Jste zde: Úvodní strana > Informace a dokumenty > Slovník pojmů > Přehled všech pojmů

Přehled všech pojmů

A   B   C   Č   D   Ď   E   F   G   H   I   J   K   L   M   N   O   P   Q   R   Ř   S   Š   T   Ť   U   V   W   X   Y   Z   Ž   Zkratky


  • Absorpční kapacita

    Absorpční kapacita vyjadřuje míru schopnosti státu využít prostředky poskytované z fondů EU. Tento problém má řadu aspektů, především je to: 1. administrativní kapacita, tj. schopnost řídit programy hrazené z fondů EU v souladu s příslušnými pravidly a předpisy EU, 2. spolufinancování, tj. schopnost spolufinancovat projekty z domácích veřejných zdrojů a 3. zásobník projektů, tj. schopnost připravit s dostatečným předstihem kvalitní projekty, jež čekají na financování.

  • Adicionalita

    Pod pojmem adicionalita se míní jeden ze základních principů politiky soudržnosti EU. Jeho cílem je zajistit, aby zdroje EU nenahrazovaly národní rozpočty členských zemí. Vždy existuje dohoda mezi EU a členským státem o celkové výši veřejných výdajů, kterou musí členská země v daném plánovacím období udržovat.

  • Alokace

    Alokace je objem finančních prostředků určený pro konkrétní oblast podpory nebo prioritní osu v rámci operačního programu. Alokací se dle kontextu rozumí též množství finančních prostředků určených pro daný stát, pro příslušný cíl regionální politiky nebo pro určitý operační program.

  • Analýza projektu

    Analýza projektu má poskytnout odpověď na otázku, zda navrhovaný projekt povede v dostatečné míře ke splnění předpokládaných cílů. Projekt může být analyzován z několika hledisek: Analýza nákladů a přínosů - koncepční rámec aplikovaný na jakékoli kvantitativní posouzení veřejného nebo soukromého projektu s cílem stanovit, zda vůbec, případně v jakém rozsahu, stojí projekt z veřejného a sociálního hlediska za zvážení.

  • Benefit 7+

    Elektronický formulář sloužící k vyplňování projektové žádosti o prostředky ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti. V případě schválení projektu slouží i nadále jako rozhraní mezi realizátorem projektu a jeho administrátorem, např. k předávání monitorovacích zpráv nebo podávání žádostí o platbu. Přístupný je na adrese https://www.eu-zadost.cz .

  • Bloková výjimka

    Jedná se o výjimky ze zákazu veřejné podpory, které mohou být poskytnuty, aniž by podléhaly schválení ze strany Evropské komise. Poskytovatel však má povinnost zaslat Komisi přehled informací týkajících se poskytování veřejné podpory na základě blokové výjimky. Blokové výjimky jsou dány nařízením Komise upravujícím veřejnou podporu určenou malým a středním podnikům, veřejnou podporu na zaměstnanost, veřejnou podporu na vzdělávání, vnitrostátní regionální investiční podporu a další.

  • Brownfield

    Nevyužívaná, zchátralá či ekologicky postižená nemovitost, která ztratila své původní využití. Rekonstrukce či revitalizace takové nemovitosti k novému efektivnímu využívání je podporována z fondů EU.

  • Centrální evidence dotací z rozpočtu (CEDR)

    Informační systém CEDR (Centrální evidence dotací z rozpočtu) slouží jako podpůrný nástroj pro sledování, evidenci, vyhodnocení a kontrolu dotací poskytovaných ze státního rozpočtu.

  • Centrální harmonizační jednotka pro finanční kontrolu (CHJ)

    Centrální harmonizační jednotka pro finanční kontrolu je útvar Ministerstva financí, který je zodpovědný za metodické řízení a koordinaci finanční kontroly ve veřejné správě. Mezi její hlavní funkce patří zejména to, že: 1. metodicky řídí a koordinuje výkon celého systému finanční kontroly strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v souladu s ustanovením § 7 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole;

  • Certifikace uskutečněných výdajů

    Certifikací uskutečněných výdajů se rozumí potvrzení správnosti údajů předložených řídicími orgány platebnímu orgánu a potvrzení efektivnosti systémů řízení a kontroly na úrovni řídicích orgánů a zprostředkujících subjektů (popř. konečných příjemců). Cílem certifikace je získání ujištění o tom, že nastavené řídicí a kontrolní systémy zajišťují řádné finanční řízení a že jsou při implementaci dodržovány předpisy EU a ČR vztahující se k poskytování pomoci ze strukturálních fondů.

  • Certifikace uskutečněných výdajů

    Certifikací uskutečněných výdajů se rozumí potvrzení správnosti údajů předložených řídicími orgány platebnímu orgánu a potvrzení efektivnosti systémů řízení a kontroly na úrovni řídicích orgánů a zprostředkujících subjektů (popř. konečných příjemců). Cílem certifikace je získání ujištění o tom, že nastavené řídicí a kontrolní systémy zajišťují řádné finanční řízení a že jsou při implementaci dodržovány předpisy EU a ČR vztahující se k poskytování pomoci ze strukturálních fondů.

  • Cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) 2007 - 2013

    Fondy EU přispívají k naplňování tzv. cílů politiky HSS. Pro programovací období 2007 - 2013 jsou stanoveny tři cíle: Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, Evropská územní spolupráce.

  • Cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) v období 2000-2006

    Fondy EU přispívají k naplňování tzv. cílů politiky HSS. Pro programovací období 2000 - 2006 jsou stanoveny tři cíle: Cíl 1: Podpora rozvoje zaostávajících regionů, Cíl 2: Podpora oblastí potýkajících se s restrukturalizací, Cíl 3: Podpora politiky zaměstnanosti a vzdělání.

  • Cílová skupina

    Skupina obyvatel, která je dotčena realizací projektu a má z něj užitek: účastníci rekvalifikačních kurzů, turisté, etnické menšiny, podnikatelé apod.

  • De minimis

    Podpory de minimis svojí podstatou připomínají "blokové výjimky", neboť se právně nejedná o veřejnou podporu (není naplněna podmínka vlivu na obchod mezi členskými státy), a proto podpory, respektive schémata podpory, poskytovaná v souladu s pravidlem de minimis nemusí být Evropské komisi ani oznamována.

  • Doba realizace projektu

    Doba realizace projektu se liší dle typu projektu a dle operačních programů. Pohybuje se zpravidla od několika měsíců až po několik let. Maximální doba realizace projektu se však řídí obecným pravidlem n+2 (tj., že projekt se musí zrealizovat nejdéle do dvou let) resp. pravidlem n+3. Pravidlo n+2 platilo v ČR pro zkrácené programovací období 2004 - 2006 a v období 2007 - 2013 je závazné pro roky 2011 - 2013. Na období 2007 - 2010 včetně si Česká republika vyjednala výjimku, tudíž pravidlo n+3.

  • E-government

    Využití informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě v kombinaci s organizačními změnami a novými dovednostmi za účelem zlepšovat poskytované služby, rozvíjet demokratické procesy a posílit podporu veřejným politikám.

  • EIA - Environmental Impact Assessment - Posouzení vlivu na životní prostředí

    U vybraných projektů je nutné mít zpracovanou tzv. studii EIA - posouzení vlivu projektu na životní prostředí - viz zákon č. 100/2001 Sb., v novelizovaném znění zákon č. 93/2004 Sb. Základním významem EIA je zjistit, popsat a komplexně vyhodnotit předpokládané vlivy připravovaných záměrů (staveb, činností a technologií) na životní prostředí a formulovat tak opatření ke zmírnění negativních vlivů na životní prostředí.

  • ELZA

    Počítačový program z období 2004-2006 určený pro vygenerování a vyplnění žádosti.

  • EQUAL - Iniciativa Společenství EQUAL

    Iniciativa Společenství EQUAL je jednou ze čtyř iniciativ Společenství, které byly v programovacím období 2000 - 2006 spolufinancované ze strukturálních fondů EU. Hlavním cílem Iniciativy Společenství EQUAL bylo přispívat k zajišťování rovného přístupu k zaměstnání prostřednictvím hledání a ověřování postupů potlačujících diskriminaci a nerovnost při práci a při hledání zaměstnání.

  • Espon 2013

    ESPON 2013 je jeden z programů cíle Evropská územní spolupráce pro období 2007 - 2013. Nadnárodní program ESPON 2013 je zaměřen na podporu výzkumu v oblasti územního plánování a regionálního rozvoje. Programu se účastní zejména vědecké a výzkumné instituce či univerzity, jeho výstupy jsou však využitelné pro široký okruh uživatelů. Programu se účastní subjekty ze všech členských států EU a partnerské státy: Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Island.

  • Etapa projektu

    Etapou projektu se rozumí technicky, finančně a časově nezávislá fáze projektu, která je logicky kontrolovatelná a po níž může být proplacena část dotace. Projekt může, ale nemusí být rozdělen do jednotlivých etap.

  • Etapizace plateb

    Etapizace plateb je proces, ve kterém je žadateli poskytnuta platba na základě jeho žádosti o provedení platby v návaznosti na ukončení věcné etapy projektu. Etapizace plateb je možná za předpokladu, že ji umožňují vyhlášené podmínky programu a vydané rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo smlouva o financování.

  • Evaluace

    Evaluace může být definována jako proces, který zkoumá nakládání s finančními prostředky veřejných rozpočtů a napomáhá hospodárnosti při jejich čerpání.

  • Evaluace ad hoc (jedna z podob průběžného hodnocení)

    Evaluace ad hoc se provádí v průběhu programovacího období v souvislosti s monitorováním operačních programů, zejména pokud toto monitorování odhalí významný odklon od původně stanovených cílů nebo pokud jsou podány návrhy na revizi operačních programů.

  • Evaluace ex ante (předběžné hodnocení)

    Předběžná evaluace probíhá na začátku cyklu před přijetím programu. Tato forma evaluace pomáhá zajistit maximální věcnost a promyšlenost programu. Výsledky evaluace ex ante mají být zahrnuty do programu při procesu rozhodování. Předběžná evaluace se zaměřuje především na analýzu silných a slabých stránek a na potenciál členské země, regionu nebo odvětví, jichž se program týká.

  • Evaluace ex post (následné, dodatečné hodnocení)

    Dodatečná evaluace rekapituluje a posuzuje celý program, především jeho dopady. Jejím cílem je analyzovat použití zdrojů a podat zprávu o účinnosti a výkonnosti intervencí a rozsah naplnění očekávaných efektů. Zaměřuje se na faktory úspěchu a selhání a na udržitelnost výsledků a dopadů. Snaží se vyvodit závěry, které bude možné generalizovat a aplikovat na další programy nebo regiony.

  • Evaluace interim (střednědobé hodnocení v polovině období)

    Evaluace interim zkoumá pokrok dosažený na cestě k naplňování cílů stanovených na úrovni operačních programů a národního rámce podpory, a to v polovině programovacího období (zpravidla tři roky po přijetí pomoci). Posuzuje také využití finančních prostředků, průběh monitorování a systém implementace. Střednědobá evaluace se opírá především o informace získané z monitorovacího systému, ale také z předběžné evaluace (ex-ante) a kontextuálních údajů.

  • Evaluace ongoing (jedna z podob průběžného hodnocení)

    Evaluace ongoing se provádí plánovaně v průběhu programovacího období pro zlepšení systému realizace operačního programu, tj. není vyvolaná zjištěnými odchylkami nebo problémy.

