2.4.3 Region soudržnosti Severovýchod

09.02.2009:

Charakteristika regionu soudržnosti:

Rozloha: 12 440 km2

Počet obyvatel: 1 489,4 tisíc

HDP na obyvatele v % k průměru ČR: 86

HDP na obyvatele v % k EU: 52

Podíl na tvorbě HDP z ČR: 12 %

Region NUTS 2 - Severovýchod tvoří území tří nově ustavených krajů - kraje Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického.

Celý region lze charakterizovat jako průmyslově - zemědělský s tím, že jeho průmyslová základna je relativně heterogenní. Znamená to tedy, že zde nejsou průmyslová odvětví ani jednotlivé podniky s výrazně dominantním vlivem na region z hlediska struktury výroby a zaměstnanosti, jako je tomu např. u NUTS 2 - Severozápad nebo Ostravsko.

V regionu převažuje textilní, sklářská a strojírenská výroba, a to v pohraničí a chemický, strojírenský, potravinářský a elektrotechnický průmysl v Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Významné zastoupení v celém regionu má i finální a subdodavatelská výroba pro automobilový průmysl. Textilní průmysl se však po roce 1990 dostal do útlumu a jeho podíl na celkovém obratu, exportu i zaměstnanosti se významně snížil. Podobná situace nastala i u některých strojírenských a elektrotechnických podniků.

Rozvoj produkční základny

Typický pro celý region je vysoký podíl lehkého průmyslu (textil, sklářství, elektrotechnika), což je z velké části pozůstatek historického vývoje - zejména v pohraničních okresech - od 18. století až do 2. světové války. Zejména textilní průmysl se však v ostré konkurenci asijských výrobců v současné době potýká s nemalými odbytovými problémy a se značnou zastaralostí strojního parku. V tomto odvětví došlo také k největšímu poklesu počtu pracovních sil. V posledních letech dochází k úpadku tradiční strojírenské výroby a potravinářského průmyslu; velkou dynamiku naopak vykazují subdodavatelé mladoboleslavské Škody a některé nové podniky, postavené "na zelené louce" (Korado Česká Třebová, Continental-Teves Jičín, apod.).

Podle zaměstnanosti v terciárním sektoru lze celý region charakterizovat jako region s méně rozvinutými službami.

Rozvoj malého a středního podnikání

Relativní zaměstnanost v malých firmách regionu převyšuje průměr ČR, což je dokladem vyšší míry heterogenity ve struktuře podniků (absence velkých podniků typu Škoda, ČKD, Mostecká uhelná společnost apod.). Výrazně vyšší zaměstnanost (v relativním pohledu) je ve sféře zemědělství, což odpovídá obecně vyšší zaměstnanosti v tomto odvětví v celém regionu. Živnostenské podnikání se v regionu po počátečním zaostávání vyvíjí ve srovnání s průměrem České republiky velmi dynamicky. Nadprůměrnou podnikatelskou aktivitou se vyznačuje zejména Liberecko - jablonecká aglomerace a Podkrkonoší. Nižší podnikatelskou aktivitu vykazují především okresy s významnější zemědělskou produkcí ve vyšším územně-správním celku Pardubice.


