Jste zde: Úvodní strana > Informace a dokumenty > Novinky > Závěry konference „Přínosy kohezní politiky“

Závěry konference „Přínosy kohezní politiky“

16.07.2013: S blížícím se koncem programového období 2007–2013 uspořádalo Ministerstvo pro místní rozvoj-Národní orgán pro koordinaci (MMR-NOK) konferenci, jejímž cílem bylo shrnutí dosavadních přínosů realizace kohezní politiky v České republice. Konference proběhla 20. června 2013 v historických prostorách Brožíkova sálu Staroměstské radnice za účasti zástupců evropských institucí, národní implementační struktury a dalších odborníků na čerpání evropských dotací. Kromě konkretizace výsledků, kterých bylo dosaženo díky prostředkům fondů EU, nabídla konference také pohled zástupců institucí implementujících kohezní politiku či příjemců a žadatelů jako nositelů realizovaných projektů. Do diskuse se zapojili také další odborníci z nejrůznějších oblastí, kterých se dotýká široké spektrum témat a dopadů strukturálních fondů. Moderátorem konference byl Jakub Železný.

V zahajovacím panelu vystoupili Daniel Braun, 1. náměstek ministra pro místní rozvoj, Oldřich Vlasák, místopředseda Evropského parlamentu, Jiří Zimola, hejtman Jihočeského kraje a místopředseda Asociace krajů ČR a Daniel Münich, člen Národní ekonomické rady vlády.

Všichni řečníci se v zásadě shodli, že realizace kohezní politiky v ČR přináší v krátkodobém horizontu okamžité a viditelné výsledky, ale tyto dopady je nutné zasadit do kontextu celého procesu fungování a implementace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti, která se nyní od politiky čistě kompenzační svým významem posouvá k politice růstové s důrazem na rozvoj znalostní ekonomiky. Panelisté také neopomněli také zmínit problémy, bez kterých se realizace takto komplexní politiky neobejde a před kterými nelze zavírat oči. Jejich reflexe zazněla nejen v souvislosti s přípravou nového programového období 2014-2020. Jako důležité téma se skloňovala nutnost poučit se z chyb současného období pro zajištění co nejlepší koordinace období budoucího, jehož přípravy pomalu vrcholí. Všichni přítomní také apelovali na efektivitu při využití prostředků strukturálních fondů, která se neodráží pouze v objemu vyčerpaných prostředků, ale především v reálných dopadech projektů, které by bez těchto peněz nebylo možné uskutečnit.

Dopolední program pokračoval panelem „Přínosy kohezní politiky z pohledu institucí“, ve kterém vystoupili zástupci aktérů, kteří tak říkajíc „stanovují pravidla hry“. Hlavní řeč přednesl Daniel Braun, 1. náměstek ministra pro místní rozvoj, za Evropskou komisi promluvily Elena Grech, vedoucí jednotky F3 DG REGIO a Anna Michalska, programová manažerka DG EMPL. V prvním panelu dále vystoupili Vladimír Kváča, vrchní ředitel sekce řízení pomoci z ESF na Ministerstvu práce a sociálních věcí a Miroslava Kopicová, 1. místopředsedkyně vlády pro výzkum vývoj a inovace a ředitelka Národního vzdělávacího fondu.

Daniel Braun zdůraznil přínosy prostředků strukturálních fondů v souvislosti s multiplikačním efektem. Kromě krátkodobého užitku v podobě poptávkových impulsů připomněl také dlouhodobé přínosy fondů EU, které jsou sice těžko měřitelné, ale o to významnější a trvalejší. I přes chyby, ke kterým došlo v  současném programovém období, patří podle jeho názoru evropské projekty k tomu lepšímu, co se v ČR realizuje a do budoucna nás učí lepšímu strategickému plánování. První náměstek zdůraznil, že veškeré zkušenosti z tohoto programového období budou zhodnoceny v období 2014+, v jehož přípravě se dle vyjádření zástupců Evropské komise řadíme mezi přední členské státy.

Elena Grech a Anna Michalska uvedly hlavní přínosy kohezní politiky z pohledu Evropské komise jako jejího koordinátora. Zde zdůraznily především nutnost soustředit se více na efektivitu provádění a výsledky této politiky v současné ekonomické situaci, která přináší nové výzvy, kterým je třeba čelit. Zástupkyně Evropské komise dále apelovaly na efektivní využití času, který zbývá do konce současného programového období, ale i na poučení se z chyb, které usnadní průběh příštího programového období.

Vrchní ředitel Vladimír Kváča ve svém příspěvku zhodnotil úspěchy stávajícího programového období, ale uvedl také příklady, co bylo možné udělat lépe. Zdůraznil, že i přes obtížné plánování je důležité hledat souvislosti mezi minulostí a budoucností, což vyžaduje prostor pro redefinici takových plánů. Jako příklad uvedl, časté řešení pouze formálních chyb, které ve výsledku vyžaduje neadekvátní náklady a vytváří tak neefektivitu.