  • Evaluace souhrnná (jedna z podob průběžného hodnocení)

    Evaluace souhrnná se provádí v průběhu programovacího období pro strategické zprávy členských států o příspěvku z operačních programů spolufinancovaných fondy k provádění národního programu reforem.

  • Evropská investiční banka (EIB)

    Evropská investiční banka (dále jen "EIB") byla založena v roce 1958 v rámci tzv. Římských smluv. Jejím posláním je půjčovat peníze na projekty evropského zájmu (jako například železniční a silniční spojení, letiště nebo projekty v oblasti životního prostředí), zejména v méně bohatých regionech, v kandidátských zemích a v rozvojovém světě. Poskytuje také úvěry na investice malých podniků.

  • Evropská komise - DG Employment

    Evropská komise - DG Employment je Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti. Cílem tohoto generálního ředitelství je napomáhat rozvoji moderní a inovativní společnosti, která je založena na udržitelném evropském sociálním modelu. DG Employment dohlíží na realizaci té části regionální politiky, jež je financována z tzv. Evropského sociálního fondu (ESF).

  • Evropská komise - DG Employment

    Evropská komise - DG Employment je Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti. Cílem tohoto generálního ředitelství je napomáhat rozvoji moderní a inovativní společnosti, která je založena na udržitelném evropském sociálním modelu. DG Employment dohlíží na realizaci té části regionální politiky, jež je financována z tzv. Evropského sociálního fondu (ESF).

  • Evropská komise - DG Regio

    Evropská komise - DG Regio (z francouzského Direction générale de la politique régionale) je Generální ředitelství EK pro regionální politiku. Cílem Generálního ředitelství pro regionální politiku je přispívat svou činností k posilování ekonomické, sociální a teritoriální soudržnosti a dosáhnout snížení rozdílů v úrovni mezi regiony a členskými zeměmi.

  • Evropská územní spolupráce (EUS)

    V pořadí třetí cíl politiky HSS EU pro období 2007-2013. Cíl EUS je realizován prostřednictvím programů přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce a dvou síťových programů.

  • Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV)

    EHSV sídlí v Bruselu. Slouží jako konzultativní orgán pro ostatní instituce EU vybavené rozhodovacími pravomocemi. EHSV má 344 členů, které nominují členské státy a následně po doporučení Komise je jednomyslně jmenuje Rada EU na obnovitelné funkční období 4 let.

  • Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF - European Regional Development Fund)

    ERDF je objemem peněz největším ze strukturálních fondů EU. Prostředky jsou určeny na investice do výroby vedoucí ke tvorbě nových pracovních míst a na investice do dopravní, vzdělávací, sociální a zdravotní infrastruktury. Podporuje rozvoj místního potenciálu (místní rozvoj a rozvoj malého a středního podnikání v problémových regionech), výzkum a vývoj a investice zaměřené na životní prostředí.

  • Evropský investiční fond (EIF - European Investment Fund)

    Byl založen v roce 1994 za účelem poskytování pomoci malým podnikům. Jeho většinovým podílníkem je Evropská investiční banka, se kterou tvoří "skupinu EIB." EIF poskytuje rizikové investice malým a středním podnikům, zejména novým firmám a firmám zaměřeným na technologie. Přebírá také záruky vůči finančním institucím (např. komerčním bankám) tím, že ručí za půjčky malým a středním podnikům.

  • Evropský rybářský fond (EFF - European Fisheries Fund)

    Evropský rybářský fond nahrazuje v programovacím období 2007-2013 Finanční nástoj na podporu rybolovu z programovacího období 2000 - 2006 a je nástrojem společné rybářské politky EU. Hlavním cílem fondu je zajištění trvale udržitelného rozvoje evropského rybolovu a akvakultury. EFF podporuje projekty vedoucí k vyšší konkurenceschopnosti na jedné straně a k ochraně a zlepšování životního prostředí na straně druhé. Z EFF jsou financovány aktivity týkající se mořského i vnitrozemského rybolovu.

  • Evropský sociální fond (ESF - European Social Fund)

    Evropský sociální fond (ESF) je strukturální fond EU. Jeho prostřednictvím se realizují cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Podporuje rozvojové projekty v oblastech zaměstnanosti a lidských zdrojů (například rekvalifikace, sociální integrace, vzdělávání apod.)

  • Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD - European Agricultural Fund for Rural Development)

    EAFRD je finanční nástroj na podporu rozvoje venkova, který napatří mezi strukturální fondy EU a nespadá tak do politiky hospodářské a sociální soudržnosti, nýbrž spadá do společné zemědělské politiky EU. Prostředky z EAFRD slouží ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, potravinářství, lesnictví a k rozvoji venkovských oblastí. V ČR jsou z něj hrazeny projekty předložené do tzv. Programu rozvoje venkova ČR, jehož řídícím orgánem je Ministerstvo zemědělství ČR.

  • Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (EAGGF - European Agricultural Guidance and Guarantee Fund)

    EAGGF funguje od roku 1962. Do roku 2006 byla jeho podpůrná sekce řazena mezi strukturální fondy EU, neboť poskytovala podporu modernizaci a zlepšování struktury ekonomických aktivit v zemědělství a na venkově. Od roku 2007 se již nejedná o strukturální fond, financuje pouze aktivity společné zemědělské politiky EU.

  • Finanční kontrola

    Finanční kontrola v rámci strukturálních fondů je součástí systému finančního řízení, který zabezpečuje hospodaření s veřejnými prostředky. Mezi hlavní cíle finanční kontroly patří zejména prověřování, zda jsou dodržovány právní předpisy, zda je zajištěna ochrana veřejných prostředků proti rizikům, nesrovnalostem nebo jiným nedostatkům a zda nedochází k nehospodárnému, neúčelnému a neefektivnímu nakládání s veřejnými prostředky.

  • Finanční mechanismy EHP a Norska

    Státy Evropského hospodářského prostoru a Norské království zřídily finanční mechanismy ke snižování sociálních a hospodářských rozdílů v Evropském hospodářském prostoru (EHP). Cílem těchto mechanismů je přispět financováním programů/projektů v prioritních odvětvích k posílení schopností nových členských států plně se účastnit vnitřního trhu rozšířeného EHP.

  • Finanční nástroj na podporu rybolovu (FIFG - Financial Instrument for Fisheries Guidance)

    FIFG patřil mezi strukturální fondy EU do roku 2006, od počátku programovacího období 2007-2013 již nespadá pod politiku HSS. Prostředky z tohoto fondu byly určeny především na rozvoj chovu ryb, modernizaci loďstva, ochranu některých přímořských oblastí, vybavení rybářských přístavů, výrobu a obchod s rybími výrobky nebo podporu výroby.

  • Finanční plán projektu (akce)

    Finanční plán projektu vypracovává konečný příjemce jako nedílnou součást projektové žádosti. V případě udělení podpory je součástí smlouvy o financování (uzavřené mezi řídicím orgánem a konečným příjemcem). Finanční plán projektů (i akcí u grantových schémat) obsahuje časový plán čerpání dotací v průběhu realizace projektu a dále dohodnutou výši spolufinancování z jednotlivých veřejných zdrojů (zdroje strukturálních fondů i ČR) a ze soukromých zdrojů žadatele.

  • Finanční rámec oblasti podpory (intervence)

    Jedná se o adresný popis umisťování prostředků z veřejných zdrojů v rámci jedné oblasti podpory (intervence). Je v něm popsáno rozdělení zdrojů mezi prostředky ze strukturálních fondů (Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond), Fondu soudržnosti a národních zdrojů. Rozdělení národní části spolufinancování na zdroje centrální, regionální a místní je pouze indikativní a uvádí se v průměru za celou oblast podpory (intervence).

  • Finanční toky

    Finanční toky zobrazují cestu finančních prostředků od Evropské komise až ke konečnému příjemci / konečnému uživateli. Systém finančních toků prostředků z fondů EU je v období 2007-2013 založen na principu předfinancování ze státního rozpočtu. Řídícímu orgánu příslušného operačního programu jsou ze státního rozpočtu převedeny prostředky na financování schválených projektů.

  • Fond solidarity (EUSF- European Union Solidartiy Fund)

    Fond solidarity EU byl založen po záplavách, které v srpnu roku 2002 zpustošily střední Evrupu. Jeho pomoc je tudíž určena členským i přistupujícím státům, které jsou postiženy velkou přírodní katastrofou (konkrétně katastrofy, při nichž jsou odhadované škody vyšší než 0,6% HDP postiženého státu).

  • Fond soudržnosti (CF - Cohesion Fund)

    Fond soudržnosti, jinak také Kohezní fond, byl založen v roce 1993 k poskytování pomoci vybraným zemím EU. Oproti strukturálním fondům je jeho pomoc určena na přímé financování konkrétních velkých projektů v oblasti životního prostředí, rozvoje dopravy (transevropské dopravní sítě, podpora veřejné dopravy), nově i v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie.

  • Fondy předvstupní pomoci

    Fondy předvstupní pomoci jsou určeny pro kandidátské země s cílem napomáhat jim při řešení konkrétních úkolů spojených s plněním podmínek pro vstup do Evropské unie. Předvstupní nástroje v České republice byly zaměřeny na vytvoření podmínek pro co nejrychlejší a nejefektivnější čerpání prostředků ze strukturálních fondů po jejím vstupu do EU. Cíle předvstupních nástrojů byly povětšinou naplněny spolu se vstupem ČR do Evropské unie. Po 1. květnu 2004 jejich projekty pouze dobíhaly.

  • Globální grant - období 2000 - 2006

    Globálním grantem se rozumí ta část pomoci, jejíž provádění a řízení mohou být svěřena jednomu nebo více schváleným zprostředkujícím subjektům (včetně místních orgánů, subjektů pro regionální rozvoj nebo nevládních organizací) a která je využívána především pro pomoc místním rozvojovým iniciativám. Zprostředkující subjekty musí mít několikaleté zkušenosti v příslušném oboru a provádět úkoly ve veřejném zájmu.

  • Globální grant - období 2007 - 2013

    Členský stát nebo řídicí orgán může řízením a prováděním části operačního programu pověřit jeden nebo více zprostředkujících subjektů určených členským státem nebo řídicím orgánem včetně místních orgánů, subjektů regionálního rozvoje a nevládních organizací, v souladu s ustanoveními dohody uzavřené mezi členským státem nebo řídicím orgánem a daným subjektem. Tímto pověřením není dotčena finanční odpovědnost řídicího orgánu a členských států. Definice z Nařízení EK 1083/2006.

  • Grantové schéma - období 2000 - 2006

    Grantové schéma představuje na rozdíl od individuálního projektu formu "skupinového projektu", který v sobě zahrnuje množství akcí (grantových projektů). Vyhlašovatelem grantového schématu je konečný příjemce, který přijímá a hodnotí akce (grantové projekty) předložené konečnými uživateli. Grantová schémata používá Společný regionální operační program a Operační program rozvoj lidských zdrojů.

  • Hodnotitelé

    Hodnotitelé provádějí věcné hodnocení projektů, jehož výsledky jsou podkladem pro vlastní výběr těch nejkvalitnějších projektů. Každý hodnotitel musí splňovat nezbytné kvalifikační předpoklady požadované pro příslušnou oblast. Současně musí povinně absolvovat školení před zahájením vlastního věcného hodnocení. Školení je zaměřeno na způsob hodnocení žádostí, časový plán hodnocení, na způsob zpracování a odevzdání výsledků hodnocení.

