Jste zde: Úvodní strana > Fondy EU v ČR > Programové období 2004-2006 > Evaluace v období 2004-2006 > Rámec evaluace v České republice v ...

Rámec evaluace v České republice v období 2004-2006

Článek přibližuje teoretická východiska disciplíny evaluace a následně popisuje jejich aplikaci při evaluaci aktivit financovaných z fondů EU v České republice v období 2004-2006.

Evaluace/hodnocení - disciplína pro veřejné rozpočty

Jak již bylo uvedeno, evaluace je pro Českou republiku relativně nová disciplína, nicméně země EU15 s ní již mají mnohaleté zkušenosti. Světovým lídrem v oblasti využití evaluace veřejných programů jsou ale stále USA, kde se prvky evaluace/hodnocení výdajů veřejných rozpočtů používají již po několik desetiletí.

Samotnou disciplínu a její užití můžeme vymezit zásadními strategickými otázkami:

"Co je předmětem evaluace? Proč se evaluuje? Pro koho je evaluace určena? Kdo evaluuje? Jak evaluovat?

Co?

Pro naplnění první otázky byla již úvodem zmíněna možná definice evaluace. Tu ale můžeme rozšířit o konstatování, že evaluace identifikuje a vymezuje obecně platné skutečnosti a navrhuje možné způsoby řešení. Identifikace rozhraní pojetí problémů udává vztahy mezi evaluací, monitoringem a interním auditem. Monitoring v odlišení se s evaluací může být pokládán za soubor okamžitých zpravodajských aktivit, přičemž evaluace využívá vybrané stavové dokumenty a zprávy pro analytické činnosti. Oproti internímu auditu evaluace nehledá nepřesnosti z pohledu nalezení nedostatků zapojení a efektivity činnosti jednotlivce, ale z pohledu optimalizace fungování implementačního systému jako celku.

Proč?

Evaluační procedury jsou realizovány se zmíněnými cíli za účelem zajištění transparentnosti veřejných výdajů a podpory demokratických principů, dále pro zajištění podpory pro rozhodování a naplnění potřeb řízení, plánování a implementace a/nebo pro podporu zapojení sociálních partnerů do vyjednávání, plánování a implementace.

Pro koho?

Výstupy evaluace slouží pro potřeby tvůrců národních a regionálních programů, pro potřeby řešitelů problémů, pracovníků odpovědných za metodické aktivity, pro koordinátory, atp. Celkově můžeme konstatovat, že evaluační výstupy by měly být relevantní pro všechny subjekty zapojené do plánování a řízení výdajů veřejných rozpočtů.

Kdo? Jak?

Pro úspěšné uplatnění aktivit evaluace mají zásadní význam definované subjekty, které provádějí hodnocení, a způsob jejich práce. Jakákoliv činnost podobného významu musí mít silné zázemí a podporu zadavatele. Přístup k informacím a možná rizika spojená s vyvozováním závěrů musí provádět instituce-orgány oprávněné k této činnosti.

Principy hodnocení

Pro evaluaci formuluje odborná veřejnost a literatura schéma čtyř základních principů. Tyto principy jsou jasně definované a měly by být aplikovány při každé programové evaluační aktivitě. Všechny mají stejnou důležitost a měly by být odpovědně dodržovány.
 

  1. Prvním principem je Věcnost (Relevance). Při hodnocení programů dle principu věcnosti by evaluace měla definovat odpověď na evaluační otázku: "Jaké jsou konkrétní vlivy operačních programů na změny v socio-ekonomickém prostředí?"
  2. Druhým principem je Účinnost (Effectiveness) s klíčovou otázkou, zda programy dosahují svých nastavených finančních a operačních cílů.
  3. Třetím principem je Výkonnost (Efficiency) s klíčovou otázkou orientovanou na zhodnocení ostatních investičních aktivit a se zjištěními, zda může být dosaženo s investovanými zdroji více jinými způsoby či nikoliv.
  4. Čtvrtým, posledním principem je Dopad (Impact). Tento princip nám vymezuje hodnocení konkrétních změn v socio-ekonomickém prostředí.  

Výstupem evaluace však není pouze definování odpovědi k výše zmíněným okruhům, ale hlavně navrhování možných zlepšení a způsobů jejich zapracování. Lze konstatovat, že návrhy na zlepšení jsou hlavním výsledkem evaluace/hodnocení. Návrh musí být podkladem pro další možné diskuse a vyjednávání.

Právní rámec evaluace strukturálních fondů

Jak bylo zmíněno výše, evaluační aktivity musí mít silné zázemí a podporu. V případě strukturální politiky jsou evaluační aktivity globálně zakotveny v nařízení Rady (ES) č. 1260/99 (524,82 KB), které upravuje mimo jiné i stádia evaluace. Tomuto nařízení je podřízen dokument Rámec podpory Společenství, který blíže určuje evaluační aktivity a základní prvky řízení evaluace. V každé zemi Evropské unie je řídícím orgánem evaluace jiný subjekt. V některých zemích, a to i v České republice, je orgán evaluace zařazen mezi jednotky řídícího orgánu strukturálních fondů.

