Kvalita vzdělávání na vysokých školách

09.03.2009:

Přijetí nového zákona o vysokých školách a další opatření vytvořily v druhé polovině devadesátých let značný prostor pro rozvoj terciárního sektoru v ČR. Přes řadu pozitivních změn se však VŠ stále potýkají s problémy v oblasti vzdělávání a jeho struktury. Jedná se například o modulární výstavbu studijních programů, o vertikální a horizontální prostupnost v rámci studia a dále o využívání kreditních systémů.

Zvyšování kvality vzdělávání na vysokých školách je podmíněno také počtem docentů a profesorů působících na těchto školách. Nedostatek habilitovaných pracovníků a jejich věková struktura je jedním z největších problémů vysokých škol v ČR.

Nabídka studijních programů terciárního sektoru vzdělávání v nedostatečné míře reflektuje vývoj potřeb trhu práce. Nabídka vzdělávání nevychází z odhadu budoucího vývoje kvalifikačních a oborových požadavků trhu práce a nereaguje dostatečně pružně na vývoj poptávky po konkrétních kvalifikacích.

Financování výzkumu a vývoje se od roku 1990 postupně zefektivňuje vlivem tlaku na snížení výdajů a přechodu na účelové financování ze státního rozpočtu formou grantových projektů a programů. Problémem je však v současné době nízká inovační aktivita a malý zájem podnikové sféry o výzkum a vývoj v důsledku nedokončené restrukturalizace podniků a stagnace ekonomiky. Neuspokojivé je propojení výzkumu a vývoje i inovačních aktivit na školách s potřebami podniků a jejich výzkumnými pracovišti, což přispívá k omezenému transferu výsledků výzkumu a vývoje do nových výrobků, technologií a služeb.