2.4.6 Region soudržnosti Moravskoslezsko

09.02.2009:

Charakteristika regionu soudržnosti:

Rozloha: 5 554 km2

Počet obyvatel: 1 281,4 tisíc

HDP na obyvatele v % k průměru ČR: 84

HDP na obyvatele v % k EU: 50

Podíl na tvorbě HDP z ČR: 10 %

Moravskoslezský kraj je svou povahou přírodní, ekonomickou i sociální značně nehomogenní. Jeho centrum - ostravsko-karvinská aglomerace - je silně průmyslová, okrajové části tvořené horskými masívy Jeseníků a Beskyd představují ideální oblasti pro turistiku a jsou typicky venkovskými oblastmi.

  • Moravskoslezský kraj zůstává i přes nepříznivý ekonomický vývoj v řadě ukazatelů (viz analýza) v posledních letech a probíhající restrukturalizaci klíčových průmyslových podniků jedním z hospodářsky nejvýznamnějších regionů v České republice. Ve struktuře ekonomiky kraje dominuje průmysl, ve kterém jsou zastoupena téměř všechna odvětví, ale převládá, zejména pokud jde o zaměstnanost, průmysl těžby uhlí, hutnický, energetický, z nichž první dva procházejí významnou restrukturalizací a útlumem. Proti jiným krajům ČR je v kraji poddimenzován sektor služeb.
  • Většinu zaměstnavatelů v kraji tvoří malé a střední podniky do 250 zaměstnanců, jejich podíl na tvorbě HDP je však pod průměrem v ČR. Na druhé straně je v kraji (proti jiným krajům ČR) stále velký počet velkých firem s významným podílem na tvorbě HDP a zaměstnanosti.
  • V kraji je nejnižší podíl soukromých podnikatelů na 1000 obyvatel v ČR. Málo je zastoupen zahraniční kapitál, i když v kraji existují rozsáhlé možnosti investic jak na zelené louce (tzv. green-fields), tak s využitím existujících průmyslových území (tzv. brown-fields).
  • Značně rozdílná je ekonomická struktura území - okresy Ostrava, Karviná a Frýdek-Místek tvoří průmyslové jádro kraje, s větší koncentrací negativních dopadů restrukturalizace tradičních průmyslových podniků, především na zaměstnanost, zatímco v okresech Bruntál, Opava a Nový Jičín je výraznější zastoupení zemědělství a podstatně menší podíl velkých firem v restrukturalizaci.

SWOT analýza produkčního sektoru v regionu Moravskoslezsko

Slabé stránky

Silné stránky

  • Nepříznivá struktura ekonomiky, daná historickým vývojem - silné soustředění průmyslové činnosti na obory procházející zásadní restrukturalizací a také velká územní koncentrace podniků těžebního, metalurgického, strojírenského a chemického průmyslu v regionu.
  • Zaostávání ve zvyšování technologické úrovně výrob (zavádění progresivních technologií), způsobující nízkou produktivitu práce, vysokou energetickou náročnost a vysoké režijní náklady u většiny podniků zpracovatelského průmyslu.
  • Nedostatečná dopravní infrastruktura, která brání většímu přílivu průmyslových investic i dynamickému rozvoji některých podnikatelských aktivit.
  • Nedostatečná kapacita hraničních přechodů pro nákladní dopravu a nízký rozsah celních služeb (časový i věcný).
  • Existence řady bariér pro dynamický rozvoj malého a středního podnikání na úrovní státu (obtížný přístup k finančním zdrojům, vysoké zatížení daňové a administrativní) i na úrovni kraje (nedostatky v odborné způsobilosti podnikatelů, ztížený přístup k financím pro malé a začínající firmy apod).
  • Nekomplexnost služeb pro průmyslové investory.
  • Nerovnoměrný ekonomický rozvoj na území kraje.
  • Dobrá technická úroveň v některých oborech (kovovýroba, výroba papíru, celulózy, piva, klobouků, nářadí, farmaceutických výrobků, výroba automobilů a komponentů pro automobilový průmysl, výroba strojírenských celků a součástí, informační technologie apod.) a dlouhodobá tradice v dopravním a všeobecném strojírenství, výrobě textilu a chemii .
  • Připravené a připravované průmyslové zóny (současný stav - viz tabulka 5 v analýze).
  • Velké množství firem používajících v podnikání moderní informační a komunikační technologie.
  • Region má dobré předpoklady pro rozvoj nových odvětví, zejména materiálového inženýrství, mikroelektroniky, informatiky a biotechnologií, založené na existenci připravené technické inteligence, vědecko-výzkumném a již i podnikatelském zázemí na několika pracovištích vysokých škol, výzkumných pracovišť a podniků.

rizika

Příležitosti

  • Ztráta tuzemských i zahraničních trhů v důsledku nízké konkurenceschopnosti podniků - snižující se exportní výkonnost kraje.
  • Dlouhodobá recese, resp. zánik některých významných průmyslových podniků v regionu.
  • Stagnace resp. pokles počtu malých firem do 25 zaměstnanců.
  • Pokračující stagnace vývojové a inovační aktivity v podnikovém sektoru a nedostatečná podpora vědy a výzkumu.
  • Nedostatečný zájem průmyslových investorů a strategických partnerů (i zahraničních) o podnikání v Moravskoslezském kraji.
  • Možnost využití prostředků z FNM na asanaci a rekultivaci krajiny a řešení starých ekologických zátěží.
  • Využití vzdělanostního a školícího potenciálu čtyř vysokých škol a řady středních škol ke zvýšení ekonomické úrovně regionu s přednostním zaměřením na mikroelektroniku, biotechnologie, automobilový průmysl, průmysl postavený na nových i tradičních materiálech, vědních oborech a čistých technologiích a počítačový software.
  • Možnost využití dobrých (komparativně výhodných) podmínek pro umístění zahraničního kapitálu, včetně transferu progresivních technologií (vstup do existujících firem, využití uvolňovaných průmyslových areálů, průmyslové investice "na zelené louce").
  • Rozvinutí spolupráce s příhraničními regiony na severní a východní straně včetně nových pracovních příležitostí.
  • Úspěšná restrukturalizace tradičních oborů (např. těžby uhlí, hutnictví, strojírenství aj.)


Zásadní hospodářsko-politické určení dalšího vývoje regionu soudržnosti (regionální strategický cíl pro oblast produkčního sektoru):

Dosažení konkurenceschopnosti kraje a jeho podniků v domácí i mezinárodní soutěži, postupná změna struktury podnikatelských subjektů ve prospěch malých a středních podniků a nových investorů, v převážné míře se zahraničním kapitálem a současně zachování regionu jako průmyslové oblasti s důležitou rolí tradičních odvětví, především těžby uhlí, ocelářského, strojírenského a chemického průmyslu, avšak v restrukturalizované podobě a s dokončenou privatizací.