3.1.2 Specifické cíle

09.02.2009:

Specifické cíle OP Průmysl a podnikání odpovídají potřebám vyplývajícím z jednotlivých nerovností uvedených ve shrnutích sektorových a regionálních analýz a SWOT analýzy, které jsou v kapitole 2. Při jejich formulaci jsou vzaty v úvahu i zkušenosti nabyté v rámci realizace předvstupní pomoci ES i dosavadních programů podpory financovaných ze státního rozpočtu ČR.

Analýza sektorové struktury průmyslové produkce v subkapitole 2.2.1 poukazuje na následující nerovnosti a z nich vyplývající potřeby:

Malé a střední podnikání, které je realizováno téměř výlučně v privátním sektoru, trpí nedostatkem finančních prostředků na rozvoj podnikatelských aktivit a nedostatečnou vybaveností investičním kapitálem.

Oblast státní podpory by se měla zaměřit na rozvojové aktivity malého a středního podnikání.

Růst konkurenceschopnosti průmyslu je podmíněn zaváděním nových technologií do výroby, dostatečnou úrovní výzkumu a vývoje a kontrolou jakosti procesů výroby i výsledných produktů. V České republice však podniky často nedisponují dostatkem kapitálu pro nákup nových a k životnímu prostředí šetrnějších technologií. Český aplikovaný výzkum a vývoj v současné době nereflektuje dostatečně ani požadavky trhu ani lidského potenciálu výzkumných pracovníků. Zavádění systémů kontroly jakosti je pro mnohé firmy finančně náročné. Je prokázáno, že významný vliv na modernizaci výroby a zavádění nových technologií mají poskytnuté investiční pobídky, a to nejen zahraničním, ale i domácím investorům.

Státní podpora by se měla orientovat na podporu inovační činnosti v průmyslu, na podporu MSP v oblasti zavádění nových technologií a na zavádění systémů jakosti.

Pro konkurenceschopnost průmyslové produkce na světových trzích je klíčová orientace na obory s vysokou přidanou hodnotou a vyššími nároky na kvalifikovanou pracovní sílu. V ČR je však ve srovnání s průměrem EU vyšší podíl odvětví s nižšími nároky na kvalifikovanou pracovní sílu a vývoz ČR se zaměřuje na trhy s výrazně konkurenčním prostředím. Pro jeho úspěch na těchto trzích je také nutné dosáhnout zlepšení kvality výrobků a snížení výrobních nákladů.

Státní podpory je potřeba v oblasti restrukturalizace výrobní základny a orientace na obory a podniky, které jsou konkurenceschopné na světových trzích.

Průmyslová výroba ČR dle statistických dat zaostává v produktivitě práce za vyspělými zeměmi. V nedostatečné míře jsou realizovány restrukturalizační programy, které by měly za cíl zlepšení organizační struktury podniků, racionalizaci výroby včetně využívání specifických průmyslových služeb v předvýrobních i povýrobních etapách.

Státní podpora by se měla orientovat na podporování využití lidského kapitálu, tak aby se zvyšovala produktivita práce a tím i konkurenceschopnost průmyslu a na zajištění efektivního fungování specifických oblastí průmyslových služeb.

Analýza energetické náročnosti průmyslové produkce ČR vykazuje tyto nesrovnalosti a potřeby:

Energetická a elektroenergetická náročnosti tvorby HDP v ČR výrazně převyšuje průměr EU, což je způsobeno mj. energeticky náročnou strukturou ekonomiky, vysokým podílem tuzemských pevných paliv v energetické bilanci, nižší účinností užití energie ve spotřebičích, zastaralostí a nízkou mírou využití energetických výrobních kapacit a distribučních sítí, nedostatečnou vybaveností měřícími a regulačními systémy, nedostatečnými tepelně-technickými charakteristikami budov. Tento stav snižuje konkurenceschopnost průmyslové produkce ČR na světových trzích.

Státní politika by se měla orientovat na vyšší využití obnovitelných energetických zdrojů, rozvoj výzkumu, vývoje, výroby a aplikace moderních technologií, materiálů a postupů vedoucích k vyšší účinnosti užití energie a ke snižování energetické náročnosti jak výroby a přeměny energie, tak průmyslové výroby.

