2.2.1. Změny ve výrobní struktuře a objemu výroby

05.02.2009:

V důsledku změn vnitřních a vnějších podmínek došlo během dosavadního transformačního období k výrazné změně produkčního rozměru našeho zemědělství. S výjimkou několika málo komodit je jeho produkční výkonnost v posledních letech podstatně nižší než před zahájením transformace.

Podíl zemědělství na hrubém domácím produktu (HDP) ČR se od roku 1989 postupně snižoval a dosáhl v roce 2001 výše 1,88 %, oproti 7 % v roce 1989.

Hrubá zemědělská produkce se v období 1989 - 2001 snížila o více
než 30 %, z toho živočišná produkce více než rostlinná.

Tab.: Hrubá zemědělská produkce (mil. Kč ve stálých cenách 1989)
Ukazatel 1989 1996 1997 1998 1999 2000 2001
Hrubá zemědělská produkce 108 633 80 916 76 803 77 351 77 798 74 269 76 135
v tom - rostlinná produkce 44 694 36 438 35 138 34 535 36 250 33 700 35 443
- živočišná produkce 63 939 44 478 41 665 42 816 41 548 40 569 40 692

Pramen: ČSÚ, Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2001

Tab.: Čistá přidaná hodnota podle standardního výstupu EU za rok 2001 (Kč/AWU)


venkov
Tab.: Porovnání celkové produkce podle SZÚ a Zelené zprávy v roce 1995
 

Ukazatel Koeficient tržnosti3) Zelená zpráva 1995 (ZZ) SZÚ
Výroba
(tis. t)
CZV
(Kč/t)
Produkce (mil. Kč)
Pšenice 1,00 3 823 2 4711) 9 447 7 766
Ječmen 1,00 2 141 2 3411) 5 012 3 994
Žito 1,00 262 2 401 629 604
Kukuřice zrno 1,00 113 3 524 398 123
Cukrovka 1,00 3 712 852 3 163 3 162
Brambory 1,00 1 330 7 982 2) 10 616 7 502
Řepka 1,00 662 5 482 3 629 3 629
Chmel 1,00 10 146 879 1 469 1 452
Len přadný 1,00 34 4 197 143 144
Ovoce 1) 1,00 328 9 441 3 097 4 825
Zelenina 1) 1,00 548 7 822 4 286 3 885
Mléko-nákup 1,00 2 641 6 680 17 642 18 102
ukazatel koeficient tržnosti výroba (tis.t) CZV Kč/t) produkce ZZ (mil.Kč) produkce SZÚ (mil. Kč)
Hovězí maso 1,00 323 30 910 9 984 10 233
Vepřové maso 0,87 650 33 320 21 658 21 593
Drůbeží maso 0,89 180 22 220 4 000 3 993
Vejce 0,59 184 28 220 5 192 4 254
Produkce za vybr. komodity x x x x x
Produkce zeměděl. odvětví x x x x x
Poznámky: 1) Kromě průměrných cen u pšenice a ječmene (Beseline), jsou převzaty průměrné ceny ČSÚ.
  • CZV brambor pozdních konzumních podle ČSÚ
  • Koeficient tržnosti vyjadřuje míru samozásobení u daných komodit, která není v SZÚ započítána
Pramen: VÚZE Praha
Tab.: Porovnání celkové produkce podle SZÚ a Zelené zprávy 2001
Ukazatel Koeficient tržnosti2) Zelená zpráva 2001 SZÚ (mil. Kč)
  výroba (tis. t) CZV (Kč/t) produkce (mil. Kč)
Pšenice 1,00 4 476 3 522 15 766 16 360
Ječmen 1,00 1 965 3 533 6 942 7 229
Žito 1,00 149 3 801 566 547
Kukuřice zrno 1,00 409 3 858 1 578 1 648
Cukrovka 1,00 3 529 964 3 402 3 401
Brambory 1,00 1 130 2 838 3 207 3 251
Řepka 1,00 973 6 904 6 718 6 789
Chmel 1,00 7 134 121 885 879
Len 1,00 18 4 300 76 76
Ovoce1) 1,00 167 9 000 1 505 1 701
Zelenina1) 1,00 421 6 000 2 527 2 380
Mléko - nákup 1,00 2 532 7 800 19 750 18 903
Hovězí maso 1,00 209 33 770 7 041 5 467
Vepřové maso 0,87 584 42 840 21 641 19 835
Drůbeží maso 0,89 313 25 960 7 220 6 233
Vejce 0,59 3 190 1 900 3 576 3 262
Produkce za vybrané komodity       102 399 104 094
Produkce zemědělského odvětví x x x x 110 102
1) Průměrná CZV odhad.          
2) Koeficient tržnosti vyjadřuje míru samozásobení u daných komodit, která není v SZÚ započítána.

