Jste zde: Úvodní strana > Fondy EU v ČR > Programové období po roce 2020

Kohezní politika po roce 2020

Diskuze o programovém období po roce 2020 jsou v plném proudu a Česká republika v nich na národní i mezinárodní úrovni hraje aktivní roli. Pro členské státy je nutností se vyrovnat s řadou nových výzev, které jednotlivé státy a i EU jako celek čekají. Pozice ČR je v současné době definována v řadě strategických dokumentů vznikajících ve spolupráci s odbornou veřejností.

Jednání probíhají již od roku 2016
Česká republika zahájila debaty o budoucím programovém období již v lednu 2016 v rámci zasedání ministrů zemí V4+4 v Praze. Na něm přijala Společné prohlášení obsahující základní rysy představ těchto zemí o budoucí podobě politiky soudržnosti. Tyto aktivity pokračovaly i na jednání ministrů v Ostravě v roce 2016. Následně štafetu přebralo Polsko (viz např. přijetí Společného dokumentu ) a po něm Maďarsko, které skupině V4 předsedá nyní. ČR proaktivně jedná i s dalšími státy a zástupci evropských institucí a vystupuje na mezinárodních akcích (viz např. Kohezní fórum). Pokouší se tak ovlivnit diskuse o nastavení architektury politiky soudržnosti a přinést do nich praktické poznatky z implementace evropských fondů, s kterými má zkušenosti již od svého vstupu do EU v roce 2004 a v jisté míře také z doby uplatnění předvstupních nástrojů.
 
Výzvy nového programového období
Nová podoba kohezní politiky, přestože debaty o ní teprve probíhají, bude ovlivněna geopolitickým a finančním vývojem souvisejícím s výzvami v EU, kam patří např. vystoupení Velké Británie z EU (a tlak na prohlubování integrace v podobě Eurozóny jako jeho protipólu) či nutnost řešit migrační a bezpečnostní otázky. Budoucí směřování celé EU je na politické rovině nastíněno v dokumentu     Bílá kniha o budoucnosti Evropy [PDF, 5.46MB]. Témata jako je globalizace, obrana, sociální pilíř, hospodářská a měnová unie, rozpočet jsou dále rozvíjeny v diskusních dokumentech k těmto tématům (ke stažení na této záložce).
Diskuze nad různými scénáři je vzhledem ke stávající situaci otevřena různým možnostem bez ohledu na jejich politickou realizovatelnost. Je možné, že přijde rozhodnutí o přenastavení celé struktury rozpočtu a jednotlivých kapitol, které mj. může vést k vnitřním posunům v architektuře politiky soudržnosti a dalším zásadním změnám. Jistotu nepřináší ani fakt, že legislativa k evropským fondům po roce 2020 či i víceletému finančnímu rámci není v současné době k dispozici a zřejmě nebude připravena a projednána ani do konce roku 2018.
 
Vznikají strategické dokumenty
Vzhledem k nejistotě ohledně budoucnosti kohezní politiky v příštím období i svému aktivního zapojení ČR do probíhajících mezinárodních diskuzí  je připravována řada materiálů, které mají za úkol připravit zemi na další debatu, vyjednávání i další stanovení si priorit. MMR proto zpracovalo     Východiska pozice ČR k budoucnosti politiky soudržnosti po roce 2020 [PDF, 947.3KB]  a zpracovává strategický dokument     Národní koncepce realizace politiky soudržnosti po roce 2020 [PDF, 492.85KB].. Do přípravy budoucího období jsou zapojeni partneři jak z veřejné správy, tak i z odborné obce, neziskového sektoru svazů či akademického prostředí, ale i další subjekty. K tomuto účelu jsou využívány platformy, jako je Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy, platformy pro řídící orgány operačních programů, Národní stálá konference, Pracovní tým Rady hospodářské a sociální dohody, Expertní skupina pro strategickou práci či samotná Vláda ČR nebo také Výbor pro Evropskou unii.