Účast na vzdělávání

09.03.2009:

Průměrná délka vzdělávání v České republice zaostává za průměrem zemí EU - v roce 1999 činila v ČR 15,1 roku, zatímco průměr zemí EU byl 17,3 roku. Do roku 2002 narostla tato délka v ČR na 16,4 roku.
 

Graf 1.7. Průměrná délka vzdělávání - Česká republika a EU
OPRLZ07
Pramen: "Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy ČR. (včetně přílohy "Vybrané souvislosti rozvoje školství v krajích". MŠMT. 2002.)

Přístup k základnímu vzdělávání je v České republice universální - míra účasti na vzdělávání dosahuje v prvních čtyřech ročnících základní školy ve všech regionech téměř 100 %, na 2. stupni odpovídá celorepublikový průměr 96,3 % (viz příloha 2 tabulka 1). Po 5. a 7. ročníku mohou nadaní žáci pokračovat ve studiu na víceletých gymnáziích. V roce 2000/2001 odcházelo studovat na víceletá gymnázia celkem 9 % žáků odpovídajícího ročníku ZŠ, tj. 44,1 tis. žáků plnících povinnou školní docházku (viz příloha 2 obrázek 1). Míra účasti na středoškolském vzdělávání (vyšším sekundárním vzdělávání) je v ČR tradičně vysoká - s výjimkou roku 1996, kdy SŠ chyběl jeden postupový ročník, se od roku 1990/91 pohybuje nad hranicí 80 % odpovídající věkové populace. V roce 2000/01 byl podíl 15-18letých zapojených v procesu středního vzdělávání 86,8 %, přičemž podíl na SOŠ činil 35,5 %, SOU 31 % a G 17,2 % (viz příloha 2 tabulka 2 a obrázek 2). V minulém desetiletí podstatně vzrostl počet studentů připravujících se v oborech umožňujících získat úplné střední vzdělání (maturitu). V oborové struktuře došlo k nárůstu počtu žáků v oborech připravujících pro práci v terciárním či kvartérním sektoru (věda a výzkum). V roce 2001 největší část mladých lidí nastoupila do oborů odborného vzdělávání zakončeného maturitou (42 %), následovaly učební obory odborného vzdělávání bez maturity (40 %), nejmenší část tvořila gymnázia (18 %).

Graf 1.8. Vývoj proporcí počtu žáků 1. ročníku středních škol

OPRLZ08 

Pramen: ÚIV. 2001.

Poznámka: Netypické hodnoty roku 1996, které byly způsobeny zavedením devítileté povinné docházky na základních školách, nejsou uvedeny.

Do terciárního vzdělávání nastoupilo v roce 2001 64,3 tis. studentů, přičemž se od roku 1989/90 tento počet více než zdvojnásobil (viz příloha 2 obrázek 3). Podíl těch, kteří nastoupili do denního studia na vyšších odborných školách představoval 7,6 % vzhledem k populaci 18letých, na vysokých školách 32,3 %. Přestože míra účasti na terciárním vzdělávání v posledních letech narůstá, poptávka po vzdělání, především po studiu na vysokých školách, stále výrazně převyšuje nabídku vzdělávacích institucí.

Účast mužů a žen na jednotlivých úrovních vzdělávání je v podstatě vyrovnaná. K určitému převládání jednoho pohlaví dochází na některých oborech či typech škol - muži převládají v některých oborech technického zaměření, ženy naopak v některých oborech humanitního zaměření.