentem ČR pro využívání Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) v programovém období 2014-2020. Dohoda o partnerství představuje soulad mezi Společným strategickým rámcem (SSR), v nichž jsou definovány úkoly politiky HSS pro období 2014-2020 (evropský rozměr) a Národním programem reforem (NPR) popisujícím hlavní rozvojové problémy ČR (národní rozměr). Dohoda o partnerství zastřešuje operační programy, kterými jsou realizovány cíle politiky soudržnosti a jsou poskytovány finanční prostředky z ESIF.

Dohoda o partnerství 2014-2020, Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF), Cíle politiky soudr

Co je Dohoda o partnerství 2014 - 2020?

Dohoda o partnerství pro programové období 2014–2020 je dokument vypracovaný členským státem Evropské unie, který stanoví cíle a priority pro efektivní využívání Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) za účelem naplňování strategie Evropa 2020 na základě vydefinovaných národních priorit. ESIF zahrnují Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti (FS), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF). Dohoda zastřešuje operační programy (OP) cíle Investice pro růst a zaměstnanost a cíle Evropská územní spolupráce spadající pod politiku soudržnosti EU a programy spadající pod II. pilíř Společné zemědělské politiky a Společné rybářské politiky.

Žadatelé o evropské dotace

Jakým žadatelům šlo nejvíce evropských dotací ze SF/ FS v období 2007-2013?

Národní orgán pro koordinaci dlouhodobě sleduje čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.

Naše analýzy ukazují, že nejvíce prostředků bylo schváleno státním institucím a organizacím, jedná se o finančně náročné projekty v Operačním programu Doprava. Dále se jedná o obce a města, kterým je schválena zhruba čtvrtina všech prostředků, obce a města nejčastěji čerpají na vodohospodářské projekty v Operačním programu Životní prostředí a dále na projekty podporované z regionálních operačních programů. Obce, města a kraje jsou také významným příjemcem dotací z Operačních programů přeshraniční spolupráce. Další významnou skupinou příjemců jsou podnikatelské subjekty, kterým připadá zhruba pětina všech schválených prostředků, a to zejména z Operačního programu Podnikání a inovace. Nejméně schválených prostředků pak připadá na kraje a nestátní neziskový sektor.

V této souvislosti je ale třeba upozornit, že strukturální fondy nejsou určeny na podporu určitých kategorií příjemců, ale na projekty, které povedou k naplnění strategických cílů OP, nehledě na to, kdo je realizátorem těchto projektů.

Finanční prostředky v období 2007-2013

Jaké množství finančních prostředků získala Česká republika pro programové období 2007-2013 a jak tyto prostředky distribuuje mezi příjemce?

V současném programovém období 2007–2013 bylo na realizaci kohezní politiky v ČR určeno zhruba 26,7 mld. EUR (přepočteno aktuálním kurzem zhruba 800 mld. Kč). Tyto prostředky z evropského rozpočtu jsou v unijním kontextu určeny na vyrovnávání resp. snižování rozdílů mezi jednotlivými členskými státy.

Česká republika bude cíle kohezní politiky naplňovat prostřednictvím 18 operačních programů (v gesci českých řídících orgánů). Mezi 18 operačních programů v gesci řídících orgánů patří 7 regionálních OP, 8 tematických OP, 2 pražské OP a OP přeshraniční spolupráce ČR-PL. Příhraniční regiony mají dále možnost čerpat finanční podporu z ostatních OP přeshraniční spolupráce, jedná se o Slovensko, Rakousko, Sasko, Bavorsko, se započtením těchto OP mají čeští žadatelé možnost využít finanční prostředky ve 24 OP.

Právě operační programy jsou nástroje realizace kohezní politiky v ČR, přes tyto programy jsou příjemcům distribuovány prostředky ze strukturálních fondů (ESF, ERDF) a Fondu soudržnosti.

Role MMR v oblasti fondů

Jaká je role MMR v oblasti fondů EU?

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR na základě usnesení vlády ČR č. 198 z 22. února 2006 a č. 448 z 12. června 2013 plní roli Národního orgánu pro koordinaci.
Národní orgán pro koordinaci (NOK) je centrálním metodickým a koordinačním subjektem pro implementaci programů spolufinancovaných z fondů Evropské unie v programovém období 2007–2013 a 2014–2020.
Národní orgán pro koordinaci zodpovídá za řízení a koordinaci realizace a naplňování stanovených cílů Národního strategického referenčního rámce  pro programové období 2007–2013 a Dohody o partnerství  pro programové období 2014–2020 v České republice.

 

Finanční prostředky v období 2014-2020

Jaké jsou finanční prostředky v období 2014-2020?

Programového období 2014–2020 je v souladu s rozpočtovým rámcem Evropské unie pro toto sedmileté období. Pro Českou republiku byly vyčleněny prostředky ve výši téměř 24 miliard eur. Tyto prostředky jsou určený k naplňování strategie EU 2020.
Pro lepší využití těchto fondů ve prospěch strategie EU 2020 zpracoval každý stát Dohodu o partnerství, kterou posoudila a schválila Evropská komise. K jejímu naplňování přispějí jednotlivé programy. V těchto dokumentech je určeno i rozdělení přidělených finančních prostředků mezi podporované oblasti.

Pošlete nám svůj dotaz

Nenašli jste odpověď na Vaši otázku? Napište svůj dotaz do našeho informačního centra a my Vám odpovíme: Poslat dotaz