P

Princip partnerství obecně představuje úzkou spolupráci mezi Evropskou komisí a členským státem. Každý členský stát pak navazuje partnerství s různými partnery z hospodářské a sociální sféry a s orgány veřejné správy. Partnerství zahrnuje přípravu, provádění a hodnocení operačních programů. Členské státy zapojují partnery, a zejména pak regiony, do jednotlivých fází programování. Partnerství na rovině projektové znamená, že žadatel nemusí projekt realizovat samostatně, může mít jednoho i více partnerů. Partner může a nemusí být spolužadatelem. Forma spolupráce mezi partnery je předmětem smlouvy mezi partnery. Partneři ve vzájemném vztahu splňují podmínku, že jeden partner (příjemce) přijímá pomoc z evropských fondů, všichni partneři splňují podmínky programu a předem stanovená pravidla. Partneři nejsou příjemci ze SF ve smyslu všeobecných nařízení. Povaha právních vztahů mezi příjemcem podpory a jeho partnery není založena na poskytování služeb (dodavatel není partner).

Phare byl do roku 2006 jedním z nástojů předvstupní pomoci. Tento fond byl určen pro kandidátské země, jak bylo navrženo Evropskou komisí, s cílem napomáhat kandidátským zemím při řešení konkrétních úkolů při přípravě na členství v EU, vč. podmínek spojených se začleňováním práva Společenství (acquis communautaire) do národního právního řádu. Činnost předvstupních nástrojů byla omezena vstupem ČR do Evropské unie na podporu ekonomické restrukturalizace. Pomocí fondu byly spolufinancovány např. projekty narovnávající rozdíly v oblastech technické vybavenosti příhraničních municipalit, ochrany životního prostředí, rekonstrukce dopravní infrastruktury, zlepšování kvality služeb poskytovaných veřejnými institucemi, propagace českých exportérů v zahraničí či studijní pobyty učitelů v zahraničí.

Jedná se o poskytnutí prostředků příjemci před realizací jeho výdajů na projekt.

Jedná se o následné proplácení výdajů již vynaložených příjemcem.

Centrální orgán, který zajišťuje tok prostředků z fondů EU do České republiky. V ČR je to odbor Národního fondu Ministerstva financí ČR. Realizátoři projektů s Platebním a certifikačním orgánem (PCO) přímo nekomunikují, platby dostávají prostřednictvím Zprostředkujícího subjektu, příp. Řídícího orgánu přímo ze státního rozpočtu, který projekty předfinancovává. Teprve následně žádá PCO Evropskou komisi o převedení prostředků z rozpočtu EU na svůj účet a tyto prostředky jsou poté převedeny do příslušné rozpočtové kapitoly řídicího orgánu, který odpovídající platby předtím předfinancoval.

Platební jednotka byla v období 2004—2006 Zprostředkujícím subjektem Platebního orgánu, který na ni delegoval výkon některých činností. Platební jednotky pro jednotlivé programy byly zřízeny v rámci organizační struktury jednotlivých ministerstev, která byla zodpovědná za implementaci programů, s výjimkou ministerstva dopravy a ministerstva zemědělství u strukturálních fondů a ministerstva životního prostředí a ministerstva dopravy u Fondu soudržnosti. Platební jednotka zejména: 1. průběžně přijímá a kontroluje žádosti o platby konečným příjemcům / konečným uživatelům schválené řídicím orgánem, resp. zprostředkujícím subjektem; 2. po schválení žádostí o platbu žádá Platební orgán o provedení platby ze strukturálního fondu a z Fondu soudržnosti; 3. po obdržení prostředků od platebního orgánu provádí do 5 pracovních dnů převod prostředků konečnému příjemci, resp. konečnému uživateli.

Pojem z období 2004—2006. Podopatřením se rozumí jedna dílčí část operačního programu (konkrétní dotační titul). V některých případech (např. u Společného regionálního operačního programu) je z důvodů konkrétnosti, lepší adresnosti a větší přesnosti při alokaci příspěvků z veřejných zdrojů výhodné opatření rozdělit ještě na dílčí opatření, tzv. podopatření.

Politika hospodářské a sociální soudržnosti EU (HSS) se zaměřuje na podporu celkového harmonického rozvoje regionů v Evropské unii. Jejím cílem je snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů. Dále podporuje harmonický, vyvážený a udržitelný rozvoj ekonomických činností, vysokou úroveň zaměstnanosti, rovnost mezi muži a ženami a vysokou úroveň ochrany a zlepšování životního prostředí. Někdy se též nazývá těmito pojmy: regionální politika, strukturální politika, politika soudržnosti (kohezní politika).

