1.2.1 Aktivní politika zaměstnanosti

10.03.2009:

Aktivní politika zaměstnanosti napomáhá uchazečům o zaměstnání na trhu práce získat zaměstnání nebo zvýšit jejich zaměstnatelnost. Aktivní politiku zaměstnanosti realizují v České republice úřady práce řízené Správou služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

Právní rámec

Při aplikaci aktivní politiky zaměstnanosti se vychází ze dvou základních právních předpisů - zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti v platném znění a zákona ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí prostřednictvím své Správy služeb zaměstnanosti připravuje ministerské vyhlášky a metodické pokyny pro úřady práce, zejména týkající se aktivní politiky zaměstnanosti.

Aktivní politika zaměstnanosti zahrnuje rekvalifikace, dotace na náklady spojené se zabezpečením odborné praxe absolventů středních a vysokých škol nebo se získáním kvalifikace mladistvých pracovníků, dotace na zřízení a provoz chráněných míst v chráněných dílnách a chráněných pracovišť pro zdravotně postižené občany, dotace na vytváření veřejně prospěšných prací a příspěvky na zřízení společensky účelných pracovních míst. Společensky účelná pracovní místa jsou zřizována jednak u zaměstnavatelů nebo samotnými uchazeči o zaměstnání jako místa pro sebezaměstnání (výkon samostatné výdělečné činnosti). Příspěvky jsou poskytovány formou dotace, bezúročné půjčky, dotace na úhradu úroků z úvěru a dotace na úhradu mzdových nákladů u zaměstnavatelů (tuto poslední formu nelze použít v případě zřízení místa pro sebezaměstnání).

Zákon o zaměstnanosti umožňuje i pomoc zaměstnavatelům při rekvalifikacích vlastních zaměstnanců, především v případě hrozby hromadného propouštění.

Aktivní politika zaměstnanosti zahrnuje i širokou škálu poradensko-informačních služeb orientovaných zejména na zaměstnání, volbu a změnu povolání a další profesní vzdělávání. Mezi informační systémy přístupné veřejnosti na Internetu patří ISTP (Integrovaný systém typových pozic), DAT.CZ (Databáze dalšího profesního vzdělávání) a Atlas školství (nabídka středoškolského vzdělání).

Výše uvedené nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jsou uplatňovány prostřednictvím úřadů práce, které vycházejí z platných právních předpisů, metodických pokynů, cílů APZ stanovených Správou služeb zaměstnanosti na daný rok a především z analýzy a prognózy situace na okresním či regionálním trhu práce.

V roce 2000 byly přijaty dva nové zákony, a to zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů.

Cílem investičních pobídek je podpora vytváření nových podniků či rozšiřování činnosti stávajících podniků. Investiční pobídky zahrnují daňové úlevy, dotace městům na technickou infrastrukturu, dotace na nová pracovní místa a rekvalifikaci zaměstnanců a jsou realizovány ve spolupráci Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva práce a sociálních věcí.


Rozsah a struktura výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti


 

 

 

 

 

 

 

 

Tabulka 1.23. Základní ukazatele aktivní politiky zaměstnanosti v letech 1996 - 2001


 

 

SÚPM

SÚPM-zaměstnav.

z toho-mzdy

SÚPM-SVČ


 

 

počet umíst.

vyčerpané

vyčerpané

vyčerpané

vyčerpané


 

 

uchazečů

fin. prostř.

fin. prostředky

fin. prostředky

fin. prostředky


 

1996

4 025

102 427

73 709

.

28 717


 

1997

2 931

66 193

44 588

4 070

21 605


 

1998

8 178

201 514

146 990

52 050

54 525


 

1999

15 804

525 563

416 128

265 968

109 435


 

2000

26 721

989 720

812 025

446 375

177 696


 

2001

21 767

1 042 504

897 370

669 578

145 134


 

 

 

 

 

 

 

 

 

VPP

Absolventská praxe a kvalifikace mladistvých

Investiční pobídky


 

 

počet umíst.

vyčerp.

počet umíst.

vyčerp.

vyčerp.


 

 

uchazečů

fin. prostř.

uchazečů

fin. prostř.

fin.prostř.


 

1996

10 259

199 069

4 971

100 334


 

 

1997

11 888

224 926

3 515

101 758


 

 

1998

11 905

280 828

9 232

117 777


 

 

1999

16 069

481 915

10 945

304 790

179 855


 

2000

20 034

759 308

11 316

358 012

590 730


 

2001

19 977

924 451

9 645

388 336

674 495


 

 

 

 

 

 

 

 

 

Chráněné dílny a pracoviště

Rekvalifikace

Ostatní


 

zřízení

provoz


 

 

 

 

počet umíst.

vyčerp.

vyčerp.

počet umíst.

vyčerp.

vyčerp.


 

uchazečů

fin. prostř.

fin. prostř.

uchazečů

fin. prostř.

fin. prostř.

1996

562

17 683

39 749

12 107

91 727

7 098

1997

493

15 881

44 005

11 448

90 418

8 814

1998

853

50 505

76 533

16 381

147 325

28 532

1999

951

53 000

109 003

22 938

236 232

31 392

2000

1 368

54 892

132 995

33 331

345 920

174 576

2001

1 043

46 380

158 446

35 145

382 652

446 013

Poznámka: Finanční prostředky v tis. Kč

Sloupec ostatní zahrnuje výdaje na státní rekv.programy (roky 1996, 1997), dotace při přechodu na jiný podnik.záměr, tisk informačních

materiálů s celostatní nebo reg.působností, pracovní rehabilitace občanů se ZPS, výdaje na výzkum a vývoj.

