ZÁVĚRY Doc. RNDr. JIŘÍHO BLAŽKA, Ph.D. K STRUKTURÁLNÍM FONDŮM V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2004-2006:
1) Větší publicita úspěšných projektů
Evropské fondy nemají v médiích bohužel odpovídající obraz, který by vystihoval pozitivní přínosy realizované v České republice. Doporučení: Více komunikovat na veřejnost inspirativní příklady, jichž je dostatek.
2) Pozitivní trend "od ryby k rybaření"
Evropská kohezní politika podporuje přechod od pouhého nákupu nových technologií k razantní podpoře vývoje nových technologií, což doložila jednotlivá vystoupení s konkrétními příklady přednesená na konferenci.
3) Vedle přímých výsledků projektů podpořených z fondů EU jsou důležité i jejich efekty nepřímé
Přímé výsledky projektů jsou reprezentovány jejich indikátory a dopady (např. počet rekvalifikovaných osob, vystavěných kilometrů silnic či cyklostezek, snížení času dojíždění za prací apod.) Kromě toho je třeba obrátit pozornost i na nepřímé výsledky jako jsou např. nový design podpůrných programů, nové typy podporovaných aktivit, nové typy nástrojů (tedy zlepšování realizace projektů do budoucna), rozvoj lidských zdrojů, technology skauting atd. Dalšími nepřímými efekty jsou také osvojování si projektového cyklu pracovníky či šíření evaluační kultury i na některé národní programy. I když jsou nepřímé dopady těžko měřitelné, neznamená to, že nejsou významné.
4) Indikátory nejsou jedinou možnou cestou k hodnocení projektů
Poměřování výsledků jen nastavenými indikátory projektů je metoda, která se pro období 2004-2006 nedá uplatňovat výlučně. Důvodem je i to, že šlo o první české programové období a s nastavením indikátorů nebyla v jeho úvodu dostatečná zkušenost. Indikátorové srovnávání lze doplnit analýzou jednotkových nákladů a jejich porovnáním např. i se současným obdobím.
5) Nutnost diskuse nad budoucími prioritami politiky HSS
Barcova zpráva k reformě kohezní politiky předpokládá mj. i koncentraci většiny zdrojů na několik jádrových priorit. Proto je třeba v ČR zahájit diskusi o tom, které priority to budou. Důležité je se nesoustředit jen na jádrové priority jako takové, ale i na zacílení do oblastí, kde finance z fondů EU přinesou největší efekt.
ZHODNOCENÍ KONFERENCE ING. PETRA ZAHRADNÍKA (ČESKÁ SPOŘITELNA):
Celkový průběh a konkrétní obsah konference byl velmi věrným potvrzením jejího podtitulu: „úspěšná minulost, perspektivní budoucnost“. Klíčová vystoupení, přednesená v rámci plenárního zasedání jak v obecné makro-podobě, tak i při zaměření na konkrétní detail, potvrdila, že Česká republika – spolu s ostatními novými členskými státy EU – se ve minulém programovém období 2004 - 2006 velmi zdařile naučila čerpat prostředky ze strukturálních fondů. To bylo dostatečně doloženo nejen údaji o vyčerpání naší alokace, ale i o odhadovaném příspěvku využitých kohezních prostředků ve prospěch ekonomického rozvoje.
Efekty čerpání strukturálních fondů jsou i nekvantifikovatelné – týkají se kultivace veřejné i soukromé sféry, transparentního a korektního průběhu managementu veřejných zakázek.
Konference byla obohacena uvedením řady konkrétních případových studií, dokladujících úspěšnost řady projektů z celého spektra podporovaných oblastí.
Pokud by bylo možné hovořit o nějaké potřebě změn, bylo by možné jmenovat například větší zapojení regionů do tematických OP.
S ohledem na stávající programové období bylo zdůrazněno, že třemi klíčovými věcnými prioritními tématy jsou doprava, inovace a životní prostředí. Alokace je adekvátně vyčerpávána a zejména počínaje čtvrtým čtvrtletím loňského roku je zcela patrné výrazné zlepšení objemu čerpaných prostředků. Rovněž struktura příjemců zcela koresponduje s linií a rozdělením, obvyklým v jiných členských státech EU: nejčetnějším typem příjemců jsou obce a města; podnikatelský sektor zaujímá podíl necelé jedné čtvrtiny.
Pro perspektivní budoucnost bude nutné nepodcenit připravenost pro budoucí období kohezní politiky EU po roce 2013 – tedy nejen identifikovat základní obsahový rozměr diskuse o ní, který již určitou dobu probíhá, ale i vymezení vlastních podmínek a potřeb národních a regionálních.