a) Rostlinná výroba

Plodiny

Tab. : Vybrané ukazatele rostlinné produkce

Plodina Rok Sklizňová plocha (tis. ha) Výnos (t/ha) Výroba (tis. t)
Obiloviny celkem 1989 1 661,9 4,69 7 793,1
1996 1 581,0 4,20 6 644,1
2000 1 650,1 3,91 6 454,2
2001 1 623,6 4,52 7 337,6
Řepka 1989 102,5 3,06 313,3
1996 226,5 2,30 520,6
2000 323,8 2,61 844,4
2001 343,0 2,84 973,3
Brambory 1989 115,3 21,01 2 421,8
1996 85,7 21,00 1 800,3
2000 69,2 21,33 1 476,0
2001 54,1 20,88 1 130,5
Cukrovka 1989 126,6 35,52 4 497,0
1996 103,7 41,63 4 315,6
2000 61,3 45,83 2 808,8
2001 77,7 45,41 3 529,0
Vinná réva 1989 11,3 4,56 51,3
1996 11,5 6,04 69,7
2000 11,2 5,96 66,9
2001 11,3 6,04 68,3
Ovoce celkem 1989 36,6 15,05 550,3
1996 32,6 10,85 353,3
2000 31,9 18,50 565,4
2001 30,6 9,69 296,3
Pramen: Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, ČSÚ  
Z obchodního hlediska jsou velmi úspěšnou komoditou olejniny, z jejichž celkové plochy 432,3 tis. ha (2001) má nejvyšší zastoupení řepka olejná. V roce 2001 byla sklizena z celkové plochy 343 tisíc ha. Produkce ovoce a zeleniny V oblasti produkce ovoce a zeleniny existuje nevyhovující úroveň skladování produkce, zavádění hygienických standardů při skladování a používaných technologií skladování, které by byly šetrné k životnímu prostředí. Tím je snižována kvalita skladovaného ovoce a zeleniny a produkce má velmi nízkou přidanou hodnotu. Celková potřeba skladovacích kapacit pro uskladnění ovoce v ČR s ohledem na existující produkční potenciál je cca 90 000 tun. V současné době vyhovují směrnicím EU sklady o kapacitě přibližně 9 000 tun. Ostatní sklady je třeba více či méně zrekonstruovat. U zeleniny je celková požadovaná skladovací kapacita přibližně 150 000 tun. V současné době je využitelná skladovací kapacita cca 30 000 tun (s chladícími systémy) a 60 000 tun (s ventilací). Další skladovací kapacity jsou provizorní a bude třeba je zrekonstruovat. Spotřeba hnojiv a pesticidů Tab.: Vývoj spotřeby průmyslových hnojiv v ČR /kg/ha/

 

 
Rok N (kg č.ž./ha) P2O5 (kg č.ž./ha) K2O (kg č.ž./ha) Celkem (kg č.ž./ha)
1989 103,2 67,1 59,7 230,0
1990 86,3 52,5 47,2 186,0
1991 50,0 8,0 7,0 65,0
1992 50,0 8,0 7,0 65,0
1993 40,0 13,0 10,5 63,5
1994 57,6 10,3 13,0 80,9
1995 55,6 14,6 12,7 82,9
1996 61,3 11,8 8,0 81,1
1997 55,1 11,7 10,1 76,9
1998 53,3 12,6 7,3 73,2
1999 51,1 8,6 5,9 65,6
2000 58,9 10,8 6,2 75,9
2001 72,6 12,3 7,3 92,2

