Další vzdělávání

09.03.2009:

Další vzdělávání poskytují zejména instituce vzdělávání dospělých, podniky a organizace, střední, vyšší a vysoké školy, poradenské firmy, profesní sdružení, neziskové organizace, hospodářské komory, odborové svazy. I přes svůj rozvoj v průběhu devadesátých let, nepřispívá v dostatečné míře k rozvoji kvalifikovanosti a flexibility lidských zdrojů v ČR. Sektoru dalšího vzdělávání chybí ucelená koncepce a nezbytné legislativní a institucionální podmínky, které by jeho rozvoj usměrňovaly a podněcovaly. Přesto však existují oblasti např. specializované vzdělávání úřadníků státní správy a samosprávy, v nichž koncepce a nezbytné legislativní a institucionální podmínky nechybí.

Další vzdělávání se potýká s problémy, které je možno charakterizovat jako nedostatečný rozsah finančních prostředků věnovaných na jeho podporu, zanedbatelná je i účast státu na něm. Neexistuje systém uznávaných kvalifikací, osvědčení z dalšího vzdělávání nejsou rovnocenná certifikátům školského systému. Nabídka vzdělávacích kurzů je široká, ale různé kvality, atd. Další podskupinou problému je i skutečnost, že není účinně podporováno vzdělávání a rozvoj těch, kteří další vzdělávání poskytují - lektorů, konzultantů, učitelů, řídicích a metodických pracovníků ve vzdělávání. Ve srovnání se zeměmi EU v ČR chybí vzdělávací a výcviková centra pro dospělé.

Další vzdělávání v ČR netvoří ucelený systém. V podstatě lze identifikovat tři formy dalšího vzdělávání:

  • Rekvalifikační vzdělávání se realizuje formou kurzů, kterých se mohou účastnit uchazeči o zaměstnání registrovaní na úřadech práce a do určité míry také zaměstnané osoby. Rekvalifikace náleží mezi nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, jenž spadají do kompetencí Ministerstva práce a sociálních věcí. Význam rekvalifikačního vzdělávání trvale vzrůstá - viz počty rekvalifikovaných uchazečů o zaměstnání. Podíl rekvalifikovaných osob na celkovém počtu nezaměstnaných však zůstává stále velmi nízký (pouze 7 %)

    Tabulka 1.19. Vývoj vybraných ukazatelů o rekvalifikovaných uchazečích o zaměstnání

    Rok

    Uchazeči v rekvalifikaci

    Průměrná doba kursu (měsíce)

    Průměrné náklady na jednoho uchazeče (Kč)

    Uchazeči, kteří r. zahájili

    Uchazeči, kteří r. úspěšně ukončili

    1993

    12,095

    11,352

    2,5

    6462

    1994

    14,814

    15,167

    2,3

    6808

    1995

    13,454

    14,034

    2,2

    7132

    1996

    12,107

    12,133

    2,2

    7560

    1997

    11,448

    11,918

    2.2

    7587

    1998

    16,467

    15,497

    1,7

    8983

    1999

    22,938

    22,136

    1,9

    10298

    2000

    33,331

    32,260

    2,1

    10378

    Pramen: MPSV
  • Studium při zaměstnání ve školách je alternativou k dennímu studiu ve škole. Vede k dosažení určitého stupně vzdělání a kurikulum je téměř totožné s kurikulem denního studia daného oboru. Studium je financováno z rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Počet vzdělávaných dospělých na středních, vyšších a vysokých školách se ustaluje na cca 65 000 studujících, což představuje z celkového počtu účastníků dalšího vzdělávání pouze 9 %.
  • Další profesní vzdělávání je vzděláváním za účelem zvyšování či prohlubování kvalifikace. Vedle podniků a organizací (např. státní správa či samospráva) jsou hlavními iniciátory přípravy samotní občané, kteří se tímto způsobem snaží zvýšit svoji hodnotu na trhu práce. Další profesní vzdělávání zajišťují především instituce vzdělávání dospělých v otevřených a zakázkových programech a podniky či organizace ve vlastních vzdělávacích programech. Údaje o rozsahu vzdělávání zaměstnanců podniků se v ČR pravidelně statisticky nesledují.

Jinou formou dalšího vzdělávání je zájmové a občanské vzdělávání, avšak ani zde nejsou statistická data k dispozici. Statistické sledování účasti na dalším vzdělávání bylo v ČR zahájeno v roce 2002 v rámci Výběrového šetření pracovních sil.

Odhaduje se, že celkový objem poskytovaného dalšího vzdělávání činí pouze 25 % objemu poskytovaného ve vyspělých zemích; dále pouze 28 % populace ve věkové skupině 16-65 se účastní dalšího vzdělávání, ve srovnání s 30-50 % v zemích EU.