Výsledky analýzy rozvojového potenciálu průmyslu ČR do značné míry potvrzují výsledky analýzy sektorové struktury, a to v těchto oblastech:

Rozvojový potenciál průmyslové základny ČR spočívá v rozvoji informační (vědomostní) společnosti, v rozvoji výzkumné a vývojové základny ČR a schopnosti aplikovat výsledky výzkumu do praxe, v racionalizaci všech činností s cílem snižovat výrobní náklady a energetickou náročnost na všech stupních a v kvalitě vzdělávacího procesu vzhledem k tlaku na vyšší kvalifikaci dělnických a manažerských profesí.

Státní intervence je důležitá v oblasti podpory zavádění nových informačních technologií v podnicích, v podpoře a rozvoji aplikovaného výzkumu a v podpoře zvyšování kvality vzdělávacího procesu.

Výsledky regionálních analýz průmyslové výroby ukazují následující problémy v regionech soudržnosti a z nich vyplývající požadavky na veřejnou podporu:

Regiony soudržnosti považují malé a střední podniky za klíčové pro zvýšení konkurenceschopnosti průmyslové produkce. V některých regionech existuje upadající průmyslová výrobní základna, charakteristická nepříznivou strukturou výroby a převahou výroby s malou přidanou hodnotou. Problémem je také malá veřejná podpora výzkumu a vývoje, provázanost mezi výrobou a výzkumem, zaostávání ve zvyšování technologické úrovně výrob. Energetická náročnost průmyslové výroby je vyšší ve srovnání s vyspělými zeměmi. Některé regiony také poukazují na problém nedostatečného růstu produktivity práce a nedostatku kvalifikovaných profesí. Jako významný zdroj dalšího rozvoje je vnímáno zakládání a další rozvoj průmyslových zón.

Z regionálního pohledu je státní podpora potřebná v oblastech rozvoje MSP a podnikatelských služeb, restrukturalizace oborů, výrob, technologií, rekonstrukce budov a pozemků, v oblasti inovačních činností v průmyslu a spolupráce s výzkumnými institucemi, v oblasti lepšího využívání lidského kapitálu pro konkurenceschopnost průmyslu a v oblasti snižování energetické náročnosti výroby.

Z uvedených analýz vycházejí tyto "prioritní oblasti", vymezující hlavní potřeby intervence v rámci OP:

  • malé a střední podnikání
  • inovační činnost v průmyslu
  • infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v průmyslu
  • oblasti s významnou koncentrací průmyslové výroby
  • výrobní základna s potřebou restrukturalizace
  • energetická efektivnost a úspory energie


Specifické cíle jsou v souladu s dokumentem Koncepce průmyslové politiky a současně i odrážejí aktivity ERDF. Tyto cíle, pokrývající všechny prioritní oblasti OP Průmysl a podnikání, byly stanoveny na základě výše uvedených potřeb vyplývajících ze socioekonomické analýzy sektoru průmyslu a z ní vycházející SWOT analýzy průmyslu, regionálních analýz průmyslu a hodnocení předvstupní pomoci.

Specifické cíle OP Průmysl a podnikání jsou konkretizovány následovně:

  • zajistit rozvoj a zvýšit prosperitu malých a středních podniků;
  • podpořit inovační činnosti v průmyslu a spolupráci VaV základny s podniky;
  • rozvinout infrastrukturu pro účelné využívání lidského kapitálu a zajistit efektivní fungování průmyslových služeb;
  • zvýšit produktivitu práce, zvýšit efektivnost a racionalizovat produkci při snižování ekologické zátěže;
  • dokončit restrukturalizaci vzniklých průmyslových zón, revitalizovat území vyčerpaná průmyslovou činností;
  • zajistit účelné využívání prvotních energetických zdrojů, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů surovin ve výrobě;
  • snížit energetickou náročnost výroby a přeměny energie;
  • zvýšit účinnost užití elektrické energie, snížit energetickou náročnost průmyslové výroby