Poradní výbor RPS byl pro období 2004—2006 ustaven Řídicím orgánem RPS jako čistě poradní orgán za účelem efektivního řízení a koordinace Rámce podpory Společenství. Členy výboru jsou zástupci Řídicího orgánu RPS, řídicích orgánů jednotlivých operačních programů a platebního orgánu. Na schůzích výboru je diskutována a řešena řada problematických okruhů. Pro zajištění možnosti diskuse k různým tématům mezi Řídicím orgánem RPS a ostatními řídicími orgány operačních programů bylo v rámci Poradního výboru RPS zřízeno několik pracovních skupin (PS).

Objem finančních prostředků navržených ze strany žadatelů v projektových žádostech.

Při výběru dodavatelů musí příjemce podpory respektovat pravidla pro jejich výběr, která jsou definována podmínkami příslušného operačního programu. Je-li žadatel během realizace projektu také zadavatelem veřejné zakázky, musí se řídit zákonem 137/2006 Sb.

Pravidlo N+2 znamená, že každý závazek členské země přijatý vůči Evropské komisi musí být splněn do dvou let od přijetí tohoto závazku (do konce druhého roku po roce přijetí závazku). V opačném případě může Evropská komise část závazku, který nebyl uhrazen platbou na účet nebo na něž neobdržela žádost o platbu zrušit. Nárokované prostředky strukturálních fondů 2005 a 2006 tudíž mohou být čerpány i v letech 2007, resp. 2008, tj, po skončení programovacího období 2004—2006. V praxi to znamená, že finanční prostředky alokované pro členský stát pro rok 2004 musí být vyčerpány (tj. reálně proinvestovány v projektech) nejpozději do konce roku 2006. Z tohoto důvodu jsou žadatelé o finanční podporu informováni v rámci výzev pro předkládání projektů o přípustné době realizace projektu a době jeho finančního vypořádání. Tyto údaje jsou také uvedeny ve smlouvě o financování. Pravidlo N+2 bude v České republice platit také v období 2011-2013. Pro období 2007-2010 je v platnosti pravidlo N+3.

Pravidlo N+3 znamená, že každý závazek členské země přijatý vůči Evropské komisi musí být splněn do tří let od přijetí tohoto závazku (do konce třetího roku po roce přijetí závazku). Pravidlo N+3 platí v ČR pro období 2007 - 2010 včetně. Příklad: projekt schválený v roce 2008 musí být ukončen (proplacen) do tří let od vzniku závazku tj. nejpozději do příslušného data roku 2011.

Při provádění politiky HSS jsou uplatňovány tyto hlavní principy (zásady) pomoci: a) Doplňkovost, provázanost, koordinace a soulad; b) Programování; c) Partnerství; d) Územní úroveň provádění; e) Proporcionální intervence; f) Sdílené řízení; g) Adicionalita; h) Rovnost žen a mužů a zákaz diskriminace; i) Udržitelný rozvoj.

Priorita je pojem o období 2004—2006. Představuje jeden ze strategických směrů rozvoje, který přijme Rámec podpory Společenství nebo operační program, jednotný programový dokument nebo iniciativa Společenství. Pro každou prioritu je určen příspěvek z fondů nebo jiných finančních nástrojů, příslušné finanční zdroje členského státu a soubor specifikovaných cílů.

Základní oblasti rozvoje, jejichž realizací jsou naplňovány specifické cíle, jsou definovány jako tzv. prioritní osy. Prioritní osy jsou součástí každého strategického dokumentu. Obsahuje je Národní rozvojový plán, Národní strategický referenční rámec a také operační programy se dělí na prioritní osy. Prioritní osou v operačním programu se rozumí jedna z priorit strategie skládající se ze skupiny operací, které spolu vzájemně souvisí a mají konkrétní meřitelné cíle. Prioritní osa je obvykle naplňována prostřednictvím dílčích oblastí podpory (intervence).

Jedná se o dokument střednědobé až dlouhodobé koordinace veřejných a soukromých aktivit ekonomického, sociálního, kulturního a ekologického charakteru na území kraje. Koordinace rozvoje kraje spadá do pravomoci zastupitelstva kraje, který PRK schvaluje, zajišťuje jeho realizaci a kontroluje jeho plnění.

EU realizuje cíle své regionální a strukturální politiky v rámci sedmiletých cyklů, pro které členské země zpracovávají vždy nové programové dokumenty. V těch je stanoven rozpočet a jsou definovány a nastaveny nové cíle a priority, jež se členské státy v daném období snaží dosahovat a naplňovat v souladu se základními strategickými dokumenty EU. Poslední programovací období bylo v letech 2000-2006 (ČR do něj vstoupila v roce 2004) a navazující období probíhá v letech 2007—2013.

