3.3.3. Kontext národních strategií a politik

21.04.2009:  

Zákaz diskriminace v zaměstnání je upraven v § 1 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti v platném znění, následujícím způsobem: "Právo na zaměstnání nelze občanovi odepřít z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, členství nebo činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, odborových organizacích a jiných sdruženích, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu, zdravotního stavu, věku, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině. Je zakázáno též takové jednání, které diskriminuje nikoliv přímo, ale až ve svých důsledcích, jakož i jednání spočívající v navádění k diskriminaci. Za diskriminaci se nepovažují případy, kdy to stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpis nebo je pro to věcný důvod spočívající v povaze zaměstnání, které by měl občan vykonávat, a který je pro výkon tohoto zaměstnání nezbytný."

Program Iniciativy Společenství EQUAL je součástí strategie rozvoje lidských zdrojů ve zkráceném programovém období 2004-2006 v České republice. Proto vychází z kontextu národních strategií a politik v oblasti zaměstnanosti, sociální integrace, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, ze kterých vychází celá strategie pro politiku rozvoje lidských zdrojů vymezená v Referenčním rámci politiky pro podporu lidských zdrojů v České republice.

POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

Aktivní politika zaměstnanosti je aplikována na základě dvou základních právních předpisů - zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti v platném znění a zákona ČNR
č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů ČR na úseku zaměstnanosti. MPSV dále prostřednictvím své Správy služeb zaměstnanosti připravuje ministerské vyhlášky a metodické pokyny pro úřady práce, zejména týkající se aktivní politiky zaměstnanosti.

Aktivní politika zaměstnanosti pomáhá uchazečům o zaměstnání při hledání zaměstnání nebo při zvyšování jejich zaměstnatelnosti. Státní aktivní politika zaměstnanosti zahrnuje rekvalifikace, zabezpečení odborné praxe absolventů středních a vysokých škol, kvalifikační programy pro mladé zaměstnance, zřízení a provoz míst v chráněných dílnách a chráněných pracovištích pro zdravotně postižené, veřejně prospěšné práce a vytváření společensky účelných pracovních míst. Společensky účelná pracovní místa jsou zřizována jednak u zaměstnavatelů nebo samotnými uchazeči o zaměstnání jako místa pro sebezaměstnání.

Zákon o zaměstnanosti umožňuje také pomoc zaměstnavatelům při rekvalifikacích vlastních zaměstnanců, především v případě hrozby hromadného propouštění.

Aktivní politika zaměstnanosti zahrnuje i širokou škálu poradensko-informačních služeb orientovaných zejména na zaměstnání, volbu a změnu povolání a další profesní vzdělávání.

Národní akční plán zaměstnanosti 2003, schválený usnesením vlády ČR č. 545 ze dne 4. 6. 2003, uvádí, že klíčovými problémy trhu práce jsou i v letošním roce vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí. Proto se úsilí MPSV a úřadů práce zaměří na tyto skupiny, kterým hrozí dlouhodobá nezaměstnanost. Posílí se zejména preventivní opatření pro mladé lidi ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností zvýšením adresnosti opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Zároveň je nutné pokračovat ve zvyšování motivace lidí k přijetí a udržení zaměstnání, aby na tom byli lépe, když pracují, než když pobírají sociální dávky.

Jelikož mezi osoby dlouhodobě nezaměstnané patří zejména osoby na trhu práce znevýhodněné, pomáhá aktivní politika zaměstnanosti při hledání zaměstnání nebo při zvyšování zaměstnatelnosti i osobám z těchto znevýhodněných skupin.

V České republice byl také zpracován Národní program boje proti stárnutí, s nímž je Program Iniciativy Společenství EQUAL také v souladu.

Sociální začleňování

Za účelem podpory politiky sociálního začleňování byla zahájena práce na modernizaci sociálních služeb, která spočívá především v komunitním plánování tj. zvýšení kapacit obcí k identifikaci místních znevýhodněných skupin, s využitím všech místních zdrojů a navržením nejefektivnějších způsobů pomoci těmto skupinám ve spolupráci se zástupci občanské společnosti a ohrožených skupin. Filosofie a směr modernizace sociálních služeb je vyjádřen v konzultačním dokumentu Bílá kniha v sociálních službách, který vzala na jaře 2003 Vláda ČR na vědomí. Druhá hlavní oblast zahrnuje zavedení standardů kvality služeb, které vypracovalo MPSV ve spolupráci s poskytovateli a uživateli služeb. Standardy mají zajistit, že služby budou zaměřeny na potřeby, cíle, dovednosti a individuální potřeby svých uživatelů. Ve svém důsledku budou plnit svoji funkci - přispívat k sociálnímu začleňování ohrožených skupin.