  • Horizontální priority (témata)

    Aby bylo možno dosáhnout udržitelného a vyváženého rozvoje regionů podpořených ze strukturálních fondů, jsou do realizace politiky HSS zahrnuty dva hlavní horizontální cíle: udržitelný rozvoj (dosahování rovnováhy mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí) a rovné příležitosti (rovnost mužů a žen, odstraňování diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání, světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace).

  • Implementace programu

    Implementace programu má více rovin. V prvé řadě jde o vymezení struktury a povinností institucí odpovědných za řízení a realizaci programů (tzv. implementační struktura). Dále do implemetační struktury patří úkoly a povinnosti zprostředkujících subjektů a příjemců pomoci.

  • Implementační (prováděcí) dokument

    Dokument, který svým obsahem navazuje na operační program a obsahuje podrobné informace o implementaci (realizaci) programu, zejména pak o operační úrovni prioritních os - oblastech podpory. Jsou zde podrobněji vymezeni příjemci podpory, způsobilé výdaje a další. Prováděcí dokument není předkládán a projednáván s Evropskou komisí.

  • Indikátory (ukazatele)

    Indikátory slouží pro monitorování průběhu a výsledku realizace projektů, oblastí podpory, priorotních os a programů vzhledem ke stanoveným cílům. Seznam sledovaných indikátorů schvaluje monitorovací výbor a je součástí prováděcího dokumentu. Každý žadatel o finanční podporu je povinen v rámci žádosti o podporu doložit monitorovací ukazatele projektu a zejména uvést kvantifikaci vybraných indikátorů, které mají vazbu na indikátory stanovené v rámci dané oblasti podpory v prováděcím dokumentu.

  • Individuální projekt

    Individuálním projektem je myšlen projekt, který není zastřešen grantovým schématem a jehož realizátor obdrží podporu přímo. Předkladateli individuálních projektů jsou vždy koneční příjemci, kteří jsou zároveň i konečnými uživateli podpory.

  • Iniciativy Společenství

    Iniciativy Společenství byly v období 2000-2006 zvláštní programy zřízené Evropskou komisí k řešení specifických problémů dotýkajících se celého území EU, které doplňovaly jiné programy Evropského Společenství nebo usnadňují jejich realizaci. Jednalo se o programy Interreg III , Equal , Leader+, Urban.

  • Integrovaný operační program (IOP)

    Integrovaný operační program pro období 2007-2013 je zaměřený na řešení společných regionálních problémů v oblastech infrastruktury pro veřejnou správu, veřejné služby a územní rozvoj: rozvoj informačních technologií ve veřejné správě, zlepšování infrastruktury pro oblast sociálních služeb, veřejného zdraví, služeb zaměstnanosti a služeb v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik,

  • Integrovaný plán rozvoje města

    Soubor vzájemně provázaných investičních a neinvestičních projektů zaměřených na řešení konkrétních problémů města. Projekty obsažené v IPRM mohou být podporovány z různých zdrojů, včetně zdrojů EU, resp. operačních programů. Předkladatelem konceptu IPRM a realizátorem vlastního IPRM je město.

  • Interact II

    Program INTERACT II je pokračováním programu INTERACT (2000 - 2006) v programovacím období 2007 - 2013. Jedná se o servisní program pro řídící struktury operačních programů cíle Evropská územní spolupráce, veřejnost nemá tudíž možnost čerpat z jeho prostředků. Cíle programu jsou především tyto:

  • Interreg III

    Program Interreg III pro období 2000 - 2006, jež má tři části (A, B, C), je jednou z iniciativ Evropských společenství, která byla schválena Evropskou komisí pro členské země Evropské unie a je nástrojem pro překonání nevýhod plynoucích z příhraniční pozice dané oblasti. Část A se týká přeshraniční spolupráce, část B je zaměřena na nadnárodní spolupráci a část C podporuje meziregionální spolupráci.

  • Investiční projekt

    Investiční projekty jsou zaměřeny zejména na výstavbu a nákup nemovitostí, nákup nových strojů a technologií atd. Jde tedy o pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.

  • IPA - Instrument for Pre-accession Assistance

    Novým nástrojem předvstupní pomoci se pro programovací období 2007-2013 stal program IPA, který nahradil předešlých 5 nástrojů ( PHARE, ISPA, Sapard, Předvstupní pomoc Turecku, CARDS). Hlavním cílem podpory fondů IPA je především pomoc při přípravě na členství v EU a při zavádění evropských norem a legislativy.

  • IS MONIT

    Informační systém, který slouží k administraci žádostí a k monitorování a kontrolám průběhu realizace jednotlivých projektů.

  • ISPA (Instrument for Structural Policies for Pre-Accession)

    ISPA byl nástroj předvstupní pomoci. Cílem byla pomoc kandidátským státům v předvstupním období splnit standardy EU týkající se životního prostředí a vyvinout kvalitní dopravní infrastrukturu potřebnou pro hospodářský rozvoj. ČR jej využívá teprve od roku 2000, přičemž do května 2003 bylo pro ČR alokováno 350 mil. EUR (10,8 mld. Kč).

  • ISPROFIN

    Informační Systém programového financování je manažerský systém pro řízení a kontrolu čerpání položek státního rozpočtu. Systém umožňuje plánovat finanční potřeby a zdroje pro každou akci (investiční nebo neinvestiční) a průběžné operativní sledování průběhu realizace akce.

  • JASPERS

    Jedná se o nový nástroj regionální politiky a finančního inženýrství. Společná pomoc při podpoře projektů v evropských regionech JASPERS se snaží rozvíjet spolupráci mezi Evropskou komisí, Evropskou investiční bankou a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj za účelem shromáždění odborných zkušeností a pomoci členským státům a regionům při přípravě významných projektů.

  • Jednotný programový dokument (JPD)

    Jednotný programový dokument je dokument schvalovaný Evropskou komisí pro účely financování projektů v regionech, které v období 2000-2006 nenaplňovaly podmínky pro podporu rozvoje a strukturálních změn zaostávajících regionů (Cíl 1), protože jejich výkonnost je dle makroekonomických ukazatelů ve srovnání s regiony EU na vysoké úrovni (HDP vyšší než 75 % HDP v Evropě).

  • Jednotný programový dokument pro Cíl 2 (JPD 2)

    Jednotný programový dokument pro Cíl 2 (JPD 2) regionu NUTS II hlavní město Praha pro období 2004-2006 je program na podporu rozvojových projektů na vybraném území hlavního města Prahy. Zaměřuje se zejména na investice do dopravní infrastruktury, zlepšení životního prostředí a podporu podnikatelského prostředí.

  • Jednotný programový dokument pro Cíl 3 (JPD 3)

    Jednotný programový dokument pro Cíl 3 (JPD 3) regionu NUTS II hlavní město Praha pro období 2004 - 2006 je program na podporu rozvoje lidských zdrojů na celém území hlavního města Prahy. Opatření v rámci JDP 3 byla zaměřena na: 1. rozvoj pružného trhu práce s důrazem na skupiny ohrožené na trhu práce; 2. sociální začleňování znevýhodněných skupin obyvatel do společnosti; 3. rozvoj systému celoživotního učení;

  • JEREMIE

    Jedná se o nový nástroj regionální politiky a finančního inženýrství. Společné evropské zdroje pro mikropodniky až střední podniky JEREMIE je společná iniciativa Evropské komise, Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu v zájmu zlepšení přístupu k financování rozvoje mikropodniků, malých a středních podniků v regionech EU.

  • JESSICA

    Jedná se o nový nástroj regionální politiky a finančního inženýrství. Společná evropská podpora udržitelných investic do městských oblastí JESSICA je iniciativa Evropské komise ve spolupráci s Evropskou investiční bankou a Rozvojovou bankou Rady Evropy na podporu investic s dlouhodobým přínosem do městských oblastí.

  • Kofinancování (spolufinancování)

    V každém programu hrazeném z fondů EU je nutné spolufinancování ze strany České republiky. V programovacím období 2007-2013 poskytují fondy EU maximálně 85 % alokace a domácí spolufinancování činí 15 % (státní rozpočet, veřejné rozpočty). Pokud tyto investice vytvářejí příjmy, je podíl EU výrazně nižší. Tento pojem se užívá i při financování jednotlivých projektů. Každý projekt je zčásti hrazen finančními prostředky z fondů EU a zčásti jsou nutné vlastní zdroje žadatele.

  • Kolová výzva

    Kolová výzva je termín, ve kterém se přijímají žádosti o dotace. Kolová výzva představuje časově přesně vymezené období, kdy se přijímají žádosti. Trvá obvykle několik týdnů, pokud je delší, tak přibližně 2 až 3 měsíce. Žádosti přijaté v jednom kole výzvy se hodnotí najednou.

  • Komunitární programy

    Tato specificky zaměřená skupina programů slouží k prohlubování spolupráce a řešení společných problémů členských i kandidátských států EU v oblastech, které přímo souvisejí s politikami Společenství. Jsou financovány z rozpočtu EU, a to formou grantů. Podporované projekty jsou z oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu, kultury, podpory malého a středního podnikání, rozvoje dopravní a energetické infrastruktury, informační společnosti a mnoha dalších.

  • Konečný příjemce

    Konečným příjemcem je veřejný nebo soukromý subjekt, který žádá řídicí orgán o příspěvek ze strukturálních fondů nebo Fondu soudržnosti a přijímá prostředky z těchto fondů od finančního útvaru při řídícím orgánu. Jde-li o grantové schéma, jsou konečnými příjemci nositelé grantových schémat (např. kraje), kteří prostředky přidělené řídícím orgánem granovému schématu dále rozdělují mezi úspěšné předkladatele dílčích grantových projektů (akcí).

  • Konečný uživatel

    Konečným uživatelem podpory je subjekt, který realizuje projekt a přijímá prostředky ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti na spolufinancování projektu. Jde-li o grantové schéma, jsou konečnými uživateli realizátoři grantových akcí předkládaných do grantových schémat. Nositelé grantových schémat jsou konečnými příjemci. V případě, kdy nejde o grantové schéma, tj. v případě individuálních projektů, jsou koneční příjemci totožní s konečnými uživateli.

  • Kontrola formálních náležitostí žádosti

    Každá projektová žádost je po registraci podrobena kontrole formálních náležitostí. Ta spočívá v kontrole úplnosti žádosti a jejích povinných příloh, v kontrole formy předložení (elektronická, papírová), počtu předložených výtisků včetně podpisů oprávněných osob aj. Přesný výčet formálních náležitostí je uveden v příslušných pokynech pro žadatele.