Tento princip znamená, že se pomoc realizuje nikoli na základě nekoncepčně předkládaných projektů, ale naopak prostřednictvím projektů naplňujících cíle programových dokumentů - operačních programů, národního strategického referenčního rámce a dalších strategických dokumentů. Výsledkem je vzájemně integrovaný programový celek uskutečňovaný v dlouhodobějším horizontu, který se zaměřuje na dosažení cílů definovaných rozvojových priorit. Cíle fondů EU jsou sledovány v rámci systému víceletého programování organizovaného v několika fázích, které zahrnují určení priorit, financování a systém řízení a kontroly.

Programový dodatek je dokument, kterým členská země provádí strategii a priority pomoci, které byly schváleny v rámci operačních programů. Obsahuje podrobné informace o implementaci (realizaci) programu, zejména pak o opatřeních (včetně evaluace opatření ex-ante), konečných příjemcích a finančním plánu pro každé opatření. V nutných případech může být programový dodatek přehodnocen. Je zasílán Evropské komisi pro informaci.

Projektem v kontextu fondů EU se rozumí konkrétní ucelený podrobně rozpracovaný projektový záměr, který je součástí projektové žádosti. Projekt v sobě zahrnuje soubor aktivit směřujících k dosažení předem stanoveného a jasně definovaného cíle a je limitován určitým časem a rozpočtem. Obecná osnova projektu: Název projektu; Cíle projektu; Žadatel a partneři projektu; Místo a doba realizace projektu; Dopad realizace projektu na okolí; SWOT analýza; Technické řešení projektu (konkrétní aktivity); Ekonomická charakteristika projektu; Charakteristika žadatele; Lidské zdroje (vlastníci, zaměstnanci a management); Realizační plán - časový harmonogram; Výstupy projektu a jejich udržitelnost;

Projektovou žádost (formulář) vyplňuje žadatel a předkládá ji s cílem získat finanční podporu v rámci operačního programu. Projektová žádost je elektronický formulář nebo se využívá kombinace elektronického formuláře a papírových příloh žádosti. Projektová žádost musí být zpracována v souladu s podmínkami operačního programu. Projektová žádost se předkládá ve stanoveném termínu (v době výzvy) k tzv. zprostředkujícímu subjektu. Projektová žádost vždy obsahuje: údaje o žadateli; informace o projektu; rozpočet a financování projektu; soulad projektu s horizontálními prioritami; prohlášení o podpoře "de minimis"; Poznámka: u některých operačních programů je možné se setkat s tzv. "registrační žádostí" a "plnou žádostí." Registrační žádost obsahuje pouze základní informace o projektu a o žadateli. Pokud je vyhodnocena ze strany odpovědného orgánu jako přijatelná (vyhovující podmínkám programu), může se žadatel pustit do vyplňování tzv. plné žádosti, která již obsahuje všechny požadované náležitosti.

Projektový cyklus je celý proces od promyšlení projektového záměru, nalezení vhodného dotačního titulu a zdroje financování, zpracování žádosti, předložení žádosti k posouzení, uskutečnění projektu, administrace a vyhodnocení projektu.

Projektový záměr je konkrétní představa o budoucím projektu. Pokud si žadatel napíše projektový záměr na papír, mělo by se jednat přibližně o dvoustránkový dokument, který podává základní informace o projektu - cíle projektu, zdroje financování, způsoby realizace, časový harmonogram a předpokládané výstupy projektu.

Projektem vytvářejícím příjmy se rozumí projekt, který v sobě zahrnuje účtování poplatků hrazených přímo uživateli za používání infrastruktury, poplatky uživatelů za poskytování služeb nebo jakýkoliv projekt zahrnující prodej nebo pronájem pozemků či budov.

Objem finančních prostředků v projektech, u nichž byla podepsána smlouva o financování.

Prováděcí (implementační) dokument je připravován v návaznosti na operační program. Prováděcí dokument informuje o implementačním uspořádání a indikátorech na úrovni oblastí podpory, dále o konkrétních formách a výši podpory v jednotlivých oblastech, způsobilých výdajích, příjemcích podpory atp. Je to dokument zpřesňující operační program. Žadatel by si měl vždy nastudovat text operačního programu i prováděcího dokumentu.

Průběžná výzva je termín, ve kterém se přijímají žádosti o dotace. U průběžné výzvy je stanoven první den, od kterého se přijímají žádosti a příjem žádostí pak nadále trvá po celé programovací období nebo do vyhlášení konce příjmu žádostí. Žádosti se přijímají a hodnotí průběžně. Žadatelé jsou také průběžně informováni o zbývající alokaci připadající na výzvu a dalších technických náležitostech. Výzvy tohoto typu trvají obvykle několik měsíců až let.

