3.2.4. Tématická oblast č. 4

21.04.2009:  

Posilování sociální ekonomiky (třetího sektoru), zejména komunitních služeb se zaměřením na zvyšování kvality pracovních míst

Popis a zdůvodnění:

Významnou součástí sociální ekonomiky jsou nevládní neziskové organizace. Činnost NNO byla nastartována politickými změnami po roce 1989. S aktivitami NNO se můžeme setkat v podstatě ve všech oblastech veřejného života, především v oblastech jako jsou ochrana životního prostředí, sociální služby, zdravotnictví, ochrana a rozvoj místního kulturního dědictví, volnočasové aktivity aj. K hlavním charakteristikám NNO patří zejména: orientace na primární řešení problému a nikoliv tvorba zisku jako u podnikatelů, případně splnění uloženého úkolu jako u veřejné správy. NNO proto snáze vyhledávají "mezery" ve službách, které společnost potřebuje ke svému zdravému fungování, a jsou obvykle při poskytování takto identifikovaných služeb levnější než organizace zřízené státem či obcí. K dalším významným charakteristikám NNO patří primární orientace na maximálně efektivní výsledek - nikoliv snaha o dlouhodobé zajištění předmětu činnosti. Nedílnou součástí třetího sektoru jsou však i regiony a obce, které jsou zodpovědné za poskytování některých sociálních služeb, poskytují finanční prostředky na činnosti v této oblasti a hrají roli koordinátora těchto činností. Z toho důvodu je nezbytné podněcovat zájem místních samospráv o sociální ekonomiku a usilovat o zlepšení komunikace mezi regiony a obcemi na jedné straně a poskytovateli sociálních služeb (především NNO) na straně druhé.

Aktivity NNO jsou financovány především ze státního rozpočtu prostřednictvím dotačních politik jednotlivých resortů. Dalšími zdroji jsou - např. výnos z vlastní činnosti, příspěvky občanů, sponzorské dary od právnických osob, finanční podpora ze zahraničí. V současné době lze konstatovat, že jejich činnost je dlouhodobě podfinancována, což vede k omezené možnosti vzdělávat management a zlepšovat kvalitu své činnosti. Dalším problémem činnosti NNO je skutečnost, že jejich zapojení do přípravy a realizace regionálních rozvojových dokumentů je na nízké úrovni.

Podpora této tématické oblasti zároveň přispěje k dosažení cílů stanovených v dalších klíčových dokumentech ČR: Bílá kniha v sociálních službách, Společné memorandum o sociálním začleňování, Operační program rozvoje lidských zdrojů, Jednotný programový dokument pro Cíl 3, Společný regionální operační program, národní akční plán zaměstnanosti aj. Velmi vhodným nástrojem v této souvislosti je komunitní plánování sociálních služeb, které je podporováno MPSV. Jeho prostřednictvím je řešena dostupnost sociálních služeb na místní či regionální úrovni. Komunitní plánování klade důraz na zapojování a partnerskou spolupráci všech subjektů, kterých se zpracovávaná oblast týká.

V rámci této tématické oblasti se bude možné zaměřit např. na systémový rozvoj a diversifikaci poskytovaných služeb třetího sektoru se zaměřením na řešení problematiky osob z diskriminovaných či znevýhodněných na trhu práce, na posilování NNO a jejich spolupráce v oblasti řešení problematiky osob z diskriminovaných či znevýhodněných skupin na trhu práce či na rozvoj nových forem poskytování sociálních služeb NNO a dalších poskytovatelů sociálních služeb, které rozšíří příležitosti pracovního uplatnění v této oblasti a možnosti rozvoje vzdělávání, profesního růstu a zvyšování kvality práce pracovníků v sektoru sociální ekonomiky.

Podrobné vymezení jednotlivých aktivit, na které bude možné zaměřit projekty realizované v rámci této tématické oblasti, bude uvedeno v Programovém dodatku.

Globálním cílem tématické oblasti 4 je zvýšení kapacity třetího sektoru.


3.2.5. Tématická oblast č. 5

Podpora celoživotního učení a postupů umožňujících zaměstnání osob ze znevýhodněných a diskriminovaných skupin na trhu práce

Popis a zdůvodnění:

Celoživotní učení pokrývá celou oblast vzdělávání, jejíž součástí je i vzdělávání jedinců, kteří jsou určitým způsobem znevýhodnění (sociálně, resp. zdravotně).

Některé aktivity směřující ke zlepšení vzdělávacích příležitostí znevýhodněných skupin se již částečně realizují nebo se začínají realizovat (např. zřizování přípravných tříd při MŠ a ZŠ pro děti se sociálním znevýhodněním, podpora projektů zaměřených na integraci zdravotně postižených žáků a studentů do běžných tříd, projekty podporující přípravu učitelů na komunikaci a vzdělávání minorit a imigrantů v české jazyce atd.), nicméně v počátečním vzdělání se tento dlouho opomíjený problém stále neřeší dostatečně; absentuje systémový přístup.

Oblast dalšího vzdělávání zahrnující studium při zaměstnání a různé formy profesního vzdělávání, je limitována neexistencí systémového řešení, což má negativní dopad na pozici znevýhodněných jedinců na trhu práce. Kromě rekvalifikací neexistují opatření, která by systémově podporovala rozvoj dalšího vzdělávání handicapovaných jedinců. Existující nabídka dalšího vzdělávání (studium při zaměstnání, kurzy apod.) není orientována na znevýhodněné jedince, tzn. že jejich vzdělávací příležitosti jsou v porovnání s ostatními skupinami populace omezené. Obecně jsou postrádány kurzy posilující motivaci účastníků k dalšímu vzdělávání, jejíž absence patří k největším překážkám pro zapojení na trhu práce. Úřady práce nesmějí vést evidenci uchazečů o práci podle jejich národnostní příslušnosti, což ztěžuje i aplikaci specifických nástrojů, resp. projektů ve vztahu k minoritám, především Romům. Znevýhodnění jedinci jsou vzděláváni zejména v rekvalifikačních kurzech pořádaných úřady práce, dále pak v kurzech na doplnění vzdělání nabízených některými speciálními školami, nicméně účast daných osob je naprosto nedostatečná.

Podpora této tématické oblasti zároveň přispěje k dosažení cílů stanovených v klíčových dokumentech ČR (Dlouhodobý záměr, Bílá kniha, Národní akční plán zaměstnanosti), jako jsou změna tradičního konceptu vzdělávání a přizpůsobení jeho obsahu, formy a metod potřebám klientů (žáků, dospělých) se speciálními vzdělávacími potřebami, posílení role poradenského systému, upřednostňování znevýhodněných skupin při rekvalifikacích, rozšíření resocializačních kurzů atd.

V rámci této tématické oblasti se bude možné zaměřit např. na systémový a inovační rozvoj celoživotního učení pro pracovní integraci znevýhodněných skupin na trhu práce, rozvoj regionálních center vzdělávání dospělých.

Podrobné vymezení jednotlivých aktivit, na které bude možné zaměřit projekty realizované v rámci této tématické oblasti, bude uvedeno v Programovém dodatku.

Globálním cílem tématické oblasti 5 je rozvoj jednotlivých prvků systému celoživotního učení zaměřených na znevýhodněné skupiny.