Pramen: MZe, 1989-2001 1989 - 2001 Celkově lze konstatovat, že spotřeba průmyslových hnojiv klesala z 230 kg č. ž./ha v roce 1989 na 80,9 kg č. ž./ha v roce 1994 až dosáhla úrovně 65,6 kg č. ž./ha v roce 1999. V roce 2001 pak došlo ke zvýšení spotřeby průmyslových hnojiv na 92,2 kg č. ž./ha (75,9 kg č. ž/ha v roce 2000). Rok 2001
  • celková spotřeba hnojiv (NPK) dosáhla úrovně 92,2 kg č. ž./ha, což je proti roku 2000 zvýšení o 21,5 %.
  • spotřeba minerálních hnojiv činila
  • N: 72,6 kg č. ž./ha z. p.,
  • P2O5: 12,3 kg č. ž./ha z. p.,
  • K2O: 7,3 kg č. ž./ha z. p.
  • celková spotřeba minerálních hnojiv a vápnění celkem činila
  • N: 310,5 tis. t č. ž.,
  • P2O5: 52,6 tis. t č. ž.,
  • K2O: 31,2 tis. t č. ž.,
  • Ca: 209,8 tis. t vápenatých hmot.
  • Spotřeba vápenatých hnojiv podpořená dotacemi MZe se proti roku 1999 zvýšila v roce 2000 o 6,2 % a v roce 2001 o 6,9 %.
  • Spotřeba dusíkatých hnojiv se zvýšila v roce 2001 proti roku 1999 o 12,7 % a bylo v průměru aplikováno 72,6 kg dusíku na hektar.
  • Spotřeba fosforečných hnojiv proti roku 1999 vzrostla v roce 2001 o 10,2 % a draselných hnojiv o 11,5 %. V průměru se na hektar aplikovalo 12,3 kg P2O5 a 7,3 kg K2O.
  • Spotřeba pesticidů (totálních i selektivních herbicidů) činila (v roce 2000) 0,99 kg/1 ha z.p.

b) Živočišná výroba Chov dobytka, prasat a drůbeže V roce 2001 při mírně nižší produkci mléka pokračoval trend poklesu průměrného stavu dojných krav. Zároveň došlo ve srovnání s předchozím rokem
ke zvýšení průměrné roční užitkovosti na krávu o více než 6 %. V roce 2001 bylo v ČR evidováno 1 582,3 tis. ks. skotu celkem, což je oproti předchozímu roku navýšení o 0,6 %. Stavy prasat poklesly od roku 2000 cca o 5 % a celková produkce vepřového stagnovala na 584 tis. t ž.hm. Stavy drůbeže meziročně vzrostly o 4,1 %
a dosáhly tak počtu 28,9 mil. ks.
  • Vybrané ukazatele živočišné produkce

Tab.: Stavy hospodářských zvířat
Ukazatel 1989 (v tis. ks = 100 %) 1996 (%) 2000 (%) 2001 (%)
Skot celkem 3 481 57,14 45,22 45,45
z toho - krávy 1 248 60,18 48,96 48,96
Prasata celkem 4 685 85,72 76,71 74,06
z toho - prasnice 312,0 101,92 93,91 92,31
Drůbež celkem 32 479 85,82 98,66 88,87
z toho - slepice 15 699 76,63 74,38 44,58
- husy 180,0 87,78 70,56 16,11
- kachny 192,0 213,02 234,90 150,52
- krůty 731,0 94,66 98,91 109,44
  • Zdroj: ČSÚ
Tab.: Produkce masa, mléka a vajec
Ukazatel 1989 1990 1991 1992 1993 2000 2001
Hovězí maso (tis.t) 518,6 511,0 574,0 420,0 390,3 208,0 208,5
Vepřové maso (tis.t) 778,0 792,0 690,0 740,0 712,0 583,9 584,0
Drůbeží maso (tis.t) 199,0 210,0 208,0 170,0 157,0 294,3 312,5
Mléko (tis.t) 4900,0 4700,0 4100,0 3724,0 3433,0 2708,1 2701,8
Vejce (mil.ks) 3643,0 3681,0 3500,0 3673,0 3400,0 3064,0 3190,0