Jiným modelem, který představuje např. evaluační jednotka Itálie, je samostatné postavení evaluace mimo řídící orgán strukturálních fondů. V rámci tohoto modelu evaluátoři nehodnotí pouze oblast strukturálních fondů, ale také dle potřeb i ostatní výdaje veřejných rozpočtů. Důležité je také zmínit, že evaluátoři jsou v Itálii méně závislí na řídícím orgánu strukturálních fondů.

Stádia evaluace Rámce podpory Společenství

Kapitola III. nařízení Rady (ES) č. 1260/99 ve svých článcích 40-43 vymezuje jednotlivé strategické hodnotící požadavky. Těmito jsou ex-ante hodnocení, mid-term hodnocení a ex-post hodnocení. Pro období 2007-2013 se počítá se změnami v principu hodnocení mid-term, které přejde v hodnocení on-going (viz nákres: Etapy hodnocení strukturálních fondů). Za tímto účelem již nové členské země EU v tomto zkráceném programovém období 2004-2006 nepodléhají pravidlům mid-term hodnocení. Jejich novou evropskou úlohou je vypracování evaluačního strategického plánu, který pro každou zemi jednotlivě představuje prvky a aktivity on-going procedur. Povinnost tvorby evaluačního plánu je zakotvena v dokumentu Rámec podpory Společenství.

Schéma: Etapy hodnocení strukturálních fondů

Vysvětlivky: EA - ex-ante hodnocení; MT - mid-term hodnocení; EP - ex-post hodnocení; on - ongoing hodnocení.

Ex-ante hodnocení

Článek 41 nařízení Rady (ES) 1260/99 vymezuje 5 základních tezí pro hodnocení ex-ante:

  • posouzení účinnosti strukturální pomoci a rozdělení evaluačních aktivit na ex-ante, mid-term a ex-post;
  • měření účinnosti operací fondů podle kritérií;
  • shromažďování prostředků a dat potřebných k zajištění hodnocení;
  • zpřístupnění výsledků hodnocení;
  • zakotvení hodnotících procedur v řídících dokumentech.

Hodnocení ex-ante je základem pro vypracování plánů rozvoje, přípravu pomoci a dodatku programu a tvoří jejich součást. Ex-ante hodnocení obsahuje analýzu předností, slabých stránek a potenciálu dotyčného členského státu, regionu nebo odvětví, posouzení shody strategií a cílů a kvantifikuje cíle ve srovnání s výchozí situací.

Za provádění hodnocení ex-ante odpovídají orgány odpovědné za vypracování plánů. Hodnocení ex-ante zohlední situaci mimo jiné v oblasti konkurenceschopnosti a inovace malých a středních podniků, zaměstnanosti a trhu práce s ohledem na evropskou strategii zaměstnanosti, životního prostředí a rovnosti mezi muži a ženami.

Hodnocení Mid-term dle článku 42

Hodnocení v polovině období zkoumá, s ohledem na hodnocení ex-ante, počáteční výsledky pomoci, jejich relevanci a míru, v jaké byly dosaženy plánované cíle. Za provádění hodnocení v polovině období odpovídá řídící orgán ve spolupráci s Komisí a členským státem. Komise následně prozkoumá relevanci a kvalitu hodnocení.

Hodnocení Mid-term není pro země přistupující do EU v roce 2004 požadováno v plné míře, nicméně je vhodné v průběhu zkráceného programového období 2004-2006 části mid-term hodnocení realizovat.

Hodnocení Ex-post dle článku 43

Na základě výsledků hodnocení, jež jsou již k dispozici, se hodnocení ex-post týká využití prostředků, účinnosti a efektivity pomoci a jejího dopadu a vyvozuje závěry pro politiku hospodářské a sociální soudržnosti. Vztahuje se na faktory, jež přispívají k úspěchu nebo selhání provádění, na uvedené akce a dosažené výsledky, včetně jejich udržitelnosti.

Za hodnocení ex-post odpovídá Komise ve spolupráci s členským státem a řídícím orgánem. Hodnocení musí být dokončeno nejpozději do tří let po skončení programového období.

Evaluační plán Rámce podpory Společenství

Dokument Evaluační plán vymezuje konkrétní rozsah evaluačních aktivit pro hodnocení užití prostředků strukturálních fondů. Pro Českou republiku je tento plán rozdělen na čtyři základní části. Navrhované aktivity evaluačního plánu strukturálních fondů pro rok 2004 byly schváleny monitorovacím výborem Rámce podpory Společenství v květnu 2004.