2.1.1. Popis situace na trhu práce v ČR

21.04.2009:  

Vývoj HDP a produktivita práce

Hrubý domácí produkt ve stálých cenách roku 1995 po meziročním poklesu v letech 1997 až 1999 vzrostl meziročně v roce 2002, a to o 2,0 %.

Zaměstnanost

V roce 2002 činil průměrný počet zaměstnaných ve všech sférách národního hospodářství 4 796,0 tisíc osob, tj. 46,8 % obyvatel tohoto státu (zvýšení o
45,8 tisíc, tj. o 1,0 % proti roku 2001). Zaměstnanost žen dosáhla v tomto roce 2 076,4 tisíc, tj. 43,3 % na celkové zaměstnanosti v ČR (zvýšení zaměstnanosti žen o 13,0 tisíc oproti předchozímu roku, jejich podíl na zaměstnanosti však poklesl o 0,1 procentního bodu). Počet osob pracujících na dobu určitou v hlavním zaměstnání (včetně práce dočasné, příležitostní a sezónní a dalších časově omezených smluv) se v daném období snížil o 13,5 tisíce na 355,6 tisíc, tj. pokles o 3,7 %. Naopak u počtu pracovních úvazků na dobu neurčitou a počtu osob se samostatnou výdělečnou činností byl v porovnávaném období zaznamenán další nárůst o 56,3 tisíc osob, tj. 1,3 %.

Míry ekonomické aktivity a zaměstnanosti

Míra ekonomické aktivity v roce 2002 (počet ekonomicky aktivních, tj. součet zaměstnaných a nezaměstnaných, dělený počtem všech osob starších 15-ti let, vyjádřený v %) činila 59,9 % a proti stejnému období roku 2001 se snížila o 0,1 procentního bodu. Míra ekonomické aktivity mužů (69,4 %) tradičně převyšovala míru ekonomické aktivity žen (51,0 %). Nejvyšší míru ekonomické aktivity dosahují věkové skupiny 30 - 44 let. Z hlediska stupně dosaženého vzdělání měly v roce 2002 nejvyšší míru ekonomické aktivity osoby s vysokoškolským stupněm vzdělání, nejnižší vykazovaly osoby se základním vzděláním. Dlouhodobý pokles ekonomické aktivity v ČR odráží demografický trend; populace stárne.

Tabulka č. 1: Míra ekonomické aktivity podle věku a pohlaví v roce 2002 (v %)

Pohlaví

Celkem

Věková skupina

15 až 29

30 až 44

45 až 59

60 +

Celkem

59,9

55,5

90,5

80,1

8,4

Muži

69,4

64,0

96,9

88,4

13,6

Ženy

51,0

46,6

83,9

72,1

4,8

Zdroj: ČSÚ - VŠPS

Tabulka č. 2: Míra ekonomické aktivity podle dosaženého vzdělání v roce 2002 (v %)

Pohlaví

Celkem

Dosažené vzdělání

základní

Střední

bez maturity

střední

s maturitou

Vysokoškolské

Celkem

59,9

26,6

70,3

69,8

80,1

Muži

69,4

33,5

78,4

75,2

82,3

Ženy

51,0

23,0

58,8

82,3

77,0

Zdroj: ČSÚ - VŠPS

Míra ekonomické aktivity je v ČR tradičně vysoká. Patří nadále k nejvyšším v Evropě. Ve státech Evropské unie představovala míra ekonomické aktivity podle metodiky EU v roce 2001 v průměru 69,2 % . V roce 2002 byla míra ekonomické aktivity (podle metodiky EU) v ČR 70,9 % (78,9 % u mužů a 62,8 % u žen).

Míra zaměstnanosti obyvatelstva v produktivním věku (15 - 64 let) v období transformace klesala. V roce 2000 meziročně poklesla o 0,7 procentního bodu z 65,9 % v roce 1999 na 65,2 %. Největší vliv na její pokles mělo snížení míry v nejmladší věkové skupině 15 - 24 let, kde došlo meziročně k poklesu o 1,9 procentního bodu. Tento vývoj byl dán především prodloužením povinné školní docházky od roku 1996, což prodloužilo dobu přípravy na povolání. V roce 2002 míra zaměstnanosti mírně vzrostla a činí 65,7 %. V ČR je míra zaměstnanosti příznivější než činí průměr EU, kde dosahovala v roce 2001 v průměru 63,9 %.

