2.2.1.2 Vývoj struktury průmyslu ČR v evropském kontextu

09.02.2009:

Pro porovnání vývoje struktury zpracovatelského průmyslu ČR se zahraničními ekonomikami byl použit dokument Evropské komise (The competitiveness of European industry - Report 1999, Report 2000 a Report 2001), kde je uvedena vhodná metodika pro posuzování vývoje konkurenceschopnosti zpracovatelského průmyslu ČR jako celku, prostřednictvím porovnání jeho oborové struktury a jejího vývoje s oborovou strukturou EU jako celku a jejích jednotlivých členských zemí, resp. s oborovou strukturou USA a Japonska.

Porovnávána je datová řada českého zpracovatelského průmyslu za období let 1997 až 2001 s daty ze zahraničních pramenů o struktuře zpracovatelského průmyslu EU, USA a Japonska v roce 1997. Základním ukazatelem, využitým pro srovnávací analýzy je přidaná hodnota, vytvořená produkčním procesem, tedy zejména prodejem vlastních výrobků a služeb.

K posouzení vývoje konkurenceschopnosti zpracovatelského průmyslu České republiky na základě vývoje jeho oborové struktury a mezinárodního porovnání byla použita metodika, na jejímž základě EK posuzovala strukturu zpracovatelského průmyslu jednotlivých členských zemí a porovnávala ji s průměrem EU a také s daty za průmysl USA a Japonska. Metodika posuzuje strukturu průmyslu z několika hledisek, vycházejících z "klasifikace" (zatřídění) jednotlivých výrobních oborů podle jejich charakteristického požadavku na:

  • vstup;
  • úroveň pracovní síly;

resp. dle požadavků na externí služby, úroveň kvality nebo úroveň technologie.

1. Třídění z hlediska nároků na vstup

Pro posuzování výrobních oborů podle charakteristických požadavků na vstup se doporučuje podle metodiky WIFO (Austrian Institute of Economic Research) rozlišovat:

  • základní skupinu oborů (typ M-mainstream);
  • obory s velkým podílem práce (typ L-labour);
  • obory s hnací silou v marketingu (typ A-advertising (marketing drive));
  • obory s velkým podílem kapitálu (typ C-capital);
  • obory s hnací silou v technologii (typ R-research (technology drive)).

O vývoji konkurenceschopnosti zpracovatelského průmyslu ČR v letech 1994 až 2001 lze usuzovat z analýzy vývoje jeho struktury podle výše uvedeného členění.

Tab. 2.2.1.2 - 1: Porovnání meziročního vývoje struktury zpracovatelského průmyslu

typ odvětví

(% z b.c. přidané hodnoty)

rok

základní skupina

s velkým podílem práce

s velkým podílem kapitálu

s hnací silou v marketingu

s hnací silou v technologii

1994

25,47

19,62

21,06

24,07

9,78

1995

25,46

19,37

22,06

23,80

9,31

1996

26,08

19,54

18,98

25,45

9,95

1997

28,04

18,92

19,70

21,21

12,13

1998

26,94

20,02

20,02

20,59

12,43

1999

27,62

20,11

17,96

21,30

13,00

2000

26,60

20,00

20,91

18,40

14,09

2001*

27,03

19,68

19,42

18,22

15,64

Zdroj: dopočty Adviser-EURO, a.s.; 2001* předběžný odhad

V literatuře je uvedeno porovnání struktury zpracovatelského průmyslu v zemích EU, v USA a v Japonsku v roce 1997. Porovnání struktury zpracovatelského průmyslu v ekonomicky vyspělých zemích se stavem v průmyslu ČR v tomtéž roce (1997), resp. v letech 1994 až 2001, umožní na základě komparativní analýzy vyslovit závěry a komentovat odchylky.

typ odvětví

země (% z b.c.)

