Jste zde: Úvodní strana > Informace a dokumenty > Novinky > Česká republika nehodlá přijmout vše, co ...

Česká republika nehodlá přijmout vše, co komise požaduje

16.05.2014: Rozhovor s Danielem Braunem - Česká republika chce o nastavení období 2014-2020 vést s Evropskou komisí partnerský, ale tvrdý dialog. Podle Daniela Brauna, prvního náměstka ministryně pro místní rozvoj zodpovědného za koordinaci nejde ani o to, že by Česko něco v přípravě Dohody neučinilo, ale o to, že v některých případech se jeho názor a názor Komise na potřebnost zaměření některých podpor prostě liší.
Vláda nedávno schválila klíčový dokument pro čerpání prostředků     z evropských fondů  v období 2014-2020 tzv. Dohodou o partnerství. Co přesně tedy schválení tohoto dokumentu  znamená a jaký bude další postup?

Co se bude dít nyní?
Evropská komise teď posoudí, zda Česká republika splnila všechny podmínky dané evropskou legislativou. Dá se odhadnout, že během léta se „dohoda o Dohodě“ doladí a formální schvalovací proces by mohl být dokončen někdy v říjnu. V dalších měsících se budou zároveň dopracovávat jednotlivé programy, ze kterých budou podporovány nejlepší projekty. První technická jednání s Evropskou komisí už probíhají. 

Zůstaly ještě nějaké otázky otevřené? 
Během roku neformálních dialogů se podařilo zúžit otevřené body na minimum. Hlavní otevřené otázky se týkají tří oblastí. První je rozdílný pohled na možnost financovat některé priority, například požadavek Evropské komise na selektivnější zaměření v oblasti zdravotní péče nebo ze strany Komise zpochybňovaná možnost podporovat investice do silnic nižších tříd.  
Dále se podařilo vyjednat, že bude moct být financována výzkumná infrastruktura v Praze, ale stále se ještě vyjasňují parametry, protože podle nás i dalších zemí V4 současný výklad Evropské komise přináší zbytečnou zátěž. V neposlední řadě jsou důležité předběžné podmínky, u kterých Česko musí přesvědčit Komisi, že je dokáže splnit, mezi nimi dlouhodobě sledovaný služební zákon nebo posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Další průběh formálního vyjednávání Dohody o partnerství bude záviset na charakteru připomínek vznesených ze strany Evropské komise. 

Dohoda prošla mezirezortním připomínkovým řízením, objevily se nějaké zásadní připomínky?
Připomínek byly stovky, a to ze všech úrovní, od krajů a měst přes neziskové organizace až po hospodářské a sociální partnery včetně Svazu průmyslu nebo odborů. Moji kolegové z ministerstva pracovali extrémně tvrdě a profesionálně, aby se všechny podařilo vypořádat, a za to jim patří velké ocenění.  

Čeho se zmiňované připomínky týkaly?
Připomínky se týkaly například možnosti financovat vysokonapěťové energetické sítě nebo tzv. územní dimenze - využití nové metody LEADER pro partnerství v území, vyjasnění pozice krajů v prioritách financování regionálního rozvoje. Samozřejmě nebylo možné uspokojit všechny požadavky, už kvůli tomu, že jsou nové a přísnější podmínky využívání evropských fondů, včetně nutné koncentrace na méně cílů, které musí být velmi dobře podložené analytickými daty. Tomu ale všichni partneři rozuměli, takže naše spolupráce byla velmi dobrá a umožnila ono konsenzuální schválení strategie v dubnu.  