Sloupec "ostatní" v roce 2000 zahrnuje i výdaje na tzv. insolventnost ve výši 135.623 tis. Kč, které byly v daném roce

součástí aktivní politiky zaměstnanosti a v roce 2001 i výdaje na dotace zaměstnavatelům ZPS ve výši 375.223 tis. Kč.

Graf 1.10.

OPRLZ10

 

Národní plán zaměstnanosti

Národní plán zaměstnanosti zpracovalo MPSV v souladu s cíli "Hospodářské strategie vlády České republiky pro vstup do Evropské unie". Tento plán představoval střednědobou strategii zaměstnanosti založenou na potřebách České republiky a zároveň i přípravu k členství v EU. Konkrétním cílem tohoto plánu bylo stanovit a realizovat koordinovanou politiku zaměstnanosti, tj. provázanou s celkovou hospodářskou, sociální, vzdělanostní a regionální politikou vlády. Jeho struktura proto odpovídá metodice EU, zatímco obsah je zaměřen na aktuální podmínky a situaci v ČR. Opatření této střednědobé strategie jsou postupně zaváděna prostřednictvím ročních akčních plánů.

Národní akční plán zaměstnanosti na rok 2002 v plném rozsahu akceptuje priority JAP a závěry z průběžné zprávy o jejím plnění za rok 2001 a 2002.

Národní akční plán zaměstnanosti 2002 přijatý vládou ČR vymezil jako hlavní problémy trhu práce růst dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí do 25 let. Vývoj na trhu práce vyžaduje přehodnocení činnosti MPSV a úřadů práce i cílů aktivní politiky zaměstnanosti. Cílem politiky vlády je proto jednoznačná orientace politiky zaměstnanosti na realizaci preventivních a aktivizačních opatření motivujících uchazeče o zaměstnání k hledání a přijetí zaměstnání.

Národní akční plán zaměstnanosti 2002 proto stanovil následující politické priority pro činnost veřejných služeb zaměstnanosti:

  • rozšířit rozsah služeb poskytovaných úřady práce uchazečům a zájemcům o zaměstnání při poradenství, zprostředkování zaměstnání a rekvalifikaci,
  • největší pozornost věnovat uchazečům, kterým hrozí dlouhodobá nezaměstnanost,
  • orientovat služby poskytované úřady práce na činnosti vedoucí k aktivnímu hledání zaměstnání uchazečů,
  • posílit personální a materiální zabezpečení Služeb zaměstnanosti,
  • zvýšit úroveň koordinace politiky zaměstnanosti jak v národním, tak v regionálním (krajském) měřítku; s cílem dosáhnout zapojení zaměstnavatelů, odborů, regionálních a místních úřadů, neziskových organizací a dalších aktérů na trhu práce do realizace politiky zaměstnanosti,
  • rozšířit analytickou a monitorovací činnost MPSV a úřadů práce pomocí šetření (včetně tzv. sledovacích studií) a hodnocení realizace nástrojů politiky zaměstnanosti s cílem lépe směrovat zdroje pro jednotlivá opatření APZ.
    Aktivní politiky zaměstnanosti se dotýkají především opatření v rámci Směrnic 1 a 2 tohoto plánu.
    Ve Směrnici 1 jde zejména o následující opatření:
  • v roce 2002 jsou na 15 úřadech práce pilotně realizovány dva programy zaměřené na uchazeče ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností. Pro mladé uchazeče ve věku do 25 let před dosažením 6 měsíců jejich nezaměstnanosti program "První příležitost", pro dospělé nad 25 let před dosažením 12 měsíců jejich nezaměstnanosti program "Nový start".
  • MPSV bude zavádět širší využití krátkých kursů motivačního charakteru a změny profesní orientace pro uchazeče do 25 let v období 5 až 6 měsíců jejich nezaměstnanosti a pro dospělé uchazeče nad 25 let v období 10 až 12 měsíců jejich nezaměstnanosti. Pro dlouhodobě nezaměstnané uchazeče (déle než 12 měsíců) budou zaváděna opatření na posouzení možností a schopností uchazečů a stanoveny konkrétní formy podpory k získání zaměstnání. Cílem je rozšířit škálu dostupných intervencí pro jednotlivé cílové skupiny uchazečů v různém stádiu doby nezaměstnanosti.
  • Na základě hodnocení pilotního ověřování bude MPSV dále rozšiřovat příležitosti nabízené uchazečům v rámci pilotních programů "První příležitost" a "Nový start". Bude přitom těsně spolupracovat se sociálními partnery, místními úřady, neziskovými organizacemi a dalšími, aby tak zajistil využívání jejich odborné kapacity ve prospěch nezaměstnaných osob.
  • MPSV bude spolupracovat s MPO, MMR, MF, krajskými orgány a regionálními agenturami na přípravě doprovodných sociálních programů, které jsou součástí vládní politiky restrukturalizace výrobních odvětví. Tyto doprovodné sociální programy budou zaměřeny preventivně, s využitím proaktivních opatření, aby bylo do zaměstnanosti vráceno co nejvíce propuštěných osob.
    V rámci Směrnice 2 NAPZ 2002 jsou realizována následující opatření:
  • úřady práce budou klást větší důraz na individuální přístup k nezaměstnaným osobám. V rámci pilotního projektu úřady práce nabídnou nezaměstnaným osobám uzavření smlouvy ve formě individuálního akčního plánu, stanovujícího pro tuto osobu konkrétní opatření k získání zaměstnání. V roce 2003 bude po vyhodnocení pilotní fáze toto opatření rozšířeno na všechny úřady práce. Bude prosazován větší důraz na individuální přístup k dlouhodobě nezaměstnaným osobám, a to osobám do 25 let, které jsou více než 6 měsíců v evidenci, a osobám nad 25 let, které jsou více než 12 měsíců v evidenci.