2.2.3.4 Rozvojový potenciál sektoru průmyslu v lidských zdrojích

09.02.2009:

Od poloviny 90 let docházelo v průmyslu k plynulému poklesu zaměstnanosti. Uvolněné síly se uplatnily převážně v terciárním sektoru. Počet pracovníků ve zpracovatelském průmyslu se podstatně snižoval v odvětvích s nejvyšším poklesem výroby tj. u výroby strojů a zařízení, výroby kovů a kovodělných výrobků, v textilním a oděvním průmyslu a do roku 1995 i ve výrobě dopravních prostředků, postupně v návaznosti na proces privatizace a nárůstu konkurence na tuzemském trhu. V energetických odvětvích k výraznému poklesu zaměstnanosti nedošlo. K největšímu poklesu zaměstnanosti došlo v důsledku útlumových programů v těžebních odvětvích.

Průmysl zaměstnává 26 % z celkového počtu pracovníků národního hospodářství. Nejvýznamnější průmyslové kapacity jsou koncentrovány v krajích Moravskoslezském a Středočeském kde je v každém z uvedených krajů soustředěno více než 10% pracovních míst v průmyslu a v kraji Jihomoravském, ve kterém se počet pracovních míst pohybuje na úrovni 10 %.

Podíl žen na zaměstnanosti vykazuje v jednotlivých průmyslových odvětvích značné rozdíly, které jsou dány charakterem výroby a používanými technologiemi. Nejvyšší podíl žen je v odvětvích textilního a oděvního průmyslu a v potravinářském průmyslu.

Na podporu rovných příležitostí mužů a žen byl rozpracován rezortní plán jehož součástí jsou priority a postupy při prosazování rovných příležitostí.

Vzhledem k restrukturalizačním procesům v jednotlivých firmách a měnícím se požadavkům na kvalifikační strukturu pracovníků v průmyslu je možné identifikovat následující trendy:

  • narůstá zájem o kvalifikované dělnické profese ve zpracovatelském průmyslu (zámečník, soustružník, frézař apod.);
  • střední management firem netvoří nezávislou kategorii specialistů, k získání dovedností a způsobilostí těchto pracovníků schází potřebné zkušenosti, které nelze v našem zpracovatelském průmyslu ve stávajícím období získat; poptávka po této kategorii pracovníků trvale převyšuje nabídku;
  • MSP nemají dostatek průřezových managerů, tj. odborných pracovníků s komplexními znalostmi v oblasti práva, ekonomiky, financí, bezpečnosti práce atd.;
  • střední podniky nemají k dispozici odborné pracovníky v oblasti řízení lidí, řízení výroby, technického rozvoje, technologií, včetně znalostí financí a marketingu, obchodního práva, jazyků, základů ekonomiky;
  • malá poptávka se strany zaměstnavatelů po technických profesích (konstruktér, technolog) v předchozím období vedla ke snížení zájmu o studium technických oborů a tudíž ke snížení počtu absolventů škol v těchto oborech;
  • vstup informačních technologií do všech procesů v průmyslu není pokryt nabídkou odborníků v této oblasti a vede k trvalému neuspokojení požadavků na straně poptávky.


Uvedená analýza vývoje lidských zdrojů v průmyslu a s tím souvisejících kvalifikačních požadavků na pracovníky ukázala na určité nedostatky v oblasti lidských zdrojů v průmyslu. Zaměření státní politiky zaměstnanosti ve větší míře na skupiny ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností se v praxi osvědčuje. Při očekávaném ekonomickém oživení spolu s dopady na dokončení privatizace a přechodu podniků do rukou strategických vlastníků lze očekávat změnu požadavků na kvalifikační strukturu pracovníků.

Průmysl zaměstnává více než čtvrtinu z celkového počtu pracovníků národního hospodářství. Kvalifikační struktura pracovníků však neodpovídá požadavkům vyplývajícím z restrukturalizačních a rozvojových procesů ve firmách. MPO je si vědomo důležitosti lidských zdrojů při realizaci restrukturalizačních a rozvojových záměrů a proto do Operačního programu Rozvoje lidských zdrojů (na MPSV) navrhlo zařazení opatření napomáhajících překonání vytipovaných nedostatků. Současně do OP Průmysl a podnikání (na MPO) se navrhuje zařadit specifické opatření zaměřené na podporu infrastruktury pro průběžné vzdělávání a zvyšování kvalifikace v rámci podniků.