1.6. Předběžné hodnocení OP Zemědělství

05.02.2009:

Předběžné hodnocení (ex-ante hodnocení) OP Zemědělství provedl evaluační tým expertů akademiků a odborníků z praxe za Institut pro ekonomickou
a ekologickou politiku při Fakultě národohospodářské, Vysoké školy ekonomické v Praze.

OP Zemědělství v zásadě pokračuje v politice podpory zemědělského sektoru z uplynulého období a to včetně orientace předvstupního programu SAPARD,
a zároveň se zaměřuje i na nové oblasti podpory. Jak vyplývá ze strategie
a strategických cílů OP Zemědělství, počítá OP za přispění technické pomoci především:

se zlepšením konkurenceschopnosti sektoru zemědělství,

se zaváděním a zlepšením welfare hospodářských zvířat,

s ochranou a zlepšováním životního prostředí,

s podporou potenciálu pracovních míst

s novou orientací rozvoje venkova.

OP Zemědělství deklaruje návaznost především na nařízení Rady (ES)
č. 1260/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1257/1999. Dále deklaruje:

1) návaznost na programy SAPARD, Phare, ISPA,

2) koordinaci s Horizontálním plánem rozvoje venkova (HRDP) a s PRK jednotlivých krajů,

3) návaznost na dosavadní přijaté politiky a strategie v rámci ČR, zejména na "Koncepce rezortní politiky MZe na období před vstupem ČR do EU (2000)" (koncepce agrární politiky, koncepce lesnické politiky, koncepce vodohospodářské politiky), "Zásady regionálního rozvoje ČR", a další.

Finanční rámec OP Zemědělství vycházející z návrhu Evropské komise je tvořen z prostředků strukturálních fondů Evropské unie EAGGF a FIFG a je doplněn z národních veřejných zdrojů ČR a v případě opatření či podopatření přinášejícího zisk je kofinancován rovněž ze soukromých zdrojů.

Finanční podpory OP Zemědělství mohou být alokovány na celé území České republiky kromě území hl. města Prahy.

OP Zemědělství se zaměřuje především na oblasti, které nejsou stávajícími dotacemi dostatečně podporovány (restrukturalizace, modernizace, zlepšování ekonomické výkonnosti a konkurenceschopnosti podniků, atd.).

OP Zemědělství má dvě priority, 7 opatření a 18 podopatření.

Explicitně stanoveným cílem opatření investice do zemědělského majetku/zemědělských podniků (opatření má 2 podopatření), na které je alokována největší část podpory, jsou konkurenceschopné, tržně orientované a ekologické zemědělské podniky. Středem zájmu je zlepšení kvality produktů, podpora výrobních metod, které jsou šetrné k životnímu prostředí, vhodné způsoby chovu a hygieny hospodářských zvířat a řešení problémů emisí z jejich chovu. Pozornost je rovněž věnována mladým začínajícím zemědělcům s cílem jejich udržení ve venkovském prostoru a možnostem diverzifikace zemědělských činností a podpoře alternativních příležitostí zaměstnanosti na venkově, jako je např. výroba a prodej regionálních zemědělských produktů.

Investiční podpora v těchto oblastech vede vedle snížení negativních vlivů výrobních metod na životní prostředí i k zajištění stávajících a vzniku nových pracovních míst.

Alokace největší části prostředků EU do oblasti podpor investic
do zemědělského majetku se přímo odrazí v růstu hrubého hmotného fixního kapitálu.

Podpora zlepšení zpracování zemědělských výrobků a jejich marketingu (opatření má 2 podopatření) se ukazuje jako nutná a je odhadována jako efektivní. Podpora by měla být orientována přednostně na investice k dosažení vyšších výrobních kvalit a nových výrobků podle požadavků trhu a na investice do další racionalizace vytvořených kapacit, zvláště použitím nové techniky s cílem růstu produktivity a snížení nákladů a tím upevnění či získání pozic na trhu.

Opatření OP Zemědělství v lesním hospodářství zahrnuje šest podopatření. Poskytování podpory lesnímu hospodářství se zaměřuje na zajištění stálého obhospodařování lesů, zachování a rozšíření lesních přírodních zdrojů, zmenšení celkových poškození lesů a také na rozvoj lesnických činností. Cílem tohoto opatření je i zvýšení konkurenceschopnosti lesních podniků, kterým působí problémy např. těžce odbytelné sortimenty dříví i další lesnické výrobky. Podpora by měla pomoci zpracování lesnických výrobků přímo v místě jejich vzniku a dále jejich efektivnímu uplatnění na trhu.

