2.1 Rámcové podmínky pro hospodářský rozvoj v ČR

05.02.2009:

Na počátku 90. let byla zahájena postupná privatizace státního majetku (metodou kupónové privatizace, formou prodeje ve veřejných soutěžích a formou přímého prodeje). Cílem privatizace bylo vytvořit plně liberalizované tržní prostředí a změnit vlastnické vztahy. Tento proces byl spojen i s útlumem předimenzovaných výrobních kapacit (těžba uhlí, výroba oceli) a řešením zásadních ekologických problémů minulosti (odsíření uhelných elektráren, zastavení neefektivních a zastaralých výrob). Strukturální reformy uskutečněné v průběhu privatizace sice změnily vlastnické vztahy, avšak měly za následek i atomizaci řady velkých průmyslových podniků a mnohdy narušily historicky vzniklé výrobní řetězce. V počátečním období transformace došlo k přechodnému prudkému poklesu vnitřní poptávky a měnila se struktura výroby. Zahraniční obchod se postupně přeorientoval na náročné trhy zemí s vyspělou tržní ekonomikou. Vývoz v té době přispěl ke zmírnění poklesu průmyslové produkce, i když značnou část vývozu tvořilo zboží s nižší přidanou hodnotou. Podíl průmyslu na tvorbě HDP poklesl ze 36,7 % v roce 1990 na 33,3 % v roce 1995. Další vývoj dokumentuje následující tabulka 2.1. - 1.

Tabulka 2.1. - 1: Vývoj podílu průmyslových odvětví na tvorbě HDP

Ukazatel

Měr. j.

1997

1998

1999

2000

2001

Podíl průmyslu (OKEČ C+D+E) na HDP v b.c.

%

34,1

32,5

31,8

32,3

32,9

Podíl OKEČ D* na HDP v b.c.

%

28,2

26,8

26,3

26,9

27,5

Pramen: ČSÚ; OKEČ *D = Okeč 15 - 37 (zpracovatelský průmysl); OKEČ C = dobývání nerostných surovin; OKEČ E = elektřina, plyn, voda

  • Po roce 1989 vznikaly a rychle se rozvíjely malé podniky a podnikání fyzických osob, které se rychleji adaptovaly na nové tržní podmínky a trvale dosahovaly vysokých přírůstků výroby a zaměstnanosti. Jejich podíl na celkové průmyslové produkci rychle narůstal a v roce 1998 dosáhl již přibližně 35 %. V souladu s praxí vytvořenou v zemích Evropské unie Ministerstvo průmyslu a obchodu, v jehož kompetenci je problematika malých a středních podniků, cílevědomě vytváří příznivé podmínky pro podporu rozvoje podpory malého a středního podnikání (MSP). Podniky MSP vytvářejí zdravé podnikatelské prostředí, zvyšují dynamiku trhu, mají schopnost absorbovat podstatnou část pracovních sil uvolňovaných z velkých podniků a jsou stabilizujícím prvkem ekonomického systému. Jedním z konkrétních kroků naplňování záměru Politiky podpory malého a středního podnikání jsou Programy podpory malého a středního podnikání, které vláda schválila dne 11. 12. 2000, usnesením č. 1257 na období 2001 - 2004.
  • Největší změny ve struktuře výroby byly zaznamenány v hutnictví, elektrotechnice, dopravním strojírenství, textilním a kožedělném průmyslu. Na základě přímých zahraničních investic byla vybudována celá řada nových výrobních kapacit zejména v automobilovém a elektrotechnickém průmyslu. Pokračoval růst podílu podniků pod zahraniční kontrolou na výsledcích průmyslu. Ve velkých průmyslových organizacích je přizpůsobování novým ekonomickým podmínkám pomalejší. V období transformace byl hlavní důraz položen na privatizaci a vytvoření podnikatelského prostředí. Nepodařilo se v plné míře vyloučit vliv spekulativního kapitálu a docílit toho, aby vlastníci měli dlouhodobý zájem na prosperitě svých podniků. Způsob privatizace se také stal jednou z příčin nedostatku vlastních finančních zdrojů. Omezené finanční zdroje dosud brání rychlejšímu tempu restrukturalizace průmyslových podniků.

V průmyslu a obchodě bylo k privatizaci určeno celkem 1721 státních podniků a akciových společností, kde jediným akcionářem byl stát. Předmětem privatizace se stal státní majetek, resp. majetková účast státu v akciových společnostech, v celkové výši 704,56 mld. Kč.

V roce 2001 bylo v oblasti privatizace stěžejním úkolem kromě doprivatizování majetku státních podniků také privatizace majetkových účastí státu v akciových společnostech, zejména strategického významu. Jednalo se o uhelné a petrochemické společnosti a dále o distribuční společnosti elektroenergetické a plynárenské. Významným úkolem je i privatizace odvětví hutnictví, kde probíhá zásadní finanční, technologická a organizační restrukturalizace. K 31. 12. 2001 bylo úplně zprivatizováno (včetně likvidací) cca 77 % z celkového počtu subjektů určených k privatizaci a majetek v hodnotě 503,65 mld. Kč, tj. asi 71 % z celkového majetku určenému k privatizaci. K 1. 1. 2002 zůstává v zakladatelské působnosti MPO celkem 373 subjektů s majetkem v hodnotě 16,66 mld. Kč. Z uvedených subjektů je k dokončení privatizace podle zákona č. 92/1991 Sb., určeno 72 subjektů s majetkem cca 8,95 mld. Kč. Do státní sféry tak koncem roku 2001 patřilo ještě několik desítek velkých organizací, často se strategickým významem, kde stát vlastní více než 50 % majetku. Vedle nich existuje řada státních samostatných právních subjektů bez podstatného vlivu na tržní hospodářství, v nichž má stát nezastupitelnou úlohu.

Od roku 1995 se podíl nestátní sféry na tvorbě HDP zvýšil ze dvou třetin na 79,8 %. Soukromý sektor má v současné době převažující podíl na celkové průmyslové produkci. Podíl nestátní sféry na tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) vzrostl od roku 1989, kdy činil pouze 12,3 % na79,8 % v roce 2001. Na tržbách z průmyslové činnosti se v roce 2001 podílel dokonce 91,2 %. Nárůst podílu nestátní sféry na tvorbě HDP a tržbách dokumentujetabulkač. 2.1. - 2.

Tabulka 2.1. - 2: Změna struktury vlastnických vztahů

Ukazatel - průmysl celkem

Měrná jednotka

1997

1998

1999

2000

2001

Podíl nestátní *) sféry na tvorbě HDP - z b.c.

%

74,7

77,0

76,4

77,3

79,8

Podíl nestátní *) sféry na

tržbách z prům. čin. kumul.

%

78,3

84,0

85,4

90,3

91,2

Pramen: ČSÚ; *) nestátní sféra = soukromá + družstevní + komunální + ostatní