2.2.4.1 Intenzita průmyslové produkce v krajích ČR

09.02.2009:

Úroveň regionální statistiky v ČR prozatím zdaleka nedosahuje úrovně s jakou je např. v EU Eurostat schopen prezentovat regionální data. Lepší situace je v oblasti demografických dat, avšak v oblasti produkčních charakteristik zpracovatelského průmyslu pro nové krajské uspořádání lze regionální data získat prozatím pouze přibližnými propočty.

Při posuzování regionálních charakteristik průmyslové produkce je třeba rozlišovat mezi jejím finálním původem, který se poměřuje tržbami za prodej vlastních výrobků a služeb a skutečným původem produktu, který se poměřuje přidanou hodnotou z výroby. V členění podle krajů bylo dosaženo nejvýraznějšího nárůstu tržeb ve struktuře průmyslových podniků v kraji Vysočina o 19,9 %, vysoký nárůst tržeb o více než 10 % dosáhl i Pardubický a Středočeský kraj, příznivě se vyvíjela i jejich produktivita z tržeb. Podíl těchto krajů na celkových tržbách ve zpracovatelském průmyslu nyní dosahuje 27,4 %. Jsou zde koncentrována odvětví, jejichž podniky jsou ve zvýšené míře pod zahraniční kontrolou a dosahují nejlepších výsledků, zejména výroba elektrických a optických přístrojů, výroba dopravních prostředků a dřevozpracující průmysl. Mírný pokles tržeb zaznamenal pouze Olomoucký kraj a Hlavní město Praha.

Srovnání s průměrem EU zobrazuje tabulka 2.2.4.1 - 1.


Tabulka 2.2.4.1 - 1: Regionální HDP na 1 obyvatele ČR v PPP*, EU-15 = 100 (v %, PPP* = parita kupní síly)

Region /Regio

NUTS 2

NUTS 3

rok 1997

rok 1998

rok 1999

rok 2000

Hlavní město Praha

Středočeský kraj

Jihozápad

Jihočeský kraj

Plzeňský kraj

119,7

49,5

60,1

57,9

62,7

122,9

48,5

56,0

54,5

57,6

124,3

48,5

54,3

52,7

56,0

128,3

50,2

55,7

53,6

58,1

Severozápad

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

55,7

53,8

56,4

51,2

49,5

51,9

49,0

47,7

49,5

49,0

49,4

48,8

Severovýchod

Liberecký kraj

Královéhradecký kraj

Pardubický kraj

55,3

53,5

56,6

55,3

51,3

48,8

52,3

52,3

49,8

48,5

50,9

49,7

51,5

50,6

53,0

50,5

Jihovýchod

Vysočina

Jihomoravský kraj

55,9

50,2

58,5

52,8

46,7

55,6

51,0

46,2

53,2

52,2

48,0

54,0

Střední Morava

Olomoucký kraj

Zlínský kraj

53,9

52,2

55,7

49,3

47,0

51,7

47,3

45,8

48,8

48,1

46,7

49,7

Moravskoslezsko

59,4

53,5

50,4

50,2

Extra - regio

0,0

0,0

0,0

0,0

ČESKÁ REPUBLIKA

63,2

60,1

58,7

59,9

Pramen: ČSÚ - Regionální účty 2000

Počet zaměstnanců v jednotlivých krajích v návaznosti na dosahované tržby a další ekonomické aktivity ukazuje následující tabulka 2.2.4.1 - 2.

Tabulka 2.2.4.1 - 2: Přehled základních ukazatelů průmyslu podle krajů v roce 2001

 

Prům.

Tržby z prům. činnosti

Počet zaměstnanců

Průměrná měsíční

 

počet

mld. Kč

podíl

mezi-

roční.

v tis.

podíl

mezi-

roční

tržba / zaměst.

mzda

 

podniků

b.c.

v %

index

osob

v %

index

v Kč

mezi-

roční

mezi-

roční

v Kč

mezi-

roční

       

s.c.

     

s.c.

index

index

 

index

                 

s.c.

b.c.

