1.2.3 Rozvoj celoživotního učení

10.03.2009:
V letech 2000-2002 přijala vláda dva významné dokumenty, které připravilo MŠMT ve spolupráci s dalšími důležitými partnery na centrální, regionální i lokální úrovni a které se týkají dalšího rozvoje vzdělávání v ČR:

Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (Bílá kniha) a Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy České republiky (Dlouhodobý záměr). Bílá kniha na základě důkladné analýzy situace formuluje strategické linie vzdělávací politiky a hlavní opatření s časovým horizontem do roku 2005, Dlouhodobý záměr závěry Bílé knihy rozpracovává do podoby konkrétních opatření i finančních odhadů na jejich realizaci. V Bílé knize i Dlouhodobém záměru jsou identifikovány hlavní strategické a prioritní směry, jejichž realizace je pro rozvoj vzdělávání v ČR v následujících letech rozhodující. Tyto směry a v nich navrhovaná opatření jsou základními východisky pro OP RLZ.

Za rozvojové priority v Dlouhodobém záměru jsou považovány:
  • Reforma a modernizace cílů a obsahu vzdělávání
  • Reforma ukončování středoškolského studia
  • Péče o kvalitu, monitorování a hodnocení výsledků vzdělávání
  • Rozvoj integrovaného diagnostického, informačního a poradenského systému v oblasti vzdělávání
  • Optimalizace vzdělávací nabídky a institucionální struktury regionálního školství
  • Zkvalitnění podmínek práce pedagogických a řídících pracovníků škol
  • Vznik veřejných vysokých škol neuniverzitního typu a rozvoj dalších forem terciárního vzdělávání
  • Rozvoj dalšího vzdělávání jako součásti celoživotního učení
Kromě rozvojových priorit, které pokrývají širší okruh problémů, jsou v Dlouhodobém záměru navržena opatření, která by měla podpořit dílčí, avšak neméně významná témata jako např. podporu nástavbového studia, jehož kapacity nestačí uspokojovat poptávku.
Hlavní směry rozvoje dalšího vzdělávání v ČR jsou v Bílé knize zaměřeny na tři klíčová opatření:
  • Vytvoření právního rámce pro rozvoj dalšího vzdělávání
  • Vypracování a zavedení soustavy finančních a nefinančních pobídek k dalšímu vzdělávání
  • Založení mechanizmů systémového rozvoje dalšího vzdělávání.
Předpokladem úspěšné realizace těchto opatření je vymezení pravomocí a odpovědnosti nejvýznamnějších aktérů rozvoje dalšího vzdělávání (stát, zaměstnavatelé, odbory, obce a regiony, profesní orgány). Oblasti rozvoje celoživotního učení se týká i řada opatření formulovaných v Národním akčním plánu zaměstnanosti na rok 2002, kde mimo jiné:
  • MŠMT ve spolupráci s MPSV vypracují konkrétní návrhy stimulů zaměřených na podporu a pomoc dospělým osobám se základním vzděláním ke zvýšení jejich kvalifikace
  • MŠMT poskytne účinnější podporu mladým lidem, kterým hrozí nebezpečí předčasného ukončení počáteční přípravy na povolání prostřednictvím poradenské činnosti a podpory směřující k dokončení stávajícího programu nebo přesunu na jinou školu nebo do vhodnějšího programu.
  • MPSV a MŠMT zabezpečí poskytnutí druhé příležitosti těm mladým uchazečům, kteří opustili vzdělávací systém bez získání kvalifikace s využitím motivačních a poradenských aktivit, prostřednictvím upravených vzdělávacích programů, které by braly v úvahu jejich dosažené vzdělání a pracovní zkušenosti.
  • MPSV promítne do nového zákona o zaměstnanosti poskytnutí potřebné kompetence k podpoře dalšího profesního vzdělávání v rámci rozvoje lidských zdrojů.