V opatření k posílení přizpůsobivosti a rozvoje venkovských oblastí (opatření má 5 podopatření) je největší podíl prostředků věnován pozemkovým úpravám. Tato podpora je důležitá z hlediska vyjasnění vlastnictví půdy, zajištění dopravní přístupnosti vlastníků ke svým pozemkům, realizaci prvků ÚSES, protierozních
a jiných společných opatření. Podpora sleduje cíl zefektivnění zemědělské výroby, zvýšení ekologické stability krajiny, snížení eroze, rozvoj trhu s půdou a zvýšení investic do půdy, což ve svém důsledku umožňuje lepší rozvoj obcí a celých regionů.

Další finanční prostředky jsou věnovány na zajištění funkčnosti vodních děl poškozených povodněmi, na ochranu území před účinky povodňových stavů a na usměrňování vláhového režimu na zemědělsky obhospodařovaných pozemcích. Přínosem této podpory je zvýšení ochrany zemědělsky obhospodařovaných pozemků, zlepšení životních a hospodářských podmínek v zájmových územích a tím i podpora zaměstnanosti.

Podpora vodohospodářských a mimoprodukčních funkcí rybníků
a zemědělských vodních nádrží má vzhledem k jejich protipovodňovým
a krajinotvorným vlivům svůj opodstatněný význam.

Pro udržitelný rozvoj venkova je podmiňující nalezení alternativních příležitostí k zaměstnání ve venkovských oblastech. Proto je v rámci opatření k posílení přizpůsobivosti a rozvoje venkovských oblastí důležitá podpora programu LEADER+ a další diverzifikace zemědělských aktivit a aktivit blízkých zemědělství, kterým je podpora agroturistiky. Prostředky vynaložené v této oblasti mohou mít vliv na zajištění trvalé atraktivity venkova, která je dána rozvojem hospodářské a kulturní oblasti, přírody, životního prostoru a prostoru k odpočinku. Ve svém důsledku potom pozitivně ovlivní setrvání obyvatel na venkově.

Opatření týkající se odborného vzdělávání vhodným způsobem doplňuje ostatní opatření v rámci OP Zemědělství a je v přímé souvislosti s hospodářským vývojem. Přímý vliv na situaci v zaměstnanosti, příp. na vytvoření nových pracovních míst je jen omezený. Nepřímo má ale vliv na značné zvýšení efektivnosti investičních opatření a tím přispívá k zajištění pracovních míst.

ČR je zemí s tradicí v chovu sladkovodních ryb. Disponuje špičkovým genetickým materiálem a používá převážně systém produkce s využitím přirozené potravy ryb v rybnících. Za účelem udržení tohoto mimořádného postavení v rámci střední Evropy bylo opatření v chovu ryb a činnosti prováděné odborníky v rybářství se třemi podopatřeními zařazeno do OP Zemědělství. Jednotlivá související podopatření řeší dílčí problémy tak, aby bylo dosaženo cílů podpory, zejména zvýšení produktivity práce, konkurenceschopnosti a kvality ryb. Těch má být dosaženo vybudováním a využíváním moderních technologií v rámci zpracovatelských kapacit, zlepšením marketingu a propagace, zvýšením účinnosti šlechtitelské práce a širším využitím poznatků v oblasti akvakultury. Vzhledem k charakteru ČR jako rozvodí Evropy je rovněž cílem obnovení druhové skladby ryb v tocích.

Opatření technická pomoc je v souladu s příslušnými nařízeními ES volena tak, aby zajistila úspěšnou realizaci OP Zemědělství a proto se předpokládá, že z ní budou financovány především výdaje na řízení, realizaci, monitorování a kontrolu operací EAGGF a FIFG a dále výdaje na zpracování studií, organizaci seminářů, pořádání informačních akcí, informační analýzy, získání a instalace počítačových systémů k řízení, monitorování a informační analýze.

V rámci strategických cílů OP Zemědělství, stejně jako v rámci všech opatření bude vytvořen prostor pro realizaci principů udržitelného rozvoje a šíření postupů
a praktik pro jeho naplnění.

Mezi horizontální témata, která průřezově prostupují všemi opatřeními OP Zemědělství patří především rovnoprávné postavení mužů a žen a strategie trvalé udržitelnosti.