Jste zde: Úvodní strana > ... > Fondy EU v ČR > Národní orgán pro koordinaci > Archiv > Archiv vyjednávání > Informace k navrhované reformě politiky ...

Informace k navrhované reformě politiky soudržnosti

27.02.2009:  

Evropská komise v Třetí zprávě o hospodářské a sociální soudržnosti představuje své nové vize o partnerství pro soudržnost v rozšířené Unii pro období 2007—2013, které navazují na téměř souběžně uveřejněný návrh finanční perspektivy pro toto období vymezující politice soudržnosti rozpočet ve výši 336 miliard euro.

Po návrhu finační perspektivy na léta 2007—2013 se jedná o druhý zásadní materiál, jenž výrazně ovlivní diskusi o budoucnosti politiky hospodářské a sociální soudržnosti.

Zpráva (tisková zpráva Komise zde) je rozdělena do pěti tematických částí:

Vlastní zprávu předjímá Shrnutí, které propojuje jednotlivé dílčí závěry a naznačuje východiska strukturální politiky v další etapě programování.

První kapitola - Soudržnost, konkurenceschopnost, zaměstnanost a růst - situace a trendy, se soustředí na vlastní problematiku soudržnosti na národní a regionální úrovni (problematika konvergence HDP/osobu, zaměstnanost, růst produktivity apod.). Je analyzován vývoj meziregionálních disparit, charakterizovány tendence, diskutovány dopady vstupu nových členských zemí. Sledovány jsou faktory determinující růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost.

Ve druhé kapitole - Dopad politik členských států na soudržnost, je sledována celková výše veřejných výdajů, regionální dopady vládních výdajů (regionální diferenciace), vliv daňové politiky na regionální HDP a role regionální politiky jednotlivých členských zemí.

Ve třetí kapitole - Dopad politik Společenství konkurenceschopnost, zaměstnanost a soudržnost, je pozornost věnována současným politikám Společenství, příspěvkům Společenství k dosažení cílů Lisabonské a Göteborské strategie, dalším dílčím politikám jako je reformovaní společné zemědělské politiky, otázka komplementarity mezi státní pomocí a politikou soudržnosti, problematika spravedlnosti a vnitřních věcí a vnímání politik Společenství na regionální úrovni.

Čtvrtá kapitola se věnuje Dopadu přidané hodnoty strukturální politiky. Jedná se o charakteristiku přínosu strukturální politiky na regionální úrovni. Sledován je průběh a výsledky intervence dle jednotlivých cílů, je provedena analýza jednotlivých přístupů, včetně konkrétních příkladů implementace a jejich přínosů pro dané území. Pozornost je věnována dosaženým zkušenostem, především pak zkušenostem nových členských zemí s přípravou programovacích dokumentů. V závěrečných pasážích rovněž reflektuje probíhající diskusi nad zaměřením budoucí politiky soudržnosti.

Třetí kohezní zprávu uzavírá přehled hlavních regionálních ukazatelů..

Soudržnost pro růst a zaměstnanost

  1. Cíle politiky

Politika soudržnosti bude i nadále podporovat zaostávající regiony, avšak pozmění se její podoba. Reformovaná politika soudržnosti se zaměří na konkurenceschopnost, udržitelný rozvoj a zaměstnanost. Cílem je již od začátku systematicky začlenit cíle Lisabonu a Göteborgu do všech národních a regionálních rozvojových strategií. Navrhovanými prioritami jsou inovace a hospodářství založené na znalostech, ochrana životního prostředí a předcházení rizikům, dostupnost a služby všeobecného ekonomického zájmu:

- konvergence - určena na podporu nejméně rozvinutých členských států (s HDP/ obyvatele menším než 90 % průměru EU 25), regionů (s HDP/obyvatele menším než 75 % průměru HDP v rozšířené EU (včetně regionů postižených "statistickým efektem") a oblastí dlouhodobě znevýhodněných (periferní oblasti, odlehlé ostrovy, rurální oblasti apod.); cílem aktivit bude zvýšení prorůstových podmínek a faktorů vedoucích k reálné konvergenci. Strategie by měly být plánovány z hlediska rozvoje dlouhodobé konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. Předpokládá se alokace cca 78,5 % prostředků vyčleněných na politiku soudržnosti, realizace prostřednictvím ERDF, ESF, Fondu soudržnosti. Jedná se o obdobu stávajícího cíle 1.

- regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost - zaměřená na omezený počet politických priorit provázaných s cíli Lisabonu a Göteborgu (předjímání a podpora regionálních změn, pomoc občanům předvídat a reagovat na změny - dopady na trh práce); uplatňována ve všech členských státech a regionech, které se nekvalifikují pro cíl konvergence (regiony procházející strukturálními změnami, stávající Cíl 2 a 3); programy pro zaměstnanost budou organizovány na národní úrovni; regionální programy budou zjednodušeny. Bude definována odpovídající rovnováha mezi geografickými a tematickými víceletými rozvojovými plány. V této kategorii budou podporovány regiony, které nesplní kritéria zařazení pod cíl konvergence (očištěno o statistický efekt); alokace 17,3 % prostředků vyčleněných na politiku soudržnosti, realizováno prostřednictvím ERDF, ESF.