Pramen: Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 1994, Zelená zpráva 2001 Welfarehospodářských zvířat U skotu z hlediska požadavků na welfare nevyhovuje 40 - 60% ustájovacích kapacit všech kategorií ( z toho u telat nevyhovuje přibližně 150 000 ustájovacích míst, u mladého skotu přibližně 200 000 ustájovacích míst a u dojnic přibližně
205 000 ustájovacích míst). Stavy prasat v ČR dosahují přibližně 4 mil. kusů. Největší počet prasat (přibližně čtvrtina) se chová ve stájích o kapacitě 100 až 400 kusů, u prasnic 50 až 100 kusů. Je tedy žádoucí se zaměřit na úpravu technologie chovů prasnic s cílem zlepšit kvalitu odchovu selat. Jde především o nevyhovující rozměry kotců. Pokud jde o nosnice, přetrvává potřeba kompletně zrekonstruovat stájová místa pro všechny chovy v ČR. Do konce roku 2006 by se měla zrealizovat rekonstrukce stájových míst pro cca 2,5 mil. nosnic a měla by proběhnout
i rekonstrukce líhní. V neposlední řadě nejsou rovněž v souladu s požadavky EU podmínky na welfare hospodářských zvířat při přepravě a porážce. Chov ryb Sladkovodní rybářství v České republice je relativně malým, poměrně kompaktním oborem zemědělství. V našich zemích má dlouhodobou tradici a ve světě je známo výrobou vysoce kvalitních ryb. Sladkovodní ryby, především kapr, jsou úspěšnou exportní komoditou. Rybníkářství nelze z širšího hlediska omezovat pouze na účelovou produkci ryb, protože zajišťuje komplex dalších mimoprodukčních funkcí, jako např. regulaci spodní vody v půdě, retenci vody v území, krajinotvornou složku, využití pro závlahy, odběry pro průmysl, protipožární, vodárenské, sportovní
a rekreační účely. Roční produkce tržních ryb se v posledních letech pohybovala v rozpětí 19 - 20 tisíc tun. Průměrný hektarový výnos z rybníků se pohybuje okolo 450 kg tržních ryb. Objem výlovu ryb je ovlivňován rovněž možnostmi prodeje ryb na domácím
a zahraničním trhu. Tab. Užití sladkovodních ryb vyprodukovaných chovem (tis. tun živé hmotnosti)
Rok Produkce tržních ryb Užití
Prodej živých ryb Ryby určené pro zpracování Export živých ryb
1990 19,3 9,1 3,8 2,7
1992 20,8 9,9 2,3 5,6
1995 18,7 9,7 1,7 7,8
1997 17,6 7,6 1,4 7,0
1998 17,2 7,5 1,6 8,8
1999 18,8 8,5 1,8 8,0
2001 20,1 7,8 2,1 10,0

Pramen: Rybářské sdružení České republiky Produkce ryb vyprodukovaných chovem od r. 1992 do r. 1998 klesla o 17,3 %
a v roce 1998 dosáhla 17,2 tis. tun živé hmotnosti. Od roku 1998 produkce ryb postupně roste a dochází k oživení spotřebitelské poptávky. V roce 2001 bylo vyprodukováno chovem 20 098 tun živé hmotnosti ryb, což je proti roku 1998 nárůst
o 16,8 %. Kromě vlastního prodeje vyprodukovaných tržních ryb, který bude plně záviset na schopnostech a možnostech jednotlivých chovatelů, existují další faktory, jejichž působení může produkci ryb v budoucnu negativně ovlivňovat, jako například:
  • pomalý postup při odbahňování rybníků,
  • nedocenění závažnosti rekonstrukcí rybníků zabezpečujících vodohospodářské funkce,
  • neúčinné řešení příčin škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy,
  • extrémní rozsah chráněných území a zvýšené požadavky na rekreační využívání rybníků,
  • nízká rentabilita vynaložených prostředků na chov ryb.

