1.1.3 Demografický vývoj a migrace

09.03.2009:

V demografické struktuře obyvatelstva ČR se stejně jako v zemích Západní Evropy projevuje negativní tendence stárnutí populace, tj. snižování podílu nejmladších věkových kohort vlivem klesající míry porodnosti a rostoucí počet seniorů v důsledku prodlužování střední délky života. Důsledkem výrazného poklesu porodnosti v 90. letech je i změna přirozeného přírůstku populace na přirozený úbytek. Pro zastavení poklesu porodnosti a její opětovné zvýšení bude nutné mimo jiné zlepšit podmínky pro sladění rodinného a pracovního života.

Současně je však třeba konstatovat, že stávající demografická struktura je z ekonomického pohledu pravděpodobně nejpříznivější v celé historii doložené demografickými údaji. V roce 2002 dosáhne podíl počtu obyvatel ve věkové skupině 20-59 let rekordní úrovně (6 056 tis. osob), protože v současnosti se v produktivním věku nacházejí silné demografické ročníky dvou populačních vln (50. a 70. léta - viz strom života).

Tabulka 1.3. Vývoj populace v ČR (tis. osob, konec roku)


 

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001
Odhad

2002
Predikce

2003
Predikce

2004
Výhled

2005
Výhled

Počet obyvatel

10 321

10 309

10 299

10 290

10 278

10 267

10 260

10 255

10 251

10 248

10 247

předch. r. =100

99,9

99,9

99,9

99,9

99,9

99,9

99,9

99,9

100,0

100,0

100,0

Věkové skupiny


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

(0-19)

2 745

2 653

2 567

2 485

2 407

2 347

2 298

2 252

2 212

2 173

2 135

předch. r. =100

96,8

96,7

96,8

96,8

96,9

97,5

97,9

98,0

98,2

98,2

98,3

(20-59)

5 719

5 799

5 874

5 941

5 998

6 025

6 044

6 056

6 049

6 039

6 035

předch. r. =100

101,4

101,4

101,3

101,1

101,0

100,4

100,3

100,2

99,9

99,8

99,9

(60 a více)

1 857

1 857

1 857

1 864

1 873

1 895

1 918

1 947

1 990

2 036

2 077

předch. r. =100

99,9

100,0

100,0

100,3

100,5

101,2

101,2

101,5

102,2

102,3

102,0

Střední délka života


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Muži

69,8

70,3

70,6

71,0

71,4

71,7

71,8

72,0

72,2

72,4

72,6

Ženy

76,9

77,2

77,5

77,8

78,1

78,4

78,6

78,8

79,0

79,3

79,5

Pramen: Predikce vývoje makroekonomických indikátorů, MFČR říjen 2002

OPRLZ01

Pramen: ČSÚ

Proces transformace a s ním spojené strukturální změny v národním hospodářství však brání plnému využití potenciálu osob v produktivním věku.

V první dekádě 21. století bude postupně docházet ke změně v demografické struktuře populace. Silné populační ročníky z 50. let se začnou posouvat do postproduktivního věku a od druhé dekády bude pracovní potenciál populace slábnout. Již nyní však rychle roste podíl osob v předdůchodovém věku, což vyvolává nutnost rozvoje celoživotního učení a vzdělávání starší generace, aby byl udržen její pracovní potenciál. Také bude třeba pozměnit strukturu poskytovaných kvalifikací s větším důrazem např. na oblast sociálních služeb s ohledem na rostoucí počet zařízení sociální péče.

Jako možné řešení stárnutí populace a poklesu podílu ekonomicky aktivních osob se nabízí úprava důchodového systému včetně pokračování v postupném zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod s ohledem na prodlužování střední délky života. Dalším možným krokem bude využití pracovního potenciálu imigrantů. ČR je už nyní cílovou zemí a se vstupem do EU je možné očekávat zesílení imigrace.

Po rozdělení ČSFR žilo na území ČR zhruba 50 tisíc cizinců s povoleným pobytem, z toho přibližně 30 tisíc s trvalým a 20 tisíc s dlouhodobým pobytem. Počet cizinců s povoleným pobytem v ČR s výjimkou roku 2000 rostl. Ke konci roku 2001 bylo v ČR podle údajů Ministerstva vnitra evidováno již 210 794 cizinců s povoleným pobytem, z toho přibližně 70 tisíc s trvalým a 141 tisíc s dlouhodobým pobytem, což představuje 2 % celkové populace.

V současnosti přicházejí cizinci do České republiky převážně z východu. Na konci roku 2001 bylo 25 % cizinců s povoleným pobytem ze Slovenska, 25 % z Ukrajiny, 11 % z Vietnamu a 8 % z Polska. Tento trend se pravděpodobně změní po začlenění České republiky do Evropské unie, kdy lze očekávat rostoucí zájem občanů zemí Evropského společenství o pobyt v České republice, zatímco z východu budou pokračovat ve zvýšené míře snahy o nelegální migraci tranzitního nebo cílového charakteru.

Tabulka 1.4. Cizinci na trhu práce ČR ke konci roku


 

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Povolení k zaměstnání

32 871

52 536

71 002

61 044

49 927

40 312

40 080

40 097

Registrace občanů SR

39 209

59 323

72 244

69 723

61 320

53 154

63 567

63 555

Živnostenská oprávnění

18 650

36 996

45 499

63 529

44 962

58 386

61 340

64 000

Celková zaměstnanost

90 730

148 855

188 745

194 296

156 209

151 852

164 987

167 652

Podíl na prac. síle ČR v %

1,80

2,94

3,69

3,78

3,02

2,92

3,17

3,23

Pramen: MPSV

Již nyní tvoří cizinci více než 3 % pracovní síly ČR a jejich význam dále poroste, neboť zhoršující se demografická situace má specifické dopady na situaci na trhu práce. Podle Analýzy vývoje demografické situace na trhu práce v ČR do roku 2030, kterou pro interní potřeby vypracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, bude v roce 2030 i se zohledněním současné migrace na českém trhu práce chybět cca 422 000 osob v produktivním věku. Vzhledem k již zmíněnému poklesu porodnosti a vyššímu zapojení mladých do vysokoškolského studia nelze předpokládat, že ČR bude mít dostatečný vnitřní zdroj pracovních sil. Chybějící pracovní síla bude tedy muset být doplňována migrujícími pracovníky.