V oblasti problematiky národnostních menšin provádí iniciační úlohu Rada vlády ČR pro národnostní menšiny, která mimo jiné předkládá roční Zprávu o situaci národnostních menšin v ČR. Uvedenou problematikou se také zabývá Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity. V roce 2000 byla přijata "Koncepce politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity napomáhající jejich integraci do společnosti" a tato koncepce je každoročně aktualizována. V oblasti pomoci zdravotně postiženým byl v roce 1998 přijat Národní plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením", který předkládal Vládní výbor pro zdravotně postižené.

Zdravotně postiženým je na základě ustanovení zákona o zaměstnanosti věnována zvýšená pozornost. Opatření podle tohoto zákona zahrnují poradenskou činnost a pomoc při opětovném zapojení do zaměstnání, výhody pro zaměstnavatele zaměstnávající zdravotně postižené soby, chráněná pracoviště, zajištění půjček, dotací a subvencí zaměstnavatelům. V tomto směru je nutné zavádět nové nástroje, které přesahují nástroje politiky jednotlivých resortů, a vyžadují proto provázanost systémů vzdělávání, aktivní politiky zaměstnanosti a sociálních služeb.

ČR se již v době před vstupem do EU postupně zapojuje do strategie EU v oblasti sociálního začleňování. Od roku 2002 byly zahájeny práce na přípravě Společného memoranda o sociálním začleňování. Společné memorandum o sociálním začleňování jako základní dokument pro pojetí Národního akčního plánu boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení bude dokončeno do konce roku 2003.

Integrace cizinců

Celonárodní strategie integrace cizinců v ČR se opírá o Koncepci integrace cizinců upravené usnesením vlády ČR č. 689/1999 o Zásadách koncepce integrace cizinců na území ČR a o přípravě a realizaci této koncepce, a návaznými usneseními vlády ČR č. 1315/1999, č. 1266/2000, č. 136/2001 a č. 55/2003.

Koncepce integrace cizinců je komplexní systémová strategie k dosažení co možná nejvíce podobného postavení cizinců pobývajících v ČR déle než jeden rok s postavením vlastních občanů. Do realizace Koncepce jsou zapojeny skoro všechny resorty, sociální partneři, místní samospráva a nevládní neziskové organizace.

Rozvoj celoživotního učení

V letech 2000 až 2002 přijala vláda dva klíčové dokumenty připravené MŠMT ve spolupráci s dalšími rozhodujícími partnery na centrální, regionální a místní úrovni, které se týkají dalšího rozvoje vzdělávání v České republice: Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (Bílá kniha) a Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy v České republice (Dlouhodobý záměr). Bílá kniha na základě důkladné analýzy situace formuluje strategické linie vzdělávací politiky a hlavní opatření s časovým horizontem do roku 2005, Dlouhodobý záměr závěry Bílé knihy rozpracovává do podoby konkrétních opatření i finančních odhadů na jejich realizaci.

V Bílé knize i Dlouhodobém záměru jsou identifikovány hlavní strategické a prioritní směry, jejichž realizace je pro rozvoj vzdělávání v ČR v následujících letech rozhodující. Tyto směry a v nich navrhovaná opatření jsou základními východisky pro Referenční rámec politiky.

Dlouhodobý plán vymezuje následující rozvojové priority:

· Reforma a modernizace obsahu a cílů vzdělávání.

· Reforma ukončování středoškolského studia.

· Péče o kvalitu, monitorování a hodnocení výsledků vzdělávání.

· Rozvoj integrovaného diagnostického, informačního a poradenského systému v oblasti vzdělávání.

· Optimalizace vzdělávací nabídky a institucionální struktury regionálního školství.

· Zkvalitnění podmínek práce pedagogických a řídících pracovníků škol.

· Vznik veřejných vysokých škol neuniverzitního typu a rozvoj dalších forem terciárního vzdělávání.

