8 HODNOCENÍ EX-ANTE

09.02.2009:

Pro zpracování ex-ante hodnocení Operačního programu Průmysl a podnikání byl vytvořen tým nezávislých hodnotitelů složený z pracovníků Vysoké školy ekonomické v Praze - Střediska regionálních a správních věd (vedoucí instituce konsorcia) a dvou subdodavatelů - členů konsorcia, a to jednak z Ifo-Institut fűr Wirtschaftsforschung München, pobočka Dresden, SRN a jednak z March Consulting, s.r.o. Praha (člen Enviros Group). Tým hodnotitelů pracoval pod vedením doc. Dr. René Wokouna, CSc., který je ředitelem Střediska regionálních a správních věd Vysoké školy ekonomické v Praze.


HODNOCENÍ EX-ANTE


Hodnotitelský tým se podle smlouvy (č. 02/8130/05 a dodatku č. 1 k uvedené smlouvě) zavázal zhotovit pro Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky "Vypracování ex-ante hodnocení Operačního programu průmysl a podnikání pro období 2004—2006".Předběžné hodnocení představuje nedílnou součást prací spojených se zpracováním Sektorového operačního programu Průmysl (dále jen "OPPP"), přičemž probíhalo paralelně s přípravou tohoto programového dokumentu. Předběžné hodnocení rovněž věcně a organizačně souvisí a navazuje na práce spojené s dopracováním Národního rozvojového plánu ČR (dále jen "NRP") včetně předběžného hodnocení tohoto dokumentu (věcný a časový postup přípravy programových dokumentů pro využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU, včetně zpracování Společného regionálního operačního programu, stanovilo usnesení vlády č. 102/2002 - dokončení Operačního programu Průmysl a podnikání v termínu 10/2002)

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR předložilo 19. 9. 2002 třetí verzi Sektorového operačního programu Průmysl (OPPP). Následně byla 20.9.2002 předána k hodnocení upravená šestá kapitola o implementaci. Uvedená verze je již výsledkem interaktivního procesu, vychází z konstruktivního dialogu mezi zpracovateli OPPP a jeho hodnotiteli. Předložená verze OPPP byla určena pro finální ex-ante hodnocení.

K předchozím verzím OPPP (vydaných v červnu až srpnu 2002) už hodnotitelský tým předložil celou řadu dílčích i zásadních stanovisek, a to jak elektronickou, tak i písemnou formou v rámci setkání se zástupci zhotovitele a zadavatele.

Při zpracování předběžného hodnocení hodnotitelský tým respektoval legislativní předpisy Evropských společenství a metodické pokyny Evropské komise, které vymezují úlohu předběžného hodnocení a stanovují obsah a organizaci předběžného hodnocení plánů a programů strukturálních fondů, zejména pak:

  • nařízení Rady (ES) č.1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech, zejména pak článek 41 nařízení, který vymezuje účel, působnost a obsah předběžného hodnocení a článek 18(2) nařízení, které stanoví obsah operačních programů,
  • nařízení Rady (ES) č.438/2001, kterým se stanoví podrobná pravidla pro provádění nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ohledně řídících a kontrolních systémů pro pomoc poskytovanou v rámci strukturálních fondů,
  • pracovní pokyn č.1 Evropské komise "Příručka pro plány a programové dokumenty strukturálních fondů", (v anglickém znění "Vademecum for Struktural Plans and Programming Documents"), který metodicky vymezuje obsah a zaměření jednotlivých programových dokumentů strukturálních fondů,
  • pracovní pokyn č.2 Evropské Komise "Předběžné hodnocení intervencí strukturálních fondů", (v anglickém znění "The Ex-Ante Evaluation of the Struktural Funds Interventions")
  • další metodické pokyny či materiály vydané Evropskou komisí, které mají vazbu na předběžné hodnocení (např. Pracovní pokyn č.3: "Ukazatele pro monitorování a hodnocení: indikativní metodika"),
  • hodnotitelský tým v průběhu zpracování předběžného hodnocení konzultoval vybrané otázky s Ministerstvem průmyslu a obchodu a s orgány krajů, resp. regionálními radami. Předběžné hodnocení bylo zajišťováno v součinnosti se zhotovitelem OPPP a se zhotovitelem předběžného hodnocení NRP.


Hodnotitelský tým ex-ante hodnocení OPPP konzultoval v průběhu přípravy závěrečné verze ex-ante hodnocení svá stanoviska rovněž se zahraničními poradci, působícími na Ministerstvu průmyslu a obchodu a na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR. Díky podpoře PAA (Pre-Accesion Adviser) pana Stephena Foxe se uskutečnila celá série konzultací s panem Alanem Brazewellem, skotským expertem na přípravu programových dokumentů a jejich realizaci.