   

Podniky s 20 a více

                       

zaměstnanci celkem

7906

1892,2

100,0

106,0

1171,9

100,0

100,5

132488

105,5

107,2

14441

106,3

v tom:

                       

Hlavní město Praha

744

233,8

12,4

100,8

114,5

9,8

96,3

164389

104,6

108,1

17255

106,3

Středočeský

785

349,0

18,4

111,7

126,3

10,8

102,0

228258

109,5

110,9

16206

105,1

Jihočeský

505

101,6

5,4

103,0

73,6

6,3

100,4

112431

102,6

105,1

13815

106,4

Plzeňský

500

105,5

5,6

106,2

69,3

5,9

99,5

123685

106,8

109,5

14586

106,9

Karlovarský

281

39,1

2,1

105,1

39,2

3,3

102,0

81059

103,1

105,6

13106

106,1

Ústecký

517

191,7

10,1

100,5

84,7

7,2

98,1

190809

102,4

101,1

15053

106,0

Liberecký

433

79,9

4,2

104,2

65,9

5,6

102,3

100096

101,9

103,3

13476

105,8

Královéhradecký

506

87,0

4,6

106,5

72,3

6,2

102,8

98820

103,6

105,3

13147

106,7

Pardubický

457

81,1

4,3

112,1

58,4

5,0

99,5

114970

112,6

113,4

12741

106,7

Vysočina

448

86,7

4,6

120,2

65,0

5,6

106,7

109530

112,7

114,5

13237

109,8

Jihomoravský

934

134,9

7,1

110,6

115,6

9,9

102,3

94942

108,1

110,7

13124

106,3

Olomoucký

496

72,8

3,8

99,7

65,4

5,6

100,0

90998

99,7

101,7

12847

106,2

Zlínský

609

91,1

4,8

104,7

73,1

6,2

100,6

102209

104,1

105,9

13320

106,1

Moravskoslezský

692

237,9

12,6

103,5

148,6

12,7

98,9

130903

104,6

106,6

15546

107,1

Pramen: ČSÚ

Pro grafické znázornění "hustoty průmyslové produkce" na teritoriu ČR ve třech základních ukazatelích (tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, přidaná hodnota z výroby a počet pracovníků) byly seřazeny jednotlivé okresy podle absolutní výše příspěvku k danému ukazateli. Třemi barevnými odstíny jsou v následujících mapkách rozlišeny skupiny okresů, které dohromady vytvářejí zhruba stejný produkt (cca 1/3 celkové hodnoty), přičemž tón barvy naznačuje hustotu (koncentraci) daného ukazatele. Z následných map vyplývá, že v rámci zpracovatelského průmyslu jako celku je alokace s vysokou koncentrací vyrobeného produktu soustředěna do 6ti lokalit v pásmu sever - východ a na tuto osu přímo navazuje i koncentrace 19ti lokalit se střední koncentrací průmyslové produkce (Severní Čechy a Severní Morava). Ve stejném rozsahu i směru je situována i alokace vytvořené přidané hodnoty s vysokou a střední koncentrací.

Pokud se týká alokace pracovních míst ve zpracovatelském průmyslu je zachován směr sever - východ, avšak pracovní místa s vysokou a střední koncentrací jsou výrazněji posunuta do východní části Čech a na Moravu, prakticky však rovnoměrně rozvrstvena v ose sever - jih.


2.2.4.1 Intenzita průmyslové produkce v krajích ČR

S cílem posoudit míru možného rizika budoucího vývoje produkčního sektoru jsou prováděny analýzy, jejichž výsledkem je stanovení "odvětví s potenciálně rizikovou budoucností". Současně se provádí analýza možných dopadů na sociálně-ekonomickou situaci jednotlivých regionů. Hodnocení je již několik let prováděno na podkladě postupně zdokonalovaných metodik MPO. Jeden přístup vychází z dosažené hodnoty RATINGU stanovovaného ze tří skupin finančních ukazatelů charakterizujících:

  • ekonomickou bonitu, která odráží kvalitu podnikatelského subjektu (nebo agregace subjektů se stejným výrobním zaměřením) analýzou struktury kapitálu, úrovně produkční síly a velikosti zjednodušeného cash-flow;
  • finanční stabilitu, odrážející schopnost podnikatelského subjektu (nebo agregace subjektů) vytvářet finanční prostředky pro provoz, míru jeho likvidity a solventnosti;
  • podnikatelskou aktivitu, která odráží rentabilitu výkonů, úroveň péče o oběžný majetek, úroveň marketingu a aktivity na trhu.


Ukazatele pro jednotlivé obory a odvětví jsou získávány kombinací dat z podnikových statistických výkazů a dopočtů, sumarizovaných buď do tří velikostních kategoriích organizací v rámci odvětví (2-místný OKEČ), nebo podle oborového členění odvětví (3-místný OKEČ). Ratingové hodnocení je doplněno posouzením ekonomické přidané hodnoty dané agregace upraveným kriteriem EVA (Economic Value Added), jehož rizikové marže jsou odvozeny ze stejných skupin finančních ukazatelů jako u ratingu. Zpracované datové řady za období 1994 až 2000 dovolují s jistou mírou neurčitosti sledovat základní vývojové trendy ve zvolených výstupech. Za riziková byla označena odvětví nebo velikostní kategorie podniků:

  • s výrazně klesajícím hodnotami ve sledovaném období;
  • s hodnotami významně nižšími než je průměr zpracovatelského průmyslu jako celku a současně s klesající nebo stagnující tendencí vývoje.


