Kvalita vzdělávání na základních, středních a vyšších odborných školách

09.03.2009:

Kvalita vzdělávání se jednoznačně projevuje na výsledcích vzdělávacího procesu: na nabytých vědomostech a dovednostech účastníků vzdělávacího procesu. Mezinárodní srovnávací výzkumy zaměřené na měření těchto dovedností (např. PISA, TIMSS) potvrzují zhoršující se výsledky ČR.

Jednou z hlavních příčin je skutečnost, že vzdělávání stále není dostatečně orientováno na rozvíjení potřebných klíčových kompetencí jako obecně použitelných kompetencí v kontextu občanského i pracovního života. Výuka je příliš zaměřena na předávání velkého množství často izolovaných faktů, převládají transmisivní výukové přístupy. Na dosud nízké úrovni je výuka cizích jazyků, dlouho byly opomíjeny interkulturní, právní či environmentální výchovaa výchova k volbě povolání. Vzdělávací programy v malé míře zohledňují individuální potřeby studentů. MŠMT proto zahájilo přípravu kurikulární reformy, která je zaměřena na modernizaci obsahu vzdělávání. Stát v současné době věnuje značné úsilí na zlepšení klíčových kompetencí v oblasti využívání informačních a komunikačních technologií: od roku 2000 je realizován rozsáhlý projekt "Internet do škol", jehož cílem je usnadnit přístup žáků a vůbec občanů k těmto technologiím.

Klíčovým prvkem ovlivňujícím kvalitu vzdělávání je práce učitele. Doposud však nebyly vytvořeny adekvátní podmínky, které by v dostatečné míře zlepšovaly profesní perspektivy pedagogických pracovníků, včetně jejich přípravného a dalšího vzdělávání.

Počáteční vzdělávání se rovněž vyznačuje nedostatečným zájmem sociálních partnerů, především zaměstnavatelů, o ovlivňování vzdělávání. Počet podniků, které se podílejí na zajišťování odborného vzdělávání žáků, i míra jejich zapojení (např. účast na formulování požadavků na obsah vzdělávání) je neuspokojivá.