2.1.3 Vývoj zaměstnanosti

09.02.2009:

Změny struktury průmyslové výroby a vlastnických vztahů ovlivnily i strukturu zaměstnanosti. V prvních letech transformace se zaměstnanost snižovala pomaleji než celková výroba (v letech 1990 - 1994 se snížila o 20 %, výroba zhruba o 30 %). Po roce 1995 docházelo v průmyslu k plynulému poklesu zaměstnanosti. Ekonomický tlak na pokles zaměstnanosti však nebyl, vzhledem k relativně nízké úrovni mezd, dostatečně silný.

Vývoj míry nezaměstnanosti mužů a žen v produktivním věku (15 - 64 let) dokumentuje následující tabulka 2.1.3. - 1.


Tabulka 2.1.3. - 1: Nezaměstnanost mužů a žen v produktivním věku v ČR (%)

 

Rok

1997

1998

1999

2000

2001

Muži

3,9

5,0

7,3

7,3

6,8

Ženy

5,9

8,2

10,5

10,6

9,9

Pramen: ČSÚ - VŠPS

Vývoj míry zaměstnanosti mužů a žen v produktivním věku (15 - 64 let) dokumentuje následující tabulka 2.1.3. - 2.

Tabulka 2.1.3. - 2: Zaměstnanost mužů a žen v produktivním věku v ČR (%)

 

Rok

1997

1998

1999

2000

2001

Muži

77,4

76,3

74,3

73,6

73,6

Ženy

59,9

58,7

57,4

56,9

57,0

Pramen: ČSÚ - VŠPS

Uvolněné pracovní síly se uplatnily převážně v terciárním sektoru. Počet pracovníků v průmyslu se podstatně snižoval, a to zejména v odvětvích kde byl pokles výroby nejvyšší, tj. u výroby strojů a zařízení, výroby kovů a kovodělných výrobků, v textilním a oděvním průmyslu, v kožedělném průmyslu a do roku 1995 i v dopravním strojírenství.

Postupný rozvoj privátního sektoru a zejména malých a středních podniků (MSP) a pokračující růst průmyslové produkce v roce 2000 vytvořil podmínky pro zpomalování poklesu zaměstnanosti a v některých odvětvích dokonce k jejich růstu. Celková zaměstnanost se zvýšila o 0,5 %, ve zpracovatelském průmyslu o 1,2 %. Vývoj zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu v letech 1997 - 2001 podle OKEČ ukazuje následující tabulka 2.1.3. - 3.

Tabulka 2.1.3. - 3: Vývoj počtů pracovníků zpracovatelského průmyslu podle jednotlivých OKEČ (osoby**)

Počet pracovníků

1997

1998

1999

2000

2001

15 Výroba potravin, nápojů a pochutin

170 553

162 477

154 650

146 122

144 859

16 Tabákový průmysl

x

x

x

x

x

17 Textilní průmysl

84 629

80 114

74 298

68 859

69 917

18 Oděvní průmysl a zpracování kožešin

67 371

56 886

66 702

64 141

63 436

19 Kožedělný průmysl

29 242

26 936

22 992

19 907

19 558

20 Dřevozpracující průmysl

75 801

72 517

69 970

78 579

77 788

21 Papírenský průmysl

23 623

23 186

23 321

19 350

19 579

22 Vydavatelství a tisk

40 377

41 814

36 702

40 049

40 456

23 Koksování a zpracování ropy

x

x

x

x

x

24 Chemický a farmaceutický průmysl

49 067

48 562

47 502

43 535

41 401

25 Gumárenský a plastikářský průmysl

56 453

53 558

55 288

57 305

62 358

26 Průmysl skla, keramiky a stavebních hmot

91 738

87 538

86 606

87 374

87 283

27 Hutnictví železných a neželezných kovů

101 245

91 028

83 955

73 932

70 070

28 Kovodělný průmysl

165 755

167 972

163 045

156 068

164 345

29 Všeobecné strojírenství

188 798

169 908

162 204

155 296

152 073

30 Kancelářské stroje a výpočetní technika

1 997

2 263

2 609

3 612

6 086

31 Elektrické stroje a zařízení

88 593

90 051

93 473

103 064

103 988

32 Radiová, televizní a spojovací technika

27 523

28 478

27 123

31 372

33 283

33 Zdravotnická technika, měřicí přístroje a optika

33 886

34 208

31 795

30 953

32 915

34 Dvoustopá motorová vozidla

62 284

67 901

69 131

78 216

84 775

35 Ostatní dopravní zařízení

35 716

28 099

25 869

23 366

22 950

36 Nábytek a ostatní zpracovatelský průmysl

86 247

83 231

80 637

81 269

84 965

37 Úprava druhotných surovin

7 753

6 769

6 363

5 731

5 533

Zpracovatelský průmysl *)

1 495 951

1 430 201

1 390 528

1 373 659

1 392 899

Pramen: vlastní dopočet MPO; x - citlivé (individuální) údaje; *) součet včetně údajů za citlivá odvětví; **) zaměstnaní (součet pracujících majitelů a přepočteného evidenčního počtu zaměstnanců)

Současné trendy napovídají, že k řešení zaměstnanosti v ČR bude i dále přispívat vybudování celé řady nových výrobních kapacit na základě přímých zahraničních investic. V roce 2001 pokračoval růst podílu podniků pod zahraniční kontrolou na výsledcích průmyslu. Předpokládaný počet nově vytvořených míst, pokud budou splněny závazky investorů, dosáhne několik desítek tisíc pracovních míst. Relativní počet nově vytvořených pracovních míst ukazuje na výsadní postavení výroby elektrických a optických přístrojů - 48,0 % a výroby dopravních prostředků - 15,8 %.

Meziroční nárůst zaměstnanosti v průmyslu se v roce 2001 projevil v osmi krajích, v pěti krajích zaměstnanost poklesla, nejvíce v hlavním městě Praze o 4,1 % a také v krajích, které jsou postiženy restrukturalizací (Ústecký, Moravskoslezský). Podle regionů byla v roce 2001 i nadále nejvyšší nezaměstnanost v krajích Libereckém, Ústeckém, Karlovarském, Moravskoslezském a Olomouckém i když proti předchozímu roku se míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji snížila o 0,3 % na 15,8 % a v Moravskoslezském kraji stagnovala (15,1 %).

Je možné konstatovat, že je stále ještě vysoký stupeň zaměstnanosti ve velkých podnicích s účastí státu, které jsou určeny k restrukturalizaci. Nové pracovní příležitosti bude nutno vytvořit v rámci MSP, které jsou flexibilní a schopné pružněji reagovat na požadavky trhu. Při vytváření nových pracovních příležitostí je nutno sledovat i jeden z cílů horizontálních politik EU, kterými jsou zejména rovné příležitosti mužů a žen.