Z provedené analýzy do r. 2000 lze v současnosti považovat za "odvětví s potenciálně rizikovou budoucností":

OKEČ 17, 18, 19, 21, 27, 29, 35, 37…………………………...tj. 8 z 21 hodnocených.

Oproti hodnocení do r. 1998 lze považovat za pozitivní skutečnost, že se počet odvětví hodnocených jako riziková snížil o 3 (24, 28, 32) a žádné nepřibylo.

Analýza rizikovosti odvětví a oborů jejíž závěry jsou shrnuty v tabulkách 2.2.1.1 - 1 a 2.2.1.1 - 2 v kapitole 2.2.1.1, byla proto doplněna o podklady o rozmístění zpracovatelských kapacit vytypovaných odvětví a oborů na území ČR z hlediska:

  • regionálního soustředění kapacit rizikových odvětví významně se podílejících na výkonech a zaměstnanosti v průmyslu jako celku;
  • odvětví s nižším podílem výkonů a zaměstnanosti v celostátním měřítku, ale významným podílem na zaměstnanosti regionální.

Výsledky byly využity k posouzení možných regionálních socio-ekonomických rizik dalšího vývoje v jednotlivých krajích a okresech ČR v důsledku probíhající konverze průmyslu ČR. S přihlédnutím k míře neurčitosti vyplývající z dostupných statistických dat o skutečné regionální alokaci průmyslové produkce, i dalších dříve konstatovaných vlivů, bylo možno vyvodit následující závěry:

Z "rizikových" odvětví se významnou měrou na zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu (ZP) podílí OKEČ 17 (Textilní průmysl), 18 (Oděvní průmysl a zpracování kožešin), 27 (Hutnictví železných a neželezných kovů) a 29 (Všeobecné strojírenství). S ohledem na lokální koncentraci produkčních kapacit těchto odvětví je třeba věnovat zvláštní pozornost průmyslovým oblastem (mikroregionům) v krajích: Královéhradeckém (OKEČ 17), Olomouckém (OKEČ 18), Moravskoslezském (OKEČ 27), Vysočina (OKEČ 29) a Olomouckém (OKEČ 29), přičemž malý podíl pracovních sil v rizikových oborech odvětví OKEČ 18 vytváří předpoklad nižšího rizika.

S menší mírou podílu na celkové zaměstnanosti v průmyslu, avšak opět se zvýšeným rizikovým faktorem, vyplývajícím z lokální koncentrace, jsou do této kategorie zahrnuty i OKEČ 19 (Kožedělný průmysl), 21 (Papírenský průmysl), 35 (Ostatní dopravní zařízení) a 37 (Úprava druhotných surovin). V absolutním objemu produkce nejsou sice významné, avšak lokální soustředění jejich produkčních kapacit je velmi nerovnoměrné. To zakládá riziko pro dotčené kraje a okresy, zejména při kumulaci rizikových odvětví a především oborů v dané lokalitě.

Tabulka 2.2.4.1. - 5: Kumulace regionálního rozložení rizikových odvětví

(Výběr krajů s cca 10% a vyšším podílem na počtech pracovníků odvětví. Údaje za rok 1999.)

KRAJ / OKEČ

17

18

19

21

27

29

35

37

S

hl.m. Praha

     

X

   

X

X

3

Jihočeský

X

X

 

X

       

3

Jihomoravský

 

X

X

X

X

X

 

X

6

Karlovarský

               

0

Královéhradecký

X

             

1

Liberecký

X

             

1

Moravskoslezský

     

X

X

X

X

X

5

Olomoucký

 

X

     

X

   

2

Pardubický

X

             

1

Plzeňský

       

X

     

1

Středočeský

       

X

X

X

X

4

Ústecký

     

X

     

X

2

Vysočina

 

X

X

         

2

Zlínský

   

X

     

X

X

3

Pramen: ČSÚ, rozbory MPO

Z předchozí tabulky vyplývá, že z hlediska kumulace rizikových odvětví s významným podílem na zaměstnanosti kraje se jako nejvíce ohrožené jeví kraje Jihomoravský, Moravskoslezský a Středočeský.