základní skupina

s velkým podílem práce

s velkým podílem kapitálu

s hnací silou v marketingu

s hnací silou v technologii

Belgie

22,12

15,63

22,24

21,08

18,93

Dánsko

29,50

14,68

12,08

28,60

15,13

Německo

28,06

14,13

15,46

16,22

26,13

Řecko

19,61

17,71

19,26

35,36

8,06

Španělsko

21,17

20,78

16,47

26,73

14,84

Francie

21,94

13,57

14,69

22,10

27,69

Irsko

12,08

6,25

12,56

31,48

37,66

Itálie

28,88

19,84

15,90

17,65

17,73

Nizozemí

21,50

11,75

19,23

31,20

16,32

Rakousko

26,39

18,83

16,29

24,61

13,88

Portugalsko

21,92

23,65

13,94

29,77

10,72

Finsko

22,82

17,98

28,59

17,54

16,07

Švédsko

21,95

12,07

21,25

16,16

28,57

Velká Britanie

22,85

13,21

14,33

25,52

24,08

EU - 15

25,41

15,31

15,55

21,28

22,46

USA

21,26

12,22

13,51

23,17

29,84

Japonsko

24,86

16,00

16,01

21,00

22,13

Převzato: The competitiveness of European industry - 1999 Report

Zdroj: Výpočty WIFO

Výrazně nadprůměrný podíl objemu produkce v základní skupině oborů (M) v rámci EU dosahují Dánsko, Itálie a Německo. Nejnižší podíl dosahuje Irsko, Japonsko je zhruba na průměru EU, USA jsou mírně podprůměrné. Čelní postavení Dánska a Itálie je dáno jednak nutnou reakcí zpracovatelského průmyslu na nedostatek rozhodujících nerostných surovin, což vyvolalo intenzivní rozvoj zejména spotřebního průmyslu v těchto zemích, jednak rozvinutým chemickým průmyslem. Německo má dále mimo textilní a chemický průmysl vysoce rozvinutý elektrotechnický průmysl a průmysl jemné mechaniky. ČR dosahuje zhruba úrovně Rakouska, které je mírně nad průměrem EU.

Zřetelně nadprůměrný podíl na objemu produkce ve skupině oborů s vysokým podílem práce (L) v rámci EU dosahují Portugalsko, Španělsko a Itálie. Tato skutečnost je vyvolána zejména levnou pracovní silou v těchto zemích a souvisejícím rozvojem automobilového a dřevozpracujícího průmyslu. Výrazně pod průměrem EU je Irsko. Japonsko je na průměru, USA mírně podprůměrné. ČR dosahuje zhruba úrovně Španělska, které má jeden z největších podílů v EU.

Nadprůměrný podíl na objemu produkce ve skupině výrobních oborů s vysokým podílem kapitálu (C)vykazují Finsko, Belgie a Švédsko. Všechny tyto země disponují, resp. disponovaly poměrně rozsáhlým nerostným bohatstvím, což historicky iniciovalo rozvoj hutnického, strojírenského a papírenského průmyslu. Nejnižší podíl ze zemí EU vykazuje v tomto oboru Dánsko. Japonsko je zhruba na průměru EU, USA jsou mírně podprůměrné. ČR se udržuje mírně nad průměrem EU, zhruba na úrovni Nizozemí.

Vysoce nadprůměrnou úroveň objemu produkce ve skupině oborů s hnací sílou v marketingu (A) v rámci EU drží Řecko, Irsko a Nizozemí. Všechny tyto země mají vysoce rozvinuté zemědělství a navazující zpracovatelský průmysl. Nejnižší, vysoce podprůměrnou úroveň naopak dosahují Švédsko, Německo a Finsko. Japonsko dosahuje zhruba průměru EU, USA jsou nepatrně nadprůměrné. ČR dosahuje zhruba průměru úrovně EU.

Zřetelně nadprůměrnou úroveň podílu produkce ve skupině výrobních oborů s hnací sílou v technologii (R) vykazuje zejména Irsko, dále Švédsko, Francie a Německo. S výjimkou Irska se jedná z historického hlediska o "technologické velmoci" a Irsko profituje z masivních zahraničních investic 80. let. Výrazně nejnižší úroveň podílu této skupiny oborů ze zemí EU má Řecko. Japonsko je na úrovni EU, USA jsou zřetelně nad průměrem. ČR dosahuje zhruba padesátiprocentní úrovně zemí EU.

2. Třídění z hlediska nároků na pracovní sílu

Pro posuzování výrobních oborů podle charakteristických požadavků na pracovní sílu se doporučuje podle metodiky WIFO rozlišovat:

  • vysoká kvalifikace (H High);
  • střední kvalifikace technického zaměření (Wc White collar);
  • střední kvalifikace řemeslného zaměření (Bc Blue collar);
  • nízká kvalifikace (L Low).

S vývojem informační společnosti a ekonomiky založené na kvalitě a na lidských zdrojích, závisí konkurenceschopnost stále více na schopnosti inovovat, vyrábět kvalitní a nové výrobky, využívat marketingových aktivit, nových technologií a organizačních forem. Je tedy evidentní, že kvalita lidských zdrojů jako výrobních vstupů je důležitým determinantem celkové konkurenceschopnosti odvětví, příp. průmyslu.

Vývoj konkurenceschopnosti zpracovatelského průmyslu ČR v letech 1994 až 2001 lze posuzovat na základě analýzy vývoje jeho struktury podle výše uvedeného členění.


Tab. 2.2.1.2 - 2: Porovnání meziročního vývoje struktury zpracovatelského průmyslu

typ odvětví

(% z b.c. přidané hodnoty)

rok

vysoká kvalifikace

střední kvalifikace technického zaměření

střední kvalifikace řemeslného zaměření

nízká kvalifikace

1994

14,34

22,73

18,97

43,96

1995

12,80

22,74

19,74

44,72

1996

12,27

21,56

20,78

45,38

1997

12,96

21,04

21,73

44,27

1998

12,68

21,60

22,67

43,05

1999

12,25

22,23

23,84

41,68

2000

11,79

24,88

23,82

39,52

2001*

12,27

23,16

25,40

39,16

Zdroj: dopočty Adviser-EURO, a.s.; 2001* předběžný odhad

Názorně jsou trendy v daném období patrné na grafickém vyjádření indexu přidané hodnoty a to zejména v běžných cenách, jak vyplývá z následujícího grafu.

