2.2.6. Podpora adaptability podniků a zaměstnanců na strukturální změny a na využívání informačních

21.04.2009:  

Restrukturalizace velkých podniků z oblasti hutnictví a hornictví je dlouhodobým procesem enormně náročným na finanční prostředky, a to jak pokud jde o přímou finanční sanaci těchto firem, tak i následné řešení problémů s rekvalifikacemi a dalším uplatněním propuštěných zaměstnanců. Plynulost a bezkonfliktnost restrukturalizace v nejvíce postižených oblastech (NUTS II Severozápad a Moravskoslezsko) závisí do značné míry také na tom, jak se bude v postižených regionech dařit vytvářet nová pracovní místa, ať již v nově vzniklých podnicích na zelené louce (přímé zahraniční investice), tak i v malých a středních podnicích. Jako velmi problematické se jeví začlenění propuštěných zaměstnanců, kteří převážně trpí některým typem znevýhodnění nebo kombinací několika handicapů. Nepříznivé důsledky jednostranně zaměřené ekonomické struktury se projevují i v oblastech postižených omezováním zemědělské produkce a v oblastech periferních s nedostatečně rozvinutou infrastrukturou a dopravní obslužností.

Úspěšná restrukturalizace a zvýšení konkurenceschopnosti podniků v ČR je základním předpokladem tvorby nových pracovních míst, která se mohou stát příležitostí pro znevýhodněné skupiny na trhu práce. Podstatnou roli přitom hraje rozvoj malých a středních podniků, které se významnou měrou podílejí na zaměstnanosti (60 %). Strategie rozvoje malých a středních podniků a podpory inovačního procesu je obsažena v OP Průmysl a podnikání.

Na straně podniků jednou z možností, jak vytvořit pracovní příležitosti pro marginalizované skupiny, je podporovat rozvoj flexibilních forem organizace pracovních úvazků. Pro ženy pečující o člena rodiny, osobu se ZP, absolventy atd. by to byla vhodná forma začlenění do pracovního procesu, nicméně dnes nejsou tyto formy příliš rozšířené (viz výše).

Velkou překážkou pro marginalizované skupiny je nízká informační gramotnost a špatná dostupnost informačních technologií. Informační gramotnost podstatně zvyšuje šance jednak při hledání zaměstnání díky lepší orientaci v nabídkách práce, jednak při získání nabízeného zaměstnání díky vyšší kvalifikaci. Tato situace se v budoucnu zlepší díky Státní informační politice, v rámci které se již realizují projekty počítačové gramotnosti ve školách určené i pro dospělou populaci. Na marginalizované skupiny to však bude mít dopad až za několik let, protože většina osob z těchto znevýhodněných skupin je již mimo školskou soustavu, a proto je nutné vytvořit podmínky pro přístup široké veřejnosti k těmto projektům. Určitou možností, jak si zvýšit počítačovou gramotnost, je absolvování odpovídajících rekvalifikačních kurzů na ÚP. Dále je nutné zvýšit dostupnost informačních technologií, a to snížením poplatků za připojení k síti Internet, snížením sazby DPH na služby, ale i poskytnutím počítačů s připojením k Internetu zdarma např. na ÚP, v knihovnách, obecních úřadech atd. Vzhledem k tomu, že Státní informační politika již vytvořila materiálně technické podmínky, je dále nezbytné zaměřit se v aktivitách na zvyšování informační gramotnosti na vývoj metodik a pracovních postupů, jak počítačové a softwarové vybavení využít. Problematika adaptability zaměstnanců je komplexně zachycena v OP RLZ.

Směry řešení v rámci II. kola Iniciativy Společenství EQUAL:

  •  Podpora vytváření vazeb a rozvíjení spolupráce mezi malými, středními a velkými podniky.
  • Využití distančních forem vzdělávání a metod sdílení pracovního místa v malých a středních podnicích.
  • Zajištění finanční motivace nezaměstnaných osob k účasti na distančních formách vzdělávání, resp. na metodách sdílení pracovního místa.
  •  Příprava a realizace integračních programů pro uvolňované pracovníky při restrukturalizaci velkých firem.
  • Podpora rozvoje a širokého využívání informačních a komunikačních technologií dostupných pro marginalizované skupiny osob.