Ve znění operačního programu jsou pro každou oblast podpory vymezeni tzv. oprávnění žadatelé, příp. příjemci podpory. Obvykle se jedná o obecné vyjmenování možných typů žadatelů jako jsou např. kraje, obce, malé a střední podniky, fyzické osoby, neziskové organizace, vysoké školy atp. Přesná specifikace oprávněných žadatelů je pak součástí konkrétní výzvy u dané oblasti podpory nebo v rámci příručky pro žadatele. Např. u firem jsou přesně specifikována různá omezení: max. počet zaměstnanců, max. velikost obratu, vybraná odvětvová klasifikace ekonomických činností, min. délka působení na trhu apod.

Přílohy projektové žádosti jsou její nedílnou součástí a předkládají se spolu s projektovou žádostí zprostředkujícímu subjektu nebo konečnému příjemci v termínu uvedeném ve výzvě pro předkládání projektových žádosti. Jmenovitý seznam příloh se liší u každé oblasti podpory a v jeho rámci dokonce často podle charakteru žadatele. Přílohy k projektové žádosti předávané v elektronické nebo v listinné podobě zahrnují zpravidla: - čestná prohlášení žadatele - čestné prohlášení o bezdlužnosti, vlastních zdrojích aj.; - doklady o právní subjektivitě žadatele - výpis z obchodního rejstříku, živnostenský list aj.; - podklady pro posouzení finančního zdraví žadatele - daňová přiznání, účetní závěrka, rozvaha, výkaz zisků a ztrát, výkaz příjmů a výdajů aj.; - projektovou dokumentaci; - podklady pro ekonomické hodnocení projektu - studie proveditelnosti a analýza nákladů a přínosů, logický rámec projektu; - doklad o partnerství; - územní rozhodnutí; - stavební povolení; - doklad o posouzení vlivu projektu na životní prostředí; - formuláře ISPROFIN; - smlouva o vedení účtu; - zvláštní přílohy dle specifikace uvedené v příslušném programu. Každá z příloh musí být označena dle podmínek příslušného programu (očíslování a podpis oprávněné osoby). Povinné přílohy jsou stanoveny specificky v podmínkách každé výzvy pro předložení projektové žádosti.

Příručka pro příjemce je dokument, který je důležitým materiálem a vodítkem každého úspěšného žadatele. Úspěšný žadatel v ní najde pokyny pro realizaci projektu a povinnosti, které musí naplnit. Příručku vydává řídící orgán a tzv. zprostředkující subjekty jsou povinné ji příjemcům poskytnout.

Příručka pro žadatele je dokument, který podává informace žadatelům o možnostech operačního programu a procesech souvisejících s podáním žádosti do programu. Příručku vydává řídící orgán a tzv. zprostředkující subjekty jsou povinné ji žadatelům poskytnout. Příručka pro žadatele je vždy k dispozici ke stažení na webových stránkách v době platné výzvy. Je nutné si zajistit vždy aktuální verzi příručky pro žadatele.

Publicita vyjadřuje odpovědnost členských států za přijetí informačních a propagačních opatření, která mají být prováděna v souvislosti s pomocí ze strukturálních fondů (SF) a Fondu soudržnosti (FS). Podle čl. 69 odst. 1 nařízení (ES) č. 1083/2006 jsou členský stát a řídicí orgány odpovědné za poskytování informace o operacích a spolufinancovaných programech a zajišťují jejich propagaci. Informace jsou určeny občanům Evropské unie a příjemcům s cílem zdůraznit roli Společenství a zajistit, aby byla pomoc z fondů průhledná. Informační a propagační opatření se týkají Národního strategického referenčního rámce a operačních programů. Příslušné národní a regionální orgány podniknou veškeré vhodné správní kroky k zajištění účinného použití těchto předpisů a ke spolupráci s Komisí. Podrobná ustanovení vztahující se k informování a propagaci týkající se pomoci ze SF a FS podle nařízení (ES) č. 1083/2006 jsou uvedena v Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. Národní orgán pro koordinaci zajišťuje celostátní informační a propagační opatření. Informační aktivity jsou zaměřeny především na zajištění potřebné informovanosti pro všechny cílové skupiny, popis aktivit SF a FS společně s informacemi o výdajích v rámci jednotlivých fondů, poskytnutí srozumitelnějších a snadněji pochopitelných informací o systému a cílech strukturálních fondů a Národního strategického referenčního rámce.

Příjemce podpory má povinnost informovat veřejnost o tom, že jeho projekt je spolufinancován z fondů EU. Pod tím si lze představit např. informační panel, tabuli, plakát, leták či pamětní desku s příslušným textem a vizuálním symbolem. Konkrétní pravidla pro označení zařízení, budov a dalších výstupů projektů jsou popsána v Příručce pro příjemce.