Graf 2.2. - 3: Porovnání dynamiky oborů pomocí indexu přidané hodnoty v b.c.


Porovnání dynamiky oborů pomocí indexu přidané hodnoty v b.c.
Mezinárodní srovnání

V literatuře je uvedeno porovnání struktury zpracovatelského průmyslu v zemích EU, v USA a v Japonsku v roce 1997. Porovnání struktury zpracovatelského průmyslu v ekonomicky vyspělých zemích se stavem v průmyslu ČR v tomtéž roce (1997), resp. v letech 1994 až 2001, umožní na základě komparativní analýzy vyslovit závěry a komentovat odchylky.

Tab. 2.2.1.2 - 3: Porovnání struktury zpracovatelského průmyslu v zemích EU, USA a Japonsku

typ odvětví země (%)

vysoká kvalifikace

střední kvalifikace technického zaměření

střední kvalifikace řemeslného zaměření

nízká kvalifikace

Belgie

11,71

31,19

20,68

36,42

Dánsko

22,05

23,51

19,48

34,96

Německo

18,35

30,69

27,32

23,65

Řecko

6,80

29,66

12,73

50,81

Španělsko

9,82

24,35

25,51

40,31

Francie

16,56

32,92

21,37

29,15

Irsko

26,37

39,08

6,17

28,38

Itálie

18,05

26,89

19,19

35,87

Nizozemí

11,87

39,88

14,70

33,55

Rakousko

12,32

31,82

22,84

33,01

Portugalsko

5,79

22,68

19,02

52,52

Finsko

15,05

46,30

15,25

23,40

Švédsko

18,33

38,02

24,58

19,07

Velká Britanie

17,26

32,77

17,90

32,07

EU - 15

16,75

31,06

21,76

30,43

USA

18,19

38,88

17,44

25,50

Japonsko

15,46

33,67

21,71

29,15

Převzato: The competitiveness of European industry - 1999 Report

Zdroj: Výpočty WIFO

Výrazně nadprůměrný podíl skupiny vysoké kvalifikace (H) na objemu produkce dosahuje Irsko, zřetelně nad průměrem jsou ještě Dánsko, Švédsko a Německo. Čelní postavení Irska je výsledek vysokých investic v 80. letech. Přímé zahraniční investice se výrazně podílely na ekonomickém rozmachu irského hospodářství a vynesly Irsku přezdívku "Keltský tygr". Zbývající země průběžně udržují svou historicky vysokou úroveň v této sféře. Hluboko pod úrovní průměru EU jsou tradičně zemědělské země Portugalsko, Řecko a Španělsko. Japonsko je mírně pod a USA jsou mírně nad průměrem EU. ČR dosahuje zhruba úrovně Rakouska, která je mírně pod průměrem EU.

Vysoce nadprůměrný podíl skupiny střední kvalifikace technického zaměření (Wc) na objemu produkce dosahuje Finsko, následováno Nizozemím, Irskem a Švédskem. Hluboko pod průměrem jsou opět Portugalsko a Španělsko, doprovázeny překvapivě Dánskem. Japonsko je mírně nadprůměrné, USA jsou zřetelně nad průměrem EU. ČR nedosahuje ani úrovně Portugalska, které je v pořadí zemí EU poslední.

Nad průměrem EU ve skupině střední kvalifikace řemeslného zaměření (Bc) jsou zejména Německo, Španělsko a Švédsko. Hluboko pod průměrem EU je Irsko, Japonsko je na průměru, USA jsou mírně pod tímto průměrem. Čelní postavení citovaných zemí je dáno historicky vyšší potřebou soběstačnosti. Německo např. svým systémem osídlení a rozmístěním průmyslu ve značném počtu měst, Španělsko svou izolací vyvolanou reakcí ostatních zemí na vojenské diktatury, končící až v 70. letech a Švédsko svou dlouhodobou neutralitou. ČR dosahuje zhruba úrovně Rakouska a je mírně nad průměrem EU.

Vysoce nad průměrem EU jsou ve skupině nízké kvalifikace (L) Portugalsko, Řecko a Španělsko. Tato skutečnost je dána především zaměřením všech těchto tří zemí na oblast zemědělství. Za pozornost stojí i ten fakt, že v Portugalsku více než 15 % obyvatel neumí číst a psát. Výrazně pod průměrem EU v této skupině je Švédsko, Japonsko je na průměru EU, USA jsou mírně pod tímto průměrem. ČR dosahuje zhruba úrovně Španělska.