Jste zde: Úvodní strana > Fondy EU v ČR > Programové období 2004-2006 > Horizontální priority 2004—2006 > Horizontální priority v projektové žádosti

Horizontální priority v projektové žádosti

U každého operačního programu se v projektové žádosti objevují kolonky (v případě elektronických formulářů záložky): Vliv na rovné příležitosti, Vliv na životní prostředí a Vliv na informační společnost, které je žadatel povinen vyplnit. Žadateli se nabízí následující možnosti klasifikace vztahu jeho projektu k horizontálním prioritám:

  1. projekt je cíleně zaměřen na danou prioritu;
  2. projekt je pozitivní k prioritě;
  3. projekt je neutrální k dané prioritě.

 

Vliv na rovné příležitosti

a) Projekty cíleně zaměřené na podporu rovných příležitostí

Jsou to projekty, jejichž hlavním cílem je odstranění překážek pro účast žen a mužů na trhu práce, a to v hospodářském, sociálním a rodinném životě. Projekt tedy prokazatelně usiluje o rovné příležitosti, jejichž následkem bude zlepšení situace. Rovné příležitosti stojí v centru pozornosti takovýchto projektů. Cílovou skupinou jsou znevýhodněné skupiny. Zaměření projektu sleduje za cíl odstranění překážek v oborech a odvětvích, která segregují muže a ženy, zdravotně postižené, etnické minority apod. v přístupu a v účasti v nich.

b) Projekty s pozitivním dopadem na rovné příležitosti

Projekty s pozitivním dopadem na rovné příležitosti jsou ty, u nichž sice rovné příležitosti nejsou jejich hlavní náplní, podílí se však na odstraňování nerovností. Např. zohledňují odlišné potřeby a zájmy žen a mužů, zdravotně postižených, etnických minorit při definování cílů projektu, obsahují opatření nebo podněty k podpoře rovných příležitostí jako doprovodná opatření k vlastní náplni projektu, a to v těch oblastech, kde působí (pracovní trh, podniky, vzdělávání, pracovní a rodinné struktury). Zároveň přispívají také k odstranění diskriminací, resp. nerovností.

c) Projekty neutrální k rovným příležitostem

Neutrální projekty nepřispívají k odstranění disparit. Jejich činnost nemá přímý ani nepřímý vliv na znevýhodněné skupiny v oblastech jako je pracovní trh, podniky, vzdělávání, pracovní a rodinné struktury. Projekty nezlepšují pracovní a rodinné struktury.

Pozitivní vliv na rovné příležitosti u projektu, který na ně není přímo zaměřen, ukazuje následující případ. Žadatel usiluje o zvýšení celkového množství zaměstnanců ve své firmě.

Projekt bude hodnocen jako pozitivní k rovným příležitostem pokud se např. podnikatel/firma rozhodne propagovat princip slučitelnosti rodiny a zaměstnání tím, že vybuduje nebo podpoří firemní mateřskou školku nebo jesle. Když tak mají zaměstnaní rodiče postaráno o své potomky, nemusí si o ně dělat starosti a mohou se plně věnovat své práci. Větší firma se např. může rozhodnout zajistit pracujícím rodičům hlídání dětí v případě nečekaných pracovních termínů, návštěv seminářů či v situacích dalšího vzdělávání. Další možností je nabídnou rodičům flexibilní pracovní dobu nebo po určitou dobu práci z domova.

Na stejném principu může žadatel podpořit rovné příležitosti, resp. sociální integraci u všech opatření, kde dochází k nárůstu pracovních míst nebo jsou podpořeny služby.

V rámci podopatření 2.1.2. Rozvoj dopravní obslužnosti v regionech SROP lze rovné příležitosti a tím i sociální integraci pozitivně podpořit následovně:

Provozem/nákupem nízkopodlažních městských autobusů/tramvají se zvedne mobilita např. handicapovaných, starších lidí či rodičů s dětmi. Umožní se tak zapojení (integrace) těchto skupin do aktivit široké veřejnosti. Lidé na vozíčku či rodiče s malými dětmi (a kočárky) nemají často žádnou možnost, jak se dopravit k lékaři, na úřady či za zábavou.

