2.2.2 Priorita 2 Sociální integrace a rovnost příležitostí

10.03.2009:

Popis a zdůvodnění Implementace Priority 2 přispěje k naplnění zejména směrnic č. 1-4 a 7 v NAPZ 2002 v rámci Pilíře 1 - Zaměstnatelnost a směrnic 16-18 v rámci Pilíře 4 - Posilování rovných příležitostí mužů a žen.

Priorita 2 bude realizována ve třech oblastech - zaměstnanosti, sociálních službách a politice rovných příležitostí. V oblasti zaměstnanosti půjde zejména o zvyšování zaměstnatelnosti dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů a osob ohrožených sociální exkluzí, které bude podporováno při upřednostňování aktivních preventivních opatření.

Nejúčinnějším způsobem prevence sociální exkluze a snižování dlouhodobé nezaměstnanosti ohrožených skupin je podpora rozvoje individuálních schopností, znalostí a motivace při odstraňování překážek ztěžujících přístup ke vzdělávání a zaměstnání. Hlavní charakteristiky a problémy skupin osob ohrožených sociálním vyčleňováním jsou popsány v kapitole 1. Ženy i muži vracející se na trh práce po delším přerušení pracovního zapojení se setkávají s překážkami, které je ve svém důsledku strhávají do dlouhodobé nezaměstnanosti. Mají často omezené znalosti týkající se trhu práce, nedostatečné schopnosti potřebné pro hledání zaměstnání. Obvykle postrádají zkušenosti požadované zaměstnavateli. V rámci této priority 2 OP RLZ budou proto realizována opatření na řešení hlavních problémů, jimiž jsou růst dlouhodobé nezaměstnanosti a rostoucí počet osob znevýhodněných v přístupu k nabídce vzdělávání a zaměstnání. Rozšíří se informační systém s cílem interaktivního zpřístupnění informací o trhu práce, nabídce a poptávce zaměstnání, poradenských činnostech včetně zprůhlednění a zvýšení efektivnosti nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a vyhodnocení jejich účinnosti pro dlouhodobě nezaměstnané.

V oblasti sociálních služeb je potřeba podporovat sociální začleňování znevýhodněných skupin obyvatelstva především realizací celostátních projektů na podporu budování systému sociálních služeb. Stávající systém sociálních služeb vychází z paternalistického pojetí centrálně plánované socialistické ekonomiky. Řadu let probíhá příprava na jeho náročnou transformaci. Z pohledu řízení lidských zdrojů v sociálních službách je zřetelná silná orientace na normativní směr hledání řešení s cílem dosáhnout ústředně pojatý plán. Role místních samosprávných komunit je dosud v tomto systému výrazně potlačena, sociálně znevýhodněné skupiny jsou v zásadě samotným systémem dále marginalizovány a tedy znevýhodněny na trhu práce. Znalosti a dovednosti poskytovatelů sociálních služeb ne vždy odpovídají potřebám klientů a často nezohledňují moderní metody sociální práce.

Kapacita některých druhů sociálních služeb, jejich dostupnost a kvalita není uspokojivá. Stávající postup zajišťování sociálních služeb neumožňuje uspokojit poptávku občanů po službách způsobem, který by naplnil jejich individuální potřeby a umožňoval jim tak žít a začleňovat se do přirozeného prostředí společnosti a stejně tak jako vytvářet podmínky pro rovné příležitosti. Účinným nástrojem sociální integrace je posilování sounáležitosti občanů s místní komunitou. Za tímto účelem je třeba samosprávným obcím a krajům poskytnout nástroje k efektivní tvorbě sociální politiky na místní úrovni. Je třeba rozvíjet takové metody komunitního plánování a zprostředkování služeb, které zohlední místní podmínky a zvyklosti, rozvinou spolupráci a dialog zainteresovaných stran a umožní individuální naplnění potřeb lidí ohrožených sociální exkluzí.

Současně je na národní úrovni třeba zajistit ochranu dalších vyjmenovaných zranitelných skupin obyvatelstva před špatným zacházením a nízkou úrovní sociálních služeb. Za tímto účelem bude nezbytné definovat a prosadit odpovídající kvalitu služeb a rozvíjet lidské zdroje na bázi komplexního kontinuálního zvyšování kvality poskytovaných služeb. Uvedené aktivity je nutno podporovat nejenom resortními politikami, ale propojeností jednotlivých strategií a koncepcí resortů (MŠMT, MPSV, MZd atd.).