Hlavní chovanou rybou je kapr, odchovávaný 3 - 4 vegetační období, který v živé hmotnosti 1,8-2,5 kg dominuje v klasickém prodeji a představuje cca 90 % z celkové produkce ryb. Kapr je v rybnících doplňován býložravými rybami, línem, síhy a dravými rybami. Produkce pstruha duhového a dalších lososovitých ryb má omezenou roli z důvodu limitovaných zdrojů kvalitní vody pro jeho chov i vzhledem ke konkurenčním dovozním cenám. Intenzita rybničního chovu se odvíjí v realistických objemech ve vztahu k požadavkům domácího trhu i k vývozním možnostem. Tab. Druhové složení produkce tržních ryb v ČR dle dostupných údajů z roku 1996
Druh ryb % zastoupení
Kapr 87,7
Lososovité ryby (pstruh, siven) 3,7
Býložravé ryby 3,6
Lín 1,6
Dravé ryby 0,9
Síhpeleď, síh maréna 0,5
Ostatní ryby 2,0

Pramen: Rybářské sdružení České Budějovice Spotřeba sladkovodních ryb v ČR je stále na velmi nízké úrovni okolo
1 kg/obyv./rok. Největší část spotřeby je orientována na období vánočních
a velikonočních svátků. Celková spotřeba ryb mírně překračuje 5 kg/obyv./rok. Důvodem vyšší spotřeby mořských ryb je pestřejší sortiment výrobků z nich vyráběných a někdy i nižší cenová hladina než u ryb sladkovodních. Tab. Spotřeba ryb v kg/obyv./rok
Rok Ryby celkem z toho:sladkovodní
1989 6,0 1,2
1991 3,8 1,1
1993 4,5 1,1
1995 4,9 1,1
1997 5,5 0,9
2002 5,4 0,9
Pramen: ČSÚ, Rybářské sdružení České republiky c) Diverzifikace zemědělství - Agroturistika K rozvoji agroturistiky v pojetí Evropské unie dochází v ČR až po roce 1989. Klasické agroturistice se v současné době věnuje přibližně 200 rodinných zemědělských farem. Další rozvoj podnikání v této sféře bude vyžadovat finanční podporu ze strany státu a veřejných rozpočtů (podporu podnikům prostřednictvím zvýhodněných půjček, grantů a subvencí), odstranění legislativních překážek
a podporu při zlepšování kvality nabízených služeb. d) Spotřeba energie v zemědělství Od roku 2001 je pro výpočet spotřeby energie v zemědělství používána nová metodika. Podle této nové metodiky se spotřeba energie odhaduje na 31 mil. GJ/rok. Odhad spotřeby energie v předchozích letech byl prováděn odlišnou metodikou
a z tohoto důvodu nelze porovnat spotřebu energie roce 2001 a v letech předchozích. V roce 2000 se (dle staré metodiky) pohybovala spotřeba energie na úrovni 46 mil. GJ/rok. 2.2.1.2. Zpracovatelský průmysl Podniky zpracovávající zemědělské produkty prošly v transformačním období zásadními změnami. Převod tohoto sektoru z rukou státu do soukromých rukou, spojený převážně s atomizací potravinářských oborů byl dovršen. V důsledku přizpůsobení se stupni poptávky na našem trhu se v prvním období transformace propadl objem zpracovávaných zemědělských produktů o více než 25 %. Největší pokles nastal u komodit živočišného původu. Ve finančním vyjádření dochází v poslední dekádě k cyklickému růstu výroby, spojenému s propady zejména v letech 1995 a 1999. Průběh ve finančním vyjádření v posledním období je demonstrován v následující tabulce. Tab.: Tržby za prodej výrobků a služeb v běžných cenách v letech 1993 a 1997 - 2001
/ mil. Kč/ 19931) 1997 1998 1999 2000 2001
Výroba masa OKEČ2) 15.1 40054 53 928,3 53 986,3 51 205,6 47 933,0 49 495,5
Zpracování ryb OKEČ 15.2 1 252,3 2 092,9 1 424,5 1 036,8 869,5
Zpracování ovoce, zeleniny
a brambor OKEČ 15.3
4854 6 055,9 4 399,3 6 092,8 6 954,4 5 640,7
Výroba tuků OKEČ 15.4 8179 12 072,8 12 430,8 11 752,9 11 024,4 12 562,3
Zpracování mléka OKEČ 15.5 37624 33 785,6 37 011,4 35 791,2 37 671,9 41 876,1
Výroba mlýnských
a škrobárenských výrobků OKEČ 15.6
7055 9 051,0 8 252,5 8 609,1 7 882,4 12 643,4
Výroba krmiv OKEČ 15.7 46124 22 815,3 20 917,0 17 183,9 18 342,5 24 670,7
Výroba ostatních výrobků OKEČ 15.8 57 096,2 57 905,9 54 286,4 55 122,2 57 437,3
Výroba nápojů OKEČ 15.9 29793 41 941,0 42 362,4 44 413,4 47 680,8 47 833,4
Celkem OKEČ 15 173683 237 998,4 239 358,5 230 759,8 233 648,4 253 028,9
Poznámky: 1) vztaženo k jiné kategorii podniků - údaje jsou finanční ekonomické ukazatele z dokumentace "Panorama potravinářského průmyslu", u časových řad se v průběhu let změnila četnost (rozsah) podniků. 2) Odvětvová klasifikace ekonomických činností Pramen: ČSÚ, dopočet MPO