 

Vliv na životní prostředí

Projekty posuzují převažující vliv plánovaných aktivit na jednotlivé oblasti životního prostředí (ŽP), kterými jsou znečištění, spotřeba zdrojů, odpady, biologická rozmanitost a využívání krajiny a informovanost k životnímu prostředí a z výsledné hodnoty usoudí, zda je jeho projekt zacílený, pozitivní, neutrální k životnímu prostředí. Cílem hodnocení není žadatele sankcionovat za to, že jeho nově plánovaná stavba/výroba/silnice zvýší hluk či znečištění ovzduší, pokud splňuje zákonné normy. Přestože projekt nebude výhradně zacílen na životní prostředí, může mít na něj pozitivní vliv, např. tříděním odpadů, využitím tzv. brownfields, zvýšením retenční schopnosti krajiny, snížením hluku apod.

Pozitivní vliv na ŽP je ilustrován na následujícím případě projektu k dopravní infrastruktuře. Jeho cílem bude stavba silnice.

Projekt sníží hlukového zatížení obyvatel žijících v dané oblasti např. realizací obchvatu; projíždějící auta sice zvýší celkové lokální znečištění, ale v oblasti "znečištění" bude převažující efekt pozitivní, protože obyvatelstvo bylo průběhem silnice přes jejich město silně zatěžováno. V rámci stavby bude užito materiálů, které jsou k dispozici v blízkém okolí, není třeba je dovážet ze vzdálených lokalit. Případně projekt využije recyklovaných materiálů. (vliv na spotřebu zdrojů +1) Silnice sice naruší volné šíření živočichů v krajině, na druhé straně projekt může snížit nebezpečí usmrcení živočichů vybudováním zábran (vliv na dimenzi "Biologická rozmanitost a využívání krajiny" bude 0). Převažující vliv projektu na ŽP je pozitivní.


Projekt podporující infrastrukturu cestovního ruchu, který si dává za cíl obnovu kongresového hotelu může mít pozitivní efekt na ŽP např. tím, že:

Při rekonstrukci zajistí použití recyklovaného materiálu (vliv na spotřeba zdrojů +1) a vlastní odpady bude také recyklovat (vliv na odpady +1), rekonstrukcí inženýrských sítí umožní snížení vydávané energie (spotřeba zdrojů +1) či snížení produkovaných škodlivin (znečištění +1); projekt plánuje vytvořit kolem hotelu rozsáhlý park (vliv na biologická rozmanitost a využívání krajiny +1) Celkově bude mít projekt pozitivní vliv na ŽP (kladně přispěje ve čtyřech z pěti oblastí ŽP)

Vliv na informační společnost

Jak může mít projekt pozitivní vliv na IS, přestože opatření samo není na IS specializované, ukazuje následující příklad: Projekt z podopatření 4.2.1. - Podpora nadregionální infrastruktury CR SROP, jehož cílem bude např. vytvoření internetového informačního portálu o možnostech ubytování v městech ČR.

Samotné vytvoření takového informačního zdroje má kladný vliv na informační společnost, "nutí" k užívání internetu a zvyšuje tak informační gramotnost obyvatelstva. Dalším kladným příkladem projektu ze stejného opatření může být vybudování informačního systému jako doprovodné akce v rámci budování cyklostezky. Na jednotlivých zajímavých místech může realizátor umístit interaktivní informační tabule apod.

U neinvestičních opatření se nabízí mnoho záměrů, které mohou mít kladný vliv na IS.

Příkladem může být nabídka kurzů zaměřených na osvojení základních počítačových dovedností pro starší občany. Takový záměr bude mít nejen kladný vliv na rozvoj informační gramotnosti, nýbrž i pozitivní dopad na sociální integraci a rovné příležitosti (umožní starším občanům ohroženým sociálním vyloučením se zapojit do nových povolání).