  • Kontrola fyzické realizace projektu

    Kontrola fyzické realizace projektu se provádí v průběhu realizace projektu nebo následně po skončení realizace. Uvedené kontroly mohou být buď plánované (na základě plánu kontrol), nebo neplánované. Obsahem kontroly zpravidla je: - identifikace kontrolované osoby; - stavební/montážní deník k nahlédnutí; - doklady k zařízením, přístrojům, technologii; - označení projektu (tabulka, billboard aj.); - kvantifikované výstupy (monitorovací indikátory);

  • Kontrola přijatelnosti projektu

    Představuje kontrolu přijatelnosti projektu a žadatele s ohledem na základní podmínky programu, finanční a legislativní předpoklady, principy strukturální politiky EU apod. Toto posouzení představuje podmínku nutnou, nesplnění kritérií přijatelnosti představuje vyloučení projektu z dalšího hodnocení. Mezi obecná kritéria přijatelnosti zejména patří to, že: - žádost se vztahuje pouze na jednu oblast podpory vyhlášeného programu; -

  • Konvergence

    Konvergence neboli "sbližování". Konvergence je první cíl politiky HSS EU v programovacím období 2007-2013. Pro financování z fondů EU v rámci cíle " Konvergence" jsou způsobilé regiony NUTS II, jejichž hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele měřený paritou kupní síly a vypočtený na základě údajů za období 2000-2002 je nižší než 75 % průměru HDP EU 25 na obyvatele za stejné referenční období.

  • Křížové financování (flexibilita)

    Křížové financování je upraveno v čl. 34 Nařízení 1083/2006 o obecných ustanoveních o SF. Každý program je financován jen z jednoho fondu EU. Princip křížového financování však umožňuje výjimku, kdy lze doplňkovým způsobem v rámci limitu (většinou) 10 % na každou prioritní osu operačního programu financovat aktivity projektu spadající do oblasti podpory z druhého fondu. Například nákup výpočetní techniky do počítačové učebny školy je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

  • Leader+

    Program LEADER ČR spadal v období 2000-2006 mezi Iniciativy Společenství a byl zaměřen na podporu rozvoje venkova prostřednictvím realizace akcí ve dvou aktivitách: 1. Realizace strategie rozvoje území působnosti místní akční skupiny a 2. Projekty spolupráce. Cíle Iniciativy Leader jsou: a) zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, b)posílení místního ekonomického prostředí a zhodnocení místní produkce a c) zhodnocení přírodních a kulturních zdrojů.

  • Lisabonská strategie

    Jde o cíl Evropské unie stát se v roce 2010 nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější ekonomikou na světě, založenou na znalostech, schopnou dosáhnout udržitelného hospodářského růstu s větším počtem lepších pracovních míst. Základním principem strategie je sociální soudržnost a ohled k životnímu prostředí. Za velmi důležitý je považován požadavek, aby tento cíl naplnila EU jako celek. K naplnění tohoto cíle přispívá také politika hospodářské a sociální soudržnosti EU.

  • Monitorovací indikátory (monitorovací ukazatele)

    Indikátory slouží pro monitorování průběhu a výsledku realizace projektů, oblastí podpory, priorotních os a programů vzhledem ke stanoveným cílům. Seznam sledovaných indikátorů schvaluje monitorovací výbor a je součástí prováděcího dokumentu. Každý žadatel o finanční podporu je povinen v rámci žádosti o podporu doložit monitorovací ukazatele projektu a zejména uvést kvantifikaci vybraných indikátorů, které mají vazbu na indikátory stanovené v rámci dané oblasti podpory v prováděcím dokumentu.

  • Monitorovací systém strukturálních fondů a Fondu soudržnosti (MSC2007)

    Informační systém, který je nástrojem monitorování implementace (realizace) programů a projektů spolufinancovaných z fondů EU. Má tři úrovně: Centrální modul MSC2007 - slouží pro monitoring (věcný a finanční) všech programů a projektů hrazených z fondů EU, je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj ČR coby Národního orgánu pro koordinaci využívání fondů EU.

  • Monitorovací výbor

    Každý operační program (OP) má svůj monitorovací výbor (MV). MV je odpovědný za sledování poskytované pomoci, schvaluje návrhy na změnu OP. Schvaluje kritéria, podle kterých jsou vybírány projekty k realizaci. Členy MV jsou zástupci příslušných řídících a koordinačních subjektů a partnerů (odbory ministerstev, partnerská ministerstva, kraje, obce, nestátní neziskové organizace apod.)

  • Monitorovací zpráva

    Monitorovací zpráva se odevzdává pravidelně řídícímu orgánu pro informaci o stavu realizace projektu. Obsahem zprávy jsou informace o dopadech projektu na cílové skupiny, údaje o financování projektu, problémy vzniklé při realizaci projektu, návrhy na změny v projektu, plnění monitorovacích indikátorů apod. U vybraných operačních programů se spolu se zprávou se odevzdává i žádost o platbu.

  • Monitorování

    Monitorování je nedílnou součástí jak programového, tak projektového cyklu. Cílem monitorování je průběžné zjišťování pokroku v realizaci operačních programů, resp. projektů, a porovnávání získaných informací s výchozím předpokládaným plánem. Monitorování je soustavnou činností, která probíhá během celého trvání programu.

  • Národní orgán pro koordinaci (NOK) 2007–2013

    Národní orgánem pro koordinaci 2007-2013 je v ČR Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, což vyplývá z usnesení vlády č. 198/2006. NOK je centrální metodický a koordinační orgán politiky hospodářské a sociální soudržnosti v programovacím období 2007-2013. NOK je partnerem pro Evropskou komisi za ČR, je správcem monitorovacího systému, je metodickým orgánem v oblasti implementace a finančních toků a kontrol a centrálním orgánem pro oblast publicity a budování absorpční kapacity.

  • Národní rozvojový plán (NRP)

    Národní rozvojový plán (NRP) představuje základní strategický dokument pro programovací období. Struktura a obsah NRP musí být v souladu s legislativou EU. Popisuje strategii členského státu EU pro získání podpory ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti. NRP vyhodnocuje stav a vývoj země v hospodářské, sociální a politické oblasti a její ambice a cíle v následujících letech.

  • Národní strategický referenční rámec (NSRR)

    Tento dokument, který vypracovává každá členská země EU, navazuje na Národní rozvojový plán. Je to základní programový a strategický dokument obsahující priority a opatření, na které by členská země chtěla v daném programovacím období využít prostředky ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti. V NSRR je popsán celkový mechanismus a struktura čerpání fondů EU včetně popisu jednotlivých operačních programů. Dokument je připomínkován a schvalován ze strany Evropské komise.

  • Natura 2000

    NATURA 2000 je soustavou chráněných území evropského významu. Jejím prostřednictvím se chrání nejvzácnější a nejvíce ohrožené druhy planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a také tzv. přírodní stanoviště, vyskytující se na území EU. Členské státy EU jsou povinny vybrat nejhodnotnější území s výskytem vybraných rostlinných a živočišných druhů a přírodních stanovišť a zajistit jejich zákonnou ochranu.

  • Neinvestiční projekt

    Neinvestiční projekt je zaměřen na tzv. měkké aktivity, tj. například vzdělávání, rekvalifikace, poskytování sociálních služeb, organizace volnočasových aktivit atd. Spadají sem ale také projekty zaměřené na podporu služeb v oblasti cestovního ruchu a technické pomoci.

  • Nesrovnalosti

    Nesrovnalosti představují porušení pravidel ES nebo českých právních norem, kterými je upravováno využívání prostředků EU, a to úmyslné i z nedbalosti. Nesrovnalostí se tedy rozumí každé porušení podmínek, za kterých byly prostředky strukturálních fondů EU poskytnuty České republice, a každé porušení podmínek, za kterých byly tyto prostředky dále poskytnuty konečným příjemcům a konečným uživatelům.

  • Nestátní neziskové organizace (NNO)

    Občanská sdružení vyvíjející činnost podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, obecně prospěšné společnosti zřízené podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, církevní a právnické osoby zřízené podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech a také jimi zřízené organizace, pokud poskytují zdravotní, kulturní, vzdělávací a sociální služby nebo sociálně právní ochranu dětí, nadace a nadační fondy zřízené podle zákona č.227/1997.

  • Nezpůsobilé výdaje (neuznatelné náklady)

    Jedná se o výdaje, které nemohou být spolufinancovány ze strukturálních fondů, a to v souladu s článkem 56 nařízení Rady (ES) č.1083/2000, s nařízením Komise (ES) č.1828/2006 a v souladu s Pravidly způsobilých výdajů pro programy spolufinancované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na programové období 2007-2013. Nezpůsobilé výdaje nejsou uvedeny mezi způsobilými výdaji v prováděcím dokumentu operačního programu.

  • NUTS

    Jedná se o zkratku z francouzštiny - Nomenclature des Unites Territoriales Statistique - klasifikace územních statistických jednotek. Tyto statistické územní jednotky Evropské unie jsou územní celky vytvořené pro statistické účely Evropského statistického úřadu a pro porovnání ekonomických ukazatelů členských zemí EU. Vymezení jednotlivých úrovní NUTS je charakterizováno počtem obyvatel a rozlohou. Jednotky NUTS jsou skladebné od úrovně NUTS 0, NUTS I, NUTS II až po NUTS V.

  • NUTS II

    NUTS II jsou územní statistické jednotky, tzv. regiony soudržnosti. V České republice existuje 8 regionů soudržnosti - tj. 8 územních jednotek na úrovni NUTS II. Jsou to tyto: 1. Praha - území hlavního města Prahy 2. Střední Čechy - Středočeský kraj 3. Jihozápad - Plzeňský, Jihočeský kraj 4. Severozápad - Karlovarský, Ústecký kraj 5. Severovýchod - Liberecký, Královehradecký a Pardubický kraj 6. Jihovýchod - Vysočina a Jihomoravský kraj 7. Střední Morava - Olomoucký a Zlínský kraj

  • Obecné nařízení

    Jedná se o Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999.

  • Oblast podpory (intervence)

    Oblast podory (intervence) je nejnižší úroveň zaměření strategie (operačního programu). Každý operační program se dělí na prioritní osy a ty se dále dělí na oblasti podpory. Jedná se vlastně o konkrétní opatření popisující přesné aktivity a činnosti, na které lze žádat o finanční prostředky z fondů EU. Na danou oblast podpory vypisuje Řídící orgán tzv. Výzvu k předkládání žádostí o dotaci.

  • Opatření

    Opatření je termín používaný v souvislosti s operačními programy pro období 2004-2006. Pro období 2007-2013 byl nahrazen pojmem oblast podpory (intervence). Každý operační program se v období 2004-2006 dělil na priority a ty na opatření podrobně popisující aktivity a činnosti, na které lze žádat o finanční prostředky z fondů EU. Na dané opatření byla vypisována výzva k předkládání žádostí o dotaci.

  • Operační manuál

    Specifikuje podmínky podpory v jednotlivých fázích projektového cyklu (ve vztahu k žadatelům a příjemcům podpory) nebo způsob administrace a řízení podpory (ve vztahu k administrátorům projektu).

  • Operační program

    Operační program je základním strategickým dokumentem finanční a technické povahy pro konkrétní tématickou oblast (např. zaměstnanost a sociální věci), nebo konkrétní region soudržnosti (např. Moravskoslezský), který zpracovávají členské země EU. V OP jsou podrobně popsány cíle a priority, které chce členská země v dané oblasti dosáhnout v aktuálním programovacím období. V OP najdeme popis typových aktivit, na které je možné čerpat prostředky se SF.

  • Operační program Doprava (OP D)

    Operační program Doprava pro období 2007-2013 je zaměřený na zkvalitnění infrastruktury a vzájemné propojenosti železniční, silniční a říční dopravy v rámci tzv. transevropských dopravních sítí (TEN-T). Jedná se tedy o infrastrukturu celostátního významu, v případě silniční infrastruktury jde o dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy. Z programu je také podporován rozvoj a modernizace pražského metra. Z fondů EU je pro něj vyčleněno 5,77 mld. € (cca 162,41 mld. Kč).