Současnou snahou našeho potravinářství je vyrovnání se standardům EU kladených na provozovny, finální výrobky i environmentální vlivy. Situace vybraných oborů našeho potravinářství je velice rozdílná. Konečným cílem je udržení konkurenceschopnosti našeho potravinářství jako celku po vstupu do EU. Nejdůležitějším předpokladem pro její dosažení je realizace investic zejména
do moderních technologií (BAT) a omezení negativních vlivů na životní prostředí.

2.2.1.3. Lesní hospodářství

Z hlediska žádoucí ekologické stability je podíl listnatých dřevin v dnešních lesích i přes pozitivní trend posledních let nedostatečný (současné zastoupení
22,3 %, doporučené zastoupení 35,6 %). Ekologická stabilita lesních ekosystémů je snížena mimo jiné i vlivem nižší biologické rozmanitosti. Zdravotní stav lesů v ČR patří k nejhorším v Evropě i přes zaznamenané pozvolné zlepšování.

Nadále je nutné počítat s poškozováním lesů zejména v imisně exponovaných oblastech, dalším negativním faktorem jsou i exhalace ze silniční dopravy. Zdroje poškozování jsou většinou mimo resort, který nemá přímý vliv na jejich likvidaci. Dalšími riziky jsou pro oslabené porosty povětrnostní vlivy, hmyzí škůdci a regionálně i nadměrné stavy zvěře.

Kromě funkce produkční zajišťuje lesní hospodářství i řadu funkcí mimoprodukčních. Jde především o funkce:

  • vodohospodářské,
  • zdravotně hygienické,
  • rekreační a
  • zachování zvláště chráněných území, zahrnujících lesy v národních parcích, chráněných krajinných oblastech, národních přírodních rezervacích, přírodních rezervacích, národních přírodních památkách a přírodních památkách.

HDP lesního hospodářství je stabilní a v roce 2001 dosáhl 11,2 mld. Kč.
Podíl HDP lesního hospodářství na HDP ČR představuje 0,6 %. Lesní hospodářství má však do určité míry omezené možnosti svého rozvoje, proto s předpokládaným oživením průmyslové produkce se bude podíl lesního hospodářství na HDP snižovat.

Pro dokreslení vývoje v lesním hospodářství za posledních 12 let uvádíme následující tabulku porovnání těžby dřeva s jejím přírůstkem a vývoj trhu s dřevařskými produkty za léta 1990, 2000 a 2001:

Ukazatel

1990

2000

2001

Celkový běžný přírůst lesů (mil. m3 b.k./ rok)

17,0

19,8

20,0

Těžba dřeva (mil. m3)

13,3

14,4

14,4

Průměrné obmýtí (roky)

112,4

115,8

115,5

Dodávky dříví z výroby celkem (tis. m3)

12 828

14 441

14 374

Vývoz surového dříví (tis. m3)

2 657

2 772

3 011

Dovoz surového dříví (tis. m3)

772

1 194

1 060

Saldo zahraničního obchodu
s dřívím (tis. m3)

1 885

1 578

1 951

Pramen: MZe

Podpory poskytované v oblasti lesního hospodářství budou zaměřeny zejména na zachování a zlepšování ekologické rovnováhy a stability lesa v krajině, na zlepšení prostorové a druhové skladby a zdravotního stavu poškozených lesů
a na zachování a zkvalitňování genových zdrojů lesních dřevin.

