2.4.4 Region soudržnosti Severozápad

09.02.2009:

Charakteristika regionu soudržnosti:

Rozloha: 8 650 km2

Počet obyvatel: 1 132 tisíc

HDP na obyvatele v % k průměru ČR: 82

HDP na obyvatele v % k EU: 49

Podíl na tvorbě HDP z ČR: 9 %

Region Severozápad tvoří území dvou nově ustavených krajů, a to kraje Karlovarského a Ústeckého, je charakteristický silně industrializovanou centrální a severovýchodní částí, kde za­městnanost v průmyslu dosahuje asi 45 %, a naopak průmyslově slabším jihozápadem, kde zaměstnanost v tomto odvětví dosahuje asi 38 % ekonomicky aktivní populace. Významným rysem vývoje průmyslu v posledních deseti letech bylo značné snižování průměrné velikosti podniků. Charakteristickým je také velmi nízký počet nově vzniklých průmyslových podniků.

V sektoru služeb je v regionu zaměstnáno 48 % pracovní síly, což je o málo méně než je prů­měr ČR, kde podíl zaměstnanosti ve službách činí 51 % (průměr v EU je 70 %). Sektor služeb zaznamenal prudký růst po roce 1990, hlavně díky předchozí nedostatečnosti tohoto odvětví, rychle rostoucí poptávce a díky relativně nižším počátečním nákladům nutným na zahájení podnikání. Největší růst zaznamenaly služby pro obyvatelstvo a obchod, finanční služby a sektor turistiky.

Turistika a související služby zaznamenávají v regionu rostoucí trend po celá 90. léta (ačkoli tento růst byl poměrně pomalý v důsledku poškozeného životního prostředí a negativního prum1_ regionu). Hlavními centry turistiky a oblastmi se soustředěnou návštěvností jsou jedno­značně lázeňská města v západní části regionu (Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně), a hornatá území na hranicích se Spolkovou republikou Německo na Karlovarsku, Chebsku, Litoměřicku a Děčínsku, zejména v Labských pískovcích.

Po roce 1989 byl produkční sektor Karlovarského kraje výrazně poznamenán změnami v geopolitickém uspořádání Evropy, které se odrazily i ve změně geoekonomické polohy kraje. Byly obnoveny přirozené kulturní a socioekonomické kontakty se Spolkovou republikou Německo, které brzy dosáhly zejména v příhraničí značné intenzity. Strukturální změny v hospodářství kraje způsobily pokles významu zemědělství a průmyslu, korespondující s posilováním pozice sektoru služeb z hlediska zaměstnanosti i tvorby HDP. Větší část kraje zaujímá venkovský prostor, který je charakteristický zejména nedostatečným vybavením sociální a technickou infrastrukturou, nevyužitým rozvojovým potenciálem (volné plochy, půda, atraktivity cestovního ruchu, možnosti ekologického zemědělství a alternativních zdrojů energie) a nedostatečnou dopravní obslužností.

SWOT analýza produkčního sektoru v regionu Severozápad

Slabé stránky

Silné stránky

  • Zaostávání v zavádění nových technologií,
  • Nedostatek vlastních kapacit především malých firem
  • Velký rozsah útlumových odvětví
  • Narušení sídelní struktury těžební činností a likvidací nebo záměrným omezováním jejich rozvoje v hraničním pásmu v 50.-80. letech
  • Chybějící napojení na evropskou dálniční síť, pomalé budování a modernizace mezinárodních tahů (např. I/6)
  • Nedostatečně kvalitní dopravní propojení se sousedními kraji a s Pražskou aglomerací
  • Nízký stupeň diverzifikace ekonomické základny
  • Nedostatek zahraničních investic velkého rozsahu
  • Převaha výroby s malou přidanou hodnotou
  • Koncentrace, tradice a potenciál lázeňských míst a center cestovního ruchu
  • Existence tradičních výrobních odvětví (porcelán, sklo, hudební nástroje, strojírenství, textilní a konfekční výroba)
  • Značné nerostné bohatství (hnědé uhlí, kaolin, keramické suroviny, kámen)
  • Velké zásoby dřevní hmoty
  • Rozvinutá energetika
  • Výhodná geografická poloha mezi Prahou a hospodářskými centry v SRN
  • Dobré dopravní propojení většiny center uvnitř kraje
  • Zásoby nerostných surovin

Rizika

Příležitosti

  • Útlum a ohrožení některých tradičních oborů výroby (výroba hudebních nástrojů a porcelánu, některé obory strojírenství, textilní a konfekční průmysl)
  • Vysoké zastoupení problémových průmyslových odvětví - zejména v okrese Sokolov (těžba, energetika, textilní průmysl) - problémy odbytové, ekologické
  • Velké procento firem provádějících práci ve mzdě pro zahraniční firmy
  • opoždění výstavby dálnice D8 a opoždění modernizace dalších hlavních tahů (železničních i silničních)
  • neschopnost využívat efektivně předvstupní pomoci z předstrukturálních fondů a (po vstupu do EU) strukturálních fondů ze strany České republiky
  • Rozvoj přeshraniční hospodářské spolupráce a rozvoj průmyslových parků a zón
  • Řízená imigrace odborníků - techniků i dělníků
  • Výhodná poloha vzhledem k EU
  • Využití kulturního a lázeňského potenciálu pro zlepšení prum1_ kraje
  • Další rozvoj produkce minerálních vod
  • Oživení ekonomických aktivit a příliv vnějšího kapitálu v souvislosti s dokončením dálnice D8
  • Zvýšení kapacit páteřních komunikací, např. I/13,R7


Zásadní hospodářsko-politické určení dalšího vývoje regionu soudržnosti (regionální strategický cíl pro oblast produkčního sektoru):

S ohledem na potřeby kraje nezbytné pro jeho trvale udržitelný rozvoj a prosperitu byly definovány společné strategické cíle, jejichž realizací bude naplňována strategická vize regionu. Tyto cíle jsou zaměřeny na tři rozvojové oblasti:

  • lidský potenciál;
  • ekonomický a technický potenciál - podpora růstu konkurenceschopnosti stávajících podniků a služeb, zvyšování objemu přímých zahraničních investic a vytváření nových pracovních příležitostí;
  • životní prostředí.