Opatření 1.1 Posílení aktivní politiky zaměstnanosti při zaměstnávání uchazečů a zájemců o zaměstnán

10.03.2009:

Popis a zdůvodnění

Vzhledem k vývoji na trhu práce se současné nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jeví jako nedostatečné a ne vždy zcela flexibilní k existujícím potřebám trhu práce. Současně je jejich využívání omezeno převážně na uchazeče o zaměstnání evidované úřadem práce a opomíjí tzv. zájemce o zaměstnání, resp. osoby ohrožené nezaměstnaností. Těmto skupinám úřady práce poskytují služby pouze v oblasti informační a poradenské, avšak statistika služeb zaměstnanosti neobsahuje žádný číselný přehled o počtech zájemců a jim poskytovaných službách. Zásadní změna v této oblasti se očekává s přijetím nového zákona o zaměstnanosti.

Přílivy a odlivy počtu osob do a z evidence nezaměstnaných se zvyšovaly každým rokem a jsou znatelně vyšší než v jiných zemích střední a východní Evropy. Svědčí to o velkém počtu osob, které změnily svá zaměstnání, často i povolání. Jako hlavní problémy trhu práce vymezila analýza růst dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí do 25 let. Nárůst dlouhodobé nezaměstnanosti (s trváním nad 12 měsíců) je znakem strukturálního charakteru nezaměstnanosti, logickým důsledkem probíhající restrukturalizace ekonomiky. Tento problém se týká již 37 % všech nezaměstnaných ve srovnání s 20 % v době před 5 lety. Nezaměstnanost mladých lidí byla v polovině 90. let na poloviční úrovni průměru členských zemí EU. Po jejím nárůstu v posledních letech je již téměř srovnatelná s průměrem zemí EU, přičemž situace žen v této věkové kategorii je znatelně horší než u mužů. Za problém na trhu práce v ČR lze považovat i značné regionální rozdíly v nezaměstnanosti.

Od roku 1997 je situace charakterizována i průběžným poklesem zaměstnanosti a poklesem počtu volných pracovních míst (ke krátkodobému zvýšení počtu pracovních míst došlo jen v roce 2001, od té doby opět počet pracovních míst klesá). Předpokládaný vývoj na trhu práce proto vyžaduje:

  • rozšíření nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti o nové typy nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, které budou lépe odpovídat potřebám trhu práce, a jednak umožnit využívání těchto nástrojů i tzv. zájemcům o zaměstnání, resp. osobám ohroženým nezaměstnaností, osobám vracejícím se na trh práce; bude se jednat zejména o tvorbu nových pracovních míst u zaměstnavatelů a pro sebezaměstnání, rozvoj rekvalifikačních programů
  • rozvoj preventivních opatření s důrazem na opatření vedoucí k motivaci k udržení a získání zaměstnání - motivační kurzy, sociální doprovodné programy, zprostředkovatelské a poradenské kurzy, podpora projektů pro osoby ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností typu Labour Pool, typu První příležitost, typu Nový start a typu Most
  • rozvoj informačního systému trhu práce s důrazem na informace o nabídce a poptávce zaměstnání a poradenských činnostech
  • zapojení všech zainteresovaných subjektů - vedle služeb zaměstnanosti i sociálních partnerů, místních a regionálních institucí, vzdělávacích zařízení, nestátních neziskových organizací, apod.

Toto opatření bude přispívat zejména na zvýšení rozsahu a účinnosti aktivních zásahů na trhu práce k řešení výše popsaných problémů a bude realizováno jako doplněk státní aktivní politiky zaměstnanosti jak rozšířením škály aktivit, tak zacílením na skupiny osob, které nejsou podchyceny státní aktivní politikou zaměstnanosti.

Globální cíl:

Zvýšení účinnosti aktivní politiky zaměstnanosti při zaměstnávání uchazečů a zájemců o zaměstnání

Specifické cíle:

  • Zamezení růstu počtu dlouhodobě evidovaných uchazečů, zaměření se na nezaměstnané ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností
  • Zavádění nových nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, zvýšení adresnosti a efektivnosti již existujících nástrojů a jejich rozšíření i na zájemce o zaměstnání a na zaměstnance ohrožené nezaměstnaností a osoby vracející se na trh práce
  • Rozšíření preventivních poradenských a informačních služeb a zvýšení motivačních a aktivizačních opatření subjektů trhu práce jako prevence nezaměstnanosti
  • Podpora vzniku nových forem zaměstnávání
  • Podpora těsnějších vazeb mezi institucemi trhu práce, sociálními partnery a jejich sdruženími, zaměstnavateli, vzdělávacími institucemi, školami, obcemi, krajskými úřady a nestátními neziskovými organizacemi

Cílové skupiny příjemců pomoci zahrnují v souladu s cíli priority 1 zejména uchazeče a zájemce o zaměstnání, zaměstnance ohrožené nezaměstnaností, osoby ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností a zaměstnavatele.

Činnosti pro cílové skupiny zahrnou zejména různé formy vzdělávání, poradenství, podporu vytváření nových pracovních míst a doprovodná opatření na získání a udržení zaměstnání.

Podrobný seznam cílových skupin, činností a partnerů pro realizaci projektů je uveden v Dodatku OP RLZ. Opatření 1.1 obdrží zhruba 93,8 % z celkové alokace finančních prostředků na prioritu 1. Implementačním orgánem pro toto opatření bude Správa služeb zaměstnanosti MPSV a síť úřadů práce.