Hodnotitelský tým rovněž využil a při zpracování předběžného hodnocení se řídil metodickým postupem pro předběžné hodnocení programových dokumentů, připraveným v rámci twinningového programu spadajícího do rámce programu Phare - CZ 9807 - 01.

Komunikace mezi členy hodnotitelského týmu a zpracovateli OPPP Průmysl probíhala především na bázi osobních setkání a e-mailové komunikace (podrobný popis vzájemné komunikace mezi hodnotiteli a zpracovateli je uveden v samotném textu ex-ante hodnocení). Přes problémy způsobené srpnovými záplavami lze, podle názoru členů hodnotitelského týmu, označit dosaženou úroveň vzájemné komunikace za velmi dobrou.

Z hlediska celkových závěrů předběžného hodnocení lze konstatovat, že operační program Průmysl respektoval zásadní doporučení Evropské komise, a to provést selekci potřeb regionů a sektorů vedoucí k výraznému snížení dříve navrhovaného počtu priorit a opatření, aby mohlo dojít k dostatečné koncentraci dostupných finančních zdrojů na řešení klíčových problémů a tím i k dosažení co nejvyšší účinnosti realizovaných aktivit. Výsledkem této snahy je včetně doporučení hodnotitelů, návrh OPPP (původně obsahoval 6 priorit) tvořený třemi těžištními prioritami.

Během předběžného hodnocení OPPP byly prozkoumány základní otázky související s obsahem OPPP, odpovědi ex-ante hodnotitelů shrnuje na závěr této kapitoly uvedená tabulka.

V průběhu zpracování ex-ante hodnocení OP Průmysl a podnikání dospěli hodnotitelé k závěru, který považují za klíčový ve vztahu k úspěšnému dokončení textu OP Průmysl a jeho budoucí praktické realizaci. Konečný systém implementace programu musí zajišťovat transparentní rozdělení kompetencí jednotlivých institucí, tak aby nemohlo dojít k překrývání implementačních a kontrolních funkcí a zároveň, aby rozhodující úloha zůstala v rámci základní struktury Ministerstva průmyslu a obchodu. Jako velmi riziková se ex-ante hodnotitelům jeví jakákoliv možnost přenesení rozhodujících kompetencí v oblasti implementace na orgány a instituce, které nejsou součástí základní struktury Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky.

