Zaměstnanost v průmyslu

10.03.2009:

Historicky patří ČR k průmyslově vyspělým státům s vysokým podílem průmyslové výroby na tvorbě HDP (průmysl tvoří cca 34 % zdrojů HDP). V průmyslu pracuje cca 26 % z celkového počtu pracovníků v ČR a podíl jednotlivých průmyslových odvětví na tvorbě HDP v ČR odpovídá ve své podstatě průměru Evropské unie. Na základě kvalifikovaných odhadů výkonnost české ekonomiky v roce 2001 v paritě kupní síly dosáhla cca 60 % průměru zemí EU, ovšem vůči nejvyspělejším zemím (Spolková republika Německo, Rakousko, Skandinávské země) je tento odstup daleko vyšší.

Změny struktury průmyslové výroby a vlastnických vztahů po roce 1989 ovlivnily i strukturu zaměstnanosti. V prvních letech transformace se zaměstnanost snižovala pomaleji než celková výroba (v letech 1990 - 1994 se snížila o 20 %, výroba zhruba o 30 %). Po roce 1995 docházelo v průmyslu k plynulému poklesu zaměstnanosti. Uvolněné pracovní síly se uplatnily převážně v terciárním sektoru. Postupný rozvoj privátního sektoru a zejména malých a středních podniků (MSP) a pokračující růst průmyslové produkce v roce 2000 vytvořil podmínky pro zpomalování poklesu zaměstnanosti a v některých odvětvích dokonce k jejich růstu.

I přes nárůst počtu malých a středních podniků a zvyšování počtu jejich zaměstnanců je ve srovnání s Evropskou unií jejich význam ve zpracovatelském průmyslu menší. Je to především dáno jejich malou finanční silou a horším přístupem k úvěrovým zdrojům. Jejich silnou stránkou je vysoká výrobní flexibilita a inovační iniciativa, MSP slouží také jako subdodavatelské základny pro velké podniky.

Rozvoj celkové průmyslové produkce je limitován především nedostatkem finančních prostředků na rozvoj podnikatelských aktivit, nedostatečnou vybaveností investičním kapitálem a zaostáváním v produktivitě práce. S vývojem informační společnosti a ekonomiky založené na kvalitě a na lidských zdrojích, závisí zvýšení konkurenceschopnosti stále více na schopnosti inovovat, vyrábět kvalitní a nové výrobky, využívat marketingových aktivit, nových technologií a organizačních forem, optimalizovat výrobní procesy. Naléhavost urychleného zapojení České republiky do mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje a inovačních aktivit souvisí s postupující globalizací světové ekonomiky a globalizací informačních toků. V zemích EU působí v podnikatelském sektoru více než polovina pracovníků VaV, v České republice je to necelá polovina.

Vzhledem k výše uvedenému je třeba se zaměřit na zlepšení úrovně lidského kapitálu v oblasti inovačního podnikání a přizpůsobení kvalifikační úrovně pracovníků podniků požadavkům zaměstnavatele v souvislosti se zvyšováním efektivnosti produkčního procesu zaváděním moderních systémů řízení výroby, informačních a komunikačních technologií a systému BAT (Best Available Technologies) a rozšířením produkce výrobků splňujících ekologické normy EU.