2.4.2 Region soudržnosti Jihovýchod

09.02.2009:

Charakteristika regionu soudržnosti:

Rozloha: 13 391 km2

Počet obyvatel: 1 658,8 tisíc

HDP na obyvatele v % k průměru ČR: 87

HDP na obyvatele v % k EU: 52

Podíl na tvorbě HDP z ČR: 14 %

Region Jihovýchod je složen ze dvou krajů a to kraje Vysočina a Jihomoravského kraje. Jihomoravský kraj zaujímá v rámci ČR významnou geografickou polohu, která nabývá stále většího významu. Nejvýznamnějším odvětvím průmyslu v kraji zůstává i přes značný pokles zaměstnanosti strojírenství, které v kombinaci s relativní blízkostí západních trhů disponuje významným potenciálem pro rozvoj HI-TECH výrob ve strojírenském a elektrotechnickém průmyslu.V regionu je i relativně levná a dobře kvalifikovaná pracovní síla. V kraji ale zůstává diverzifikovaná struktura průmyslové výroby a restrukturalizace průmyslu dosud není dokončena. O proti jiným krajům je výhodou Jihomoravského kraje významným potenciál pracovišť vědeckovýzkumné základny.

Struktura kraje Vysočina je ovlivněna historickým vývojem a zdejšími přírodními podmínkami. V průmyslových podnicích s 20 a více zaměstnanci pracovalo na konci roku 1999 cca 69,2 tis. pracujících. Ve srovnání s počátkem transformačního období je průmyslová struktura kraje značně diverzifikována. největším průmyslovým odvětvím zůstává strojírenství, druhým největším se stalo potravinářství a jako další textilní a oděvní výroba. Za těmito následuje kovozpracující průmysl, dřevozpracující a nábytkářský průmysl.

SWOT analýza produkčního sektoru v regionu Jihovýchod

Slabé stránky

Silné stránky

  • nízká úroveň rozvoje terciárního sektoru (zvláště produktivních služeb pro produkční sektor) v kraji Vysočina
  • podprůměrná intenzita rozvoje podnikatelské aktivity ve většině okresů, zvláště v kraji Vysočina
  • všeobecně vysoká energetická náročnost průmyslu ve srovnání s vyspělými zeměmi
  • silná tradice průmyslové výroby (Brněnsko, Blanensko, Jihlavsko)
  • výhodná pozice Brna a kraje Vysočina vůči hlavním koncentracím zejména domácí poptávky
  • postavení Brna jako druhého největšího centra v oblasti výzkumu a vývoje i v oblasti produktivního sektoru a služeb v ČR a centra s dlouhodobou tradicí pořádání mezinárodních veletrhů

RIZIKA

Příležitosti

  • další prohlubování konkurenční pozice hlavních regionálních center (Brno, Jihlava) i celého regionu vzhledem k úspěšnějším regionům ČR
  • pokračující nízká ochrana domácího trhu před dovozem dotovaných potravin a levného textilu s likvidačními dopady na příslušné průmyslové obory a zemědělskou prvovýrobu
  • hospodářské zaostávání způsobené nedostatečným využitím výzkumného a inovačního potenciálu regionu
  • pomalý rozvoj dopravní infrastruktury mimo centra
  • další útlum tradičních výrobních oborů
  • využití komparativních výhod v oblasti pracovních nákladů pro získání zahraničních investorů (zejména v průmyslu)
  • využití prostředků EU pro zintenzívnění rozvoje přeshraniční spolupráce s Rakouskem
  • využití vědeckovýzkumného potenciálu Brna, zejména pro průmyslové inovace a rozvoj služeb pro produkční sektor
  • posílení pozice veletrhy Brno a.s. jako lídra veletržní činnosti ve střední a východní Evropě


Zásadní hospodářsko-politické určení dalšího vývoje regionu soudržnosti (regionální strategický cíl pro oblast produkčního sektoru):

Strategickým cílem rozvoje regionu je podstatné zvýšení globální konkurenceschopnosti jeho ekonomiky jako základního předpokladu trvalého zvyšování životní úrovně jeho obyvatelstva a tím i jeho sociální zabezpečení. Dalším cílem je podpora MSP s regionálním aspektem a to jak v oblasti průmyslu využívajícího místní surovinové zdroje, tak i využívajícího moderních technologií s větší provázaností průmyslové základny s výzkumným potenciálem regionu a evropskými programy.