2.4.3. Přehled podpor do agrárního sektoru poskytovaných před vstupem ČR do EU

05.02.2009:

Jedná se o podpory, které vyplývají z opatření zemědělské politiky,
tzn. podpory poskytované zemědělským podnikům a podnikům navazujících odvětví. Opatření zemědělské politiky mají krátkodobé i dlouhodobější dopady (zejména u podpor restrukturalizace a modernizace).

Přehled podpor podle věcného zaměření, alokace a zdrojů podpor

Podrobný přehled jednotlivých druhů podpor podle věcných kritérií je uveden
v následující tabulce:


tabulka

Z údajů v tabulce vyplývá, že největší část podpor agrárního sektoru si dlouhodobě a trvale udržuje podpora cen zemědělských výrobců prostřednictvím celní ochrany a subvencování vývozu SZIF (SFTR) (52,6 % v průměru let
1995 - 2001, resp. 49,5 % v průměru let 1998 - 2001). Podíl této podpory v důsledku poklesu cen na světových trzích i domácích cen v období 1995 - 1999 stagnoval,
po roce 2000 však v důsledku rychlejšího růstu světových cen proti cenám domácím (CZV) a ostatních podpor poklesl (v roce 2001 dokonce až na 31,3 %).

Druhou nejvýznamnější oblast podpor (19,2 % v průměru let 1995 - 2001) představuje podpora cen vstupů investiční i neinvestiční povahy (včetně úlev
na platbách), v nichž mají významnou váhu úlevy na spotřební dani u nafty.

Celkové přímé podpory v průměru let 1995 - 2001 tvoří 13,6 % veškerých podpor, avšak jejich význam v důsledku dynamického růstu podpor mimoprodukčních funkcí zemědělství a kompenzačních plateb od roku 1998 prudce stoupá (21,1 % v průměru let 1998 - 2001 a dokonce 35,6 % v roce 2001). Komoditně vázané přímé podpory tvoří za období 1998 - 2001 pouze 10 % veškerých podpor, což signalizuje orientaci zemědělské politiky ČR na důslednější (a z hlediska požadavků např. WTO i správnější) oddělení přímých plateb
od produkce.

Jiný pohled na zemědělskou politiku, poskytuje rozdělení veškerých podpor, vyplývajících z uplatňovaných opatření politiky, podle příjemců. Téměř 90 % podpor je dlouhodobě alokováno do sektoru zemědělství; o zbytek se rovnoměrně dělí zpracovatelé, obchodníci a také spotřebitelé.

Podpory ve vodním hospodářství jsou směřovány především na odstraňování škod způsobených povodněmi, na odbahňování rybníků a vodních (zemědělských) nádrží, resp. na odvodnění a zavlažení zemědělských půd.

Přehled podpor podle cílů resortní politiky


Tabulka

Z hlediska cílů politiky připadá největší podíl na modernizaci
a restrukturalizaci zemědělských podniků, což je v souladu s hlavními záměry agrární politiky. V roce 2001 však podíl těchto podpor, především v důsledku výrazného růstu podpor na zlepšení ekonomické situace zemědělských podniků, řádově poklesl.

Následují podpory na zlepšení ekonomické situace zemědělských podniků (zlepšení, resp. udržení příjmů zemědělců): 27,7 % v průměru let 1995 - 2001; avšak s dynamickým nárůstem za období 1998 - 2001 až na 45,0 % v roce 2001.
To odpovídá rostoucí váze kompenzací za pokles cen, resp. za katastrofické výkyvy počasí, které byly v tomto období zemědělcům poskytnuty. Tím se výrazně prohloubil stabilizační charakter zemědělské politiky, prosazující se v období 1998 - 2001.

Pro budoucí zaměření zemědělství ČR je významný stále rostoucí podíl podpor do oblasti životního prostředí. Při zahrnutí podpor za údržbu krajiny
ve znevýhodněných oblastech do environmentální oblasti se podpory v tomto směru umísťují na třetím místě s průměrným podílem téměř 20 % v období 1995 - 2001, avšak s dynamickým nárůstem za období 1998 - 2001 (o téměř třetinu ve srovnání s obdobím 1995 - 1997).

V roce 1997 došlo na základě nového zákona o lesích k zásadní změně v poskytování podpor v lesním hospodářství. Podpory nejsou poskytovány podle Zásad vydávaných MZe, ale podle jednotlivých paragrafů lesního zákona. Současně s touto legislativní změnou došlo ke změně struktury a cílů jednotlivých podpor. Podpory jsou více zaměřeny na mimoprodukční funkce lesa, poradenství
a podporu změny struktury lesních porostů.

Poskytování podpor v lesním hospodářství se začíná projevovat ve zlepšení biodiversity pozvolným snižováním jehličnatých porostů. Jedné se o dlouhodobý proces, vzhledem k charakteru lesního hospodářství. Podpora sdružování vlastníků lesa se zvyšuje čímž dochází ke koordinaci činností v lese a z hlediska vlastníků lesů k lepšímu postavení na trhu se dřívím. V mimoprodukčních funkcích lesa došlo k podpoře rekreačních funkcí lesa a posílení vodohospodářských funkcí lesa.