Jednou z hlavních rolí v integraci sociálně ohrožených skupin mají pracovníci poskytovatelů sociálních služeb. Nezbytným předpokladem pro výkon jejich práce - poskytování odborné pomoci ohroženým skupinám je vysoká odborná úroveň, tj. znalosti a dovednosti, které používají při práci s klienty. Z tohoto důvodu je nutné podporovat ucelený a komplexní vzdělávací systém pro poskytovatele sociálních služeb.

Vedle celorepublikových projektů na podporu budování systému sociálních služeb je potřeba podporovat i projekty organizací pracující ve prospěch sociálního začleňování vybraných znevýhodněných skupin obyvatelstva (zejména. imigranti, osoby komerčně zneužívané, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby bez přístřeší apod.). Tyto znevýhodněné skupiny obyvatelstva se v zásadě objevily ve společnosti v souvislosti s transformací ekonomiky a celospolečenskými změnami při změně režimu. Stávající systém sociálních služeb s touto skupinou sociálně vyloučených osob v principu nepočítá a není na ně připraven, neumí s nimi pracovat ani zabránit jejich sociálnímu vyloučení. S ohledem na nadregionálnost problému je žádoucí řešit integraci těchto znevýhodněných skupin obyvatelstva jednotně a celorepublikově budováním systému a podporou projektů zaměřených na alternativní metody sociální práce. Projekty realizované přímo v obcích a přirozených komunitách směřované k individuálnímu uživateli jsou předmětem podpory v rámci Společného regionálního operačního programu, který je zaměřen na podporu místních aktivit.

V oblasti tvorby a provádění politiky rovných příležitostí mužů a žen na rezortní a mezirezortní úrovni stále přetrvává nedostatečné institucionální zajištění. Z osvědčených metod využívaných k dosažení praktického působení principu rovných příležitostí pro muže a ženy, k jejichž aplikaci se přihlásila i vláda ČR, jsou pozitivní opatření a genderový mainstreaming. Byl zaveden právní a institucionální systém na ochranu osob proti diskriminaci na základě jejich pohlaví. Je však nutné zavést pravidelné sledování a hodnocení účinnosti tohoto systému při snižování rozdílu mezi ženami a muži v jejich postavení na trhu práce. Přístup programu se také zaměří na otázku segregace v zaměstnání podle pohlaví, a na zlepšení uplatnění lidí pečujících o děti.
 
Prostor pro skloubení pracovních povinností s rodinným životem umožní i větší rozšíření zaměstnání na částečný úvazek, které je ale v zásadě podmíněno růstem platů a mezd v závislosti na růstu produktivity práce. Důležitým aspektem politiky rovných příležitostí je zvyšování pružnosti trhu práce, dostupnost a rozmanitost různých druhů zaměstnání a rozvoj sociálních služeb v oblasti péče o děti a další členy rodiny, kteří vyžadují péči.

Předpokládá se, že Priorita 2 absorbuje zhruba 14 % z celkového objemu finančních prostředků alokovaných na OP RLZ. V rámci této priority budou prováděna dvě opatření:

Opatření 2.1: Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí

Opatření 2.2: Rovné příležitosti pro ženy a muže na trhu práce

Priorita 2
Sociální integrace a rovnost příležitostí - kvantifikace cílů
Typ Název Cílové hodnoty - kvantifikace
Vstupy Celkový rozpočet na prioritu 2 500,250 mil. EUR
Výstupy Počet podpořených osob - klientů služeb
  • z toho ženy 18 600
Počet podpořených osob - poskytující služby a podporující poskytování služeb
  • z toho ženy 2 220 (z toho globální grantové schéma 835)
Počet podpořených projektů 650 (z toho globální grantové schéma 275)
Počet podpořených institucí 700 (z toho globální grantové schéma 300)
Počet podpořených pracovních míst 1 480
Výsledky Podíl úspěšných absolventů kurzů - klientů služeb
  • z toho ženy 70%
Počet osob - klientů služeb, u kterých poskytnutá podpora splnila svůj účel
  • z toho ženy 10 180
Počet proškolených pracovníků poskytovatelů služeb
  • 1 800 (z toho globální grantové schéma 700)
Počet nově vytvořených programů zaměřených na společenskou integraci osob sociálně exkludovaných nebo ohrožených sociální exkluzí 30