Sociální integrace

10.03.2009:

Za účelem podpory politiky sociální inkluze byla zahájena příprava na reformu sociálních služeb, která spočívá především v komunitním plánování, tzn. ve zvýšení schopnosti obcí identifikovat ohrožené skupiny v lokalitě, využít místních zdrojů a navrhnout nejefektivnější způsoby pomoci těmto skupinám ve spolupráci se zástupci občanské společnosti i zástupci ohrožených skupin. Druhou oblastí je zavádění standardů kvality poskytovaných služeb, které vypracovalo MPSV ve spolupráci s poskytovateli a uživateli služeb. Standardy mají zajistit, že služby budou orientovány na potřeby, cíle, dovednosti a osobní aspirace svých uživatelů. Ve svém důsledku budou plnit svoji funkci - přispívat k sociálnímu začleňování ohrožených skupin.

V oblasti problematiky národnostních menšin provádí iniciační úlohu Rada vlády pro národnostní menšiny, která mimo jiné předkládá roční "Zprávu o situaci národnostních menšin v České republice". Uvedenou problematikou se také zabývá Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity. V roce 2000 byla přijata "Koncepce politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity napomáhající jejich integraci do společnosti"a tato koncepce je každoročně aktualizována V rámci služeb zaměstnanosti byla ustanovena Komise ministra práce a sociálních věcí pro zvýšení zaměstnanosti obtížně umístitelných občanů na trhu práce se zřetelem na příslušníky romské komunity, která se orientuje na pracovní a sociální integraci specifických skupin. Rada vlády pro nestátní neziskové organizace, se v roce 2000 spolupodílela na vytvoření "Strategie rozvoje neziskového sektoru" a každoročně předkládá "Vymezení hlavních oblastí státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím". V oblasti pomoci zdravotně postiženým byl v roce 1998 přijat Národní plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením", který předkládal Vládní výbor pro zdravotně postižené.

V posledních letech se vytvořily podmínky pro zvýšení zaměstnanosti a kvalifikace romské populace (např. zavedení nultých ročníků pro romské děti při školách, zřízení funkce romských poradců na školách a okresních úřadech, poskytování stipendií pro romské studenty, speciální resocializačně rekvalifikační programy pro obzvláště obtížně umístitelné uchazeče na trhu práce, nástroje aktivní politiky zaměstnanosti zejména veřejně prospěšné práce).

Zdravotně postiženým občanům je na základě ustanovení zákona o zaměstnanosti věnována zvýšená péče. Opatření podle tohoto zákona zahrnují poradenskou činnost a pomoc při opětovném zapojení do zaměstnání, výhody pro zaměstnavatele zaměstnávající zdravotně postižené osoby, chráněná pracoviště, zajištění půjček, dotací a subvencí zaměstnavatelům. Ve věcném záměru nového zákona o zaměstnanosti byly navrženy změny směřující ke zvýšení účinnosti těchto opatření (nově definovat ohrožené osoby ve vazbě na jejich zdravotní stav, kvalifikaci a potřeby trhu práce a zajistit individuální přístup k těmto osobám, rozšířit rozsah proaktivních opatření o pracovní rehabilitaci, kterou je nutno chápat jako souvislou péči poskytovanou osobě se zdravotním postižením s cílem umožnit této osobě získat vhodné zaměstnání a usnadnit její zapojení nebo opětovný návrat na trh práce). V tomto směru je třeba zavádět nové nástroje, které umožní lidem práci nejenom získat, ale také si ji udržet. Jde zejména o služby, které přesahují nástroje politiky jednotlivých resortů a vyžadují proto provázanost systémů vzdělávání, aktivní politiky zaměstnanosti a sociálních služeb. Jde například o programy pro přechod žáků s postižením na trh práce, podporované zaměstnávání apod.

Česká republika se obdobně jako ostatní kandidátské země již v době před vstupem do EU postupně zapojuje do strategie EU v oblasti sociálního začleňování. Od roku 2002 byly zahájeny práce na přípravě Společného memoranda o sociálním začleňování. Tento vládní strategický dokument zhodnotí sociální situaci, identifikuje hlavní problémy a úkoly pro budoucí politiku České republiky. Společné memorandum o sociálním začleňování je připravováno v souladu se stanovenými klíčovými úkoly Evropského sociálního programu přijatého na zasedání ER v Nice v prosinci 2000.

Opatření a aktivity, které jsou obsahem tohoto operačního programu navazují zejména na oblast "Posilování sociální soudržnosti". Stejně jako Evropská rada tak i Česká republika stanovila jako svou prioritu boj proti chudobě a sociálnímu vylučování a základní cíle této strategie, respektive jejich naplňování, se promítají i do opatření a aktivit v rámci priority 2 Sociální integrace a rovnost příležitostí.

Společné memorandum o sociálním začleňování jako základní dokument pro pojetí Národního akčního plánu boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení bude dokončeno do konce roku 2003.

Schválený NAPZ 2002 také obsahuje řadu opatření pro ohrožené skupiny zejména v rámci Pilíře 1 pro zaměstnatelnost.

V rámci Směrnice 4 NAPZ 2002 jde zejména o následující opatření:

  • MPSV a MŠMT zabezpečí poskytnutí druhé příležitosti těm mladým uchazečům, kteří opustili vzdělávací systém bez získání kvalifikace využitím motivačních a poradenských aktivit, prostřednictvím upravených vzdělávacích programů, které by braly v úvahu jejich dosažené vzdělání a pracovní zkušenosti.

V rámci Směrnice 7 NAPZ 2002 jde zejména o následující opatření:

  • úřady práce využijí informací získaných z doplňkových průzkumů a šetření ke zvýšení podílu uchazečů nejvíce ohrožených skupin v rekvalifikačních kurzech
  • širší a intenzivnější využití aktivních opatření politiky zaměstnanosti pro osoby dlouhodobě nezaměstnané a osoby, kterým hrozí dlouhodobá nezaměstnanost (poradenské služby, bilanční diagnostika, Job kluby)
  • spolupráce mezi úřady práce, zaměstnavateli, územními státními a samosprávnými orgány při realizaci programů zaměřených na zvýšení zaměstnanosti a kvalifikace obtížně umístitelných skupin na trhu práce, se zřetelem na příslušníky romských komunit
  • spolupráce mezi úřady práce, zaměstnavateli a poskytovateli sociálních služeb při realizaci programů podporujících osoby, které se ze zdravotních důvodů ocitají v sociální izolaci a nejsou dočasně schopné obstát v běžném zaměstnání bez cizí pomoci.