Na konci března jste o dokumentu jednali s Evropskou komisí. Je ona s přípravou a výslednou podobou Dohody spokojena? Co nám stále vytýká? V minulosti se Komisi nelíbila například přílišná podpora vodní dopravy, začleňování Romů a také chybějící zákon o státní službě či posuzování vlivu na životní prostředí, což jsou zároveň předběžné podmínky pro schválení Dohody.
Březnové jednání bylo jakési završující naše neoficiální vyjednávání mezi Komisí a Českou republikou. V tuto chvíli čekáme na reakci Komise na tu verzi Dohody, která odešla do Bruselu po schválení vládou. Tato verze, myslím, mnoho ze zmíněných bodů řešila, ale obecně se dá konstatovat, že pokrok ve vyjednávání od února 2013, kdy začal neformální dialog, je znatelný. Evropská komise kvalitu dokumentu také explicitně vyzdvihla.  
Pokud se ptáte na nedořešené věci, nejde ani o to, že by Česká republika něco v přípravě Dohody neučinila, ale o to, že v některých případech se názor Česka a Komise na potřebnost zaměření některých podpor prostě liší a jejich rozřešení může nastat teprve až při oficiálním jednání s Evropskou komisí. Česká republika nehodlá akceptovat vše, co Komise požaduje, je to partnerský, ale tvrdý dialog, kde naším posláním je reprezentovat naše zájmy.  
Mezi otevřené oblasti patří i Vámi zmíněné předběžné podmínky. U nich Dohoda o partnerství uvádí akční plány, které definují milníky a harmonogram jejich plnění. Věřím, že vláda bude rychle postupovat u těch, kde by mohlo hrozit, že oddálí zahájení implementace nových programů.   

O jaké další předběžné podmínky jde?
Kromě jmenovaných může být debata o obsahu některých připravovaných strategiích, například Digitální Česko. Nesplněné jsou také předběžné podmínky, u nichž probíhá tzv. infringement, to se týká třeba energetiky.  

Jak si v přípravě Dohody vedeme ve srovnání s dalšími zeměmi EU? 
Česká republika stojí od zahájení přípravy programového období 2014-20 na předních příčkách mezi členskými státy EU. Česko zahájilo přípravné práce na nové období již v roce 2010, což bylo několikrát ze strany Evropské komise oceněno. V rámci V4 je situace vesměs podobná, Polsko obdrželo od Komise připomínky k oficiálně předané verzi Dohody, řeší obdobné otevřené body.  

Pokud byste měl zdůraznit několik výrazných změn, která nás v souvislosti s Dohodou o partnerství a předchozím programovým obdobím čekají, které by to byly?
Pokud bych měl jmenovat tři nejvýznamnější: První hlavní aspekt je ten, že programy se zaměří na opravdu strategické potřeby - do infrastruktury, výzkumu a vývoje, životního prostředí nebo energetické účinnosti, s cílem zvýšit konkurenceschopnost firem a zlepšit kvalitu života.  
Zadruhé, bude jednodušší systém - snížil se počet programů, budou standardizovaná pravidla a přísnější posuzování kvality. Chceme větší důraz na společenský přínos projektů a vynaložených investic namísto objemu, rychlosti a formální správnosti čerpání, které se staly hlavním tématem období současného, nebo chcete-li předchozího. 
A jako třetí bych zmínil, že se více bude prosazovat územní dimenze, tzn., že investice by měly být cílenější podle specifik daných území. To vše by mělo vést k větší efektivitě využívání evropských prostředků.  
Důležité budou ale i externí faktory, jako je kvalita investičního prostředí nebo institucí, což mimo jiné souvisí s předběžnými podmínkami. Pokud nebudou instituce schopny dobře spolupracovat s příjemci a kvalitně administrovat, pokud budou problémy se zakázkami, pokud se nebude dařit hladce připravovat velké infrastrukturní celky, sebelépe naplánovaný model bude mít obtíže při dosahování stanovených cílů.  

Je už jisté, jak vysoká bude alokace pro Českou republiku v příštím období?
Ještě nebyly definitivně stanoveny některé parametry v oblasti zemědělské politiky, která je nově kromě přímých plateb pod „střechou“ Dohody o partnerství, ale je jasné, že pro kohezní politiku má Česká republika na období 2014-20 k dispozici 21,6 miliard eur. K tomu půjde cca 2,2 miliard eur na zemědělský fond pro rozvoj venkova.  
 