SWOT analýza produkčního sektoru v regionu Severovýchod

Slabé stránky

Silné stránky

  • Relativně vysoký podíl zaměstnanosti v některých rizikových či citlivých výrobních odvětvích (např. textilní průmysl)
  • Značný úbytek vědecko-výzkumného potenciálu kraje ve srovnání s obdobím před rokem 1989
  • Málo rozvinutá přeshraniční spolupráce se sousedními regiony (Polsko)
  • Nízká mobilita pracovních sil z důvodu nižší dopravní obslužnosti v návaznosti na vysoký počet malých obcí, kde je tento produktivní lidský potenciál soustředěn
  • Nízká úroveň především silniční dopravní infrastruktury (úplná absence dálniční a rychlostní silniční sítě)
  • Dlouhodobý nedostatek některých kvalifikovaných profesí, především v technických oborech a řemeslech
  • Absence koordinovaného marketingu pro umisťování nových podnikatelských investic
  • Podniky s více jak 250 zaměstnanci tvoří jen 0,1 % ekonomických subjektů LK.
  • Tržby z průmyslové činnosti - v LK rostou, přesto stále nedosahují republikového průměru.
  • Průměrná měsíční mzda je ve všech okresech pod celostátním průměrem.
  • Stagnace a útlum v textilním průmyslu.
  • Periferní územní a dopravní odloučenost Frýdlantského výběžku.
  • Absence dominantních podniků s vyšší koncentrací zaměstnanců (subjekty s počtem zaměstnanců nad 2 000)
  • Relativně rovnoměrně rozložená hustota (koncentrace) podniků v kraji (v rámci stávajících pěti okresů)
  • Dlouhodobá tradice průmyslové výroby s odpovídajícím zázemím kvalifikované pracovní síly
  • Počet ekonomických subjektů v průmyslu v rámci okresů Libereckého kraje je vyšší než je průměrný počet ES v průmyslu ČR.
  • Tradiční průmyslová odvětví: strojírenský a sklářský průmysl.
  • Dominující vliv firem se zahraniční kapitálovou účastí.
  • Ekonomický potenciál s vazbami na evropský a světový, zejména automobilový průmysl
  • Výhodná geografická poloha na mezinárodních tazích i vůči průmyslovým centrům (Praha, Mladá Boleslav, Německo, Polsko).
  • Výhodná logistická poloha města Pardubice (v těžišti ČR) s vhodnou dopravní infrastrukturou
  • Vysoký podíl malých a středních podniků do 250 zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných

Rizika

Příležitosti

  • Přetrvávající velmi nízká dostupnost investičního i vlastního kapitálu pro další rozvoj podnikatelských aktivit
  • Celkové zanedbání ze strany státu v oblasti rozvoje dopravní a s tím související technické a sociální infrastruktury
  • Nedostatečný růst produktivity práce a tím i mezd v regionu a z toho plynoucí negativní dopady na celkovou životní úroveň obyvatelstva, ale i na příjmy orgánu samosprávy kraje
  • Útlum či zánik velkých hospodářských subjektů.
  • Zhoršování dopravní obslužnosti a vznik dalších problémových mikroregionů.
  • Rostoucí jednostranné zaměření regionu na automobilový průmysl.
  • Opožděná příprava rozvojových území odrazuje zahraniční investory
  • Podprůměrná úroveň mzdových příjmů (nižší než republikový průměr ostatních krajů bez hrubých mzdových příjmů) snižuje tržní pozici kraje a posiluje nežádoucí ekonomickou migraci obyvatel
  • Pokračující zájem zahraničních investorů o zavádění či rozvíjení průmyslových výrob v tomto kraji
  • Možnost dalšího rozšíření nabídky připravených průmyslových zón
  • Využití potenciálu území bývalého Vojenského výcvikového prostoru Ralsko a dalších uvolněných areálů.
  • Využití pracovních sil z útlumových odvětví: textilní, uranový průmysl a zemědělství.
  • Revitalizace textilního průmyslu: modernizace technologií, snížení nákladovosti, orientace na nové trhy, výrobky a materiály.
  • Využití geografické pozice kraje, napojení na dálniční systém EU.
  • Další rozvoj přeshraniční spolupráce s Polskem a Německem.
  • Potenciál Technické univerzity Liberec.
  • Příprava a rozvoj podnikatelských zón a parků včetně využití bezcelní zóny v Pardubicích
  • Inovační využití odborných kapacit výzkumu a vývoje včetně univerzity, vyšších odborných a středních škol


Zásadní hospodářsko-politické určení dalšího vývoje regionu soudržnosti (regionální strategický cíl pro oblast produkčního sektoru):

Posílení, rozvoj a optimalizace výrobní základny, včetně zemědělské výroby, výrobních a nevýrobních služeb, cestovního ruchu a zvýšení konkurenceschopnosti ekonomických činností regionu při optimálním využití jeho lidských zdrojů.

Rozvoj dopravní a technické infrastruktury a optimalizace obslužnosti území ve smyslu regionálních rozvojových dokumentů a ve vazbě na zajištění zdravého životního prostředí ochranu přírodního a nerostného bohatství, a to včetně zajištění vnějších vazeb NUTS 2.

Dosažení optimálních podmínek pro všestranný rozvoj osobnosti, naplnění zdravého životního stylu, vytvoření příznivého prostředí pro práci, bydlení, kulturní a sportovní vyžití obyvatel.

Hlavní cílem v ekonomické oblasti je transformace výrobního prostředí na úroveň standardní tržní ekonomiky cestou restrukturalizace, optimalizace a inovace oborů, výrob a technologií.