2.2.3. Zlepšování podmínek a nástrojů pro rozvoj podnikání osob ze znevýhodněných skupin

21.04.2009:  

Tato subkapitola se věnuje tématické oblasti definované v rámci druhého pilíře EES, tj. Rozvoj podnikání. Plný název této tématické oblasti zní: Otevírání procesu zakládání podniků vůči všem prostřednictvím poskytování nástrojů potřebných pro zakládání podniků a pro identifikaci a využívání nových příležitostí pro rozvoj zaměstnanosti v městských a venkovských oblastech. Smyslem této tématické oblasti je podpořit podnikání jako jednu z možností pro znevýhodněné skupiny, jak nalézt pracovní uplatnění, a to nejen ve městech, ale i ve venkovských oblastech.

Přestože začínající podnikatelé čelí nepříznivým podmínkám z hlediska stability ekonomického vývoje v transformující se české ekonomice, dostupnosti kapitálu, i menší přehlednosti administrativně legislativního prostředí atd., rozvíjí se podnikání v průběhu devadesátých let velmi dynamicky. Odráží to především vysokou vnitřní motivaci podnikajících osob. Zatímco před rokem 1989 soukromé podnikání téměř neexistovalo a jednotlivci s ním neměli téměř žádné zkušenosti, dosahoval již podíl podnikatelů na celkové zaměstnanosti, a to jak se zaměstnanci, tak i bez zaměstnanců v roce 2002 výše 15,3 %, což je hodnota srovnatelná se zeměmi EU.

Tabulka č.12: Podíl podnikajících osob na celkové zaměstnanosti (v %)

 

1993

1995

1997

1999

2000

2001

2002

Podnikatelé se zaměstnanci

2,7

3,8

4,0

4,1

4,1

3,9

4,0

Podnikatelé bez zaměstnanců

6,3

7,5

7,9

9,7

10,3

10,6

11,3

Pramen: Výběrové šetření pracovní sil, ČSU

V České republice připadá na 1000 obyvatel v produktivním věku 228 podnikatelů. Podle tohoto kritéria patří k výrazněji podprůměrným krajům kraj Moravskoslezský (182 podnikatelů/1000 obyvatel), Vysočina (193 podnikatelů/1000 obyvatel) a Ústecký (199 podnikatelů / 1000 obyvatel). Reálný počet podnikatelů je však nižší, vzhledem k tomu, že některé osoby - podnikatelé ve skutečnosti nepodnikají, ale například jsou fakticky zaměstnanci v rámci tzv. švarc systému (tedy systému, kdy zaměstnanci neuzavírají se zaměstnavatelem pracovní smlouvu, ale pracují na živnostenský list).

Samostatné podnikání osob na vlastní účet představuje významný prostor pro tvorbu pracovních příležitostí. V některých odvětvích tvoří podíl těchto osob až kolem čtvrtiny celkové zaměstnanosti (v odvětví nemovitostí a služeb pro podniky 36 %, ve stavebnictví 35,5 %, v ostatních veřejných a sociálních službách 27,1 %, v obchodě 28 %,). Malé a střední podniky, tj. ty, které zaměstnávají až 250 zaměstnanců, se významně podílejí na tvorbě HDP
(40 %), stejně tak na celkové zaměstnanosti (60 %).

Bariéry a problémy rozvoje malých a středních podniků, které jsou dále uvedeny, brání obecně většímu rozvoji podnikání a o to větší překážkou jsou pro podnikání znevýhodněných skupin na trhu práce.

  • Dosud stále špatná vymahatelnost práva a nízká funkčnost obchodního soudnictví.
  • Problémy daňové a finanční, relativně stále vysoké daňové zatížení a obtížný přístup k finančním zdrojům.
  • Technické, administrativní a legislativní překážky podnikání (například vzájemná nekonzistence a nepřehlednost velkého množství předpisů v oblasti bezpečnosti práce, technických norem; přísné podmínky k provozování živností apod.).
  • Obtížný přístup ke kapitálu (například chybějící regionální nástroje na podporu financování podnikatelských aktivit, jako jsou např. malé půjčky a zvládnutelné a transparentní finanční mechanismy spojené se zahájením podnikání).