Věnujme se nyní přípravě operačních programů, kterých bude v příštím programovém období o poznání méně. V jaké fázi se tato příprava nachází a co nás ještě čeká? 
Co se týče programů, příprava vstupuje do své závěrečné fáze. Bude docházet ke zpřesňování a dopracovávání některých částí, ale z hlediska zaměření strategie programů již žádné zásadní změny nebudou. Alokace na jednotlivé programy je v principu rozdělena a s většími přesuny mezi programy již nepočítáme.  
Blíží se moment, kdy budou zahájena vyjednávání s Evropskou komisí. Lhůta pro jejich formální předložení Komisi ze strany členského státu je legislativou stanovena na tři měsíce od přeložení Dohody o partnerství, takže přibližně do poloviny července 2014. V případě přeshraničních programů je to září, program Rybářství má v tomto ohledu výjimečné postavení, neboť dosud nebylo schváleno nařízení k Evropskému námořnímu a rybářskému fondu.  

Česká republika vede o operačních programech s Evropskou komisí neformální dialog. Jak Komise hodnotí jejich návrh? 
Souběžně s neformálním dialogem k Dohodě o partnerství probíhal v uplynulém roce také neformální dialog k programům. Prvotní návrhy programů byly ze strany Evropské komise připomínkovány v květnu 2013. Na konci ledna 2014 pak neformální dialog pokračoval na jednání v Praze.  
Samozřejmě není úplný soulad, to by nebylo vyjednávání, předmětem jednání určitě bude nastavení implementační struktury, tzn. vymezení rolí a odpovědností jednotlivých institucí, administrativní kapacity, komplementarity (návaznosti projektů, aby společně přinesly větší efekt než izolovaně), plnění tematických předběžných podmínek, nebo pojetí územní dimenze v programu.  

Období čerpání evropských fondů mělo začít v roce 2014 – nyní se ale stále dopracovávají dokumenty a připravují operační programy. Kdy mohou žadatelé o dotace počítat s tím, že dojde ke startu čerpání? 
Za vyjednávání programů už odpovídají jejich gestoři - řídící orgány, které budou tyto programy příštích deset let spravovat, vybírat projekty, kontrolovat je a proplácet. Start čerpání bude do velké míry záviset na průběhu dopracování programů a jejich projednávání s Evropskou komisí, jak se podaří řídícím orgánům dojít k řešení u otevřených oblastí. Většina z nich zahájí v nejbližších dnech připomínková řízení, zároveň probíhají technická jednání s Bruselem.  
Aby mohly být rozvojové prostředky z kohezní politiky investovány co nejdřív, připravujeme teď na ministerstvu materiál definující základní́ minimální́ kritéria pro zahájení implementace programů, která́ musí́ být splněna v případě, že řídicí orgány budou usilovat o spuštění programů před jejich oficiálním schválením ze strany Komise. Je možné, že první výzvy v některých programech budou spuštěny na konci letošního roku, měla by však panovat určitá zdrženlivost, v současném období se mnoho vážných pochybení váže právě na výdaje z prvních výzev, kdy možná nebyly ještě všechny věci doladěny a ozkoušeny. 
  
Jak je na tom implementační struktura? V jaké fází se nachází její příprava?
Souběžně s přípravou programových dokumentů ze strany jednotlivých řídících orgánů a posuzování těchto dokumentů ze strany Ministerstva pro místní rozvoj jako koordinátora sledujeme a připomínkujeme nastavení implementační struktury programů v období 2014-20. Budeme se dívat na to zda návrhy odpovídají našim doporučením, které vycházejí i ze zkušeností současného období.  
Program musí být nastaven tak, aby umožnil správci efektivně řídit program a dosahovat cílů, plnit povinnosti stanovené nařízeními a zároveň byl srozumitelný pro žadatele, příjemce, samotné subjekty implementační struktury a kontrolní či auditní orgány. Pro příjemce bude také důležité, aby kromě elektronizované komunikace s úřady měli partnery, kteří jim poradí. Z dosavadních příprav vidím, že posun ke struktuře s méně subjekty a jasnou odpovědností institucí bere většina programů vážně.  

Publikováno: http://www.euractiv.cz/regionalni-rozvoj/interview/namestek-braun-cr-nehodla-akceptovat-vse-co-komise-pozaduje-011820