Analýzou specifických cílů a s přihlédnutím ke globálnímu cíli byly stanoveny tyto priority OP Průmyslu a podnikání:

  • Rozvoj podnikání a zvyšování konkurenceschopnosti produkčního sektoru
  • Restrukturalizace průmyslové výrobní základny
  • Zvýšení energetické účinnosti získávání, přeměny a užití energetických zdrojů a orientace na úspory energie


1. priorita zahrnuje tyto prioritní oblasti: malé a střední podnikání, inovační činnost v průmyslu a zlepšení infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů v průmyslu. Vzhledem k tomu, že tato priorita sdružuje rozvojové aktivity týkající se preferenčních oblastí průmyslové politiky EU, tj. hlavně malého a středního podnikání, inovací a lidských zdrojů, tvoří podstatnou část podpory OP Průmyslu a podnikání a má při rozdělování finančních prostředků v rámci OP největší váhu.

2. priorita je prioritou restrukturalizační a zahrnuje prioritní oblasti: oblasti s významnou koncentrací průmyslové výroby a výrobní základna s potřebou restrukturalizace. Příslušná opatření jsou definována jako nástroje pro změnu organizační, technické, ekonomické a výrobní struktury, vedoucí ke zvýšení efektivnosti výroby jako celku a tím ke snížení výrobních nákladů a zvýšení konkurenceschopnosti konkrétního podniku. V rámci restrukturalizačních opatření bude sledováno i zlepšení využitelnosti stávajících průmyslových zón a revitalizace území a objektů vhodných pro podnikání.

3. priorita je prioritou energetickou a týká se prioritní oblasti energetická efektivnost a úspory energie. Předpokládá se podpora opatření vedoucích ke snížení spotřeby energií a úspoře zejména primárních energetických surovin. Sledováno je rovněž zlepšení ekologických aspektů procesů na všech úrovních.

Váha jednotlivých prioritních oblastí se odráží ve finančním plánování OP Průmyslu a podnikání (viz 5. kapitola) a byla stanovena jednak na základě významu těchto oblastí na tvorbě HDP, jednak na základě velikosti absorpční kapacity, kterou tyto oblasti prokázaly při realizaci SOP 2001 a SOP 2002.

Prioritní oblast malé a střední podnikání vymezuje velmi významnou složku českého hospodářství. Byla prokázána vysoká absorpční schopnost při podávání projektů v rámci příslušného programu podpory v SOP 2001 a SOP 2002.

Prioritní oblast inovační činnost v průmyslu se týká velmi podstatného zdroje ekonomického růstu a v rámci státní intervence ne vždy doceněné složky průmyslového podnikání. Absorpční schopnost nedosahovala při implementaci SOP 2001 a SOP 2002 úrovně sektoru malého a středního podnikání a je třeba ji posílit.

Prioritní oblast lidský kapitál v průmyslu je rovněž významným rozvojovým potenciálem, avšak objektivně vykazuje podstatně menší absorpční kapacitu, což se prokázalo při implementaci SOP 2001 i SOP 2002. Dalším důvodem je i skutečnost, že rozvoj lidských zdrojů v průmyslu bude podporován v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů, který bude financován výlučně z ESF. V rámci OP Průmysl a podnikání bude podporováno pouze zlepšení infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů. Váha této oblasti při plánování OP Průmysl a podnikání je proto významně nižší.

Prioritní oblast oblasti s významnou koncentrací průmyslové výroby je regionálně nejvýznamněji profilovanou oblastí OP Průmysl a podnikání. Tomu odpovídá i její váha, podpořená relativně vysokou absorpční schopností.

Prioritní oblast výrobní základna s potřebou restrukturalizace reflektuje nedokončený transformační proces v této oblasti a potřebu rozsáhlých investic do strukturálních změn, jejichž cílem je zvýšení konkurenceschopnosti podniků u kterých objektivně existují možnosti dalšího rozvoje.

Prioritní oblast energetická efektivnost a úspory energie je významným potenciálem pro efektivnost ekonomiky a pro snižování její energetické náročnosti na všech úrovních včetně významného příspěvku ke zlepšení ekologických aspektů.