  • Operační program Infrastruktura (OP I)

    Operační program Infrastruktura pro období 2004-2006 zahrnuje rozvojové priority pro sektor dopravy a životního prostředí se zaměřením na zkvalitnění úrovně dopravní infrastruktury, zlepšení napojení na evropské sítě a zkvalitnění veřejné dopravy při dalším snižování negativních dopadů dopravy na životní prostředí. Operační program je podporován z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Za implementaci programu je odpovědné Ministerstvo dopravy ČR a Ministerstvo životního prostředí ČR.

  • Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ)

    Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost pro období 2007-2013 je zaměřený na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky na trhu práce, profesního vzdělávání, dále na začleňování sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti, zvyšování kvality veřejné správy a mezinárodní spolupráci v uvedených oblastech. Z fondů EU je pro něj vyčleněno 1,83 mld. € (cca 51,71 mld. Kč).

  • Operační program Meziregionální spolupráce

    Operační program Meziregionální spolupráce pro období 2007-2013 se zaměřuje na spolupráci mezi veřejnými orgány a institucemi s charakterem veřejných orgánů na regionální a místní úrovni s cílem výměny a přenosu zkušeností a zajištění společného rozvoje přístupů a nástrojů, které zlepší účinnost politiky regionálního rozvoje. Hlavními oblastmi spolupráce jsou inovace a znalostní ekonomika, životní prostředí a ochrana před riziky.

  • Operační program Nadnárodní spolupráce

    Operační program Nadnárodní spolupráce pro období 2007-2013 je rozdělen do několika zón. Česká republika patří do zóny Střední Evropa a OP Nadnárodní spolupráce sdílíme s Rakouskem, Polskem, částí Německa, Maďarskem, Slovinskem, Slovenskem, částí Itálie a z nečlenských zemí s částí Ukrajiny.

  • Operační program Podnikání a inovace (OP PI)

    Operační program Podnikání a inovace pro období 2007-2013 je zaměřený na podporu rozvoje podnikatelského prostředí a podporu přenosu výsledků výzkumu a vývoje do podnikatelské praxe. Podporuje vznik nových a rozvoj stávajících firem, jejich inovační potenciál a využívání moderních technologií a obnovitelných zdrojů energie. Umožňuje zkvalitňování infrastruktury a služeb pro podnikání a navazování spolupráce mezi podniky a vědeckovýzkumnými institucemi.

  • Operační program Praha Adaptabilita (OP PA)

    Operační program Praha Adaptabilita pro období 2007-2013 je určen na podporu neinvestičních projektů zaměřených na vzdělávání, sociální integraci, podporu zaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji. Účastníci těchto projektů musejí být z Prahy (dopad projektů na území hl.m. Prahy), zatímco jejich realizátoři (např. vzdělávací instituce) mohou být z jakéhokoliv regionu ČR. Z fondů EU je pro OPPA vyčleněno 108,39 mil. € (cca 3,06 mld. Kč).

  • Operační program Praha Konkurenceschopnost (OP PK)

    Operační program Praha Konkurenceschopnost pro období 2007-2013 je určen na podporu investičních projektů zaměřených především na podporu veřejné dopravy a dopravní dostupnosti v Praze, podporu inovací, informačních a komunikačních technologií, podnikání a zlepšování životního prostředí v Praze. Realizace projektů musí probíhat na území hl. m. Prahy. Z fondů EU je pro OP PK vyčleněno 234,94 mil. € (cca 6,64 mld. Kč).

  • Operační program Průmysl a podnikání (OP PP)

    Pomoc v rámci Operačního programu Průmysl a podnikání pro období 2004-2006 je prioritně zaměřena na posílení konkurenceschopnosti českého průmyslu a podnikatelských služeb s důrazem na jejich restrukturalizaci. Jednotlivé aktivity jsou zaměřeny především na společné podnikatelské prostředí a na individuální podporu podnikání zejména malých a středních podniků se zvláštním důrazem na začínající společnosti a inovativní podniky (podniky zavádějící nebo zkoušející nové technologie a nové výrobky).

  • Operační program Přeshraniční spolupráce ČR - Bavorsko

    Operační program Přeshraniční spolupráce ČR - Bavorsko pro období 2007-2013 je určen pro české kraje Karlovarský, Plzeňský a Jihočeský, z německé strany jde o zemské okresy Cham, Freyung - Grafenau, Hof, Neustadt an der Waldnaab, Regen, Schwandorf, Tirschenreuth a Wunsiedel im Fichtelgebirge, Amberg - Sulzbach, Bayreuth, Deggendorf, Kronach, Kulmbach, Passau, Regensburg a Straubing - Bogen a statutární města Amberg, Bayreuth, Passau, Regensburg a Straubing, Hof a Weiden.

  • Operační program Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko

    Operační program Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko pro období 2007-2013 je určen pro české kraje Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Olomoucký a Moravskoslezský, z polské strany jde o regiony jeleniogórsko-wałbrzyského, opolského, rybnicko-jastrzębského a bielsko-bialského.

  • Operační program Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko

    Operační program Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko pro období 2007-2013 je určen pro české kraje Jihočeský, Jihomoravský a Vysočina, z rakouské strany jde o regiony Waldviertel, Weinviertel, Wiener Umland Nordteil, Mühlviertel a město Vídeň. Zaměřuje se na podporu přeshraniční hospodářské, kulturní a komunální spolupráce, rozvoj cestovního ruchu, podporu vzdělání a sociální integrace, zlepšení dopravní dostupnosti přeshraničního regionu a ochranu životního prostředí.

  • Operační program Přeshraniční spolupráce ČR - Sasko

    Operační program Přeshraniční spolupráce ČR - Sasko pro období 2007-2013 je určen pro české kraje Karlovarský, Ústecký a Liberecký, z německé strany jde o regiony Vogtlandkreis, Aue-Schwarzenberg, Annaberg, Mittlerer Erzgebirgskreis, Freiberg, Weißeritzkreis, Sächsische Schweiz, Bautzen, Löbau-Zittau, Zwickauer Land, Stollberg, Mittweida, Meißen, Kamenz, Niederschlesischer Oberlausitzkreis, Saale-Orla-Kreis, Greiz a statutárních měst Zwickau, Chemnitz, Dresden, Görlitz a Hoyerswerda a Plauen. .

  • Operační program Přeshraniční spolupráce ČR - Slovensko

    Operační program Přeshraniční spolupráce ČR - Slovensko pro období 2007-2013 je určen pro české kraje Jihomoravský, Moravskoslezský a Zlínský, ze slovenské strany jde o kraje Trenčínský, Trnavský a Žilinský. Zaměřuje se na podporu přeshraniční hospodářské, kulturní a komunální spolupráce, rozvoj cestovního ruchu, podporu vzdělání a sociální integrace, zlepšení dopravní dostupnosti přeshraničního regionu a ochranu životního prostředí.

  • Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ)

    Operační program Rozvoj lidských zdrojů pro období 2004-2006 vymezuje priority a opatření v sektoru rozvoje lidských zdrojů.

  • Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP RVMZ)

    Pomoc v rámci Operačního programu Zemědělství pro období 2004-2006 je prioritně zaměřena na podporu zemědělství, zpracování zemědělských produktů a na lesní hospodářství, rozvoj venkova, rybářství a odborné vzdělávání v této oblasti.

  • Operační program Technická pomoc (OP TP)

    Operační program Technická pomoc pro období 2007-2013 je určen k podpoře jednotného přístupu na národní úrovni pro zajištění aktivit efektivního řízení, kontroly, sledování a vyhodnocování realizace Národního strategického referenčního rámce, který zastřešuje aktivity politiky hospodářské a sociální soudržnosti v ČR v letech 2007-2013. Z fondů EU je pro něj vyčleněno 0,25 mld. € (cca 7,00 mld. Kč). Příjemci pomoci jsou orgány implementační struktury.

  • Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VVI)

    Operační program Výzkum a vývoj pro inovace pro období 2007-2013 je zaměřený na posilování výzkumného, vývojového a proinovačního potenciálu ČR, a to především prostřednictvím vysokých škol, výzkumných institucí a jejich spolupráce se soukromým sektorem. Podporuje vybavení výzkumných pracovišť moderní technikou, budování nových výzkumných pracovišť a zvyšování kapacity terciárního vzdělávání. Z fondů EU je pro něj vyčleněno 2,07 mld. € (cca 58,39 mld. Kč).

  • Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK)

    Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost pro období 2007-2013 je zaměřený na zkvalitnění a modernizaci systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, jejich propojení do komplexního systému celoživotního učení a ke zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji. Z fondů EU je pro něj vyčleněno 1,83 mld. € (cca 51,09 mld. Kč).

  • Operační program Životní prostřední (OP ŽP)

    Operační program Životní prostředí pro období 2007-2013 je zaměřený na zlepšování kvality životního prostředí a tím i zdraví obyvatelstva. Přispívá ke zlepšování stavu ovzduší, vody i půdy, řeší problematiku odpadů a průmyslového znečištění, podporuje péči o krajinu a využívání obnovitelných zdrojů energie a budování infrastruktury pro environmentální osvětu. Z fondů EU je pro něj vyčleněno 4,92 mld. € (cca 138,68 mld. Kč).

  • Oprávněný žadatel (příjemce podpory)

    Ve znění operačního programu jsou pro každou oblast podpory vymezeni tzv. oprávnění žadatelé, příp. příjemci podpory. Obvykle se jedná o obecné vyjmenování možných typů žadatelů jako jsou např. kraje, obce, malé a střední podniky, fyzické osoby, neziskové organizace, vysoké školy atp.

  • Partnerství

    Princip partnerství obecně představuje úzkou spolupráci mezi Evropskou komisí a členským státem. Každý členský stát pak navazuje partnerství s různými partnery z hospodářské a sociální sféry a s orgány veřejné správy. Partnerství zahrnuje přípravu, provádění a hodnocení operačních programů. Členské státy zapojují partnery, a zejména pak regiony, do jednotlivých fází programování.

  • PHARE

    Phare byl do roku 2006 jedním z nástojů předvstupní pomoci. Tento fond byl určen pro kandidátské země, jak bylo navrženo Evropskou komisí, s cílem napomáhat kandidátským zemím při řešení konkrétních úkolů při přípravě na členství v EU, vč. podmínek spojených se začleňováním práva Společenství (acquis communautaire) do národního právního řádu. Činnost předvstupních nástrojů byla omezena vstupem ČR do Evropské unie na podporu ekonomické restrukturalizace.

  • Platby ex - ante

    Jedná se o poskytnutí prostředků příjemci před realizací jeho výdajů na projekt.

  • Platby ex - post

    Jedná se o následné proplácení výdajů již vynaložených příjemcem.

  • Platební a certifikační orgán - Národní fond

    Centrální orgán, který zajišťuje tok prostředků z fondů EU do České republiky. V ČR je to odbor Národního fondu Ministerstva financí ČR. Realizátoři projektů s Platebním a certifikačním orgánem (PCO) přímo nekomunikují, platby dostávají prostřednictvím Zprostředkujícího subjektu, příp. Řídícího orgánu přímo ze státního rozpočtu, který projekty předfinancovává.