Tabulka č. 3: Vývoj míry zaměstnanosti a míry ekonomické aktivity v ČR

 

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Míra zaměstnanosti *)

69,0

69,2

69,4

69,3

68,7

67,5

65,9

65,2

65,3

65,7

Míra ekonomické aktivity **)

61,4

61,6

61,5

61,2

61,1

61,0

61,0

60,4

60,0

59,9

Míra ekonomické aktivity ***)

72,1

72,4

72,3

72,1

72,1

72,2

72,2

71,6

71,1

70,9

*) zaměstnaní ve věku 15-64 let k obyvatelstvu ve věku 15-64 let

**) pracovní síla k obyvatelstvu 15 let a starší (metodika ČSÚ - ILO)

***) pracovní síla ve věku 15 - 64 let k obyvatelstvu ve stejném věku (EU)

Zdroj: ČSÚ - VŠPS (výpočet MPSV)

Zaměstnanost podle sektorů

Zaměstnanost se absolutně zvýšila ve všech třech sektorech národního hospodářství, významně však pouze v sektoru služeb. Podíly jednotlivých sektorů na celkové zaměstnanosti zaznamenaly pouze malé změny.

V primárním sektoru vzrostla v roce 2002 zaměstnanost na 228,2 tisíc osob,
tj. nárůst o 2,8 tisíc osob. Podíl primárního sektoru na celkové zaměstnanosti činí 4,8 %.

V sekundárním sektoru dosáhla zaměstnanost v hodnoceném období
1 900,8 tisíc osob, tj. zvýšení zaměstnanosti o 0,3 tisíc osob. Podíl tohoto sektoru je 39,6 %. V sektoru terciárním vzrostla zaměstnanost proti roku 2001 o 41,1 tisíc osob (nárůst o 1,6 %) na 2 666,9 tisíc osob. Podíl tohoto sektoru je 55,6 %.

Podíl terciárního sektoru v ČR zaostává za vyspělými zeměmi (země EU dosahovaly v roce 2001 v průměru 69,4 %). Tento sektor však zakládá perspektivu tendencí absorpce pracovní sily v odvětvích tzv. kvartéru (strategické služby, IT technologie, e-business) a lze očekávat zvýšení tohoto podílu zaměstnanosti o 1-2 procentní body v nejbližším období.

Typy zaměstnání

V národním hospodářství pracovalo na plnou pracovní dobu ve svém hlavním zaměstnání 4 561,9 tisíc osob, tj. o 109,9 tisíc osob více než v roce 2001 (z toho žen o 59,8 tisíc více), na zkrácenou pracovní dobu pracovalo 231,4 tisíc osob, tj. o 4,5 tisíc více. Tři čtvrtiny zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu jsou ženy. Počet zaměstnaných s druhým zaměstnáním se v roce 2002 opět mírně snížil, a to o 2,3 tisíc na hodnotu 116,0 tisíc (počet žen se snížil o 4,6 tisíc). Podíl mužů činil 62,5 % z celkového počtu takto zaměstnaných. Na rozdíl od hlavního zaměstnání jsou zde mnohem významněji zastoupena zaměstnání na dobu určitou.

Mzdový vývoj

Průměrná nominální mzda v národním hospodářství vzrostla v roce 2002 proti roku 2001 o 7,3 % (o 1 067 Kč) na 15 707 Kč, reálná hrubá mzda v národním hospodářství vzrostla o 5,4 %. V podnikatelské sféře se zvýšila průměrná nominální mzda o 6,7 % (o 1 011 Kč) na 16 016 Kč, reálná mzda vzrostla
o 4,8 %. V nepodnikatelské sféře se zvýšila průměrná mzda o 10,0 % (o 1 314 Kč) na 14 476 Kč, reálná mzda vzrostla o 8,1 %. Obdobně jako v roce 2001 byla intenzita nárůstu výdělků v nepodnikatelské (rozpočtové a příspěvkové) sféře vyšší než jejich dynamika v podnikatelském sektoru.

Proti roku 2001 se v roce 2002 diferenciace mezd prohloubila ve všech sledovaných průřezech (odvětví, forma vlastnictví, regiony). Podle odhadu je průměrná mzda mužů zhruba o 34 % vyšší než úroveň mezd žen (údaj za rok 2001).

