2.2.3.3 Výzkum, vývoj a inovační potenciál v podnikatelském sektoru

09.02.2009:

Budoucnost České republiky jako středně velké evropské země je závislá na schopnosti rychle a efektivně získávat nové poznatky a uplatňovat je v produktech konkurenceschopných na náročných evropských a světových trzích. Naléhavost urychleného zapojení České republiky do mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje a inovačních aktivit souvisí s postupující globalizací světové ekonomiky a globalizací informačních toků.

Dosavadní vývoj výzkumu a vývoje (VaV) v České republice popisuje analýza zpracovaná pro vládu České republiky Radou vlády pro výzkum a vývoj a ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Z uvedeného materiálu vyplývá, že Česká republika zaostává v řadě ukazatelů výzkumu a vývoje za vyspělými zeměmi. V porovnání se zeměmi EU má Česká republika nižší výdaje na výzkum a vývoj a úměrně tomu i nižší počty pracovníků výzkumu a vývoje.

Nejvíce prostředků na civilní výzkum a vývoj vynakládají Akademie věd České republiky, Ministerstvo školství,mládeže a tělovýchovy, Grantová agentura České republiky a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Podíly ostatních resortů jsou menší. V porovnání se zahraničím v České republice převládají projekty menší (s menšími náklady) a s kratší průměrnou dobou řešení (nejčastěji tři roky). Česká republika má rovněž značně vysoký počet malých programů s nízkým počtem projektů. Nejvíce účelových prostředků je vynakládáno na technické vědy.

Vyspělé země vydávají na VaV 2-3% HDP, zejména v zájmu udržení konkurenceschopnosti. Méně vyspělé členské země OECD však i pod 1%. Vůbec největší procento z HDP je na VaV poskytováno ve Švédsku (3,6%). Podíl celkových nákladů na výzkum a vývoj vybraných zemí uvádí následující graf 2.2.3.3 - 1.

Graf 2.2.3.3 - 1: Podíl celkových nákladů na výzkum a vývoj vybraných zemí v % HDP


Podíl celkových nákladů na výzkum a vývoj vybraných zemí v % HDP

Vývoj státních výdajů na VaV v procentech HDP a v mil. Kč v běžných cenách ročně v České republice je uveden na následujícím grafu 2.2.3.3 - 2.


Graf 2.2.3.3 - 2: Vývoj státních výdajů na VaV ČR v procentech HDP a v mil. Kč


Vývoj státních výdajů na VaV ČR v procentech HDP a v mil. Kč

Z grafu vyplývá, že výdaje státního rozpočtu České republiky na výzkum a vývoj, vyjádřené podílem z HDP od roku 1995 postupně rostou. Jako základní cíl je stanoveno dosažení úrovně 0,7 % HDP a to v souladu s usnesením vlády č. 249 z 22. března 1999.

Podle publikace World Developments Indicators 2001 bylo v České republice v roce 1998 podáno celkem 34 106 patentových přihlášek. Avšak z toho pouze 641 přihláška pocházela od tuzemských subjektů, zatímco zbytek byly přihlášky zahraničních subjektu. V zahraničí bylo podle zdroju US Patent and Trademark Office přihlašovatelům z České republiky v roce 1999 zaregistrováno 24 mezinárodních patentů a o rok dříve 23 patentů. Počet přihlášek vynálezů od subjektů sídlících na území České republiky od r. 1995 stagnuje na úrovni, která je zřetelně nižší, než je průměr zemí EU. Přitom Česká republika výrazněji zaostává v oborech dynamicky se rozvíjejících a náročných na výzkum a vývoj a v přihlašování vynálezů v zahraničí. Patenty a licence jsou dnes ve světě důležitým předmětem obchodu. Podle World Development Indicators 2001 získala Česká republika v roce 1999 z prodeje licencí 43 milionů dolarů. Byla takto sice úspěšnější než např. Mexiko (42 mil.USD), Portugalsko (27 mil.USD) nebo Polsko (25 mil.USD), avšak na druhé straně nebylo v České republice dosaženo příjmů na úrovni Egypta (47 mil.USD), Maďarska (62 mil.USD) nebo dokonce Paraguaye (189 mil.USD). Pro úplnost: příjmy sousedního Německa činily 3 mld. USD, u Velké Britanie to bylo 7,9 mld. USD a v případě USA dokonce 36,5 mld. USD. Podle ČSU ČR jsme v roce 2000 na licenčních poplatcích zaplatili 1,9 miliardy korun. Příjmy z prodeje licencí přitom dosáhly 397,4 mil.Kč.