  • Platební jednotka

    Platební jednotka byla v období 2004-2006 Zprostředkujícím subjektem Platebního orgánu, který na ni delegoval výkon některých činností. Platební jednotky pro jednotlivé programy byly zřízeny v rámci organizační struktury jednotlivých ministerstev, která byla zodpovědná za implementaci programů, s výjimkou ministerstva dopravy a ministerstva zemědělství u strukturálních fondů a ministerstva životního prostředí a ministerstva dopravy u Fondu soudržnosti.

  • Podopatření (dílčí opatření)

    Pojem z období 2004 - 2006. Podopatřením se rozumí jedna dílčí část operačního programu (konkrétní dotační titul). V některých případech (např. u Společného regionálního operačního programu) je z důvodů konkrétnosti, lepší adresnosti a větší přesnosti při alokaci příspěvků z veřejných zdrojů výhodné opatření rozdělit ještě na dílčí opatření, tzv. podopatření.

  • Politika hospodářské a sociální soudržnosti EU (HSS)

    Politika hospodářské a sociální soudržnosti EU (HSS) se zaměřuje na podporu celkového harmonického rozvoje regionů v Evropské unii. Jejím cílem je snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů. Dále podporuje harmonický, vyvážený a udržitelný rozvoj ekonomických činností, vysokou úroveň zaměstnanosti, rovnost mezi muži a ženami a vysokou úroveň ochrany a zlepšování životního prostředí.

  • Poradní výbor RPS (Rámce podpory společenství 2004 - 2006)

    Poradní výbor RPS byl pro období 2004-2006 ustaven Řídicím orgánem RPS jako čistě poradní orgán za účelem efektivního řízení a koordinace Rámce podpory Společenství. Členy výboru jsou zástupci Řídicího orgánu RPS, řídicích orgánů jednotlivých operačních programů a platebního orgánu. Na schůzích výboru je diskutována a řešena řada problematických okruhů.

  • Požadované prostředky

    Objem finančních prostředků navržených ze strany žadatelů v projektových žádostech.

  • Pravidla pro výběr dodavatelů

    Při výběru dodavatelů musí příjemce podpory respektovat pravidla pro jejich výběr, která jsou definována podmínkami příslušného operačního programu. Je-li žadatel během realizace projektu také zadavatelem veřejné zakázky, musí se řídit zákonem 137/2006 Sb.

  • Pravidlo N+2

    Pravidlo N+2 znamená, že každý závazek členské země přijatý vůči Evropské komisi musí být splněn do dvou let od přijetí tohoto závazku (do konce druhého roku po roce přijetí závazku). V opačném případě může Evropská komise část závazku, který nebyl uhrazen platbou na účet nebo na něž neobdržela žádost o platbu zrušit. Nárokované prostředky strukturálních fondů 2005 a 2006 tudíž mohou být čerpány i v letech 2007, resp. 2008, tj, po skončení programovacího období 2004 - 2006.

  • Pravidlo N+3

    Pravidlo N+3 znamená, že každý závazek členské země přijatý vůči Evropské komisi musí být splněn do tří let od přijetí tohoto závazku (do konce třetího roku po roce přijetí závazku). Pravidlo N+3 platí v ČR pro období 2007 - 2010 včetně. Příklad: projekt schválený v roce 2008 musí být ukončen (proplacen) do tří let od vzniku závazku tj. nejpozději do příslušného data roku 2011.

  • Principy (zásady) politiky HSS

    Při provádění politiky HSS jsou uplatňovány tyto hlavní principy (zásady) pomoci: a) Doplňkovost, provázanost, koordinace a soulad; b) Programování; c) Partnerství; d) Územní úroveň provádění; e) Proporcionální intervence; f) Sdílené řízení; g) Adicionalita; h) Rovnost žen a mužů a zákaz diskriminace; i) Udržitelný rozvoj.

  • Priorita

    Priorita je pojem o období 2004 - 2006. Představuje jeden ze strategických směrů rozvoje, který přijme Rámec podpory Společenství nebo operační program, jednotný programový dokument nebo iniciativa Společenství. Pro každou prioritu je určen příspěvek z fondů nebo jiných finančních nástrojů, příslušné finanční zdroje členského státu a soubor specifikovaných cílů.

  • Prioritní osa

    Základní oblasti rozvoje, jejichž realizací jsou naplňovány specifické cíle, jsou definovány jako tzv. prioritní osy. Prioritní osy jsou součástí každého strategického dokumentu. Obsahuje je Národní rozvojový plán, Národní strategický referenční rámec a také operační programy se dělí na prioritní osy. Prioritní osou v operačním programu se rozumí jedna z priorit strategie skládající se ze skupiny operací, které spolu vzájemně souvisí a mají konkrétní meřitelné cíle.

  • Program rozvoje kraje (PRK)

    Jedná se o dokument střednědobé až dlouhodobé koordinace veřejných a soukromých aktivit ekonomického, sociálního, kulturního a ekologického charakteru na území kraje. Koordinace rozvoje kraje spadá do pravomoci zastupitelstva kraje, který PRK schvaluje, zajišťuje jeho realizaci a kontroluje jeho plnění.

  • Programovací období

    EU realizuje cíle své regionální a strukturální politiky v rámci sedmiletých cyklů, pro které členské země zpracovávají vždy nové programové dokumenty. V těch je stanoven rozpočet a jsou definovány a nastaveny nové cíle a priority, jež se členské státy v daném období snaží dosahovat a naplňovat v souladu se základními strategickými dokumenty EU. Poslední programovací období bylo v letech 2000-2006 (ČR do něj vstoupila v roce 2004) a navazující období probíhá v letech 2007 - 2013.

  • Programování

    Tento princip znamená, že se pomoc realizuje nikoli na základě nekoncepčně předkládaných projektů, ale naopak prostřednictvím projektů naplňujících cíle programových dokumentů - operačních programů, národního strategického referenčního rámce a dalších strategických dokumentů. Výsledkem je vzájemně integrovaný programový celek uskutečňovaný v dlouhodobějším horizontu, který se zaměřuje na dosažení cílů definovaných rozvojových priorit.

  • Programový dodatek

    Programový dodatek je dokument, kterým členská země provádí strategii a priority pomoci, které byly schváleny v rámci operačních programů. Obsahuje podrobné informace o implementaci (realizaci) programu, zejména pak o opatřeních (včetně evaluace opatření ex-ante), konečných příjemcích a finančním plánu pro každé opatření. V nutných případech může být programový dodatek přehodnocen. Je zasílán Evropské komisi pro informaci.

  • Projekt

    Projektem v kontextu fondů EU se rozumí konkrétní ucelený podrobně rozpracovaný projektový záměr, který je součástí projektové žádosti. Projekt v sobě zahrnuje soubor aktivit směřujících k dosažení předem stanoveného a jasně definovaného cíle a je limitován určitým časem a rozpočtem. Obecná osnova projektu: Název projektu; Cíle projektu; Žadatel a partneři projektu; Místo a doba realizace projektu; Dopad realizace projektu na okolí; SWOT analýza;

  • Projektová žádost

    Projektovou žádost (formulář) vyplňuje žadatel a předkládá ji s cílem získat finanční podporu v rámci operačního programu. Projektová žádost je elektronický formulář nebo se využívá kombinace elektronického formuláře a papírových příloh žádosti. Projektová žádost musí být zpracována v souladu s podmínkami operačního programu. Projektová žádost se předkládá ve stanoveném termínu (v době výzvy) k tzv. zprostředkujícímu subjektu.

  • Projektový cyklus

    Projektový cyklus je celý proces od promyšlení projektového záměru, nalezení vhodného dotačního titulu a zdroje financování, zpracování žádosti, předložení žádosti k posouzení, uskutečnění projektu, administrace a vyhodnocení projektu.

  • Projektový záměr

    Projektový záměr je konkrétní představa o budoucím projektu. Pokud si žadatel napíše projektový záměr na papír, mělo by se jednat přibližně o dvoustránkový dokument, který podává základní informace o projektu - cíle projektu, zdroje financování, způsoby realizace, časový harmonogram a předpokládané výstupy projektu.

  • Projekty vytvářející příjmy

    Projektem vytvářejícím příjmy se rozumí projekt, který v sobě zahrnuje účtování poplatků hrazených přímo uživateli za používání infrastruktury, poplatky uživatelů za poskytování služeb nebo jakýkoliv projekt zahrnující prodej nebo pronájem pozemků či budov.

  • Prostředky kryté smlouvou

    Objem finančních prostředků v projektech, u nichž byla podepsána smlouva o financování.

  • Prováděcí (implementační) dokument

    Prováděcí (implementační) dokument je připravován v návaznosti na operační program. Prováděcí dokument informuje o implementačním uspořádání a indikátorech na úrovni oblastí podpory, dále o konkrétních formách a výši podpory v jednotlivých oblastech, způsobilých výdajích, příjemcích podpory atp. Je to dokument zpřesňující operační program. Žadatel by si měl vždy nastudovat text operačního programu i prováděcího dokumentu.

  • Průběžná výzva

    Průběžná výzva je termín, ve kterém se přijímají žádosti o dotace. U průběžné výzvy je stanoven první den, od kterého se přijímají žádosti a příjem žádostí pak nadále trvá po celé programovací období nebo do vyhlášení konce příjmu žádostí. Žádosti se přijímají a hodnotí průběžně. Žadatelé jsou také průběžně informováni o zbývající alokaci připadající na výzvu a dalších technických náležitostech. Výzvy tohoto typu trvají obvykle několik měsíců až let.

  • Příjemce podpory

    Ve znění operačního programu jsou pro každou oblast podpory vymezeni tzv. oprávnění žadatelé, příp. příjemci podpory. Obvykle se jedná o obecné vyjmenování možných typů žadatelů jako jsou např. kraje, obce, malé a střední podniky, fyzické osoby, neziskové organizace, vysoké školy atp. Přesná specifikace oprávněných žadatelů je pak součástí konkrétní výzvy u dané oblasti podpory nebo v rámci příručky pro žadatele.

  • Přílohy projektové žádosti

    Přílohy projektové žádosti jsou její nedílnou součástí a předkládají se spolu s projektovou žádostí zprostředkujícímu subjektu nebo konečnému příjemci v termínu uvedeném ve výzvě pro předkládání projektových žádosti. Jmenovitý seznam příloh se liší u každé oblasti podpory a v jeho rámci dokonce často podle charakteru žadatele.

  • Příručka pro příjemce

    Příručka pro příjemce je dokument, který je důležitým materiálem a vodítkem každého úspěšného žadatele. Úspěšný žadatel v ní najde pokyny pro realizaci projektu a povinnosti, které musí naplnit. Příručku vydává řídící orgán a tzv. zprostředkující subjekty jsou povinné ji příjemcům poskytnout.

  • Příručka pro žadatele

    Příručka pro žadatele je dokument, který podává informace žadatelům o možnostech operačního programu a procesech souvisejících s podáním žádosti do programu. Příručku vydává řídící orgán a tzv. zprostředkující subjekty jsou povinné ji žadatelům poskytnout. Příručka pro žadatele je vždy k dispozici ke stažení na webových stránkách v době platné výzvy. Je nutné si zajistit vždy aktuální verzi příručky pro žadatele.

  • Publicita

    Publicita vyjadřuje odpovědnost členských států za přijetí informačních a propagačních opatření, která mají být prováděna v souvislosti s pomocí ze strukturálních fondů (SF) a Fondu soudržnosti (FS). Podle čl. 69 odst. 1 nařízení (ES) č. 1083/2006 jsou členský stát a řídicí orgány odpovědné za poskytování informace o operacích a spolufinancovaných programech a zajišťují jejich propagaci.