Možnosti přístupu k podnikání znevýhodněných skupin :

Romská minorita: Co se týče možnosti podnikání a samostatné výdělečné činnosti pro uvedenou skupinu, představují charakteristiky této skupiny výraznou překážku také v podnikání (viz 2.2.1.F). Vznik romských firem však může být dobrým příkladem pro další Romy - podnikatele, a proto je žádoucí zakládání romských firem podporovat.

Starší osoby: Možnosti vstupu do podnikání starších osob jsou závislé především na úrovni jejich vzdělání, zdravotních předpokladech a na typu a uplatnitelnosti profese, kterou dříve zastávali. Zájem ze strany samotných vhodných adeptů o podnikání zatím není velký vzhledem k nižší flexibilitě těchto osob. Pro některé jednotlivce se zkušenostmi z profesí žádaných ve službách by zahájení podnikání mohlo nabídnout po ztrátě předchozího zaměstnání ještě zajímavé pracovní uplatnění. Předpokladem je však specificky zaměřené a dostatečné informačně-poradenské zázemí a účinná podpora při startu a udržení podnikatelské aktivity.

Ženy: Velmi malé procento žen se věnuje samostatnému podnikání. Pouze
21,9 % - 28,9 % podnikatelů jsou ženy, což je nízký podíl, uvážíme-li, že podíl žen na celkové zaměstnanosti je téměř 43,2 %. Jsou proto potřebné i výraznější školící a poradenské služby, které by podpořily podnikání žen. Je nutné zlepšit možnost přístupu žen k finančním zdrojům (k úvěrům a půjčkám), kde jsou ženy podle statistik méně úspěšné než muži. Dále je nezbytné rozšiřovat dostupnost služeb pro pomoc rodinám, volného času dětí a sociálních služeb, které by vytvořily nezbytný časový prostor pro podnikání žen.

Osoby se ZP: Možnosti podnikání zdravotně postižených jsou zásadně ovlivněny jednak zdravotním stavem, jednak v průměru nižším vzděláním. Dále hraje roli i nedostatečná podpora státu podnikání osob se ZP. Například pokud bude plnění povinnosti zaměstnávat osoby se ZP formou odvodu do státního rozpočtu o 100 % výhodnější než odběr výrobků a služeb nelze čekat zlepšení situace podnikatelů se zdravotním postižením ani podstatnější zvýšení jejich počtu.

Oblasti potřebné podpory podnikání znevýhodněných osob v rámci II. kola Iniciativy Společenství EQUAL:

Zahájení podnikání může být v některých případech alternativou pro umístění znevýhodněných skupin na trh práce. Přestože se možnosti podnikat liší podle rozdílných problémů jednotlivých skupin, existují obecné přístupy, které je třeba respektovat při vytváření podmínek pro sebezaměstnání touto formou:

  • Zejména je třeba v práci s těmito skupinami zajistit intenzivnější systematickou přípravu k podnikání, vyžadující specifický přístup. Dále je nutno překonat situaci, kdy díky delší ztrátě kontaktů s pracovním prostředím si mnozí netroufají pokusit se otevřít vlastní živnost a raději vyčkávají na nabídku zaměstnání.
  • Chybí intenzívní systematický přístup odborníků a poradců z praxe, vytváření komplexních poradenských služeb zahrnujících kromě služeb profesních a ekonomických také služby sociální, právní, zdravotní aj. a dále příklady osvědčených postupů a dobrých zkušeností.
  • Po založení podniku je třeba odbornou, tutorskou podporu poskytovat i nadále, právě ve fázi "rozjezdu" je jí nejvíce zapotřebí.
  • Pro udržení podniků je důležitá pomoc ze strany místních orgánů při marketingových průzkumech a také zapojování podniků znevýhodněných osob do komunálních aktivit a služeb.