Služby zaměstnanosti

09.03.2009:

Služby zaměstnanosti, representované Správou služeb zaměstnanosti MPSV a sítí 77 úřadů práce na úrovni okresů působí v ČR od roku 1990. Ve srovnání se členskými státy Evropské unie mají mnohem širší oblast působnosti.

Úroveň koordinace politiky zaměstnanosti jak v národním, tak v krajském měřítku a zapojení zaměstnavatelů, zástupců zaměstnanců, regionálních a místních úřadů, nestátních neziskových organizací a dalších aktérů do její realizace je nedostatečné.

Analýza pohybů na nabídkové straně trhu práce ukazuje, že ve srovnání s členskými zeměmi EU je podíl osob opouštějících registr nezaměstnaných během prvních tří měsíců nezaměstnanosti poměrně nízký a příliv nezaměstnaných osob do dlouhodobé nezaměstnanosti poměrně vysoký.

Národní akční plán zaměstnanosti proto orientuje politiku zaměstnanosti na preventivní a aktivizační opatření pro uchazeče o zaměstnání, včetně individuálního přístupu ke klientům. Realizace individuálních akčních plánů do 6 měsíců u mladých a do 12 měsíců u dospělých uchazečů o zaměstnání a realizace dlouhodobých programů pro znevýhodněné skupiny uchazečů o zaměstnání je finančně i personálně velmi náročná. Implementace cílů a opatření NAPZ je zatím limitována nedostatečným personálním a materiálním vybavením Služeb zaměstnanosti.

Na úřadech práce je zaměstnáno v průměru 65 osob na jeden úřad na úrovni okresu. V posledních letech, při trvalém růstu míry nezaměstnanosti a dlouhodobé nezaměstnanosti, celkový počet pracovníků úřadů práce nepřekročil 5 tisíc. Z toho je cca 3300 v přímém styku s klienty, tj. 1 pracovník na 1500 ekonomicky aktivních obyvatel. Počet kontaktů s klientem za rok 2001 se pohybuje okolo 512 měsíčně na pracovníka zprostředkování, 220 měsíčně na pracovníka poradenství a 202 měsíčně na pracovníka trhu práce.

Služby zaměstnanosti využívají pro svoje činnosti jak vnitřní (interní), tak vnější (externí) informační systémy.

Interní informační systém služeb zaměstnanosti, tzv. systém OK práce, zahrnuje veškeré databáze trhu práce v rámci jednotlivých vzájemně propojených modulů a zajišťuje jejich využití jak pro vlastní, ekonomický i finanční provoz, tak i pro získání informací pro širokou veřejnost. Obsah jednotlivých modulů tohoto funkčního systému se průběžně zdokonaluje na základě potřeb trhu práce a právních předpisů a souběžně se rozšiřuje i o soubory dalších informačních systémů, nebo na ně odkazuje.

Relativně samostatným informačním systémem služeb zaměstnanosti pro volbu povolání je program centrální podpory poradenství "Průvodce světem povolání", kde žáci základních škol obdrží základní informace o své možné další vzdělávací cestě.

Mezi externí informační systémy služeb zaměstnanosti, které jsou nebo budou k dispozici široké veřejnosti a zejména sociálním partnerům, patří:

 

Integrovaný systém typových pozic (ISTP), který na jedné straně podává informace o požadavcích na charakteristiku konkrétních pracovních zařazení včetně kvalifikačních, zdravotních a osobnostních požadavků, na straně druhé pak možnost zájemce o zaměstnání provést si vlastní diagnostiku dle svých požadavků a potřeb. Na jejím základě obdrží pak zájemce návrh možných typových pozic, včetně jejich potřebnosti na trhu práce a mzdového ohodnocení. Tento program je zpřístupněn na webových stránkách a ověřuje se nyní na vybraných úřadech práce.

V červenci 2002 byla zpřístupněna jak pro zadavatele, tak i uživatele vzdělávacích aktivit dalšího profesního vzdělávání webová stránka, kde vzdělávací organizace prezentují širokou nabídku svých aktivit. V listopadu 2002 byla zřízena webová stránka "Atlas školství", který bude doplňovat a rozšiřovat každoročně vydávanou publikaci téhož názvu pro žáky posledních ročníků základních škol s širokou dostupnou nabídkou středoškolského vzdělání pro první volbu povolání.

I přes postupné naplňování a udržování informačních systémů služeb zaměstnanosti, nejsou v něm dosud v dostatečné šíři a hloubce sledována a sbírána data pro provádění analýz umožňující optimální nasměrování zdrojů a opatření ke zvýšené zaměstnanosti cílových skupin s možností komparace obdobných údajů evropských statistik. Proto je nutné v následujících letech rozšířit údajovou základnu pomocí různých šetření, včetně tzv. sledovacích studií.

Rozšíření informačních databází a nový způsob jejich využívání bude vyžadovat zvýšení kapacity pracovníků zajišťujících jejich naplňování a údržbu a zejména rozšíření dovedností pracovníků, kteří budou s těmito databázemi pracovat při poskytování služeb klientům.