  • Publicita projektu

    Příjemce podpory má povinnost informovat veřejnost o tom, že jeho projekt je spolufinancován z fondů EU. Pod tím si lze představit např. informační panel, tabuli, plakát, leták či pamětní desku s příslušným textem a vizuálním symbolem. Konkrétní pravidla pro označení zařízení, budov a dalších výstupů projektů jsou popsána v Příručce pro příjemce.

  • Rámec podpory Společenství (RPS) 2004 – 2006

    Rámec podpory Společenství (RPS) 2004 - 2006 je dokument, který schválila Evropská komise po dohodě s Českou republikou na základě předloženého Národního rozvojového plánu 2004 - 2006. RPS je řízen Řídícím orgánem Rámce podpory společenství, který zajišťuje koordinaci veškeré pomoci z fondů EU v České republice v období 2004 - 2006. Řídicí orgán RPS nese celkovou odpovědnost za účinnost, správnost řízení a provádění pomoci poskytované ze strukturálních fondů České republice.

  • Reforma politiky soudržnosti

    Evropská komise zveřejnila v únoru 2004 návrh finanční perspektivy rozšířené Evropské unie s 27 členy pro rozpočtové období počínající rokem 2007. Základním prvkem celého balíčku by měla být ambiciózní politika soudržnosti, které by měla být přidělena samostatná a transparentní rozpočtová položka. Komise doplnila svou představu reformované politiky soudržnosti o návrhy pěti nových nařízení pro politiku soudržnosti 2007+ v červenci 2004.

  • Region soudržnosti

    Regiony soudržnosti jsou v oblasti regionální politiky základními statistickými jednotkami pro výpočet ukazatele HDP/obyvatele, na základně kterého je přidělena podpora ze strukturálních fondů. Jsou jimi regiony na úrovni NUTS II (NUTS - klasifikace územních statistických jednotek). V programovacím období 2007-2013 má každý Region soudržnosti historicky poprvé svůj vlastní Regionální operační progam (ROP), který je úzce zaměřen na řešení problémů daného regionu.

  • Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost

    V pořadí druhý cíl politiky HSS EU pro období 2007 - 2013. Pro financování z fondů EU v rámci cíle "Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost" jsou způsobilé oblasti, které nedosáhnou na podporu v rámci cíle "Konvergence."

  • Regionální operační program NUTS II Jihovýchod

    Regionální operační program NUTS II Jihovýchod je v rámci programovacího období 2007-2013 určen pro region soudržnosti Jihovýchod sestávající z Jihomoravského kraje a kraje Vysočina.

  • Regionální operační program NUTS II Jihozápad

    Regionální operační program NUTS II Jihozápad je v rámci programovacího období 2007-2013 určen pro region soudržnosti Jihozápad sestávající z Jihočeského a Plzeňského kraje.

  • Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko

    Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko je v rámci programovacího období 2007-2013 určen pro region soudržnosti Moravskoslezsko, který je totožný s Moravskoslezským krajem.

  • Regionální operační program NUTS II Severovýchod

    Regionální operační program NUTS II Severovýchod je v rámci programovacího období 2007-2013 určen pro region soudržnosti Severovýchod sestávající z Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje.

  • Regionální operační program NUTS II Severozápad

    Regionální operační program NUTS II Severozápad je v rámci programovacího období 2007-2013 určen pro region soudržnosti Severozápad sestávající z Karlovarského a Ústeckého kraje.

  • Regionální operační program NUTS II Střední Čechy

    Regionální operační program NUTS II Střední Čechy je v rámci programovacího období 2007-2013 určen pro region soudržnosti Střední Čechy, který je totožný se Středočeským krajem.

  • Regionální operační program NUTS II Střední Morava

    Regionální operační program NUTS II Střední Morava je v rámci programovacího období 2007-2013 určen pro region soudržnosti Střední Morava sestávající z Olomouckého a Zlínského kraje.

  • Regionální operační programy (ROP)

    Regionální operační programy pokrývají několik tematických oblastí s cílem zvýšení konkurenceschopnosti regionů, urychlení jejich rozvoje a zvýšení atraktivity regionů pro investory. Každý ROP je řízen samostatně Regionální radou (RR) příslušného regionu soudržnosti. Na regionální operační programy cíle Konvergence je z fondů EU vyčleněno 4,6 mld. € (cca 131,4 mld. Kč).

  • Regionální politika

    Regionální politika je soubor opatření, kterými vláda uskutečňuje vyvážený rozvoj státu nebo územního obvodu kraje v rámci přijatých opatření, včetně státní podpory regionálního rozvoje. Regionální politika vytváří podmínky pro koordinaci a realizaci hospodářské a sociální soudržnosti. Nedílnou součástí veřejné podpory v rámci regionální politiky je politika podpory regionálního rozvoje, která je zaměřena na regiony se soustředěnou podporou státu a ostatní regiony.

  • Regionální rada

    Regionální rada je instituce, která vznikla na základě novely zákona č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje. Každý region soudržnosti spadající pod cíl Konvergence má svou regionální radu. Rada je řídícím orgánem Regionálního operačního programu pro příslušné území NUTS II. Hlavním úkolem Regionální rady je administrovat prostřednictvím ROP NUTS II finanční prostředky z fondů EU v letech 2007-2013.

  • Rovné příležitosti

    Princip rovných příležitostí patří mezi základní prioritní horizontální témata EU. V žargonu strukturální politiky se mluví o rovných příležitostech jako o horizontální prioritě a o rovných příležitostech jako o politice Evropských společenství. Princip rovných příležitostí znamená potírání diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání, víry, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace.

  • Rozhodnutí o poskytnutí dotace

    Rozhodnutí o poskytnutí dotace je právním aktem poskytujícím peněžní prostředky konečnému příjemci. Rozhodnutí je vydáváno příslušným řídicím orgánem, do jehož působnosti spadá daný projekt a který rozhoduje o poskytnutí dotace.

  • Rozpočet projektu

    Rozpočet projektu popisuje strukturu financování projektu v jednotlivých letech realizace včetně členění celkových výdajů na způsobilé a nezpůsobilé (uznatelné a neuznatelné náklady). V rozpočtu projektu se uvádí tzv. veřejné financování, tj. podíly, kterými do rozpočtu projektu přispějí fondy EU nebo státní, krajské, městské a obecní rozpočty.

  • Řídicí orgán

    Řídicí orgán nese nejvyšší odpovědnost za realizaci operačního programu. Pro každý operační program je určen jeden řídicí orgán, který sleduje, zda jsou dodržovány zásady operačních programů a zda je pomoc z fondů EU poskytovaná správně a efektivně. V ČR jsou řídicími orgány příslušná ministerstva nebo regionální rady.

  • Řízení rizik

    Řízení rizik je proces identifikace, měření nebo vyhodnocování rizik, sledování a případné přijímání opatření, která vedou k omezení podstupovaných rizik.

  • SAPARD - Special Accesion Programme for Agriculture and Rural Development, Speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova

    Program Sapard byl navržen Evropskou komisí jako speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova. Sloužil kandidátským zemím jako pomocník při řešení konkrétních úkolů při zavádění práva ES (acquis communautaire) vztahujícímu se ke společné zemědělské politice, strukturálním změnám v jednotlivých zemědělských sektorech a na venkově. Po vstupu ČR do EU jej v programovacím období 2004-2006 nahradil Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství.

  • SEA je moderním nástrojem pro environmentální optimalizaci plánů, programů a koncepcí, které mohou mít významné vlivy na životní prostředí. Cílem strategického posuzování vlivů na životní prostředí je získat objektivní komplexní informace o možném vlivu zamýšlených aktivit na životní prostředí. vlivů na životní prostředí

    SEA je moderním nástrojem pro environmentální optimalizaci plánů, programů a koncepcí, které mohou mít významné vlivy na životní prostředí. Cílem strategického posuzování vlivů na životní prostředí je získat objektivní komplexní informace o možném vlivu zamýšlených aktivit na životní prostředí.

  • Sektorový (tématický) operační program

    V rámci cíle Konvergence je pro období 2007-2013 je připraveno celkem 8 sektorových (tematických) operačních programů (OP). Každý z těchto 8 operačních programů má specifické tematické zaměření a budou se ve většině případů realizovat ve všech regionech soudržnosti ČR s výjimkou hl. m. Prahy. Na sektorové operační programy cíle Konvergence je vyčleněno 21,2 mld. EUR (cca 598,6 mld. Kč).

  • SFC2007 (System for Fund management in the European Community 2007 - 2013)

    SFC2007 je informační systém Evropské komise, který pomáhá dodržovat pravidla fondů EU. SFC2007 tvoří Informační systém a Systém finančního řízení. Členské státy a EK využívají informační systém, který slouží pro komunikaci a výměnu dokumentů mezi členskými státy EU a EK, kam všechny instituce pracující s fondy EU povinně předávají veškeré údaje potřebné pro implementaci nařízení.

  • Schválené prostředky

    Objem finančních prostředků v projektech, které byly schváleny k financování - nemusí se nutně realizovat všechny.

  • Smlouva o financování

    Smlouva o financování se uzavírá mezi příjemcem podpory (úspěšným žadatelem) a řídícím orgánem daného programu. Smlouva o financování upřesňuje tzv. Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Smlouva o financování blíže specifikuje podmínky poskytnutí finanční pomoci. Smlouva o financování může být i součástí tzv. Rozhodnutí o poskytnutí dotace, které podepíšou obě strany.

  • Souběh dotací

    Podmínka vylučující "souběh dotací" znamená, že, žádný projekt spoluhrazený ze strukturálních fondů nelze podporovat současně v rámci více cílů politiky HSS. Financování projektu ze strukturálních fondů vylučuje možnost čerpání finančních prostředků na stejný projekt z dalších národních nebo zahraničních programů.

  • Společný regionální operační program (SROP)

    Společný regionální operační program byl v období 2004-2006 horizontálně průřezovým programem zahrnujícím priority sedmi regionů soudržnosti spadajících pod Cíl 1 v oblastech, jako je posílení konkurenceschopnosti průmyslu a podnikatelských služeb, rozvoj dopravní infrastruktury, lidských zdrojů a cestovního ruchu. Podpora byla poskytována ze dvou fondů: Evropského fondu regionálního rozvoje a Evropského sociálního fondu.

  • Spolufinancování (kofinancování)

    V každém programu hrazeném z fondů EU je nutné spolufinancování ze strany České republiky. V programovacím období 2007-2013 poskytují fondy EU maximálně 85 % alokace a domácí spolufinancování činí 15 % (státní rozpočet, veřejné rozpočty). Pokud tyto investice vytvářejí příjmy, je podíl EU výrazně nižší. Tento pojem se užívá i při financování jednotlivých projektů.

  • Strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost (SOZS)

    Dne 6. října 2006 schválila Rada Evropské unie Strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost (SOZS), které vymezují orientační rámec pro intervenci Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti v členských státech EU. Jedná se o legislativní dokument na úrovni EU, který určuje strategii EU v oblasti politiky hospodářské a sociální soudržnosti pro programovací období 2007 - 2013.