Klíčové otázky hodnocení Slovní hodnocení úrovně a kvality
I. Socioekonomická analýza a analýza výsledků předchozích hodnocení Předložená varianta SOP Průmysl obsahuje, jak socioekonomickou analýzu, tak i analýzu dosavadních zkušeností a výsledků. Socioekonomickou analýzu lze hodnotit bez výhrad. K analýze dosavadních výsledků a zkušeností mají hodnotitelé výhrady. Hodnotitelé však zároveň konstatují, že tyto výhrady nelze, z objektivních důvodů existujících v ČR, odstranit.
Rozsah a způsob provedení socioekonomické analýzy Struktura i rozsah analýzy jsou vhodné.
Identifikace problémových oblastí a možných směrů dalšího rozvoje Socioekonomická analýza identifikovala konkrétní problémové oblasti i směry dalšího rozvoje.
Konzistentnost závěrů socioekonomické analýzy s dalším textem dokumentu Socioekonomická analýza posilnila konzistentnost celého programového dokumentu SOP Průmysl a její výsledky byly v jeho rámci zohledněny.
Relevantnost předchozí strategie Pouze omezeně. Analýza dosavadních výsledků a zkušeností naznačuje některé konkrétní kroky, které bude vhodné učinit.
Efektivnost existujících nástrojů pro provádění politiky Autoři programového dokumentu byli při jeho přípravě limitování skutečností, že efektivnost nástrojů v rámci jednotlivých politik není v ČR v drtivé většině případů vůbec analyzována.
Poučení z klíčových problémů ovlivňujících realizaci politiky Pouze omezeně. Analýza dosavadních výsledků a zkušeností naznačuje některá konkrétní rizika, kterým bude nutné předejít.
Problémy s hodnotitelností a monitorováním Autoři programového dokumentu byli při přípravě programového dokumentu konfrontování se skutečností neexistence uceleného systému hodnocení a monitorování programů v ČR. Pro programy navržené k realizaci v rámci předloženého SOP Průmysl je proto nezbytné, aby byly plně aplikovány principy a postupy monitorování a hodnocení platné v EU.
II. Analýza silných a slabých stránek a potenciálu SWOT analýza byla provedena odpovídajícím způsobem. Hodnotitelský tým k jejímu obsahu a výsledkům nemá výhrady.
Zdůvodněného pořadí jednotlivých problémů na něž je potřeba se zaměřit Je v rámci předložené varianty SOP Průmysl provedeno.
Identifikaci cílů ve vztahu k prioritním potřebám Cíle byly identifikovány jak ve vazbě na SWOT analýzu, tak jsou zároveň v souladu i se socioekonomickou analýzou.
Identifikaci faktorů, které pozitivně ovlivňují ekonomickou a sociální soudržnost, trvale udržitelný rozvoj a rovnost příležitostí mezi muži a ženami. Tyto faktory ze SWOT analýzy v předložené verzi SOP Průmysl prokazatelně vyplynuly.
III. Hodnocení zdůvodnění záměru a konzistence strategie Priority SOP Průmysl byly stanoveny odpovídajícím způsobem, tj. jejich stanovení se opírá o analytickou část programového dokumentu. Vazby mezi prioritami a specifickými cíly a mezi specifickými cíly a globálním a operačními cíly jsou vyspecifikovány, což přispívá ke konzistentnosti celého programového dokumentu. Hodnotitelský tým nemá výhrady k celkové strategii realizace SOP Průmysl.
Výběr priorit a souvisejících rozhodnutí o výdajích Výběr priorit se opírá o analytickou část předložené verze SOP Průmysl, především potom socioekonomickou analýzu a SWOT analýzu. Konkrétní výdaje na jednotlivé priority a navazující opatření jsou rovněž v souladu s analytickou částí.
Zdůvodnění stanoveného podílu a váhy každé priority a navazujících opatření Zdůvodnění je provedeno. Opírá se především o analytickou část programového dokumentu SOP Průmysl a finanční rámec Národního rozvojového plánu ČR.
Zdůvodnění strategie na úrovni hospodářské a sociální soudržnosti a míře její shody s politikami a prioritami na národní a komunitární úrovni Strategie realizace SOP Průmysl je v souladu s celkovou koncepcí MPO ČR, předvstupní strategií ČR i konkrétními politikami na národní a komunitární úrovni. Hodnotitelský tým neidentifikoval žádné rozpory mezi navrhovanou strategií realizace SOP Průmysl a dalšími aktivitami.
Vazby mezi globálním, specifickými a operačními cíli Jednotlivé vazby jsou naznačeny, hodnotitelský tým je považuje za průkazné.
IV. Stanovení cílů a jejich kvantifikace Ke stanovení indikátorů a jejich kvantifikaci nemají hodnotitelé výhrady.
Stanovení relevantních indikátorů. V předložené verzi SOP Průmysl jsou indikátory stanoveny v přehledné podobě, plně v souladu s požadavky EU pro jednotlivé oblasti zásahů.
Naznačit způsob ověření stanovených indikátorů. Byl proveden v souladu s metodikou platnou v EU.
Definování postupu sběru dat. Je v předložené verzi SOP Průmysl definován.
Definice zástupných indikátorů, identifikace kritických faktorů a zavedení postupů pro monitorování a hodnocení faktorů, kde je kvantifikace problematická. V předložené verzi SOP Průmysl jsou indikátory definovány v dostatečném množství, tj. včetně zástupných. Odpovídajícím způsobem je stanoven i postup jejich monitorování a hodnocení.
V. Analýza očekávaných dopadů a zdůvodnění politiky V SOP Průmysl byla tato analýza provedena.
Do jaké míry ovlivní realizace programu některé základní ekonomické ukazatele Konkrétní úroveň vlivu SOP Průmysl na naznačené ukazatele se odvíjí od kvantifikace ukazatelů cílů, která je v rámci SOP Průmysl provedena. Tímto způsobem je posouzen vliv SOP Průmysl na zaměstnanost, produktivitu práce a konkurenceschopnost. Vzhledem k celkovému rozsahu SOP Průmysl nebyl posuzován jeho vliv na HDP jednotlivých regionů.
Dopady realizace programu týkající se vlastních politik Evropské unie Předložená varianta SOP Průmysl zohledňuje danou problematiku. Konkrétní odpovědi podává v podobě kvantifikovaných ukazatelů v rámci jednotlivých priorit a opatření. Předložená varianta SOP Průmysl nepředpokládá negativní efekty ani u jedné z naznačených otázek.
VI. Kvalita realizačních a monitorovacích opatření Mohou být po zapracování připomínek ex-ante hodnotitelů funkční.
Identifikace nezbytných zlepšení V SOP Průmysl je přiměřeně provedena.
Stupeň vyjasnění zodpovědnosti Rozsah odpovědností byl stanoven, je třeba dořešit postavení Řídícího výboru operačního programu.
Efektivní finanční toky a kontrolní mechanismy Nastavení kontrolních mechanismů v podstatě vyhovující
Konkurenceschopné postupy a kritéria výběru, posilující efektivnost výběru Připravený systém výběru projektů je přiměřeně transparentní.