Dalšími cíly bude snižování rozsahu škod způsobených živelnými katastrofami a požáry, kvalitní a rychlá obnova stability poškozených lesů a zkvalitnění protipovodňových a protierozních opatření v lesích.

Investiční podpory, zaměřené na zpřístupnění lesů pro moderní a ekologické metody obhospodařování, systematický monitoring, pro rekreační a sportovní využití, na modernizaci zastaralých melioračních zařízení a drobných vodních nádrží v lesích, by měly kromě posílení ekonomické situace vlastníků přispět i k zvýšení ekonomické, ekologické a sociální hodnoty lesních majetků a k rozšíření nabídky pracovních příležitostí.

Cílem podpor orientovaných do zpracování a odbytu výrobků lesního hospodářství bude zvýšení produkce výrobků s vysokou přidanou hodnotou, zvýšení produktivity práce, rozšíření marketingových zkušeností a modernizace technologického vybavení.

Podpora sdružování majitelů lesů by měla částečně eliminovat nevýhody roztříštěné vlastnické struktury a vytvářet předpoklady pro snadnější obhospodařování.

Podporou zalesňování zemědělsky nevyužívaných půd dojde k zvýšení podílu účelně obhospodařovaných ploch s možností pozitivně ovlivnit druhovou
a prostorovou skladbu lesů v těchto oblastech.

2.2.1.4. Vodní hospodářství

Vodní toky

Správa vodních toků je v ČR vykonávána prostřednictvím správců povodí,
tzn. státní podniky Povodí (Povodí Vltavy, Povodí Labe, Povodí Ohře, Povodí Odry, Povodí Moravy) a Zemědělskou vodohospodářskou správou a Lesy ČR s.p.
Tito správci patří do působnosti MZe a spravují přibližně 95 % délky vodních toků v ČR. Přibližně 5% délky vodních toků spravují obce, újezdní úřady vojenských újezdů a správy národních parků.

Rybníky a vodní nádrže

V současné době je počet rybníků a malých vodních nádrží v České republice odhadován na cca 24 tisíc. Celková výměra rybníků a malých vodních nádrží v ČR je cca 52 tis. ha. Převážnou většinu z tohoto počtu představují historické rybníky. V dnešní době je rybniční fond rozdělen do 24 nejvýznamnějších rybničních soustav ve kterých je soustředěno cca 3 300 rybníků. Ostatní rybníky nevytváří systém soustav a jsou rozmístěny s různou hustotou po celém území České republiky. Celková zatopená plocha je okolo 51 800 ha a teoretický retenční objem těchto vodních děl je cca 625 mil. m3. Z dosavadních šetření vyplývá, že přibližně 1/3 tohoto objemu je zanesena sedimenty.

Tab.: Vlastnické vztahy k rybníkům v ČR

Rybníků celkem

24 000

Z toho ve vlastnictví státu

400

Procentuální podíly vlastnictví:

Stát

1,6 %

Obce

10,0 %

Kraje

20,0 %

Fyzické osoby

28,0 %

Právnické osoby

31,7 %

Ostatní vlastníci

8,7 %

Pramen: MZe

Odvodňovací a závlahová zařízení

V současné době existuje v České republice cca 11 702 km hlavních odvodňovacích zařízení a cca 2 585 km hlavních závlahových zařízení. Podrobná odvodňovací zařízení jsou v ČR na cca 1100 tis. ha zemědělských pozemků, tj. cca na 4% zemědělského půdního fondu.

V posledních letech však dochází ke snižování odvodněných a zavlažovaných pozemků v důsledku změn strategie zemědělské výroby, snížení podílu orné půdy, zvýšení zastavěnosti území, vyšších finančních nároků na provoz těchto zařízení
a dopadů zpřísněných ekologických předpisů.