- evropská územní spolupráce - realizována ve formě přeshraničních a mezinárodních programů; bude zaměřena na specifické problémy území, která jsou rozdělena národními hranicemi, týká se spolupráce v rámci prostoru EU (nahrazuje Interreg). Evropská komise navrhuje vytvoření speciálního nástroje Přeshraniční regionální úřad, aby se napomohlo příslušným členských státům, jejich regionům a místním orgánům veřejné správy vyřešit tradiční problémy spojené s řízením přeshraničních programů. Předpokládá se alokace 4,2 % prostředků vyčleněných na politiku soudržnosti, realizováno prostřednictvím ERDF.

Nový sousedský nástroj by měl napomoci efektivnějšímu provádění akcí Společenství na vnějších hranicích EU 25.

II. Reforma implementačního systému:

a) Přímé zaměření na priority EU  Evropská komise navrhuje přijetí souhrnného strategického dokumentu ke kohezní politice, který schválí po konzultaci s Evropským parlamentem Rada. Tento dokument bude v dostatečném předstihu stanovovat jasné priority pro členské státy a jejich priority. 

Dokument bude klást důraz na propojenost politiky soudržnosti s ostatními politikami Společenství (např. oblast hospodářské politiky a zaměstnanosti - jako je Evropská politika zaměstnanosti) a na plnění předsevzetí, k jejichž dosažení se Společenství zavázalo (Lisabonská a Göteborská strategie). Tato strategie, jež bude mít rovněž politickou dimenzi, se stane vodítkem pro efektivnější implementaci politiky v celoevropském kontextu.

Členské státy budou každoročně podávat zprávu o pokroku v dosahování strategických priorit, které budou evropskými institucemi shrnuty do pravidelných zpráv. Předkládání výročních zpráv nutně vyvolá tlak na nové strategičtější a výsledkově orientované pojetí evaluace. 

b) Zjednodušení procedur prostřednictvím širokého uplatnění zásady subsidiarity

Zásada subsidiarity patří mezi základní principy tradičně uplatňované v rámci politiky soudržnosti. Problémy mají být řešeny na nejnižší možné úrovni, která je schopna je ještě efektivně zajistit (flexibilní úprava směrem nahoru či dolů). 

c) Tvorba programových dokumentů

Evropská komise navrhuje zachovat dvouúrovňový systém plánovacích dokumentů. Dokument vytvářený na úrovni národní (regionální), vycházející ze strategického dokumentu zpracovaného na evropské úrovni, bude mít nově i politický charakter. 

Na rozdíl od stávajícího programovacího období budou operační programy definovat pouze rozvojové priority a bude opuštěn systém programových dodatků.

d) Snížení počtu fondů a další zjednodušení 

EK navrhuje snížit počet strukturálních fondů, ze stávajících 5 a Fondu soudržnosti na 3, a to včetně uvedeného Fondu.

Zároveň by mělo být prosazeno přijetí pravidla jeden program jeden fond, tj. monofondovost programu. 

Z hlediska racionality bude umožněno z příslušného fondu hradit i ty doprovodné aktivity menšího rozsahu týkající se investic do lidského či fyzického kapitálu, které by jinak byly financovány prostřednictvím jiného fondu (ERDF x ESF).

e) Partnerství a koordinace 

Partnerství bude posíleno prostřednictvím spolupráce mezi členskými státy, regiony a místní správou, jak v průběhu procesu programování, tak i implementace. V rámci svého institucionálního rámce by měl každý členský stát hledat cesty k zajištění koordinace mezi jednotlivými úrovněmi správy prostřednictvím úmluv. S cílem zefektivnění správy veřejných záležitostí budou do procesu zapojeni rovněž hospodářští a sociální partneři a zástupci občanské společnosti.

Evropská komise dále navrhuje rovněž úpravy v oblasti finančního řízení. 

Předložený materiál je stanoviskem Evropské komise, která jeho prostřednictvím na jedné straně představuje svoji pozici a na druhé udává nový směr diskusi o budoucnosti politiky hospodářské a sociální soudržnosti.

Třetí kohezní zpráva, a v ní obsažené návrhy, se tak stane předmětem diskusí a jednání na všech budoucích fórech zabývajících se politikou soudržnosti. 

Srovnání Cílů a nástrojů politiky soudržnosti v současném a budoucím programovém období


2000-2006   / 2007—2013  
Cíle Finanční nástroj / Cíle Finanční nástroj
Fond soudržnosti Fond soudržnosti / Konvergence Fond soudržnosti, ERDF, ESF
Cíl 1

ERDF, ESF, EAGGF-orientační sekce, FIFG

/    
Cíl 2 ERDF, ESF /

Regionální konkureceschopnost a zaměstnanost

ERDF, ESF
Cíl 3 ESF /    
Interreg ERDF / Evropská územní spolupráce ERDF
Urban ERDF /    
Equal ESF /    
Leader+ EAGGF-orientační sekce /    
Rozvoj venkova a restrukturalizace rybolovu mimo rámce Cíle 1 EAGGF-záruční sekce, FIFG / Problematika rozvoje venkova a rybolovu bude součást SZP  
9 Cílů 6 finančních nástrojů / 3 Cíle 3 finanční nástroje