1. místopředsedkyně Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace Miroslava Kopicová se ve svém příspěvku zaměřila na přínos kohezní politiky v oblasti vědy a výzkumu. Prezentovala vývoj a formulaci strategických cílů české vědecko-výzkumné politiky v návaznosti na globální strategii Evropa 2020. Díky přispění strukturálních fondů se v České republice již v současném období podařilo vytvořit kvalitní vědecko-výzkumná centra na světové úrovni s vazbou na komerční sféru a vysoké školy, která přispívají ke zvyšování konkurenceschopnosti ČR jako celku.

Panel uzavřela krátká diskuse. V ní se všichni přítomní řečníci shodli, že za jeden z hlavních přínosů současného programového období považují získané zkušenosti a poučení, a to především v kontextu přípravy a realizace budoucího období 2014-2020, které bude vyžadovat větší důraz na efektivitu vynakládaných prostředků a měřitelné výsledky.

Po přestávce program pokračoval odpoledním panelem nazvaným „Konkretizace přínosů a dopadů kohezní politiky“, který byl zaměřen na konkrétní přínosy realizace kohezní politiky a představil také konkrétní projekty. Panel otevřel Martin Tlapa, náměstek státního tajemníka pro evropské záležitosti Úřadu vlády. Na jeho vystoupení navázali Jan Wiesner, prezident konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Petr Očko, ředitel sekce fondů EU Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Lukáš Hampl, 1. náměstek ministra dopravy pro sekci ekonomiky a fondů EU a Michal Pešek, ředitel Správy základních registrů.

Martin Tlapa vyjádřil názor, že strukturální fondy jsou z hlediska řízení jedním z nejsložitějších projektů veřejné správy. Nelze zde proto předpokládat absolutní bezchybnost, ale již vzniklé chyby je třeba oddělit od záměrných a úmyslných činů vedoucích ke zneužívání evropských dotací. Do budoucna vidí hlavní přínos kohezní politiky pro ČR především jako v důležitém prostředku investic pro další rozvoj.

Jan Wiesner hovořil z pozice zástupce zaměstnavatelských svazů. Ve vazbě na realizaci kohezní politiky v současném období poukázal na chybějící hospodářskou politiku státu, což ve svém důsledku komplikuje navazování na jakoukoliv další strategii. Tým přípravy nového programové období ocenil za to, že do vyjednávání zapojil široké spektrum odborníků a zdůraznil, že nadcházející období bude pravděpodobně posledním, ve kterém k nám budou proudit peníze z fondů Evropské unie.

Petr Očko se zaměřil na prezentaci konkrétních přínosů Operačního programu Podnikání a inovace, který spadá do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu a ocenil, že bylo realizováno mnoho přínosných projektů. Vyzdvihl také uplatňování principu partnerství při přípravě nového programového období, dopady fondů na rozvoj konkurenceschopnosti a snahu aplikovat výsledky vědy a výzkumu v komerční sféře.

Další realizace představil 1. náměstek ministra dopravy Lukáš Hampl. Z pohledu jeho resortu se jedná hlavně o dlouhodobé a velké infrastrukturní projekty, jejichž přínosy jsou poměrně hmatatelné. Druhou stranou mince je však splnění všech požadavků Evropské komise, efektivní řízení těchto projektů a jejich samotné hodnocení. Z pohledu řízení připomenul nutnost disciplíny při realizaci projektů, na které závisí bezproblémové proplácení prostředků Evropskou komisí, která při nedodržování pravidel prostředky na projekty krátí. V souvislosti s projektovým řízením poukázal na potřebu strategie, která by sjednotila celonárodní cíle v oblasti dopravy. Jako další důležité body uvedl připravenost projektů a realizace výběrových řízení, ve kterých stále dochází k chybám.

Ředitel Správy základních registrů Michal Pešek prezentoval přínosy kohezní politiky na realizaci konkrétního projektu. Na konferenci představil „Základní registry“, které jsou příkladem úspěšného projektu modernizace veřejné správy podpořeného z prostředků EU. Projekt integruje systémy a sdílení dat i služeb napříč veřejnou správou a tím přispívá k větší efektivitě nakládání s daty. Tento projekt, který při nedávné návštěvě ocenili také zástupci Evropské komise, je unikátní tím, že je realizován jako souběh 6 samostatných projektů.

Poslední panel opět uzavřela diskuse účastníků s přítomnými řečníky. Jako důležité závěry lze zdůraznit nutnost zavedení strategického a efektivního projektového řízení, potřebu návaznosti kohezní politiky na další národní strategie a dodržování principu partnerství všech zúčastněných orgánů při její realizaci.

Závěrečného slova se ujal Petr Zahradník, člen Národní ekonomické rady vlády, který celou konferenci shrnul a uzavřel. Jako důležitý bod připomenul změnu vnímání a posunu kohezní politiky od kompenzační k rozvojové a zdůraznil, že nás učí strategickému plánování. Využívání prostředků z fondů Evropské unie je proto důležité vnímat jako velkou příležitost do budoucna. Dále také ocenil, že se většina zúčastněných shodla na základních tématech a přínosech kohezní politiky, a vyjádřil přesvědčení, že se do budoucna nestane nástrojem laciného politikaření a bude přispívat k rozvoji ČR jako celku.

Kategorie:

NOK

Připojené soubory