Změny ve vývoji nezaměstnanosti

V průběhu roku 2000 byl zaznamenán krátkodobý obrat ve vývoji na trhu práce. Míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2000 se hodnotou 8,8 % (což představuje cca 457,4 tisíc nezaměstnaných) dostala o 0,6 bodu pod úroveň konce roku 1999. Tento relativně příznivý vývoj pokračoval do listopadu 2001. Až v prosinci 2001 došlo k výraznějšímu zvýšení nezaměstnanosti, takže k 31. 12. 2001 se dostala míra nezaměstnanosti na úroveň 8,9 % (v absolutním vyjádření tato hodnota představuje 461,9 tisíc uchazečů o zaměstnání). Ve srovnání s koncem roku 2000 představovalo její zvýšení 0,1 procentního bodu. Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2001 zejména v důsledku nižších hodnot nezaměstnanosti v 1. pololetí 2001 byla 8,5 %, což ve srovnání s rokem 2000 znamená pokles o 0,5 bodu.

Nezaměstnanost se v průběhu roku 2002 vzhledem k pravidelně se vyskytujícím sezónním faktorům vyvíjela jako v uplynulém období. K meziměsíčnímu nárůstu nezaměstnanosti došlo v lednu, červnu, červenci, srpnu a prosinci. Vývoj míry nezaměstnanosti nepříznivě ovlivnilo obvyklé ukončení termínovaných pracovních poměrů ke konci roku, což způsobilo nárůst nezaměstnanosti v lednu meziměsíčně z 8,9 % na 9,4 %. Noví absolventi škol a mladiství po ukončení základní školy začali přicházet do evidence úřadů práce již od června. V červnu meziměsíčně vzrostla nezaměstnanost z 8,6 % na 8,7 %.

Nárůst nezaměstnanosti pokračoval až do srpna, kdy její hodnota dosáhla úrovně 9,4 %. V podzimních měsících byla úroveň nezaměstnanosti téměř stabilní a další nárůst nezaměstnanosti byl zaznamenán až v prosinci, kdy míra nezaměstnanosti vzrostla meziměsíčně o 0,5 procentního bodu na 9,8 % a kdy byla zaznamenána nejvyšší úroveň míry nezaměstnanosti v roce 2002. Důvodem byl jednak příliv uchazečů z důvodů ukončování sezónních prací (zejména v zemědělství, stavebnictví, v odvětví obchodu a služeb) a veřejně prospěšných prací, ale také běžná praxe zaměstnavatelů končit pracovní poměr koncem kalendářního roku. Průměrná míra evidované nezaměstnanosti v roce 2002 v České republice tak dosáhla 9,2 %.

Nezaměstnanost v ČR v roce 2001 (poslední oficiální srovnatelné údaje získané z VŠPS) byla o málo vyšší než průměr 15 zemí EU (ČR 8,0 %, EU 7,4 %), i když v některých zemích EU je výrazně nižší (např. Lucembursko 2,0 %, Nizozemsko 2,4 %, Rakousko 3,6 %). Míra nezaměstnanosti v ČR je ale nižší než v jiných ekonomikách v transformaci, např. Bulharsko (19,9 %), Slovensko (19,4 %) a Polsko (18,4 %).

Na trhu práce je nadále patrný velký pohyb. Zatímco v roce 2001 se na ÚP nově zaevidovalo 653,6 tisíc uchazečů o zaměstnání, v roce 2002 bylo nově zaevidováno 677,4 tisíc nových uchazečů, tedy o 23,8 tisíc, tj. o 3,6 % více. Tento meziroční nárůst byl způsobený zejména vyšším počtem nově hlášených v 1. pololetí 2002 (320,9 tisíc) - v 1. pololetí 2001 byl počet nově evidovaných 307,2 tisíc. Ve 2. pololetí 2002 došlo k mírnějšímu nárůstu počtu nově evidovaných (z 346,4 tis. v 2. pololetí 2001 na 356,5 tis. v 2. pololetí 2002). V počtu vyřazených uchazečů byl naopak zaznamenán mírný pokles. Úřady práce v roce 2001 vyřadily z evidence 649,0 tisíc osob, z toho 461,4 tisíc bylo znovu zaměstnáno, v roce 2002 již jen 624,9 tisíc (pokles o 3,7 %), z toho 446,5 se vrátilo zpět do zaměstnání. Jejich počty ve srovnání s předchozím rokem byly v obou pololetích nižší (1. pololetí 2001 - 344,3 tisíc vyřazených osob, 2. pololetí 2001 - 304,8 tisíc).