· Rozvoj dalšího vzdělávání jako součásti celoživotního učení.

Kromě rozvojových priorit, které pokrývají širší okruh problémů, jsou v Dlouhodobém záměru navržena opatření, která by měla podpořit dílčí, avšak neméně významná témata jako např. podporu nástavbového studia, jehož kapacity nestačí uspokojovat poptávku.

Hlavní směry rozvoje dalšího vzdělávání v ČR jsou v Bílé knize zaměřeny na tři klíčová opatření:

· Vytvoření právního rámce pro rozvoj dalšího vzdělávání

· Vypracování a zavedení soustavy finančních a nefinančních pobídek k dalšímu vzdělávání

· Založení mechanizmů systémového rozvoje dalšího vzdělávání.

Z hlediska přístupu znevýhodněných skupin obyvatel ke vzdělávání existují v ČR dvě základní legislativní normy. Antidiskriminační přístup ke vzdělávání v ČR zabezpečují Listina základních práv a svobod (ústavní zákon č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. a školský zákon (dne 13. 6. 2003 byl odeslán Návrh zákona o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání a o změně některých zákonů do vnějšího připomínkového řízení). Současná podoba návrhu zákona je k dispozici na webových stránkách MŠMT.

rovné příležitosti mužů a žen

V roce 1998 vláda České republiky ustanovila MPSV jako koordinátora vnitrostátní politiky rovnosti mužů a žen (usnesení vlády č. 6 ze dne 7. ledna 1998) a přijala první Priority a postupy vlády při prosazování rovnosti mužů a žen (usnesení vlády č. 236 ze dne 8. dubna 1998), které jsou každoročně hodnoceny a aktualizovány. Od 1. ledna 2002, v souladu s usnesením vlády č. 456 ze dne 9. května 2001, každé ministerstvo rozvíjí své vlastní resortní Priority a postupy při prosazování rovnosti mužů a žen.

V roce 2001 byla usnesením vlády č. 1033 ze dne 10. října 2001 zřízena Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů jako poradní orgán vlády ČR. Hlavní činností Rady jsou konsensuální návrhy a doporučení na řešení průřezového celospolečenského problému - vytváření a prosazování rovných příležitostí pro muže a ženy. Rada má 23 členů z resortů, sociálních partnerů, občanské a odborné veřejnosti. V zájmu provázanosti celostátní politiky s regionální politikou mají postavení stálých hostů v Radě hejtmani a zástupce Svazu měst a obcí ČR.

STÁTNÍ INFORMAČNÍ POLITIKA

Základním cílem státní informační politiky je vybudovat a rozvíjet informační společnost, a tím vytvořit předpoklady zejména pro zlepšení kvality života jednotlivých občanů, zefektivnění státní správy a samosprávy a zkvalitnění podpory rozvoje podnikání.

Jedním z principů státní informační politiky je aktivní omezování nepříznivých dopadů rozvoje informačních technologií na občany s nižším vzděláním a ekonomicky a sociálně slabší subjekty včetně handicapovaných občanů. Z toho vyplývá, že vzdělávání pro informační společnost musí být šité na míru potřebám různých skupin lišících se věkem, pohlavím, příslušnosti k náboženství, kultuře, etniku, sociálním postavením, fyzickými a mentálními možnostmi atp. Rovnost příležitostí v přístupu k podmínkám potřebným v informační společnosti mj. zahrnuje přiměřenou ochranu jedince či skupiny a cenovou dostupnost výukových prostředků a vybavení ICT. Princip rovných příležitostí musí proto prostupovat celým spektrem opatření, podpory a osvěty při implementaci této strategie.

Za účelem rychlejšího naplňování vize informační společnosti bylo od 1.1.2003 zřízeno Ministerstvo informatiky ČR.

Od roku 2001 byla pověřena sekce MŠMT prováděním státní informační politiky ve vzdělávání. Tato politika je realizována ve smyslu akčního plánu státní informační politiky, kterou vláda konkretizovala usnesením č. 244 ze dne 14. 3. 2001. Státní informační politika ve vzdělávání je zaměřena na plnění cílů v oblastech informační gramotnosti, zajištění vzdělávacího softwaru a informačních zdrojů, vytváření vzdělávacího portálu a budování infrastruktury, rozvoje metodiky využití a provozu informačních a komunikačních technologií.