Příklady velkých, světově známých a úspěšných společností přesvědčivě ukazují, že výše výdajů na vědu, výzkum a vývoj je v souladu s náročností výrobních oborů, se sofistikovaností produktů, s výší přidaných hodnot. Tuto skutečnost potvrzuje také následující graf udávající celkové výdaje na VaV v závislosti na HDP (USD v paritě kupní síly vztažené na jednoho obyvatele).

Graf 2.2.3.3 - 3: Výše celkových výdajů na VaV v závislosti na výši HDP (USD v paritě kupní síly vztažené na jednoho obyvatele)


Výše celkových výdajů na VaV v závislosti na výši HDP

Zdroj dat: OECD in Figures (statistics on the member countries, edition 1998).

V zemích EU působí v podnikatelském sektoru více než polovina pracovníků VaV. V České republice je to necelá polovina. Zastoupení pracovníků v sektorech udává graf 2.2.3.3 - 4.

Graf 2.2.3.3 - 4: Zastoupení pracovníků výzkumu a vývoje


Zastoupení pracovníků výzkumu a vývoje

Zdroj dat: OECD - Main Science and Technology Indicators 1998/2

Poznámka:"Souk.NPO" je soukromý neziskový sektor. Údaje za rok 1997 se týkají Dánska, České republiky a Maďarska, u ostatních zemí jsou z roku 1996. Poslední údaje jsou pro V. Británii, Rakousko a Řecko za rok 1993, pro Německo a Finsko za rok 1995, pro USA údaje chybí.

Základní cíle podpory výzkumu a vývoje České republiky, dlouhodobé směry rozvoje základního, aplikovaného a průmyslového výzkumu a vývoje a způsoby podpory jsou obsaženy v Národní politice výzkumu a vývoje České republiky přijaté usnesením vlády číslo 16 ze dne 5. 1. 2000. Národní program vymezuje konkrétní cíle podpory na období 4 - 6 let a výši prostředků na jednotlivé programy a v neposlední řadě stanovuje věcné podmínky poskytování podpory z veřejných prostředků, včetně kritérií hodnocení. Hlavní cíle Národní politiky výzkumu a vývoje ČR, které mají přímý vztah k Sektorovému operačnímu programu Průmyslu 2001 - 2006 v oblasti zvýšení výkonnosti a konkurenceschopnosti českého průmyslu, jsou zaměřeny na :
  • zvýšení efektivnosti a výkonnosti VaV, což představuje především zvýšení přínosů pro ekonomiku a společnost;
  • zajištění vyšší provázanost politiky VaV s ostatními politikami vlády České republiky;
  • zvýšení náročnosti na celou oblast VaV spolu s výraznějším rozlišováním kvality dosahovaných výsledků.
Tato výše uvedená strategie, obsažená v Politice výzkumu a vývoje, kromě vlastních cílů Národní politiky výzkumu a vývoje vytváří velmi dobré podmínky pro efektivní a konkurenceschopný rozvoj průmyslové výroby zejména v oblasti rozvoje malého a středního podnikání. Jedná se zejména o transfer technologií (inovací) a rozšiřování výsledků vědy a výzkumu pro MSP. Příjemci podpory u programů OP budou zejména malé a střední podniky, jejichž hlavním předmětem činnosti je průmyslová výroba nebo služby a které realizují opakovanou výrobu založenou na trvalých inovačních cyklech vyšších řádů. Účast národní výzkumně vědecké základny v tomto procesu je předpokládaná, není však obvykle předmětem samostatné přímé podpory v rámci daného programu (projektu). Cílem programů OP Průmysl a podnikání není jakákoliv transformace vědecko výzkumné základny, s výjimkou ekonomického tlaku, poptávky, po inovacích ze strany výrobců (příjemců podpory) na rozdíl od programů výzkumu a vývoje, kde je účast vědecko výzkumné základny předpokládána, obvykle jako nutná podmínka pro zařazení projektu do programu.

Současný stav v oblasti výzkumu a vývoje nekoresponduje s nároky kladenými na tuto prioritní oblast. Z hlediska aktuálních i budoucích potřeb souvisejících se zvyšováním výkonnosti a konkurenceschopnosti českého průmyslu se jedná především o nutnost lepšího propojení institucí výzkumu a vývoje s potřebami praxe při uplatnění inovací a domácího know-how a zvýšení účinnosti tohoto procesu.