Volná pracovní místa

K relativně nepříznivému vývoji nezaměstnanosti v roce 2002 přispěl i menší počet volných pracovních míst, který je odrazem zpomaleného hospodářského růstu. Počet volných míst nahlášených úřadům práce vzrostl z 52 060 ke konci roku 2000 na 52 084 k 31. 12. 2001. Ovšem ke konci roku 2002 činil počet volných pracovních míst pouze 40 651, což je o 11,4 tisíc míst méně než ve stejném období minulého roku. Od počátku roku 2002 bylo nově nahlášeno na úřadech práce 350,4 tisíc míst (za rok 2001 tento počet činil 251,6 tisíc nových míst). Přesto průměrný měsíční stav volných míst hlášených na úřadech práce byl v roce 2002 (48,6 tisíc) nižší než v roce 2001 (58,2 tisíc), a to především v důsledku vyššího počtu zrušených míst v roce 2002 (272,4 tis.) oproti roku 2001 (168,7 tis.).

Specifické míry nezaměstnanosti

Podíl nezaměstnaných žen na celkovém počtu registrovaných uchazečů k 31. 12. 2001 činil 50,2 %, k 31. 12. 2002 mírně klesl na 50,0 %. Podíl žen na celkové zaměstnanosti v roce 2001 činil 43,4 %, v roce 2002 byl jejich podíl 43,3 %. Míra nezaměstnanosti žen (11,2 % k 31. 12. 2002) je výrazně vyšší než míra nezaměstnanosti mužů (8,7 %).

Z hlediska věku je nejvyšší nezaměstnanost u mladých lidí do 25 let (25,3 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání). Jejich vysoká specifická míra nezaměstnanosti, 21,1 % k 31. prosinci 2002, je více než dvojnásobkem celkové míry nezaměstnanosti (pozn.: specifická míra této skupiny je zvyšována rostoucím podílem ekonomicky neaktivních mladých lidí z důvodu studia či přípravy na povolání). Ostatní věkové skupiny mají nezaměstnanost pod úrovní celkové míry nezaměstnanosti.

Nezaměstnanost mezi absolventy škol

Ke 31. 12. 2001 bylo evidováno 57,4 tisíc nezaměstnaných absolventů, jejich počet vzrostl na 59,9 tisíc k 31. 12. 2002. Podíl absolventů na celkové nezaměstnanosti v průběhu roku podléhá sezónnosti, v září je jejich podíl na celkové nezaměstnanosti nejvyšší, zatímco v květnu je nejnižší.

V roce 2000 byl průměrný podíl absolventů škol a mladistvých na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání na úrovni 13,5 % (přičemž v květnu to bylo 12,0 %, v září 15,5 % a prosinci 12,7 %). Vývoj v roce 2001 ukazuje relativní snížení průměrného podílu nezaměstnaných absolventů na celkové nezaměstnanosti (12,3 %) oproti minulým rokům (květen - 10,2 %, září -
14,8 % a prosinec 12,4 %). Tento trend je důsledkem zavedení povinné 9. třídy v roce 1996, tzn. že v roce 2000 a 2001 přišlo na trh práce méně absolventů než v předešlých letech. Průměrný podíl absolventů na celkovém počtu uchazečů v roce 2002 představoval 12,4 % (nejnižší byl v květnu - 10,9 %, nejvyšší v září - 15,2 %), což je přibližně na stejné úrovni jako v roce 2001. Ovšem absolutní počet absolventů škol v roce 2002 značně převyšoval počet absolventů v roce 2001. V roce 2002 byl jejich průměrný měsíční počet 59,0 tisíc (rok 2001 - 54,8 tisíc). K 31. 12. 2002 jich bylo v evidenci ÚP 59,9 tisíc (k 31. 12. 2001 - 57,4 tisíc).

Uplatnitelnost absolventů jednotlivých oborů, zejména středních škol, na trhu práce nelze posuzovat podle celkových počtů nezaměstnaných absolventů těchto oborů. Uplatnitelnost absolventů je nutné posuzovat podle jejich specifických měr nezaměstnanosti (podíl nezaměstnaných absolventů na celkovém počtu absolventů v daném oboru), nikoli podle nejvyššího počtu nezaměstnaných absolventů oboru.

Nezaměstnanost znevýhodněných skupin

Klíčové znevýhodněné skupiny zahrnují: absolventy škol a mladistvé (podíl na celkové nezaměstnanosti 11,6 % na konci roku 2002); občany se zdravotním postižením (13,0 % na konci roku 2002), občany nad 50 let věku (19,4 % na konci roku 2002) a občany s malými dětmi.