  • Strukturální fondy

    Strukturální fondy (SF) jsou nástroje regionální politiky EU. Peníze se SF jsou čerpány v rámci několikaletých cyklů a na základě definování jasných cílů a priorit. Existují dva strukturální fondy a to Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropský sociální fond (ESF).

  • Technická pomoc (též technická asistence)

    Technickou pomocí se rozumí finanční podpora realizace a řízení programů spolufinancovaných z fondů EU. V rámci technické pomoci jsou poskytovány prostředky na pokrytí nákladů na řízení, monitorování, kontrolu, analýzu, publicitu, propagaci programů, dále na vzdělávání pracovníků implementační struktury apod. Technická pomoc je součástí každého operačního programu. Česká republika má navíc v období 2007 - 2013 k dispozici celý jeden operační program s názvem Operační program technická pomoc.

  • Udržitelnost projektu

    Udržitelnost je doba, po kterou musí příjemce podpory udržet výstupy projektu. K udržení výstupů projektu se příjemce podpory zavazuje ve smlouvě o financování. Efekty projektu musí být udrženy v nezměněné podobě po dobu pěti let ode dne podpisu smlouvy mezi žadatelem a řídícím orgánem. Naplňování a udržení hodnot výstupů může být předmětem kontroly ze strany příslušných institucí. Při nesplnění povinnosti udržitelnosti může být žadatel v krajním případě požádán o vrácení dotace nebo její části.

  • Ukazatele (indikátory)

    Indikátory slouží pro monitorování průběhu a výsledku realizace projektů, oblastí podpory, priorotních os a programů vzhledem ke stanoveným cílům. Seznam sledovaných indikátorů schvaluje monitorovací výbor a je součástí prováděcího dokumentu. Každý žadatel o finanční podporu je povinen v rámci žádosti o podporu doložit monitorovací ukazatele projektu a zejména uvést kvantifikaci vybraných indikátorů, které mají vazbu na indikátory stanovené v rámci dané oblasti podpory v prováděcím dokumentu.

  • Urbact

    Program URBACT přispívá k vytváření a zavádění nových řešení městské obnovy, která budou přínosem pro obyvatele všech evropských měst. Hlavním opatřením programu URBACT je vytvoření a zajištění funkčnosti sítí měst a územních správních jednotek. Program má 14 tématických sítí, ve kterých se setkávají odborníci partnerských měst z členských států EU, kde si vyměňují zkušenosti o problematice, kterou řeší města a městské regiony.

  • Úřad regionální rady

    Úřad Regionální rady je výkonným orgánem Regionální rady, který zabezpečuje veškeré úkoly spojené s funkcí řídícího orgánu s výjimkou těch záležitostí, které jsou svěřeny nebo vyhrazeny Výboru Regionální rady a předsedovi Regionální Rady.

  • Uskutečněné výdaje

    Výdaje skutečně zrealizované v projektech, ke kterým příjemci zašlou žádosti o platbu (doložené fakturami a výpisy z účtů) na Řídicí orgán. Číslo vypovídá o reálně uskutečněných aktivitách v programech (výstavbě, školeních, nakoupených technologiích, vykonaných pracech…) a jejich kapacitě prostředky absorbovat. Uskutečněné výdaje se sledují za celý operační program, jsou důležitou informací o pokroku realizace programu.

  • Způsobilé výdaje (dříve uznatelné náklady)

    Způsobilé výdaje (dříve uznatelné náklady) jsou takové, které jsou v souladu s evropskou a českou legislativou (především v souladu s článkem 56 nařízení Rady (ES) č.1083/2000, s nařízením Komise (ES) č.1828/2006 a v souladu s Pravidly způsobilých výdajů pro programy spolufinancované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na programové období 2007-2013) a s operačními programy vč. navazujících dokumentů (především příruček pro žadatele a příjemce).

  • Velké projekty

    Evropské fondy mohou v rámci každé pomoci financovat výdaje na velké projekty. Velkými projekty jsou projekty, které tvoří ekonomicky neoddělitelné práce; tyto neoddělitelné práce plní přesnou technickou funkci a mají jasně identifikované cíle. Jejich celkové náklady překračují částku 50 milionů EUR. Evropské komisi musí být předloženy všechny velké projekty realizované členským státem EU.

  • Veřejná podpora

    Veřejnou podporou se rozumí každá podpora poskytnutá v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, která narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby a pokud ovlivňuje obchod mezi členskými státy. Podpora, která splňuje uvedená kritéria, je neslučitelná se společným trhem a tedy zakázaná.

  • Veřejná zakázka

    Veřejnou zakázkou se rozumí zakázka hrazená ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu krajů, měst a obcí. V případě veřejných zakázek je třeba přísně dbát na dodržování předpisů při zadávání veřejných zakázek - vhodné je, je-li to možné, uvést přesný odkaz na zákon o veřejných zakázkách, dle kterého má konečný příjemce nebo popř. konečný uživatel postupovat. Bere se v úvahu regulérnost veřejné podpory, ochrana životního prostředí, rovnost žen a mužů apod.

  • VIOLA SF/CF

    Informační systém VIOLA SF/CF, jehož garantem je Ministerstvo financí ČR, zajišťoval v období 2004-2006 účtování prostředků finanční pomoci ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Evropské unie v České republice v rámci okruhu platebního orgánu a platebních jednotek. Udržoval přehled o stavu bankovních účtů, pohledávkách a závazcích a žádostech o proplacení z prostředků EU již uhrazených faktur konečnými příjemci pomoci, případně o dalších účetních operacích.

  • Výbor Regionální rady

    Orgán Regionální rady regionu soudržnosti, jehož členové jsou voleni z členů zastupitelstev krajů sdružených v regionu soudržnosti. Výbor regionální rady je zodpovědný za řízení a provádění Regionálního operačního programu. Sleduje realizaci ROP a předkládá monitorovacímu výboru, resp. i příslušné Regionální radě návrhy a doporučení pro úpravu programového dokumentu a prováděcího dokumentu. V konečné fázi hodnocení projektů schvaluje relevantní projekty za účelem poskytnutí dotace.

  • Výbor regionů

    Výbor regionů se skládá ze zástupců regionálních a místních orgánů a jeho úkolem je zajišťovat, aby tyto orgány mohly vyjádřit své stanovisko při utváření politik Evropské unie. Sídlo Výboru regionů je v Bruselu. Úkolem Výboru regionů je především prosazovat názory místních a regionálních orgánů na legislativu Evropské unie. Evropská komise a Rada musí konzultovat výbor regionů v takových otázkách, které se přímo dotýkají místních a regionálních orgánů.

  • Vyčerpané prostředky

    Výdaje, které byly zaslány na účty příjemců po formální kontrole všech náležitostí žádostí o platbu (faktur atp.)

  • Výše podpory

    Výše podpory (dotace) se v různých operačních programech liší, vše závisí na zaměření projektu, velikosti projektu a právní formě žadatele. Soukromé podnikatelské projekty mohou získat spolufinancování v průměrné výši cca 50% způsobilých výdajů projektu, projekty veřejných institucí pak o několik desítek procent více (cca 80 - 85 %) a neziskové projekty ve vybraných oblastech podpory až 100%.

  • Vyvážený rozvoj regionů

    Vyvážený rozvoj regionů je jednou ze zásad regionální politiky Evropské unie. Ta je založena na solidaritě rozvinutějších regionů a zemí ve vztahu k méně rozvinutým regionům a je odůvodněna potřebou zachovat sociální konsensus mezi regiony a sociálními skupinami v rámci států i v rámci Evropské unie. Motivy spojené s tímto přístupem jsou především sociálněpolitické.

  • Výzva (k předkládání žádostí)

    Výzva je aktivita řídícího orgánu příslušného programu. V termínu výzvy jsou přijímány žádosti o dotace. Vyhlášení výzvy probíhá v tisku a na internetových stránkách. Každá výzva obsahuje číslo výzvy, název programu, prioritní osy a oblasti podpory, místo předložení projektové žádosti (není-li jen elektronicky), den, datum a hodinu, do kdy nejpozději musí být projektová žádost předložena a odkaz, kde najít podrobnější informace, adresy a kontakty na odpovědné implementační orgány.

  • Winding-up (ukončení pomoci)

    Ukončení každé pomoci se provádí na základě prohlášení, ve kterém jsou shrnuty závěry kontrol provedených v předchozích letech. Prohlášení musí obsahovat posudek platnosti žádosti o platbu konečného zůstatku a zákonnost a řádnost transakcí zahrnutých do závěrečného prohlášení o výdajích. Prohlášení vypracuje osoba nebo útvar, jejíž funkce je nezávislá na jmenovaném řídicím orgánu. Prohlášení se předkládá Komisi.

  • Zálohové platby

    U vybraných projektů neziskového sektoru mohou být v období 2007-2013 uplatňovány tzv. zálohové platby, tj. platby příjemcům na začátku realizace projektu. Důvodem je snaha o zvýšení schopnosti žadatelů z neziskového sektoru spolufinancovat své projekty. Podmínky poskytnutí zálohové platby jsou součástí smlouvy o financování. Základní principy zálohových plateb jsou také popsány v metodice finančních toků pro období 2007-2013, kterou vydalo Ministerstvo financí ČR.

  • Závěrečná zpráva projektu

    Závěrečná zpráva projektu je souhrnným strukturovaným informováním o řešení projektu za poslední periodicky stanovené období a zároveň konečným shrnutím celé doby řešení projektu pro závěrečné hodnocení projektu. Zprávu zpracovává a odevzdává příjemce pomoci. Zpráva se předkládá řídícímu orgánu. Řídící orgán může vznést k této zprávě připomínky. Pokud tak neučiní do 3 měsíců od předložení zprávy, je zpráva považována za schválenou.

  • Zprostředkující subjekt

    Zprostředkující subjekt je veřejný nebo soukromý subjekt, který jedná v odpovědnosti Řídících orgánů nebo provádí jejich jménem činnosti týkající se konečných příjemců. V praxi se stává partnerem předkladatelů projektových žádostí v rámci konkrétního operačního programu (zejména při komunikaci ohledně výběru a následné realizace projektu).

  • Způsobilé výdaje (uznatelné náklady)

    Způsobilé výdaje (uznatelné náklady) jsou takové, které jsou v souladu s evropskou a českou legislativou (především v souladu s článkem 56 nařízení Rady (ES) č.1083/2000, s nařízením Komise (ES) č.1828/2006 a v souladu s Pravidly způsobilých výdajů pro programy spolufinancované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na programové období 2007-2013) a s operačními programy vč. navazujících dokumentů (především příruček pro žadatele a příjemce).

  • Žádost o platbu

    Žádosti o provedení platby zasílá příjemce pomoci příslušnému řídícímu nebo implementačnímu orgánu. Žádosti jsou zasílány v intervalech, které stanoví smlouva o financování popř. Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Žádost musí být doložena potřebnými doklady (zaplacené faktury, výpisy z účtů).

  • Zkratky

    AO - auditní orgán
    CIP Program Iniciativy Společenství
    CIP Community Initiative Programme
    CHJ Centrální harmonizační jednotka pro finanční kontrolu
    CEDR - Centrální evidence dotací z rozpočtu Central Record of Subsidies from the State Budget
    EZOZF - Evropský zemědělský orientační a záruční fond
    EAGGF - European Agricultural Guidance and Guarantee Fund
    EFRR - Evropský fond regionálního rozvoje
    ERDF - European Regional Development Fund