Tabulka 2.2.4.1.- 6: Kumulace regionálního rozložení ohrožených oborů

(Výběr okresů s nejvyšším podílem na produkci a počtech pracovníků ohroženého oboru rizikového odvětví. Údaje za rok 1999)
 

OKRES

název

OKEČ OHROŽENÝCH OBORŮ

Hl. m. Praha

352

353

   

Benešov

296

354

   

Praha východ

353

     

Příbram

371

     

Čes. Budějovice

212

     

Pelhřimov

293

     

Tábor

293

     

Karlovy Vary

171

     

Plzeň město

294

273

294

352

Děčín

212

294

371

 

Most

171

     

Hradec Králové

181

191

   

Chrudim

183

     

Jičín

293

     

Náchod

171

172

   

Semily

172

     

Trutnov

171

172

   

Brno město

183

293

294

 

Brno venkov

212

371

   

Zlín

191

193

294

 

Hodonín

172

272

   

Jihlava

183

     

Prostějov

181

     

Uher. Hradiště

296

     

Karviná

272

273

   

Nový Jičín

352

354

   

Opava

212

     

Ostrava město

271

     


Pramen: Rozbory MPO

Z tabulky vyplývá, že z hlediska kumulace ohrožených oborů potenciálně rizikových odvětví jsou nejvíce ohroženy okresy Plzeň město, Děčín, Brno město a Zlín. Z hlediska počtu ohrožených okresů pak kraje Královéhradecký a Moravskoslezský. S ohledem na počet vázaných pracovních sil v jednotlivých uváděných oborech však není stupeň ohrožení ve všech okresech stejně vysoký. Z uvedených rozborů je zřejmé, že rozložení rizik vyplývajících z regionálního hodnocení dopadů restrukturalizace průmyslu, není v regionech rovnoměrné a soustřeďuje se do jednotlivých okresů nebo jejich skupin v rámci více krajů. V následujících letech bude proto nezbytné dále prohlubovat analýzy na základě širších souborů regionálních dat a soustředit se spíše na posuzování ohrožení v rámci mikroregionů tvořených oblastmi s obdobnou úrovní sociálního a ekonomického ohrožení a to i mimo rámec formálních regionálních struktur (okresů nebo krajů).

Jiný přístup k hodnocení možných regionálních dopadů dalšího vývoje průmyslové výrobní základny představuje samostatně provedená analýza z hlediska regionálních rizik vývoje průmyslové produkce založená na posouzení:

  • míry rizika struktury průmyslových kapacit vycházející z podílu regionální zaměstnanosti v průmyslu, velikosti produkce v rizikových odvětvích a přítomnosti velkých podniků (nad 1000 pracovníků) s rizikovou produkcí v regionu;
  • míry rizika charakteristik průmyslové produkce akcentující faktor podprůměrné produktivity práce a nadprůměrné mzdové náročnosti;
  • míry rizika lidských zdrojů charakterizované průměrnou nezaměstnaností za hodnocené pětileté období vyšší než je celostátní průměr.
  • Výsledkem provedených propočtů dle vytvořené metodiky bylo stanovení číselné hodnoty ukazatele "míra rizika regionálního vývoje průmyslové produkce", podle něhož byly okresy ČR (NUTS 4) setříděny dle komplexního vlivu rizikovosti sledovaných faktorů (max. hodnota 1). Pořadí prvních 10 je v následující tabulce.

Název okresu

Hodnota ukazatele

Bruntál

0,884

Ostrava-město

0,860

Olomouc

0,764

Nový Jičín

0,720

Vsetín

0,708

Chomutov

0,680

Český Krumlov

0,672

Prostějov

0,660

Třebíč

0,624

Karviná

0,608

  • Rizikové regiony podle tohoto systému výběru byly v letech 2001 a 2002 zvýhodňovány při výběru projektů v rámci podpory dle grantového schématu (viz. kap. 6.3.5). Z obou prezentovaných přístupů je zřejmá složitost posuzování regionálních dopadů restrukturalizace průmyslu i odhad jejího dalšího vývoje. Uváděné závěry lze proto posuzovat pouze jako obecná ohrožení v definovaných oblastech. Nevylučují ani neomezují možnost pozitivního uplatnění jednotlivých firem na trhu s konkrétními druhy produktů nebo služeb v "potenciálně rizikových" odvětvích a oborech". Současně se ukazuje, že dopady do sociální oblasti z titulu vlivu rozmístění průmyslové výroby, naznačují další potenciálně ohrožené oblasti ČR, které nejsou zcela shodné s oblastmi vyhodnocenými jako zaostalé nebo strukturálně postižené v rámci rozpracování Strategie regionálního rozvoje ČR. Je to dáno skutečností, že analýzy prováděné v sektoru průmyslu se opírají výhradně o ukazatele průmyslové produkce, zatímco hodnocení Strategie sleduje širší okruh společenských zájmů.