Nezaměstnanost osob se zdravotním postižením je závažným problémem, protože z 20 016 nezaměstnaných osob se ZP na konci roku 1993 vzrostla na 59 025 osob ke konci prosince 2000. Ke konci roku 2001 vzrostl jejich počet na 61 518 osob, k 31. 12. 2002 počet nezaměstnaných zdravotně postižených osob vzrostl na 66 907, což je o 5 389 více než ve stejném období minulého roku. Problémem je velký nedostatek míst vhodných pro tuto skupinu osob (ke konci roku 2002 pouze 1 747 míst, na 1 místo tak připadá v průměru 38,3 uchazeče se ZP).

Dlouhodobá nezaměstnanost

Počet a podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů (tj. nezaměstnaných déle než dvanáct měsíců) rostl v posledních letech v závislosti na růstu nezaměstnanosti. Počet těchto uchazečů se z úrovně cca 36 tisíc osob v roce 1995 postupně zvýšil na více jak dvojnásobek v roce 1998 (87 tisíc osob). V roce 1999 vzrostl počet těchto uchazečů výrazným způsobem - zatímco počet uchazečů celkem vzrostl o 26 %, počet dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů vzrostl o plných 67 % a dosáhl 144,7 tis. osob. K 31. 12. 2000 se vzrůst zatím zastavil na hodnotě 175,6 tisíc osob, k 31. 12. 2001 klesl na stav 171,2 tisíc osob a k 31. 12. 2002 opět vzrostl na 191,3 tisíc. Obdobným způsobem se vyvíjel i jejich podíl na celkovém počtu uchazečů z 20,2 % v roce 1996 na 38,4 % v roce 2000. K 31. 12. 2001 poklesl jejich podíl na 37,1 % a k 31. 12. 2002 mírně vzrostl na 37,2 %.

Přičteme-li k dlouhodobě nezaměstnaným (nad 12 měsíců) i kategorii nezaměstnaných uchazečů 6 - 12 měsíců, pak koncem roku 2001 podíl všech těchto uchazečů na celkovém počtu nezaměstnaných dosáhl plných 54,9 %, k 31. 12. 2002 došlo k nárůstu podílu těchto osob na 56,4 %. V absolutním počtu to představovalo nárůst z 253,4 tisíc na 290,1 tisíc osob.

Nadále se prodlužuje průměrná délka evidence, jež vzrostla z 9,5 měsíce v roce 1998 na 15,3 měsíce k 31.12. 2001 a na 16,1 měsíce k 31. 12. 2002. Obdobně i délka průměrné ukončené evidence vzrostla z 4,7 měsíce v roce 1998 na 7,1 měsíce v roce 2001 a 7,3 měsíce v roce 2002.

Většinou se u dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů jedná o kumulací různých handicapů, které vyplývají jednak z jejich osobní, kvalifikační, pracovní a sociální charakteristiky, dále z nižší úrovně jejich pracovní motivace. Z hlediska jednotlivých skupin uchazečů se jedná zejména o nekvalifikované občany, mladistvé (bez kvalifikace), zdravotně postižené osoby, ženy s malými dětmi nebo osoby po návratu z výkonu trestu. Z hlediska národnosti jsou často dlouhodobě nezaměstnanými osobami Rómové. Dlouhodobá nezaměstnanost žen je o něco vyšší než u mužů, podíl žen na dlouhodobé nezaměstnanosti představuje 52,2 % (nad 6 měsíců), resp. 51,9 % (nad 12 měsíců), při podílu žen na celkovém počtu nezaměstnaných 50,0 % (k 31. 12. 2002)

Dlouhodobá nezaměstnanost (nad 12 měsíců) je výrazně determinována dosaženým vzděláním. Podíl uchazečů hledajících zaměstnání se základním a nižším středním vzděláním, kteří jsou nezaměstnaní déle než 12 měsíců (na celkovém počtu uchazečů tohoto stupně vzdělání) činí přibližně 66,9 %, kdežto se středním odborným vzděláním bez maturity 48,9 %, se středním odborným s maturitou a všeobecným vzděláním s maturitou 41,0 % a vysokoškolským vzděláním 24,0 %.

Z hlediska věku je nejproblémovější skupina mladých lidí do 25 let věku - tvoří 25,3 % všech nezaměstnaných. Tendence k dlouhodobé nezaměstnanosti narůstá u vyšších věkových kategorií a u občanů se ZP. Podíl nezaměstnaných občanů se ZP je prakticky stejný po celé republice, u věkově starších osob je jejich podíl vyšší v regionech s nižší mírou nezaměstnanosti.

Srovnání s jinými zeměmi

I přes rostoucí podíl dlouhodobě nezaměstnaných (nad 12 měsíců) v České republice byl podíl dlouhodobě nezaměstnaných v ČR do roku 1999 nižší než průměr Evropské unie. V EU při klesající míře nezaměstnanosti - od roku 1994 - klesá i podíl nezaměstnaných déle než 1 rok. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných v roce 2001 představoval 3,3 % z pracovní síly.

Mezi jednotlivými členskými státy EU jsou ale výrazné rozdíly. Nad podílem EU byly v roce 2001 čtyři členské státy (nejvyšší podíl Itálie 5,9 %, Řecko 5,4 %). Podíl pod 1 % byl zaznamenán též ve čtyřech zemích (nejnižší v Lucembursku 0,5 %).

Tabulka č. 4 a 5: Srovnání dlouhodobé nezaměstnanosti v EU a ČR

EU

1994

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Pracovní síla v tis.

167 108

168 418

169 294

170 325

171 262

178 887

180 518

Podíl DN (na pracovní síle) v %

5,3

5,3

5,2

4,7

4,1

3,6

3,3

míra nezaměstnanosti v %

11,1

10,8

10,6

9,9

9,1

8,2

7,4

Zdroj: Employment in Europe 2002, European Commission,

ČR

1994

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Pracovní síla v tis.

5 148

5 174

5 185

5 201

5 218

5 186

5 171

Podíl DN (na pracovní síle) v %

0,9

1,1

1,3

1,9

3,1

4,1

4,2

Míra nezaměstnanosti v %

4,3

3,9

4,8

6,5

8,7

8,8

8,1

Zdroj: ČSÚ - VŠPS - Trh práce v ČR

V transformujících se zemích střední a východní Evropy byl podíl dlouhodobě nezaměstnaných vyšší než průměr EU v osmi zemích (nejvyšší v Bulharsku 12,5 % a ve Slovenské republice 11,3 %). Příznivější podíl je pouze v Maďarsku (2,5 %) a v Rumunsku (3,2 % pracovní síly). Ve většině států EU má dlouhodobá nezaměstnanost klesající tendenci a je pod hodnotou z 80. let. V transformujících se zemích včetně České republiky nadále stoupá (s výjimkou Maďarska).

Regionální nezaměstnanost

Průměrná míra nezaměstnanosti skrývá existující značné rozdíly v nezaměstnanosti mezi jednotlivými okresy a kraji. Ke konci roku 2002 dosáhla míra evidované nezaměstnanosti za ČR 9,8 %, přičemž v okresech Praha - západ činila 2,8 %, Praha - východ 3,6 %, Praha - 3,7 %, Benešov - 3,9 %, Pelhřimov - 4,5 %. Míru nezaměstnanosti vyšší než 12 % vykázalo 21 okresů, nejvyšší byla v okresech Most 21,7 %, Karviná 19,6 %, Louny 18,6 %, Teplice 18,2 %, Chomutov 17,7 % a Ostrava-město 17,2 %.

Dlouhodobá nezaměstnanost je jak absolutně, tak i podílem vyšší v regionech s nadprůměrnou nezaměstnaností z důvodu absolutního nedostatku volných pracovních míst. Nejvíce jsou dlouhodobou nezaměstnaností postiženy zejména Moravskoslezský kraj (podíl nezaměstnaných nad 6 měsíců 66,1 %, nad 12 měsíců 46,6 %), Ústecký kraj (66,0 %, resp. 47,4 %) a Olomoucký kraj (57,5%, resp. 38,8%), z okresů Most (75,4%, resp. 57,7 %), Karviná (72,2 %, resp. 53,7 %), Ostrava-město (68,7 %, resp. 49,4 %), Teplice (68,5 %, resp. 50,4 %), Ústí nad Labem (67,4 %, resp. 48,3 %), Chomutov (65,9 %, resp. 45,9 %), Frýdek-Místek (63,0 %, resp. 39,9 %) a Louny (62,7 %, resp. 43,3 %).

Naopak nejnižší podíl těchto uchazečů mají okresy s nízkou nezaměstnaností, a to Pelhřimov (30,5 %, resp. 13,9 %), Benešov (31,9 %, resp. 12,7 %) a Praha-západ (33,0 %, resp. 16,3 %), z krajského pohledu pak Jihočeský kraj (42,4 %, resp. 25,0 %), hl. m. Praha (43,0 %, resp. 23,3 %) a Královéhradecký kraj (45,8 %, resp. 25,8 %).